2010 – Svět 1435 milimetrů – v rytmu dieselů

Tak se pojďme podívat, co z této kategorie mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodl to zařadit do dalšího dílu ročenky s titulem Svět 1435 milimetrů. Dieselové stroje sehrály nezanedbatelnou roli v díle s podtitulem Ve dvou se to lépe táhne. Pochopitelně značnou měrou ovlivnily podobu příspěvku věnovaného dvojicím lokomotiv v čele vlaku. Přeci jen, Dvojčata v elektrické trakci v režii ČD Cargo nejsou u nás (myslím v okolí mého bydliště) obvyklá, protože jsme na rovině, soukromnící, jezdící s elektrickými lokomotivami na naší střídavině, se tady fakticky nevyskytují. takže odkazovaný tandemový ppříspěvek byl pochopitelně prioritně o nezávislé trakci. Diesely kupodivu měly i nezanedbatelný prostor v nostalgickém příspěvku o zvláštních jízdách v roce 2010. Holt, na parní akce se mmi nějak nedostávalo volna.. Já se jim budu věnovat i teď a následujícími snímky se podíváme na dieselový průlet rokem 2010.

Zastavení první. v peronech břeclavského nádraží brumlá motor sólo brejlovce v čele soupravy cisternových vozů. V kalendáři datum 18. ledna 2010, zima, že by člověk ani tchýni nevyhnal a já mrznu pod střechou nástupiště, kterou se snažím ochránit objektiv před náletem toho bílého nadělení. V každém případě pohled na sněhem obalené čelo lokomotivy byl příjemnou odměnou za tu snahu uchovat objektiv průhledný, nnezalepený sněhem.   

O dva dny později, 20. ledna, jsem se přesouval mezi Valticemi a Břeclaví.Světla na přejezdu vyslaly jasný signál, něco jede. Fotoaparát ležel na zadním sedadle, stačilo jen natáhnout ruku a vyskočit z aáta. Než spadly závody a vynořilo se čelo vlaku, byl jsem připravený. Výsledek? Vidíte 

Také další snímek byl z ledna. konkrétně z 28. ledna. Místo i trať je ale jiné. Z Miroslavi do Hrušovan nad Jevišovkou vyráží právě šukafon, zvedající za sebou závoj bílého sněhu. Ze série, obsahující mimo jiné i záběr s předzvěstí miroslavského nádraží, jsem nakonec zvolil tento obrázek.   

 21. února už byla zima na ústupu Někdejší poštovní vůz, toho času sloužící jako řídící vůz ve spojení s řadou 842. V předchozím grafikonu se o víkendech směl projet i na trati Břeclav - Znojmo. V tomto směru jel i ve zmíněný den, kdy jsem si na tuto soupravu počkal kousek před přejezdem u Valtic.  

Přeskočíme pár týdnů a jsme u data 29. května. Plavecký Štvrtok byl mýstem, kde jsem se rozhodl zvěčnit dieselovou část mimořádného vlaku do stanice Kuchyňa. Ve zmíněný den se tam na galashouw letiště mohli podívat cestující parního vlaku s 498.104 v čele. Tedy na jednom čele, na tom druhém byla právě berta na snímku.

5. června v Podivíně, aneb ještě jeden snímekk z nostalgických jízd do Lednice. Pohledu na motor M 286.001 v historickém kabátě je neodolatelný. Proto, byť je zmíněn vtomto příspěvku, jsem si dovollil zařadit jej i do dieselového reportu.

8. srpna jsem u Lanžhota čekal na fénovací vozidlo v čele Avaly. Už se blížil čas,  kdy se měla objevit. Ano, už jede, ostřím z prostoru před vjezdovými návěstidly od Břeclavi na opačnou stranu stanice, když se neco objevilo v oblouku pppřed stanicí. Coo to, co to je? To není fén! Obrysy nesedí... Barva nesedí! A   zvuk! A ten zvuk! To není fén, to je, to je čmelák, je mi jasné ještě dříve, než se prožene kolem nástupišť Wow, tak to si vychutnám. Výsledek je k vidění i pro vás. Jo a ta Avala? ta měla tuším hodinu zpoždění.  

Zavátý časem a prací do Kyjova a přilákaný k nádraží odstaveným černým herkulesem (viz report náladovky) zaslechl jsem 26. srpna zvuk motoru. Od Veselí nad Mooravou do stanice vplouval barevný bastard. Tedy nikoliv lokomotiva stejné přezdívky, ale prapodivná barevná kombinace MOtoroového vozu 854 s osobním vozem klasického nátěru mootorooové trakce a řídícího vozu 954 v najbrtím kabátě.

A ještě jeden snímek z Kyjova téhož dne. Zatímco jsem čekal, než elektronikcou cestou vyrazí na cestu do Prahy pracovní záležitosti a fotky, stihl jsem ještě najbrtího brejlovce.

9. září jsem se zase zatoulal ke Kostické vázebonusem z krátkého zastavení, motivovaného lovem fénů, byl opět ne zrovna obvyklý stroj. čmelák, který už na našich kolejích téměř vymřel.

11. září 2010 je den, kdy se Zvolen proměnil v hlavní město páry. A sluší se dodat, že nejen páry. Výše uvedené snímky ukazují, že v tento den lze ve Zvoleně a vzhledem k poslední footce dodávám i v okolí, fottaké dieselové stroje.   

 Příroda se oděla do podzimních barev, když jsem 2. října vyrazil s fotoaparátem k vjezdovému návěstidlu ve směru od Lanžhota. Ale kromě prioritního zájmu - provozu na trati mezi Prahou a Bratislavou - jsem se rozhlížel taky kolem sebe. Nejen kvůli vlastní bezpečnosti, ale také pro jistotu, kdyby něco zajímavé jelo. spojení řady 842 s řídícími vozy v podzimní krajině za fotku stálo.

Krásné barvy podzimu vystřídala univerzální zimní barva suché trávy a opadaných stromů. Ani to mě ale neodradilo od výprav ke kolejím. Při jedné mě Designer držel v pohotovosti, abych zdokumentoval soukkromý Herkules. V kalendáři bylo v tento den datum 20. listopadu a já jsem byl ve střehu nedaleko přejezdu na trati z Břeclavi do Lanžhota. Nakonec jsem se dočkal.

 24. listopad jsem se vracel z Vranova nad Dyjí . V Citonicích jsem se zastavil, protože srovnávací pohled na hodinky a do jízdního řádu otevřel příležitost ke snímku motorového vozu na trati Znojmo - Okříšky. Ano, jedná se o trať, kam by Znojemští rádi vrátily pravidelné rychllíky, které jim v minulosti zajišťovaly přímé spojení s Prahou. Jak dokazuje i fotka, dnes je ale  ta trať bohužel někde jinde, když pro osobní dopravu stačí sólo šukafon (810). Pro dokreslení tohoto dne bych dodal, že pár vteřin před vyfocením motoru jsem od kolegy s nickem 771068 dostal avízo o jízdě zdechlého fénu na EC 275, takže vzápětí následoval velmi svižný přesun z Citonic do Břeclavi, aby nakonec vznikly dva záběry pro tento díl seriálu.