People 2011 - takoví jsme byli I.
Několik týdnů po sobě jsou již koloritem sobotního rána Shalomkova leporela z volného cyklu Svět 1435 milimetrů. Skoro už je načase udělat trochu změny a podívat se na něco jiného. Takže... Kam upřeme své pohledy tentokrát? Co takhle zase jednou jiná specialitky Shalomkovy šotokuchyně, tradiční dílko s titulem People? Když jsem proletěl archiv, zjistil jsem, že to musím naporcovat. Takže nyní přichází People rendezový
No, jistě, Už to tu několikrát bylo. A je to tu zase. Dokonce, někteří už se příležitostně dotazovali, kdy že zase vystřelím své People (že jo, kmotříku). Jen tedy nevím, zda motivem byla zvědavost, očekávání, nebo naopak obava. Ale co už, ať je to jakkoliv, teď nastal ten okamžik. Samozřejmě, že se dočkal i kmotr.
A jak je zvykem, nyní zase nastává doba, kdy důvod k obavám budu asi muset mít já.... Protože, pro některé z přátel platí heslo: Pomsta je sladká. A na úlovky od Shalomka je nejlepší odpovědět úlovky Shalomka. Tak abych se bál, co se kde objeví vzápěti po zveřejnění tohoto dílka.
Začínáme rendezovým kmotříkem bagetoidním. Latinsky Homo Hanacus lakotus
A nezapomeneme se podívat k pilotům třískami poháněného parovozu.
Zastavíme se taky u herr vypravčího
Pozor, nechybí ani piloti z Prievidze
Pána na snímku je těžké někam zařadit. Pendluje hned mezi několika parními stroji.
Pielstickový král pro změnu u papoušků
Tak dáme si guláš nebo svíčkovou? Prievidzani si vozí kuchařku
Na Rendez jezdí i Záhoráci
Násilí na železnici. Kam jsme to dospěli
No, to není pohled z kriminálu. To jen Shalomek zákeřně lovil svou oběť
Nemysli si, že když jsi větší, že tě nepřeperu
Pozor! To je šéf! Tak si dávejte bacha
Chceš? Stejně ti nedám. Když jsem ti dával Karlův čaj, taky sis nevzal, říká asi tenhle člověk
Drž, opírám se!
Černý pasažér - nebo pasažér v černém? Nebo násilí na dráze?
J8 ti raději zamávám, jen ať mám pokoj.
Červená versus modrý? Kde jsou gentlemani?
Není nad úsměv. Aspoň na něco se dá v tomto příspěvku dívat.
Celý den hážu kulou, tak so možu snad chvílu aj odpočínút, no néé?
Uhni, nebo tě přejedu
A nedá si pokoj.....
Tož tak. A to je prozatím všechno. Jo, co jsem tím chtěl říct? Nic. Snad jen, že nejsme jen anonymní postavy, mlátící kdesi do klávesnice, ale skuteční lidé, kteří díky tomuto webu vystoupili ze stínu anonymity a poznali nové kamarády a přátele. A to snad za to stojí,ne?