2007 – Provoz ve světě 1435 milimetrů

Tak tedy nahlédněme na několik fotek, které jsem vybral z asi osmi tisíc vloni u kolejí pořízených snímků. Nejde mi v tomto případě jen o na efekt pohledné snímky, ale i o záběry, které dokumentují zvláštní situace, Tak doufám, že i v tomto duchu budou záběry vnímány.

Novinkou grafikonu pro rok 2006/2007 byly tři páry rychlíků Vídeň – Brno, původně plánované pro taurusy v celé trase, nakonec ježděné u nás s laminátkou v čele. Jak jsem psal na jiném místě, nakonec se strojvedoucí dočkali i těch taurusů i mezi Břeclaví a Brnem, snímek z počátku loňského roku ale ukazuje situaci, kdy místo tauruse spěchá z Vídně do Břeclavi jeho předchůdce, řada 1014.

Přestože je tahle fotka zařazena do normálního provozu, v pozadí stojící modrý mercedes nasvědčuje, že to nebyl jen tak obyčejný den ve stanici Vlárský průsmyk. Ano přesně tak, krabička z rodu šukafonovitých opouští Vlárský průsmyk, kde albatros ukončil první polovinu své cesty se zvláštním vlakem.

Ze zastávky Malý Čepčín do Diviak odjíždí vymalovaný brejlovec. To vše jen pár okamžiků poté, co po sousední koleji projel zvláštní vlak se štokrem 556.036. Takže i tento záběr, krátce před západem Slunce, vznikl v souvoslosti s honem za párou.

Kousek za Zvolenem šlape brejlovec s osobním vlakem. A vlastně i v tomto případě se opakoval stejný scénář, fotka vznikla při čekání na zeleného antona, jedoucího fotoakci pro zahraniční turisty.

Ve stejný den a jen o nějakou desítku kilometrů dál se zrodila další fotka. Tentokrát nákladní vlak směřuje k Píle na své cestě do Zvolena. To už Zelený anton odsupěl se svou soupravou dál a já se ještě rozhlížel, co by bylo možné na tomto sympatickém místě zachytit.

Blonski expres v unifikovaném brejlovcovém podání na zastávce Píla. Mezi námi, určitě bych si dokázal v čele vlaku představit stejnou lokomotivu v jiném nátěru. Ale takto byl stroj alespoň nepřehlédnutelný.

Slovensko má k dispozici deset strojů z dvanáctikusové série řady 263 a hned tři se ukázaly na jediném snímku v bratislavě. A neporuším tradici, protože i v tomto případě se jedná o náhodný snímek, pořízený při výpravě za nostalgií. Tentokrát v narozeninovém hávu, před startem rychlíku Tekov na jízdě VLAKY.NET.

Vracel jsem se z nějakého služebního výjezdu, když u přejezdu smrti u Valtic (tedy v dobách, kdy tam ještě nebyly závory) červené světlo zabezpečovacího zařízení ohlásilo blížící se vlak. No, tak jsem nejen zastavil, jak mi ukládá vyhláška, ale navíc i vyskočil ven s fotoaparátem. Odměnou za pohotovost byl snímek tandemu dvou lokomotiv 740 v barvách OKD Doprava.

Cestou k novému majiteli se v Břeclavi zastavil i tento stroj, pokud se nemýlím, byl asi v minulosti domovem v Německu, mě zaujal jako kuriozitka, protože v Břeclavi se zastavil asi opravdu poprvé.

Oblíbená drážní hra škatule, škatule hejbejte se, není jen záležitostí rotace úřadů a úředníků, ale občas i vozidel. Nový domov v Brně takto našly například i poštovní vozy, které po posledním léčebném procesu dostaly novou podobu a staly se z nich řídící vozy řady 954.

Když jsem se na předchozím snímku zastavil u novinky loňského grafikonu v Brně, řídících vozech řady 954, tak mu svým způsobem věnuji ještě jeden snímek. Jen se musí o pozornost podělit s dalšími dvěma vozy. Xichty, tak by bylo možno nazvat společné pózování strojů řad 842, 851 a již zmíněné 954 pod Petrovem.

Další ze zajímavostí, jadranský expres při své zastávce v Břeclavi. Ještě předloni jsem sezónní vlak na odjezdu z Břeclavi fotíval s Taurusem v čele. V létě loňského roku si souprava už “nevybírala” ke své cestě kolej, směřující do Rakouska, ale bez přepřahu volila kolej, směřující do Lanžhota a Bratislavy.

Konec léta byl ve znamení oddechových dní v Nekoři. A kde jinde po chuti relaxovat, než s fotoaparátem poblíž kolejí? Zvědavost mě přitáhla i k viaduktu u Dlouhé Třebové, který patří mezi jedno z fotografy oblíbených míst. Těžko se tam hledá prostor, odkud by to už někdo jiný nevyzkoušel. A protože jsem tam dorazil až v podvečer, nezbylo, než se vyšplhat na svah nad původní tratí. Modelem se pak stal Italzug Pinguino.

No a když jsem se motal v těch koncích, prošmejdil jsem i božské šotozákoutí, zvané Bezpráví. Jak praví stará nemoderní škola focení, musí holt tahle místa navštívit každý správný šotouš. Na čipu uvízla mimo jiné i tahle lokomotiva řady 130.

A ještě jednou se v tomto příspěvku objeví italský naklonění schopný moudivláček. Tentokrát jsem jej zachytil na koridoru u Popic. Snímek vznikl jako náhodný bonus v rámci pracovní výpravy do školy smyku na nedalekém polním letišti.