2007 – Měděný svět 1435 milimetrů

Tak tedy co jsem zase připravil? No, pár snímků, které vznikly při toulkách, tentokrát vesměs cílených právě za elektrickou vozbou. A přestože ne vždy vznikly za ideálního počasí, snad se na ně bude dat dívat.

Byl to návrat z Hradecké mise, když mě napadlo zastavit ještě u Svitávky a využít poslední okamžiky slunečního svitu k focení. Před objektiv mi postupně přijel italský naklápěcí zázrak s těmi stísněnými sedadly, pantograf a při jeho odjezdu se přihnal očekávaný fénovací přístroj v blonski úpravě, kdybych měl použít modelářský žargon, tak s patinou. No prostě, klasicky špinavá lokomotiva, u které špína ještě více vyniká na bílé spodní části lokomotivy.

Fénovací přístroj ukončil svou práci v peronech břeclavského nádraží a odjíždí do Lanžhota. Na prvních metrech koridorizací poznamenané trati jsem jej nechal, aby mi svým odrazem zaplnil čip.

Jestliže v předchozím snímku jsem lokomotivu nechal opustit perony, taurusová vozba si o tomto luxusu mohla nechat zdát a zvěčnění se dočkala ještě sevření nástupišť. I se soupravou vlaku Eurocity, který odváží do Vídně.

Aspoň na chvíli si může při cestě z Břeclavi ke slovenské hranici vyhnat ručičku rychloměru pořádný kus vzhůru k rychlostnímu maximu strojvedoucí na 350.001. Zlomovým místem je svatobrána s příslušným rychlostníkem, Právě tudy uhání prototypový fén s vlakem do Bratislavy.

Zatím jen rychlostí 30 km/h vplouvá fén do peronů břeclavského nádraží. Důvod? No přeci na sedmé koleji pořád stojí ten bagr J Ale i tak jsem fotku zařadil do měděného výběru.

Prototypová vozba se v této sérii objevuje znovu. Tentokrát na posvátném místě českých šotoušů u zastavky Bezpráví. Vloni jsem se tam toulal poprvé. A když v přívalu dalších úkolů tehle mise neměla vlastní report, přidávám pár snímků do této kolekce.

Proto také i další snímek pochází od Bezpráví a blonski tragédie potvrzuje, že bílá nemusí být vždy bílá. Možná by autor nátěru měl zajistit pro vlastníka lokomotiv zajistit zásoby levného perwollu, či jak se všechny ty sajrajty jmenují. J třeba by pravidelné praní zajistilo stálou čistotu a vzhledem k věku i svěžest mobilních fénů.

I následující obrázek je z Bezpráví. Zastávkou projíždí reklamní banán. V tomto případě jeho zevnějšek dost ostře kontrastuje se špínou blonski. Pokud si pamatuji, jel zrovna za odstavené pendolino.

Zatímco reklamní banán uháněl k Městečku u Nádraží, neboli do České Třebové, z druhé strany se do zastávky žene opětovně fén první prototypový. Budiž v tomto případě blahořečeni ti, kdož zajistili zachování jeho barevné kombinace.

A na stejné zastávce jsem si počkal i na klasickou, zatím stále ještě nejpočetnější kakadu verzi vysoušečů vlasů.

Zelené stroje řady 162/3 mi tak nějak k srdci zrovna moc nepřirostly. Nevím proč, možná jsem jich potkal hodně v tzv laminátkové (rozuměj hnusně opadané, zašlé a oprýskané) barevné podobě, případně s graffiti “úpravou”, ale nepatří mezi stroje, které vyhledávám. Tohle dvojspřeží mě ale zaujalo. A prošlo i do výběru.

A zpět domů. Výběhem kolem stahovačky na kraji Břeclavi projíždí poslední z rodu fénů v čele Eurocity do Prahy.

Kopec nedaleko Melčic je jedno z těch super míst na focení. Navzdory ne zrovna počasí jsem se opět jednou vyšplhal na jeho vrch, a kromě standardních snímků vlaků od Trenčína jsem si plácnul i jeden náklad opačným směrem. K dokonalosti mi tam chybí snad jen vrchol stromu.

Ještě v relativně čistém stavu uhání Blonski 350.016 do Břeclavi. Snímek je z místa, které za nějaký čas zůstane bez kolejí. Právě tento oblouk na vjezdu do nákladního nádraží čeká narovnání….

… a protože se v uzlu šestnáctka zdržela při výměně strojvedoucích, stihl jsem ji ještě předjet. Tady už se blíží k přejezdu u “Kostické váhy”

Nefoť taurusy, nefoť taurusy, obzvláště mají-li na sobě Mozarta. No jo, já to udělal a tak Mozarta v Břeclavi přidávám do přehledu. Teď už ale stejně Mozart není v módě. “In” jsou fotbalové stroje s reklamou na ME.

A na rozloučenou, ještě jeden taurus. Už pod rouškou večera, či počínající noci a při čekání na vpuštění do nákladní skupiny břeclavského nádraží zastavil kousek od depa. Jo, a tam jsem zrovna řádil při focení noční instalace motorových vozů na den železnice.

P.S. A jestli dobře počítám, tak po necelých třech letech od registrace (34 měsících) na VLAKY.NET je to můj jubilejní stý příspěvek