Za brejlovcem na Vláru - jak se to zvrtlo

21.5.2011 8:00 Milan Vojtek

Za brejlovcem na Vláru - jak se to zvrtlo

Je nedělní dopoledne, krátce před obědem a na ICQ mi vyskakuje příchozí zpráva: LukasH. Jedu na Vláru, brejlovec 754.012 se tam prožene s originál tabulkou. Co ty na to. Takhle nějak zněl vzkaz, který skončil rychlým odjezdem na fotoakci, která se - oproti původnímu záměru - celá zvrtla. Nebyla jen o jízdě za brajlovcem, ostatně netoužili jsme po pronásledování. Co vše se nám připletlo do cesty, najdete v následujícím reportíku.

Po chvíli přemýšlení kývám hlavou, že jo... no, tedy přesněji, datluji souhlas na klávesnici. Nezbývá, než jen upřesnit podrobnosti.- Startujeme u něj a z vozidel tentokráte provětráme Opel. Důvod? Třetí spolujezdec, kterého kromě vlaku láká i vidina zastávky u nějaké té šmykľavky. Proto se jede vozem, který je k přepravě juniorstva už uzpůsobený. Bylo to podle mého navigátora, tedy tentokráte řidiče, jednodušší, než přeskládávat sedačky ke mě do auta. "Navíc by jsi mohl reklamovat, že jsme ti ho zašpinili," argumentoval. No nic, mlčím. 

Odstartovali jsme tedy s vidinou, že cvakneme nějaký obrázek re-historizovaného brejlovce. Nebylo cílem pronásledování lokomotivy, nebylo by to ani jednoduché, navíc sólo stroj 100 x jinak a pokaždé stejně, to taky nebyl ideál. I tak jsme za svižně pádícím Lv vlakem jeli až do Bojkovic. A nutno dodat, že jsme měli co dělat a na pěkné zákoutí mezi bojkovickou předzvěstí a vjezdem jsme stejně nestihli přijet včas. Na vjezdu do Bojkovic jsme se pak obrátili definitivně. Jenže.... když už někam vyjedeme, proč se vracet domů s pár obrázky? Navíc... bylo třeba uspokojit požadavek nejmenšího pasažéra. Jasně, je třeba se klouzat. Konzultace s jízdním řádem staví před nás další bod programu. Pravidelná osobní doprava na Vláře a luhačovické rychlíky. Nejlépe obojí. Naše další kroky jsou tedy vedeny jízdním řádem. Kdy jede šnelcůg do Luhačovic? a co kromě něj stihneme? No, co stihneme, to vyfotíme. A pak se přesouváme do Luhačovic. Nejmenší člen posádky se totiž domáhá svého. Šmykľavku nacházíme, v dohledu kolejí a zatímco junior absolvuje seznamování s vratkými překážkami v podobě řetězového mostu mezi polovinami skluzavky, my čekáme na rychlík. Přijíždí, cvak foto a až do jeho odjezdu má sólo kluzací herní prvek. Tento den má z hlediska focení dvě části. Zatímco místa na Vláře znám o trochu lépe já, zásluhou nemálo absolvovaných parních jízd, odbočku do Luhačovic má zase zmáknutou Lukash a tak tam velí při výběru on. Jenže ani to nám nestačilo a vydali jsme se ještě něco málo pofotit do těsného okolí Uherského Hradiště.      

První setkání s Lv vlakem, Ostrožská Nová Ves.

Foto LukasH

Foto LukasH

Vésky, brejlovec si uhání pro vlak

Šumice

Biskupice Foto LukasH

Luhačovice, foto LukasH 

Újezdec u Luhačovic Foto LukasH

Újezdec u Luhačovic

Újezdec u Luhačovic , foto LukasH

Biskupice Foto LukasH

Uherský Brod

 

Hradčovice - Podolí

Vésky

Uherské Hradiště 

Uherské Hradiště Foto LukasH

Staré Město u Uherského Hradiště

Staré Město u Uherského Hradiště, foto LukasH

 

Uherský Ostroh

 

Tentýž vlak za Veselím nad Moravou. Ovšem doplněný o 842 v čele.

Tak to byl zase jeden rychlo příspěvek z neméně rychle vymyšlené výpravy pomalu již tradiční sestavy. Neoznačená fota vypadla ze Shalomkova fotoaparátu. Věřím, že fotky brejlovců a krokodýlů budou příjemnou změnou po sérii příspěvků s dominujícími fény.