2011 Svět 1435 milimetrů - můj rok s Hugem
Jeho Veličenstvo Hugo Hugofén první je zásluhou laku v původních barvách nejobletovanějším strojem řady 350. I když si mnozí vymýšlí různá jména pro jednotlivé stroje této výrobní řady, jen u Huga nedochází ke sporům. A proto i u něj jediného se i já ke jménu přikláním. Ale, kolik lidí, tolik názorů, že ano. V každém případě, Hugo budí pozornosti nejvíce. A mě, pokud to šlo, často lákal ke kolejím.
Hugo, to není jen tak obyčejná lokomotiva, Hugo je fenomén, podtržený skutečností, že jako jediný z osmnácti přeživších strojů původní řady ES 499.0 se momentálně pyšní původním nátěrem. Pravda tedy, k historické věrnosti mu chybí hvězda pod okny a další detaily, jako například označení Východná dráha, ale to nejsou zásadní chyby. Hvězda snad chybí málokomu a ten zbytek byl rovněž poplatný době.
Zatímco stav papouščích strojů je snižuje, jak pomalu postupuje blonskizace a zmizela i barevná ojedinělost dvojice prototypových strojů, Hugo se dočkal odlišného „nekorporátního“ nátěru a v reedici původního laku se pochopitelně stal fotograficky nejžádanějším vozidlem. Snad se proto nikdo nediví, že kdykoliv to bylo možné, snažil jsem se zaběhnout udělat si zase jednou snímek tu čisté, většinou provozně kamuflované lokomotivy. Pár kousků z této kolekce vybírám.
31. ledna minulého roku jsem vyrazil na lov Huga. Obětí se stal při cestě do Prahy, když se v čele vlaku EC 170 zasouval do břeclavského uzlu.
23. února byl terčem opět vlak EC 170. Tentokrát jsem čekal na nadjezdu silnice z Břeclavi do Lanžhota.
A do třetice všeho dobrého, 8. březen, opět EC 170 a tentokrát nikoliv na nadjezdu, ale pod nadjezdem.
Až o týden později se mi předvedl Hugo na cestě do Bratislavy. 15. března vezl EC 273….
…aby o dva dny později pózoval jen o pár desítek metrů dál s EC 171.
Oblíbené místo oddílového návěstidla nedaleko Kostické váhy bylo místem pro snímek z 24. března. Hugo uháněl s EC 272.
A následující den, 25. března, opět na vlaku EC 171 na rovněž oblíbeném nadjezdu ve Staré Břeclavi.
O den později znovu za Hugem. Jako IDS rychlík 806 před Podivínem. Jen pro formu tedy doplňuji – 26. březen.
A 27. březen, vzhledem k směru cesty ve vztahu k slunečnímu svitu obtížně fotitelný EC 174.
29. března vyrazil Hugo po trati 330. Začalo měření trakčního vedení a tak sběrač Huga nebyl jediný, který se smýkal po troleji.
9. dubna už bylo po jízdách Huga s měřícím vlakem a tak se objevil v čele EC 170. Obětí se stal při focení z polního letiště u Popic, pod vinařstvím Sonberk.
Fotil jsem i dál, ale protože by tento příspěvek byl příliš dlouhý a z hlediska výběru místa taky monotématický a nudný, vybral jsem další záběr až z 26. května. Jako R 811 míří do Břeclavi.
EC 171 se objevuje opět ve výběru, tentokrát s datem 13. června. Místem snímku přejezd u Kostické váhy, kam se dalo za příznivých okolností přejet po zvěčnění vlaku ve Staré Břeclavi.
15. červen a Hugo šupajdil v čele EC 174. Co s tím? Jedno z mála míst na focení je v tuto hodinu Vídeňák, most přes Dyji.
20. června byl u Lanžhota terčem focení EC 344 Avala.
A na zpáteční cestě jsem další den, 21. června, čekal na Huga v čele EC 273.
Most přes Svratku nedaleko Vranovice se objevil již v projektu topovém. Fotku s Hugem v čele EC 171 zásluhou horších světelných podmínek dávám sem. Vznikla 26. června.
V červenci jsem buď makal, nebo se dovolenkoval. A tak na Huga přišel čas 28. července. Bez ohledu na déšť jsem si počíhal na EC 170.
Druhý den se Hugo vracel domů a já na něj tentokrát čekal za hranicemi. U Brodského jel 29. července s vlakem EC 275.
Další snímky budou patřit Hugovi a vlaku EC 171, který se k němu barevně hodí. Tak pojďme na věc. Nejprve EC 171 na odjezdu z Břeclavi 2. srpna.
24. srpna pak pózoval na vjezdu do Břeclavi.
O tři dny později 27. srpna zase pro změnu jako EC 170 do Prahy projel kolem někdejšího hradla Dyje, které zmizelo již před lety vybudováním autobloku.
A na cestě do Prahy byl opět odchycen 28. srpna jako EC 274.
Dvakrát stejný vlak v jeden den? Někdy se to povede. EC 171 ulovené 17. září na vjezdu do Břeclavi a rovněž o kus dál u Kostické váhy.
24. září jsem byl prioritně na lovu toulek berty T 478.1001, toulající se po moravsko-slovenském pomezí. Přesto jsem při čekání na ni ještě blejskl Huga s Avalou EC 345.
9. říjen a Hugo, „degradovaný“ na pouhý rychlíkový stroj, aneb jako IDS R 811 do Břeclavi.
30. říjen, nepříliš povedený podzim a EC 170 v Lanžhotě.
7. listopad a poslední vybraný snímek. Hugo vjíždí do Břeclavi jako IDS rychlík R 811.
Diskusia
