Vskok a seskok s jedoucího vozu
20.11.2007 7:00 Clean Zdroj: SVĚTOZOR
Pri letnom mierne dovolenkovom, časťou upršanom čítaní som na povale v tieni nachádzajúcej sa našiel časopis dáta staršieho, názov nesúci „SVĚTOZOR“ z roku 1889, kde zaujal ma najmä na strane 609 uvedený návod, ako naskakovať a vyskakovať z vozňa idúceho „tramwayového“.
Vzhľadom na vysokú cenu výpovednú návodu tohto dovoľujem si oboznámiť všetkých na stránkach VLAKY.NET čitateľov prítomných s obsahom jeho, tajne samozrejme dúfajúc, že nebude tu predložených a excelentne ozrejmených rád dobrých použito v živote každodennom, najmä počas cestovania bratislavskou električkovou linkou č. 13, čo viesť by mohlo k ujme neočakávanej na zdraví, s následným zložitým a určite aj frustrujúcim vysvetľovaním spojeným, kde k návodu prišlo sa a kto ponúkol ho obecenstvu k využitiu, za čo hrozilo by riešenie prostredníctvom žandárskeho prejednávania.
Na strane druhej podotýkam však, že aj tu stále platí, najmä v krajinách českých okrídlené príslovie, že „kdo s čím zachází, tím také schází“.
A po tomto krátkom „antré“ nech už konečne prehovoria zažltnuté stránky časopisu, ktorý namiesto toho, aby skončil v piecke, poslúžil na priblíženie čias, keď okrem iného už naplno zúrila budovateľská horúčka železníc na našom území, dámy boli dámami, gentlemani gentlemanmi, parný rušeň objektom nezmerného obdivu a maslo naozajstným maslom.
Každá nová vymoženost, každý nový pokrok vyžaduje sobě na lidstvu obětí, každý nový vynález a podnik provázen jest delší nebo kratší řadou nemilých větších i menších nehod, způsobených neznalostí nebo nezvyklostí obecenstva. Co neštěstí sledovalo v prvých dobách dráhy železné, zavedení strojů, které nahradily práci ruční, nový způsob výroby, než člověk jim přivykl a jim se přizpůsobil? Tak i jedno z nejmodernějších, nepraktičtějších a nejužitečnějších zřízení novověkého velikého města, dráha pouliční (tramway), ať již koňská neb kteroukoliv jinou silou puzená vedle neocenitelné výhody, již skytá úsporou času a ušetřením síly lidské, jest zároveň pramenem četných, větších i menších nehod, jež provázejí její užívání.
Pokud se tkne přijímání a vysazování jedoucího obecenstva, tramway liší se od ostatních komunikačních prostředků pouličních (povozů nájemných a omnibusů) podstatně tím, že vstupovati do vagonu a vystupovati z něho lze pouze na určitých místech, kde vagon stane, zastávkách, kdežto oběma dříve řečeným prostředkům je možno na libovolných místech zastaviti a cestující přijati aneb propouštěti. U tramvaye ovšem, jejíž hlavním účelem je rychlost dopravy, a jejíž rozjetí i zaražení vyžaduje vždy poměrně delší doby než u vozidel druhých, mizela by množstvím zastávek přední její výhoda – úspora času. Toť jasno. Je-li však obecenstvu dána možnost vstupovati a vystupovati toliko na určitých bodech, omezuje se tím užívání tramvaye nesmírně, poněvadž zajisté v ohromném počtu případův užití tramwaye nelze sjednotiti počátek nebo konec cesty se stanicemi, v největší však části ani konec ani počátek. Zcela přirozeno tudy, že nahrazuje se zastávka mezi dvěma stanicemi pro vystoupení nebo vstoupení na vůz seskokem nebo vskokem.
Dejte nůž do ruky děcku anebo divochu, který ostří jeho nikdy nezakusil – a můžeme být jisti, že v devětadevadesáti případech ze sta se pořeže. Rovněž tak má se to se skokem na tramway. Kdo skákati neumí a nezeptá se, kterak skočiti, nebo dokonce výstrahy či návodu nedbá, vyskakuje s vozu pravidelně upadne, ublíží-li si pádem více nebo méně, závisí od způsobu pádu.
Čteme co den v listech zprávy o nehodách a neštěstích následkem chybného a neopatrného skoku, poněvadž zprávy tyto z pravidla uveřejňují se bez poznámky, nanejvýše s morální závěrkou, varující před skákáním na tramwayi, obecenstvo většinou má za to, že skok nebo seskok na rozjetém voze je nebezpečnou bravurou, a vidí-li koho seskakovat s vagonu větší rychlostí ujíždějícího, pokládá jej za lehkomyslného kejklíře.
Tomu však zajisté není tak. Že při užívání tramwaye seskakování a vyskakování pro valnou část obecenstva, která nemá času, aby buď při vystupování aneb při sestoupení na nejbližší stanici buď docházela aneb se od ní vracela, je nezbytně nutno, nahlédne zajisté každý, i uzná zajisté také, že nehody následkem skoku zaviní jednotlivec buď neznalostí aneb neobratností. Rovněž jako nebudeme zbraňovat skok do vody osobám, které skočit a plovat umějí, a naopak, nebudeme zajisté chtět omezit výhodné užívání tramwaye na libovolné vzdálenosti se vskokem anebo výskokem, pokud vagon nemůže zastavovati na místech libovolných a pokud skok k tomu konci je nutný. Následující řádky a názorné ilustrace mají za účel dokázati, že opatrné a rozumné vyskakování a seskakování s vozů tramwayových, děje-li se přesně dle zákonů fysických, nemůže být nebezpečno, a mají těm, kdož skákati v jízdě neumějí, podati návod názorný, ovšem, kdo je docela nešikovný, tomu nepomůže naučení žádné.
Víte zajisté, co se stane, když někdo rychle běží a v běhu nohou o překážku zavadí – překotí se v před, poněvadž setrvačnost síly, v před jej nesoucí, trup jeho dále nese, kdežto nohy v běhu stanuly a uvázly. Týmž právě způsobem mrští ona síla tím, jenž s vozu rychle ujíždějícího kolmo aneb dozadu seskočil a nohama na půdě utkvěl, neboť tělo jeho, jízdou ku předu unášeno, i po skoku týmže směrem letí a nohama jsouc zadrženo nevyhnutelně se musí překotit. Prudkost tohoto pádu zvýší se ještě tím, když seskakující i po skoku rukama vozu se přidržel, neboť rychleji jedoucí vůz strhne jej tím větší silou v před.
Proto musí se seskok s vozu díti tak, aby setrvačnosť síly tělo v před nesoucí překonána byla protitlakem způsobeným tím, že těžiště trupu záklonem při skoku na zad se pošine, tak že síla v před vás pudící musí především překonanti váhu těla na zad se klonícího a je do polohy vzpřímené vynésti, čímž se síla ta celá súžuje. Dejme tomu, že se nacházíte po levé straně vozu, s něhož chcete seskočit, obráceni čelem ve směru jízdy. Dříve než seskočíte, přesvědčte se, že na voze stojíte volně, že váš oděv nikde se nezachytil, abyste při skoku nebyli vozem strženi, což by se vám ovšem zle mohlo vyplatit. Nevadí-li ničeho, zdvihněte levou nohu stranou mimo stupátko, na němž stojíte, nakloňte tělo silně na zad a v levo stranou, pusťte ruce a vystupte nohou levou, pravou toliko došlápnouce, v poloze, jakou vám ukazuje obr. 1.
Tak ocitne se naklonem na zemi, avšak síla vás unášející sama vás vynese do polohy vzpřímené, jak seznáváte z obr. 2. Nejste-li dosud ve skoku jisti, odražte se při skoku ještě rukama na zad od vozu, jenom neopomeňte nikdy ruce pustit.
Tak dostanete se klidně, bez nárazu a bez namáhání na zem. Kdybyste někdy byli nuceni seskočit obráceni čelem proti jízdě, musili byste se opačně při seskoku ku předu nakloniti, však skoku toho jen výjimkou použijte, neboť pád na zad vám tu hrozící jest velice nebezpečný.
Ještě slovo o vystupování. Chcete-li vyskočit na mimo ujíždějící vůz, vyčkejte ho stojíce u kolejí čelem k těmto. Nacházíte-li se po levé straně kolejí, uchopte se vozu levou rukou a pravou nohou (a opačně) vystupte na vůz, aniž byste vyskakovali, neboť vůz sám vás již vzhůru vynese (viz obr. 3).
Hle, toť celé tajemství „krkolomných“ skoků na tramwayi.
Doufáme, že jsme uveřejněním tohoto návodu přispěli aspoň k částečnému zamezení nehod při seskakování a při vyskakování na ujíždějící vozy tramwayové stále se opakujících, znova podotýkáme toliko neznalostí a neobratností dotyčné osoby možných a způsobených, nepochybujeme také, že se zavděčíme i těm, jimž skok na tramwayi je již pouhým zvykem, o němž ani už dále nepřemítají, leč když jsou upozorněni novinářskou zprávou o nové nehodě, obyčejně předsudkem proti skoku vyznívající.
Jak řečeno. I nožem je možno se pořezat, ovšem neumíme-li krájet.