Loučení s řadou SP32 v Bieszczadech

Zvláštní vlak pro železniční příznivce č. 33731, složený ze dvou osobních vozů druhé třídy, vedla lokomotiva SP32-073. Jízda se uskutečnila na trase Zagórz - Uherce - Zagórz - Łupków – Zagórz.

Lokomotiva SP32-073 (typ LDE 1300, výrobní číslo 25337) byla vyrobena v lokomotivce 23 August v Bukurešti roku 1988. PKP si objednaly celkem 200 lokomotiv této řady, ale řada konstrukčních nedostatků, které se projevily v prvním období jejich provozu, způsobila snížení počtu zakoupených strojů na 150. Lokomotivy řady SP32 vzdor své modernosti byly nespolehlivé a v čele vlaků často podléhaly poruchám. Největší problémy způsoboval špatně fungující řídicí systém výkonu motoru. Revolucí v jejich provozu se stala zásadní modernizace několika strojů (modernizované lokomotivy dostaly inventární čísla 201 až 210), která zasáhla prakticky všechny konstrukční celky lokomotivy.

Rumunský motor o výkonu 957 kW byl nahrazen pohonnou jednotkou z produkce německé firmy MTU Friedrichshafen s výkonem 1 015 kW. Novinkou v polských podmínkách bylo dosazení mikroprocesorového řídicího systému Intelo 118, odpovídajícího mj. za regulaci chodu motoru, převodovky a generátoru elektrického topení. Také proto dostaly modernizované stroje od mechaniků přezdívku komputer. Modernizaci této řady provedlo konsorcium, složené z opraven ZNTK (Zakłady Naprawcze Taboru Kolejowego) Nowy Sącz. Poznań a Piła.

Tolik úvodem. Přichází deštivá noc z 9. na 10. října. Vstávám ve 2:30 hod. a jedu na stanici Kraków Płaszów, kde už čeká spěšný vlak do Przemyślu. Vítám se s druhem mnoha železničních výletů Ryśkem Kozdraśem. Před námi jsou tři hodiny cesty do Rzeszowa, kde přestupujeme do autobusů organizátorem akce pronajatých od firmy Veolia Transport. Vítáme se s ostatními účastníky, mezi nimiž je mnoho známých železničních fandů, třeba z Warszawy, ale objevuje se i řada nových mladých tváří. Čím dál na jihovýchod, tím lepší počasí, v Krakowě pršelo, v Rzeszowě už ne a v Zagórzi je nebe jen lehce zatažené.

Vysedáme z autobusů a po ohlášení se u organizátora zaujímáme místa ve vagónech. Protože do odjezdu vlaku ubývá ještě několik minut, vystupuji z vlaku a pořizuji několik snímků ve stanici. Přesně v 8:30 zvláštní vlak opouští stanici Zagórz a směřuje k Uhercům. Jedeme úsekem tratě číslo 108 (Stróże – Krościenko), která – podobně jako trať č. 107 (Nowy Zagórz – Łupków) – vznikla rakousko-uherským vládním usnesením ze dne 20.3.1869. S ohledem na zabezpečení tehdejších hranic bylo vydáno povolení na stavbu spojnice pevnosti Przemyśl s Budapeští. Stavba byla zahájena v roce 1872 a o dvě léta později byla celá trasa zprovozněna. Vzdor jinak rychlému tempu výstavby zahájení provozu zdržela ražba tunelu Łupkowským průsmykem. O sedm let později, po dokončení tratě z obce Stróże, se Zagórz stal uzlovou stanicí.

Zvláštní vlak pomalu projíždí podzimní scenérií Bieszczad. První fotozastávka se odehrává uprostřed močálů a jezer poblíž obce Załuże. Pořizujeme pár snímků a celí zablácení se vracíme do vlaku. Za stále se zlepšujícího počasí a po několika dalších fotozastávkách přijíždíme do stanice Uherce.Tam se koná společné fotografování účastníků akce. Chvíle volného času pak využívám k fotografování na stavědle, vybaveném mechanickým zařízením. Z důvodu zpoždění vlaku bohužel odpadá jeho další jízda do stanice Olszanica. Lokomotiva objíždí soupravu a vlak se vydává na zpáteční cestu do Zagórze.

Cestou organizátoři přijímají objednávky na pizzu, která tam bude doručena do vlaku. Na stanici potkávám malou reprezentaci železničních příznivců ze Slovenska (Garin s přítelem). Vyměníme si pár slov a pak se uvidíme také u tunelu v Łupkowě. Po krátké zastávce vlak pokračuje přes stanice Tarnawa Dolna, Mokre Małopolskie, Szczawne-Kulaszne, Rzepedź a Komańczę do Łupkowa. Po příjezdu na tamní nádraží lokomotiva objíždí soupravu a postrkem zajíždí k tunelu. Pořizujeme něco snímků u vjezdu do tunelu z polské strany. Spěcháme, protože ze strany slovenské už čeká nákladní vlak.

Návrat do stanice Łupków je ztížený, začíná pršet a kola lokomotivy ve stoupání prokluzují. Ještě několik obrázků a vracíme se do Zagórze, kde na nás čekají autobusy. V Rzeszowě přestupujeme do osobního vlaku do Krakowa. Během kontroly jízdenek se ukazuje, že zpáteční lístek, který si Ryśek koupil v pokladně PKP Intercity, v tomto vlaku neplatí, takže si musel koupit další. Kolem 22:30 přijíždíme podle plánu do Krakowa.

Organizátorům ze spolku Stowarzyszenie Miłośników Kolei w Krakowie je třeba pogratulovat k další povedené akci a jeho předsedovi Marcinowi Lisowskiému popřát zdar při vymýšlení podobných nápadů. Prakticky každá akce zorganizovaná pod hlavičkou SMK zaručuje dobrou zábavu a zajímavě strávený den. Dobrým počinem je také příprava informační brožury pro každého účastníka (z níž jsem čerpal část informací o lokomotivě i trase cesty) a příležitostné jízdenky. Zlepšit by se mohla jedině disciplína na fotozastávkách.

Odkazy:

1. Stowarzyszenie Miłośników Kolei w Krakowie
2. PKP class SP32 - Wikipedia, the free encyclopedia
3. PKP Przewozy Regionalne
4. PKP Polskie Linie Kolejowe S.A.

Titulní snímek: Fotozastávka u Łukawice © Jan Guzik

(Přeložil a odkazy opatřil PhDr. Zbyněk Zlinský)