Druhá linka varšavského metra (konečně) otevřena

Dne 9.11.2014 měla být otevřena druhá linka varšavského metra. Toto datum nebylo zvoleno náhodně a mělo souvislost s volbami do městského zastupitelstva a s předvolebním moratoriem, během nějž se už nesměli kandidáti prezentovat. "Samozřejmě" že prapůvodní termín otevření už dávno uplynul, stejně jako i další posunuté termíny, např. ten k mistrovství Evropy ve fotbale v r. 2012, ale teď už to (alespoň v politických kruzích) vypadalo, že "to vyjde". Drobné technické problémy, jakože v jedné stanici ještě 2 týdny před datem slavnostního stříhání pásky nebyly instalovány eskalátory, byly zřejmě pro politiky jen opravdu nepodstatné drobnosti. Politiky se přeci jen podařilo přesvědčit a technici měli další čas na dodělání celého díla. Nicméně nakonec jim stejně nebylo dopřáno dodělat vše v klidu. Požár Lazenkowskieho mostu 15.2.2015 způsobil ve Varšavě totální dopravní chaos a magistrát se rozhodl urychlit otevření druhé linky, která podchází Vislu, aby alespoň částečně ulehčil dopravu obyvatel mezi oběma břehy. No a 8.3.2015 to konečně vyšlo a od toho dne má Varšava dvě linky metra.

Stručný pohled do historie nám říká, že Varšava chtěla metro už před II. světovou válkou (první projekt zadán v r. 1925), ale přípravu přerušila válka. Po válce se opět začalo diskutovat o metru v r. 1950, o rok později se i začalo stavět, ale po 7 letech práce skončily (Sovětský svaz "nabídl", že místo metra raději postaví Palác kultury - obrovitá stavba ve stylu sorela, připomínající pražský hotel Internacionál či prapůvodní vzor - Lomonosovovu univerzitu v Moskvě). Po dlouhých 20 letech vášnivých diskusí se opět rozběhly práce na projektu a 15.4.1983 byla stavba slavnostně a konečně zahájena, avšak problémy (hlavně finanční) trvaly dále (vedly např. i k rozhodnutí nepostavit na první lince dvě stanice, A12 Plac Konstytucji a A16 Muranów, tato čísla stanic jsou v číslovacích schématech přeskočena). Nicméně vše nakonec vyřešilo a já tedy mám o čem psát.

Dokončovací práce ve stanici Dworzec Wilenski © Aleš Lieskovský

Tímto jsme tedy (snad) odbyli historicko-politické pozadí a můžeme se tedy podívat "pod zem". Abych udržel jednotu místa, děje a času, tak nejprve "proberu" vozidla a vlastní trasy nechám na další odstavce. Provoz ve Varšavě zpočátku zajišťovaly ruské vozy řady 81 dvou téměř shodných sérií (z 81-71 z Mytišči a z 81-57 Petrohradu, celkem 90 ks = 15 souprav, prvních 10 vozidel dostala v 80. letech Varšava jako dar), poté doplněné o jednotky z Alstomu (od r. 2000, 108 ks = 18 souprav) a nakonec o jednotky Siemens Inspiro (těch má být až 35 souprav), přednostně určené pro linku 2.

Část ruských vozů (42 ks = 7 souprav) byla modernizována, avšak jednalo se pouze o dosazení nové kabiny (vybavení salonu i trakční výzbroj zůstaly nezměněny). S dodávkou Inspir přestala být pro tyto vozy práce a tak byly "zabaleny" do igelitu a poodstavovány po všech koutech depa Kabaty, kde čekají, zda zase nenadejde jejich čas (údajně jsou nabídnuty k odprodeji). Nerekonstruované ruské vozy ale stále jezdí. Na obou linkách jezdí 6-vozové soupravy (i když se - stejně jako v Praze - začínalo na 1. lince se soupravami kratšími). A zatímco ruské vozy jsou všechny hnací, tak "Alstomy" mají čelní a "Siemensy" druhé krajní vozy nehnací.

Síť varšavského metra sestává ze dvou linek. První byla otevřena v roce 1995 (7. dubna, úsek Kabaty - Politechnika, tj. 11 stanic + depo Kabaty, délka 11 km) a dnes má 21 stanic a 22 kilometrů. Druhá linka byla zprovozněna nyní a na ní se podíváme podrobněji. Právě otevřený tzv. "centrální úsek" linky 2 měří 6.3 km a má 7 stanic. V září 2014 pak byla vypsána mezinárodní soutěž na dvě pokračování linky - západní a severovýchodní.

„Koniec trasy“ ve stanici Rondo Daszynskiego © Aleš Lieskovský

Na koncových stanicích jsou odstavné koleje (stejně jako v Praze např. v Letňanech či na Dejvické), otáčí se tedy "za stanicí". Zajímavostí je, že na obou konečných jsou všechny 4 kusé koleje v mírném pravém oblouku... Mezi Rondem ONZ a Swietokrzyskou je další dvojitá spojka a za ní odbočka na jednokolejnou spojovací trať na linku 1 (vjíždí se do ní ve směru od Ronda ONZ). V místě odbočky byla též stavební jáma, kudy se na stavbu přemísťovaly velké věci. Stanice Stadion narodowy je připravená na připojení další (třetí) linky metra, má dvě ostrovní nástupiště (4 hrany), pro každou linku jedno. Nástupiště pro linku 3 je sice kompletně stavebně hotové, ale bude pro cestující (celkem logicky) zatím uzavřeno.

Stanice jsou jednotného architektonického vzhledu (jak pod povrchem, tak na něm), který je charakterizován jednotným typem nosných sloupů, jednotným vzhledem mobiliáře (lavičky, informační stojany apod.), jednotným typem obložení stanic (smaltované panely), jednotným řešením stropních podhledů a jednotným vzhledem povrchových objektů. Pokud se vám ale zdá, že všechny stanice nasekali hromadně v továrně podle jedné šablony, natřeli jednou barvou a pak zakopali pod zem, tak pravdu nemáte. Každá stanice je unikátní svým barevným řešením, které je stejné pro vnitřní i povrchové prvky.

Takže Rondo Daszynskiego (západní konec linky) je červené - lavičky na peroně, obkladové panely, ale i plastové střechy nad vstupy z ulice či objekty výtahů. Rondo ONZ je v bílé barvě, Swietokrzyska ve žluté. Nowy Swiat - Universytet je fialový (pokud to zde čtou nějaké dámy, tak nechť prominou - my muži jsme jako Windows v základním nastavení a rozeznáváme jen 16 barev, vy byste určitě našly nějaké lepší pojmenování, jako třeba lila či tmavě lososová - pod tím si muž ale většinou neumí nic představit). Centrum nauki Kopernik je světle modré, strop je až do... hm... tyrkysové (?), no prostě něco mezi modrou a zelenou. Stadion narodowy zelený (neboť "Zelená je tráva, fotbal to je hra...") a Dworzec Wilenski tmavě modrý. Upřímně řečeno, pokud budou mít pokračování linky stejnou filosofii, tak ty "jednoduché" barvy poměrně rychle dojdou. Jestli pak přijdou na řadu třeba kombinace "bílá s červenými puntíky", nevím.

Rondo Daszynskiego je v barvě červené © Aleš Lieskovský

Jako výrazný prvek je použito "umělecké" ztvárnění jména stanice (pokud se trochu soustředíte, tak v tom ten nápis nakonec odhalíte). Samozřejmě "užitné" jméno stanice je provedeno normálním písmem, a to tak, že v podstatě za každým oknem soupravy se nachází jeden nápis (což velice oceňuji, vidět v Praze z vozu jméno stanice na obložení je spíše výhra než běžný jev, a nepřidá tomu ani skutečnost, že pražský informační systém po zastavení vypíše jméno konečné namísto jména aktuální stanice). Navíc obložení je ve Varšavě dále od okna, takže je z okna vidět "více do stran".

Jak již bylo uvedeno, obložení stěn stanic je velkoplošnými smaltovanými panely laděnými do barvy té které stanice. Boční obložení schodišť z peronu do vyšší úrovně je provedeno mramorem, pohříchu jednotlivé desky jsou někdy poskládány "bez ladu a skladu", takže kresba v kameni na sebe nenavazuje, někdy je deska jakoby otočená o 90 stupňů a kresba tedy jde kolmo na sousední desku - prostě to působí velmi neuhlazeným dojmem, jako kdyby tam dělníci sázeli desky jednu za druhou, jak jim zrovna přišly pod ruku. Ale samozřejmě to mohl být i "umělecký záměr" architekta.

Informační systém pro cestující mi trochu nesedl (což je individuální názor): stanice jsou vybaveny mnoha (možná až moc mnoha) displeji, na nich se zobrazuje čas do příjezdu příštího a následujícího vlaku. Čas pod 2:30 min je zobrazován s přesností na deset sekund, delší čas pak s přesností na celou minutu. Za časem je zobrazený obrázek soupravy Inspiro (což mi připadá zbytečné) a až poté cílová stanice. V obou řádcích (příští i další vlak) běží stejný text (alespoň v současné době), ale s jinou "počáteční fází" a rotace je velmi, velmi pomalá. V posledním řádku je zobrazeno služební (!) označení stanice, např. C12 a dále je řádek rozdělen na "půlřádek" s mimořádnostmi a "půlřádek" s upozorněním, že vlak přijíždí do stanice.

Informační panel ve stanici Rondo ONZ © Aleš Lieskovský

Ve stanicích je pak mnoho normálních tabulí s označením směru, východů, přípojných linek povrchové dopravy, dále mapy MHD, plánky stanice po jednotlivých patrech, plánky okolí s označením východů atd. Velice se mi líbí označení jednotlivých východů (zde čísly), což usnadňuje jak orientaci v plánu (aha, když vylezu čtyřkou, tak budu tadyhle), tak případné domlouvání třeba schůzky. Nevím, proč pražský DP podobný pokus (na Karlově náměstí) uzavřel jako nepotřebný.

K informačnímu systému patří i akustická hlášení. Zde jsem opět trochu zklamán: ve varšavském dopravním podniku (ZTM - Zaklady transportu miejskego) už pochopili, že zahraniční turisté většinou místní jazyk neznají, a tak se vozidla a infrastruktura pomalu doplňují o anglické verze, takže koupit lístek v automatu, přečíst si (bohužel zatím jen některá) výstražná upozornění či dokonce nastudovat to podstatné z přepravního řádu je možné i v angličtině (zde je do angličtiny přeložena jen ta relevantní část, takže pasáže o právech rodičů pobírajících od státu určité sociální dávky tam nejsou), avšak hlášení jsou jen polsky, navíc zřejmě poskládaná z digitalizovaných fragmentů, takže s nepřirozenými mezerami - však i u nás známe hlášení "rychlík ze směru DěčínÚstí nad LabemLovosiceKralupy nad VltavouPraha Holešovice, pokračující ve směru KolínPardubiceChoceňČeská TřebováZábřeh na MoravěOlomoucPřerov"... A to se jedná o výstrahu při vjezdu vlaku do stanice. Ještě závažnější je, že opět pouze polsky jsou i hlášení nouzových situací (požár, evakuace stanice, změna jízdy eskalátorů apod.). Nicméně si myslím, že změnit právě hlášení je to nejméně náročné ze všeho. Tak snad se brzy dočkáme.

Trochu mimo pozornost cestujících, poněvadž se jedná hlavně o služební prostory, je číslování dveří ve stanicích. Zde panuje z našeho pohledu absolutní chaos, číslo dveří totiž souvisí s funkcí místnosti za těmito dveřmi se nacházející a nikoliv s jejich polohou. Takže třeba dveře 300 jsou (ve všech stanicích) "reléová místnost" (i když relé tam není skoro žádné, zato počítačů až až), ovšem když narazíte (jako my) na 302 a 301, tak rozhodně nemáte vyhráno, protože následovala nějaká osmistovka a pak čtyřstovka (a tu reléovku jsme nakonec ani nenašli, nemajíce tolik času), v jiné stanici je zase místnost 300 mezi místnostmi 400 a 401. Může vás snad jen uspokojit fakt, že víte, že za dveřmi 555 naleznete úlevu (pokud teda nebudou zamčeny) - jsou to služební WC a těchto dveří (555) je v každé stanici několik.

Návěstidlo před odbočkou na linku 1 u stanice Swietokrzyska © Aleš Lieskovský

Návěstní soustava je té drážní o trochu bližší, než je tomu v Praze. Stůj je červená, Volno je zelená a Pomalu (ve významu "Rychlost 40 km/h") je žlutá. Návěst Výstraha zde nemají (základní provozní režim je pod zabezpečovačem s přenosem informací na vozidlo), za zelenou ihned následuje červená. Návěstní lucerny jsou velké a jejich světelný tok též, i při rozsvíceném osvětlení tunelu zalily kabinu zeleným či červeným světlem. Potmě to bude pro oči strojvedoucího dost nepříjemné, návěstidla jsou někdy dost blízko za sebou a v přímém tunelu je jich vidět i několik dopředu.

O co jsou světelná návěstidla větší než v Praze, o to jsou neproměnná návěstidla (traťové značky) zase menší. Rychlostník (stejného vzhledu jak na polské železnici - na vrchol postavený bílý trojúhelník s černým okrajem a černou číslicí) připomíná svou velikostí maketu z dětského koberce s dopravním hřištěm a vedle strakatého obložení stanice opticky zcela zaniká. Návěst Vypněte / Zapněte proud je opět zmenšenina modrého drážního na vrchol postaveného čtverce s bílým písmenem U (v Praze to jsou červené a modré šipky umístěné mezi kolejnicemi). Poslední značkou, kterou jsem při své cestě tunelem spatřil (a to jsem prošel pěšky s výjimkou jediného úseku celou trasu), je návěst "Začněte brzdit" - černé písmeno "H" na bílém pozadí, opět zcela zanikající mezi ostatními objekty v tunelu (v Praze je to žlutý trojúhelník s černým "B", opět umístěný mezi kolejnicemi.

Připojené snímky vesměs dokumentují stav krátce před plánovaným otevřením trasy v listopadu 2014. Prosím omluvte kvalitu fotografií.

Odkazy:

1. Metro ve Varšavě – Wikipedie
2. Metro w Warszawie – Wikipedia, wolna encyklopedia
3. METRO WARSZAWSKIE Sp. z o.o. – oficiální stránky

Úvodní snímek: Rondo Daszynskiego, odjezd do obratu © Aleš Lieskovský