Rok 2014 očima Ostravaka

Při plnění služebních povinností jsem se v lednu ocitl v Plzni. Při této příležitosti jsem se cestou z Plzně hlavního nádraží do Plzně–Jižního Předměstí poprvé svezl v „šarykovi“. Svezení to bylo zajímavé, navíc obohacené o pozorování rozpojování jejich dvojice, které bylo doplněno několikerým během strojvedoucího. Fotka první zachycuje „šaryka“ 844.009-1, kterak 23.1.2014 zastavil ve stanici Plzeň–Jižní Předměstí.

Druhá fotka zachycuje týž den dnes již čím dál méně vyskytující se „hranaté bulhary“.

V únoru mne povinnosti zavanuly na jednání do Mnichova, ze kterého jsem se částečně vracel autem. Po příjezdu na pražské hlavní nádraží jsem zjistil, že nejbližším spojem do Ostravy je spoj LEO Expressu, tudíž jsem se rozhodl vyzkoušet úroveň cestování s tímto soukromým dopravcem. Na 1. nástupišti již čekala třetí „flirtí“ jednotka, otevřela se ale až chvíli před odjezdem. Musím přiznat, že jsem moc valné jízdní vlastnosti nečekal, ale to, že si nebudu skoro schopen přečíst noviny, bylo velice nemilé překvapení. Snímek zachycuje 27.2.2014 jednotku 480.003-3 v Praze hlavním nádraží.

Březen ani duben, mi nepřinesl žádné železniční zážitky. Přinesl mi mnoho pracovních povinností a práce na rekonstrukci našeho nového domova, tudíž další železniční záznam na paměťové kartě přibyl až 14.5.2014 v Mnichově. Snímek zachycuje lokomotivu 218.426-5 projíždějící kolem depa München hbf.

V červnu jsem změnil své pracovní působiště, což způsobilo přetlak všech možných školení a kurzů a podtlak železničního focení. Podtlak byl ukončen pár dnů po narození druhé dcery, kdy se mi povedlo zachytit „setkání v červenci“ na obrýlený způsob, když se 17.7. 2014 v PJ Bohumín DKV Olomouc sešla T478.3001 se 754.086-7.

V srpnu jsem při vystupování na vítkovickém nádraží podlehl nutkání zdokumentovat si toto krásné nádraží, dokud ještě stojí. Pokusy o zachování nádraží postaveného v bruselském stylu zřejmě definitivně ztroskotaly a tak se zde brzy nejspíše budeme na nástupiště dostávat jen nějakým zjednodušeným způsobem kolem unimobuňky s okýnkem. Nutno podotknout, že teď je ten způsob velice komplikovaný, protože hlavní vstup je uzavřen a chodí se postranním, což někteří obcházejí a využívají branky kousek vedle v kombinaci se služebním přechodem přes koleje, čímž porušují zákaz vstupu do kolejiště. 28.8.2014 jsem zachytil přání šťastné cesty, které mi vždy při cestování přes tuto stanici zpříjemní cestování.

Při pohledu na exteriér je vidět, že nádraží bylo dimenzováno na velkou výměnu cestujících. Výše zmiňovaný současný vstup do nádraží se nachází vpravo za stožáry na vlajky.

Prakticky celé září jsem pobýval v České Třebové, kde jsem se vzdělával. Mezi studiem jsem se 22.9.2014 rozhodl vyzkoušet kvality motorového vozu řady 841, který nám byl rovněž vštěpován do hlav, a pro seznámení jsem zvolil trasu do Lanškrouna. Chodové vlastnosti, které 841.007-8 předvedla při maximální rychlosti na koridoru, byly více než rozpačité a na odbočné trati do Lanškrouna se subjektivně jízda skoro rovnala klasické 810, ale ve výsledku to nebylo úplně špatné.

Den železnice na Ostravsku se loni konal až 4.10. a byl velkým návratem znovuzrozené 464.202. My, tedy Sičova drobná železnice, o.s., jsme se jej zúčastnili s 275.021.

V listopadu jsem se pravidelně začal objevovat na kolejích severní Moravy a Slezska a 20.11.2014 jsem zavítal do Petrovic u Karviné, kde jsem mezi vlaky Os 3027 a Os 3030 zachytil 810.373-1 spolu s polským „drakem“ E6ACT-004.

Prosinec byl pracovně krátký, ale o to zajímavější. Hned jeho první den byl ve znamení polonizované 754.037-0, která se proháněla mezi Ostravou a Frenštátem pod Radhoštěm a pro mne to znamenalo jedinečnou směnu ve funkci pomocníka strojvedoucího.

V půlce prosince jsem se zase pro změnu podíval s 810.191-7 do Petrovic u Karviné.

Tím jsem se dostal na úplný konec roku a zde chci všem Vlakyneťákům a také návštěvníkům těchto stránek popřát, aby se jich v roce 2015 drželo zdraví, aby jim stále přálo štěstí a třeba abychom si zde přečetli i jejich článek.