Pendolinem za šalinama aneb Den bez aut pod Špilasem

Když jsem sdělení o této akci objevil na internetu, spatřil jsem v něm nabídku, kterou nelze odmítnout. Abych to vysvětlil – ve svém rodném městě jsem byl naposledy už před mnoha lety. Důraz kladu na slovo „město“, protože v Brně se vyskytuji poměrně často, ale jaksi se mi nikdy nepovede opustit obvod jeho hlavního, popř. jiného nádraží. Tentokrát to mělo být jinak – umanul jsem si po dlouhém čase projít a své partnerce ukázat místa spojená s mým někdejším životem ve „štatlu pod Špilasem“. A tudíž se zařekl, že na nádraží se budu zdržovat jen po dobu nezbytně nutnou „z dopravních důvodů“.

Spoj jsem zvolil tak, aby se Helena pokud možno svezla Pendolinem, které je občas nasazováno bez záruky ne jeden z „Brněnských expresů“. Svým založením jsem pesimista, takže jsem v naplnění této možnosti moc nevěřil. Ale nakonec nám osud ukázal svou přívětivější tvář a do žst. Pardubice hl.n. v patřičnou dobu skutečně dorazil „pátý trpaslík“ v roli Ex 573 "Punkva". A to krátce po tom, co se mi poprvé podařilo na vlastní oči spatřit a na vlastní kartu zaznamenat „uhelku“ v modro-modré mutaci. Zkrátka bohové nám byli toho pondělního dne nakloněni.

Do třetice všeho dobrého mne pak v Brně pozdravil (také poprvé) onen Taurus, který naší fotbalové reprezentaci mnoho štěstí nepřinesl. V rámci předsevzetí mi však musel stačit jen jeden jeho náhodný snímek, více pozornosti jsem mu nevěnoval, a to přesto, že máme dost společného. Jednak to, že jsem se narodil ve znamení býka (tedy taura), druhak stejné město, kde jsme byli (oba tak nějak proti své vůli) pokřtěni. Ale mašinky musely stranou, když před nádražím čekaly šaliny. Pro neznalé – jsou to vozidla velice podobná tramvajím či električkám, ale jezdí výhradně v Brně. :-)

Naše putování po městě krok za krokem popisovat nebudu, jeho pochodová osa víceméně vyplývá z připojené galerie. Jen nastíním, že jsme navštívili mnohá místa, na nichž by se mohla skvít pamětní deska s mým jménem: Tady se narodil..., Tady byl pokřtěn..., Tady pobýval..., Tady studoval..., Sem chodil na víno..., Tady leží... No ta poslední je už fakt pitomost – naše rodina hroby nevede a dává přednost rozptýlení nejen během svého života, ale i po jeho zániku. Shodou okolností jsme ovšem cestou viděli některé reálné stopy, které po sobě zanechává opravdu slavný (i když ne rodem) Brňák – jistý pan Jančura. Který mj. vyprovokoval i zrod oněch "Brněnských expresů" ČD, jichž jsme toho dne použili.

Během naší pouti po památných místech jsme nabyli přesvědčení, že Brňáci vzali Den bez aut velice vážně – v centru jezdilo aut nápadně poskrovnu, šaliny i gumokolní prostředky MHD byly po celý den natřískané a cyklisté se pohybovali (dokonce i na docela nevídaných šlapacích strojích) i tam, kde tak patrně běžně nečiní. Ne všichni cestující však byli o ježdění s nulovým tarifem informováni a zodpovědně leč nemoudře označovali své jízdenky v příslušných stroječcích. Ty kupodivu (a možná v tom byl i záměr DPMB) fungovaly.

I pro nás čistě teoreticky existovala možnost opatřit si leták k akci, z něhož se dala vystřihnout bezplatná jízdenka i na ostatní linky IDS JHM, tedy nejen na linky v pásmu 100 a 101 po území samotného města. Letáky měly být k dispozici třeba na nádražích a v informačních centrech. Nevím, my jsme po jejich zdroji nepátrali a sám nám do oka žádný nepadl. Také jsme neviděli žádného toho dne svou funkcí nezaměstnaného revizora DPMB, který by poskytoval informace, jak bylo avizováno. Zato jsme si v šalině mohli z košíčku vzít „Šalinu“, tedy "Měsíčník pro příjemné cestování městskou dopravou", kde se o bezplatném ježdění psalo. Kromě jiných zajímavostí.

A zajímavostem kolem dnešního i dávného provozu brněnských šalin byly věnovány i některé zastávky našeho výletu. Třeba současné úpravě vedení linek v souvislosti s rekonstrukcí Husovy třídy, čilému tramvajovému ruchu přes náměstí Svobody (který vlastně už neměl existovat), jednomu místu na konci Rybářské, kam kdysi dávno po Poříčí zajížděly pracovní tramvaje, či vozovně a už jen bývalé konečné v Pisárkách.

Tam se mi coby dítku velice líbilo, bylo to takové tramvajové nádraží s krytým peronem i jinými náležitostmi připomínajícími železnici.  A mudrovával jsem, proč se odtud na přehradu musí jezdit přes celé město, když do Komína je to kolem řeky kousek. Nakonec mudroval i někdo jiný a z Pisárek byl před lety trať prodloužena a loni dokonce v drobné imitaci metra poslána pod zem. Nádražíčko už cestujícím neslouží, ale zato je krásně upraveno.

Když jsme vše podstatné pojednali a svá těla dostatečně unavili, pomalu jsme se odebrali opět „na rolu“ (není to výhodně kratší výraz než „železniční stanice Brno hlavní nádraží?), abychom využili opět služeb jednoho z „Brněnských expresů“ pro cestu zpět. Přiznám se, že nám vůbec nevadilo, že měl tentokrát podobu klasické soupravy a že místo „palubního personálu“ nám jízdenky kontrolovala pouhá průvodčí (pardon – členka vlakového doprovodu). Vlak nejel ani pomaleji, ani se v něm nesedělo hůř, měl otevíratelná okna a při přemísťování se po soupravě či použití sanitárního příslušenství nemusel mít cestující střední odborné vzdělání technického zaměření.

Sice jsme cestou díky pomalým jízdám nabrali jakési zpoždění, ale „écéčkové eso“ je pak mezi Chocní a Pardubicemi stáhlo na zcela zanedbatelný rozsah, takže nám další přípoj neujel a domů jsme dorazili podle záměru k večeři u televizních zpráv (hrozně nezdravé, ale návykové). Já tak trochu v náladě rozjímavé, vzpomínkami na časy, co už nebudou, vzbuzené.

Ani ty brněnské šaliny už nejsou takové, jaké bývaly za mého mládí. Ale je pravda, že tehdy jsme za jízdu v nich museli platit. Šedesátník za přestupní jízdenku pro dospělého, dítě polovic. Pak nastalo prudké zdražení na celou korunu (se zahájením samoobslužného provozu) a studentská měsíční šalinkarta (resp. síťová známka na ni) vyžadovala investici 28,- Kčs. A také se dalo při troše šikovnosti nastupovat a vystupovat za jízdy (tedy krom místního typu 4MT). Inu, to všechno vodnés čas... 

Prameny a odkazy:

1. Projekt Brno-Zdravé město - Statutární město Brno
2. Dopravní podnik města Brna, a.s.
3. IDS JMK - Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje včetně MHD Brno
4. Šalina
5. MHD Brno
6. Tramvajová doprava v Brně - Wikipedie, otevřená encyklopedie
7. Společnost pro veřejnou dopravu - Brno

Titulní snímek: Auta stojí - šaliny jedou! Dvojice 1635 + 1636 (T3G) na lince č. 1 do Bystrce přijíždí na zastávku Lipová
 © PhDr. Zbyněk Zlinský