S Karolínou na Moravskou chalupu

Karolínka se vydává do ulic většinou v červnových dnech na akci Brno město uprostřed Evropy, aktivně se zúčastňuje i brněnské muzejní noci. Zájem svézt se na ní obvykle překračuje její kapacitní možnosti. Navíc leták sliboval jízdu zdarma! Tady bychom neměli chybět.

Karolínka je nádherný stroj, který když se vydá do brněnských ulic, je na co se dívat. Kouřící, houkající, bafající, krásně opečovávaný stroj vždy připomene, že šaliny už v Brně jezdí nějaký ten pátek, a že naštěstí jsou mezi námi báječní lidé, kteří svým umem a pílí dokáží vnést kus nostalgie do dnešních hektických dní IT věku. Karolínka je fenomén. Vždy, když se vydá na pouť po brněnských ulicích, budí velký zájem nejen fandů, fotografů, malých i dospělých dětí, ale pochopitelně všech, kteří se třeba jen šťastnou náhodou objevili ve správnou chvíli na správném místě. Nejprve bývá slyšet ze vzdálenějších ulic pískání parní mašinky. Teprve později bývá vidět hustý černý kouř a je slyšet typický zvuk parního stroje. Před Karolínkou vždy jezdí doprovodná tramvaj, která má za úkol správně přehodit vyhybky, a kdyby se snad Karolínce něco stalo, odtáhla by ji do vozovny. V nejbližším okolí pendlují pohotovostní auta dispečerů, auta a motocykly policie. Doprovod hodný princezny. Nejprve většinou vidíte část její družiny a potom se teprve ukáže ONA. CAROLINE. Malá parní lokomotiva, vyrobená dle výrazné tabulky umístěné na jejích bocích v Linci, roku 1889. Většinou bývá provozována s přípojným malým nákladním vozem, na kterém si v pytlích vozí palivové dřevo a uhlí a se dvěma historickými otevřenými vozy určenými pro nás, cestující. Jízda na voze taženém Karolínkou je vždy nádherným zážitkem. Je úžasné sledovat dispečery a policii, jak společně zajišťují této krasavici volnou cestu. Mají co dělat s překvapenými řidiči i chodci. Na každém voze je přítomen brzdič, který ve správnou chvíli soupravu pomáhá brzdit či odbržďovat. Z Karolínky se valí černý kouř plný sazí a občas i kapek ze sražené páry. Krasavice houká, lidé z chodníků, ze stojících i jedoucích aut či z okolo jedoucích tramvají mávají. Mávají na pozdrav Karolínce a té hrstce šťastlivců, kteří jedou spanilou jízdu s ní.

V sobotu 22.9.2007 se v Brně počasí vyvedlo, přišlo milé babí léto. Na tramvajové zastávce u divadla na Malinovského náměstí už ve 14 h čekalo pár lidí, kteří se chtěli svézt s Karolínkou. S malým zpožděním krátce po 14.30 přijela i se svou doprovodnou družinou. Na každém voze rozdávala hosteska volné jízdenky sloužící současně jako místenka. Jízdenek bylo přesně tolik, jaká je kapacita každého vozu. Dostalo se téměř na všechny. Jak už tomu tak bývá, ti, kteří přišli poslední se probojovali do vozu mezi prvními. Naštěstí na nás, tedy moji ženu, děti Anetu a Vašíka a také na mě se místo našlo:) .Na dlouhé nastupování není čas, nemůžeme blokovat frekventovanou tramvajovou trať a tak Karolínka zapíská, zazvoní a už jedeme směr Hlavní nádraží. U nádraží čeká jako vždy mnoho lidí na tramvaj, překvapeně se dívají, co že to kolem nich jede a nadšeně mávají. Při každém karolínčině zapískání sebou náš 2,5letý Vašík trhne leknutím, avšak vzápětí se směje a mává všem okolo. Jízda se mu též moc líbí. Pokračujeme po trase tramvaje č.2 až na křižovatku Křížová-Vídeňská-Poříčí. Zde se naše trasa odchýlí od běžné tramvajové sítě. Policie na krátko zastavila dopravu na rušné ulici Poříčí a my najíždíme kolejovou spojkou na neeliktrifikovanou železniční vlečku, která středem ulice Poříčí vede na výstaviště. Tím se naše jízda stává velmi unikátní záležitostí, neboť kromě Karolínky už je v Brně schopná projet podobnou trasu vlastní silou zřejmě pouze koňka. Projedeme kousek Poříčím a už musí policie opět zastavit dopravu v pravém pruhu, aby naše souprava mohla odbočit doprava k hotelu Voroněž. Tady, přímo u parkoviště před restaurací Moravská chalupa jízda končí.

Musím ocenit bezvadný nápad organizátorů vozit návštěvníky stylově parní tramvají. Na slavnost bylo možné přijet též kombinací reklamní tramvaje v barvách hotelu Voroněž z Malinovského nám. na Mendlovo nám. a odsud historickým autobusem Š 706 RTO. Slavnost byla rovněž velmi příjemnou záležitostí. V pokladně se prodávaly barevné žetony, které byly směnitelné za moravské stylové speciality, pivo,koláče, burčák, vše ve vynikající kvalitě za velmi přívětivé ceny. Program na pódiu v režii Českého rozhlasu Brno měl solidní úroveň.

Z vydařené oslavy se nám podařilo opět odjet soupravou taženou Karolínkou (tedy v úvodní fázi tlačenou), posledním spojem v 18.30h.. Souprava vycouvala ke křižovatce s ulicí Křížovou, zde nechala odjet běžné tramvaje a po najetí na tramvajovou trať odcouvala až do křižovatky s ulicí Václavskou. Odtud už mohla pokračovat doleva po správné koleji s Karolínkou včele do smyčky na Malinovského náměstí, kde jízda úspěšně skončila.

 
Krátké video bez zvuku natočené foťákem, 
zachycuje jízdu Karolínky ulicemi Václavskou a Hybešovou

Myslím, že je moc dobře, že se historická vozidla dostanou občas do ulic a mohou tak dělat radost nám, kteří je mohou obdivovat v provozu jako živé ukázky umu našich předků. S Karolínkou jsme strávili moc hezké odpoledne posledního letního dne tohoto roku a organizátorům za to patří moje poděkování.