Železnice na našich známkách

Železnice a poštovní známky jsou vlastně stejně staré. Železnice jako fenomén nastupující nové doby od poloviny 19. století se pochopitelně musela objevit i na poštovních známkách. Vždyť i poštovní zásilky byly dopravovány po železnici, poštovní vozy byly nedílnou součástí téměř každého vlaku.

Snad jako každý kluk v dobách svého dětství jsem i já sbíral poštovní známky. Protože v mých rodných Svitavách nebyl žádný kroužek železničních modelářů, kde bych se mohl realizovat coby modelář, ale byl zde filatelistický kroužek, začal jsem jej navštěvovat. Byli jsme parta kluků, kteří sbírali poštovní známky, vyměňovali si je mezi sebou a zdokonalovali se v oboru, kterému se říká filatelie. Měli jsme vedoucího, pana Sýkoru, bankovního úředníka a zkušeného filatelistu, který od nás vyžadoval, abychom své známky sbírali ne, na počty, či kusy, ale podle námětů, či ucelených sbírek. Pak jsme se svými známkami zúčastňovali různých výstav a soutěží které byly hodnocené. Mimochodem jsme měli jedinečnou možnost právě díky stykům pana vedoucího navštívit Státní tiskárnu cenin v Praze a vidět, jak se tisknou poštovní známky. Ale i takové sbírání známek v době mého mládí těsně po roce 1968 bylo svázáno s politikou a nejlépe vždy byly hodnocené sbírky známek hlavně s takovým tématem. Při pohledu na několik výsledkových listin, které se zachovaly, vložené v albech mých známek, byly vždy v té době na prvních místech hodnocené politicky zaměřené exponáty.

Vzpomínám si na jeden vzletný název: "Nad námi vlála vlajka rudá" a sbírka měla za téma komunistické hnutí a rozvoj KSČ a budování socializmu. Další vysoce hodnocené téma té doby bylo třeba dobývání kosmu, samozřejmě sovětskými kosmonauty. Já jsem však, možná v důsledku roku 1968 proti podobným tématům zůstal imunní a jal se samozřejmě sbírat známky věnované železnici. Moje tematické sbírání pod hlavičkou Kroužku mladých filatelistů vyvrcholilo ucelenou expozicí pod jménem Historie železnic. To už jsem měl ale po vojně, odrostl jsem mládežníkům, měl jsem foťák, snažil jsem se modelařit a dále jsem svoji sbírku pro filatelistické výstavy příliš nerozšiřoval. Známky se železniční tématikou však vlastním i nadále, a když se najde příležitost, snažím se ji rozšířit alespoň o dostupné známky naší i zahraniční tvorby. Postupně jsem své známky prohnal skenerem a tak mám svoji sbírku také v počítači. Protože má sbírka obsahuje mnoho zajímavých známek, aršíků, obálek prvního dne a razítek se železniční tématikou, rád bych je tímto povídáním představil.

Filatelistická výstava Košice a Plzeň, Plzeň, rok vydání 1938; sbírka Pavel Stejskal

Lokomotivy a železnice se na známkové tvorbě vyskytují poměrně často. Jednotlivé státy vydávají buď jednotlivé poštovní známky, nebo i v celých sériích. Známky jsou vlastně poplatky za poštovní službu doručení dopisů a pohlednic. Některé země však vydávají celé série poštovních známek s rozličnými tématy, u kterých není úhrada za poštovní služby hlavním úkolem, ale jsou vydávané právě pro sběratelské účely a pro vydávající státy také finančním ziskem. U nás jsou poštovní známky stále hlavně vydávány pro uhrazení poštovních poplatků, ale zároveň jsou také vysoce ceněnými mezi sběrateli pro svoji uměleckou hodnotu i způsob výroby. Co se týče tématu železnice, byla známková tvorba meziválečného Československa velice skoupá. Lokomotivy a železnice se na známky té doby téměř vůbec nedostaly, jedinou výjimkou byla známka z roku 1938 v hodnotě 50 haléřů s motivem průmyslové Plzně (obr. 001). Na této známce jsou zachycené Škodovy závody a před ním je kolejiště s jedoucím nákladním vlakem taženým parní lokomotivou. Známka byla vydána ku příležitosti filatelistické výstavy v Plzni.

Roky 1938 – 39 byly pro Československo kritickými, došlo nejprve k okleštění republiky odtržením území tzv. Sudet a 15. března 1939 pak k zániku státu. Vznikl Protektorát Čechy a Morava, na území Slovenska vznikl samostatný stát. Protože v tiskárně cenin zůstaly zásoby nepoužitých známek, byly v počátečním období Protektorátu doplněny přítiskem názvu Čechy a Morava v české a německé mutaci. Takto byla označena i část známek s motivem průmyslové Plzně. I tato známka se nachází v mé filatelistické sbírce. Protektorátní poštovní správa posléze začala vydávat nové známky. Většinovým motivem tohoto období byly známky s režimními motivy, ale také několik sérií s protektorátními městy a památkami. V roce 1939 vydala Protektorátní správa několik poštovních známek pod edičním názvem Krajiny, hrady a města. Podle očíslování se dalo předpokládat, že tato emise bude pokračovat i v dalších letech. V sérii emise Krajiny, hrady a města (1. vydání) byla zařazena také známka v hodnotě 4 korun (obr. 002).

Pod názvem Moravská Ostrava je hlavním motivem vysoká pec. Pod vysokou pecí lze lupou spatřit malou parní lokomotivu s několika vozíky. V popředí však je také několik vozíků, jeden z nich je však tlačen dělníkem. Možná je za tímto výjevem symbol otrocké práce pro okupanty. Ale kdo ví. Známka byla vydána k 1. 12. 1939. Téměř o rok později, dne 20. 11. 1940 byla dána do poštovního styku opět v edici Krajiny, hrady a města (2. vydání) známka pod názvem Bechyně. Tato známka v hodnotě 5 korun představuje železniční most přes Lužnici u Bechyně, v té době poměrně odvážné dílo. Po mostě vedou koleje naší první elektrifikované dráhy z Tábora do Bechyně z roku 1902. Most byl postaven mnohem později, v roce 1928 po něm byla zahájena doprava na nové nádraží v Bechyni. Vlak jedoucí po mostě je spíše fantazií autora návrhu, než tehdejší skutečnost (obr. 003). Další a poslední protektorátní poštovní známkou, na které můžeme spatřit nějaký vlak je součástí čtyř známkové série propagačních známek Pražských veletrhů. První dvě známky této emise se stejným motivem pod názvem Oráč v hodnotách 30 a 60 haléřů, lišících se barvou, doplňoval další motiv. Na známkách v hodnotách 1,20 a 2,50 korun je opět vysoká pec. Pod ní je pak malá parní lokomotiva s několika vozy na strusku (obr. 004). Známky se od sebe lišily nejen nominální hodnotou, ale i barvou. Emise Pražské veletrhy byla vydána v roce 1941.

Krajiny, hrady a města - velký formát, Moravská Ostrava, rok vydání 1939;
sbírka Pavel Stejskal

Než se vrátíme do československé známkové tvorby, podíváme se také do druhé části rozděleného Československa. V období 2. světové války vydala poštovní správa Slovenského štátu sérii čtyř známek, věnovaných otevření trati z Prešova do Strážského (obr. 005). Na známkách vydaných v roce 1943 je parní lokomotiva, výjezd z tunelu, železniční most a kostel v Prešově.

Až tvorba československých známek po 2. světové válce začala železnici více přát, ale zase to příliš nepřeháněla. Nic si z toho ale dělat nemusíme, v Anglii, kolébce železnic, vydali první známky s námětem železnice až v roce 1980. Koncem 40.let a po celá 50. a 60. léta byla známková tvorba v Československu všeobecně ve znamení budování socialismu a to se pochopitelně nevyhnulo ani železnici samotné. V roce 1949 byly vydány tři známky k 75 výročí Světové poštovní unie. Součástí série byla známka v hodnotě 3 Kčs. Motiv na známce je dělen dvěma obrázky. V levé části je poštovní dostavník, v levé je nádraží s odjíždějícím vlakem a parní lokomotivou, jejíž řadu lze těžko odhadnout (obr. 006). Lokomotiva vypadá tak, jako by autor návrhu Kamil Lhoták snad neviděl parní lokomotivu. Zato známka v hodnotě 60 haléřů z roku 1953 (obr. 007) přibližuje již zcela reálnou parní lokomotivu, stroj řady 498.0, výrobek lokomotivky Škoda Plzeň, patřící mezi jedny z nejlepších, ale i nejhezčích našich lokomotiv. Popiska pod obrázkem lokomotivy nenechá nikoho na pochybách, proč vznikla. Známka byla vydána v edici Doprava, spolu s ní vyšla ještě známka v hodnotě 1 Kčs s vyobrazením letadla DC 3.

Další známky se železniční tématikou vydala československá poštovní správa v roce 1955 jako oslavu staveb socializmu. Pod emisním názvem Stavby socialismu Československa byla vydána série čtyř známek, tři z nich znázorňovaly železniční stavby. První ze známek v hodnotě 20 haléřů představovala jako stavbu socializmu železniční most u Dolních Louček na trati Brno – Havlíčkův Brod. Zde se komunisté chlubili cizím peřím. Trať z Tišnova do Havlíčkova Brodu byla stavěná v období 2. světové války, válečné události stavbu nakonec zastavily a po roce 1945 byla pak trať dokončena. Větší část mostů a tunelů však byla hotova už v roce 1945. Další dvě známky v hodnotě 30 a 60 haléřů byly věnovány Trati Družby. Jednalo se o zdvojkolejnění tratí na Slovensku. Na 30 haléřové známce (obr. 008) je zachycena na Ružinovském mostě lokomotiva 498.1. Na známce 60. haléřů (obr. 009) zase stroj 498.0 před vjezdem do Bujanovského tunelu. Poslední známka série Stavby socialismu se železnicí nesouvisí. Je na něm znázorněno sídliště Poruba v Ostravě. Ve své sbírce mám také Obálku prvního dne (FDC – First Day Cover) se všemi známkami série a přítiskem jedné z přehrad Vltavské kaskády (obr. 010).

Stavby socialismu Československa. FDC, rok vydání 1955; sbírka Pavel Stejskal

Bohatá série lokomotiv byla vydána v roce 1956 pod názvem edice Lokomotivy. Na šesti poštovních známkách se objevily jak historické lokomotivy, tak i v té době nejmodernější lokomotivy Československých železnic. Na známce v hodnotě 10 haléřů je lokomotiva Zbraslav z roku 1846 (obr. 011). Na známce v hodnotě 30 haléřů (obr. 012) je vyobrazena lokomotiva Kladno z roku 1855. Tato lokomotiva je nejstarší lokomotiva, zachovaná na našem území a stojí na čestném místě v dopravní hale Národního technického muzea v Praze. Další čtyři známky zachycují v té době nejnovější lokomotivy ČSD. Nákladní lokomotiva 534.03 je zachycena na známce v hodnotě 40 haléřů (obr. 013). Známka v hodnotě 45 haléřů zachycuje lokomotivu řady 556.0, v té době nejpočetnější řadu parních lokomotiv u ČSD (obr. 014). Konkrétní vyobrazená lokomotiva 556.030 byla upravena na topení práškovým uhlím a oproti svým kolegyním měla upravené také usměrňovací plechy.

Další známka, tentokrát v hodnotě 60 haléřů (obr. 015) představuje poslední typ parních lokomotiv z produkce ČKD Praha pro ČSD, stroj řady 477.0, přezdívaný „Papoušek“. Poslední známka v hodnotě 1 koruny (obr. 016) znázorňuje elektrickou lokomotivu E 499.0. Zde si autor návrhu dovolil i pozadí za lokomotivou. Tím jsou Vysoké Tatry, kde v době vzniku této známky lokomotivy řady E 499.0 byly nasazovány v běžném provozu. Ke známkám byly vydány dvě FDC. Na první obálce se známkami v hodnotě 10, 30 a 40 haléřů je na přítisku kresba parní lokomotivy z roku 1841, kdy byla otevřena první parostrojní železnice na našem území z Břeclavi do Přerova (obr. 017). Druhá obálka se známkami v hodnotách 45, 60 haléřů a 1 Kčs (obr. 018) má přítisk k evropské konferenci jízdních řádů nákladních vlaků, konané v Praze ve dnech 9. - 13. 11. 1956. Známky jsou opatřeny příležitostními razítky, věnovanými konferenci a datum hlásá den vydání této série: 9. 11. 1956.

V roce 1964 byly vydány československou poštou dvě známky v edici Tradice a rozvoj strojírenství. Na první známce v hodnotě 30 haléřů je zobrazen parní stroj a atomová elektrárna, představující vývoj První brněnské strojírny. Druhá známka v hodnotě 60 haléřů je vyobrazená motorová lokomotiva řady T 334.0, jako jeden z výrobků koncernu ČKD Praha (obr. 019). V té době byly tyto lokomotivy vyráběny nejen pro ČSD, ale také na export. Zde si dovolím malou odbočku. Protože nevlastním žádný katalog poštovních známek, pro kontrolu a správnost názvů jednotlivých emisí jsem použil filatelistických webových stránek. U této známky byla uvedena chybná informace řady lokomotivy, a to T 344.

Tradice a rozvoj strojírenství, lokomotiva T 334.0, rok vydání 1964; sbírka Pavel Stejskal

Další velká série lokomotiv byla vydána v roce 1966 opět pod jednoduchým názvem Lokomotivy. Opět se zde objevují motivy historických i současných lokomotiv. Na známce nejnižší hodnoty 20 haléřů (obr. 020) je lokomotiva společnosti KFNB Ajax. Druhou historickou lokomotivou na známce o hodnotě 30 haléřů je stroj společnosti StEG Karlštejn (obr. 021). Parní lokomotiva 423.0 z roku 1946 je na další známce této série, hodnota je 60 haléřů (obr. 022). Další parní lokomotiva (obr. 023), která se však již na známkové tvorbě československé pošty objevila, je opět lokomotiva 498.0. Hodnota této známky je 1 Kčs. Další dvě známky v hodnotách 1,60 a 2 koruny přestavují lokomotivu S 699.0 (obr. 024) a motorovou lokomotivu T 669.0 (obr. 025). Zajímavé, že lokomotiva S 699.0 je na známce označena jako E 699.0. V době, kdy vznikal návrh na tuto známku byly první elektrické lokomotivy na střídavou soustavu označovány stejným písmenem jako lokomotivy stejnosměrné, tedy E.

Ke známkám byly opět vydány hned tři FDC. Na první z nich se známkami v hodnotách 30 haléřů a 1,60 Kčs je na přítisku zobrazena kresba parní lokomotivy Severní státní dráhy z let 1848-49 (obr. 026). Lokomotivy byly vyrobené lokomotivkou W.Günther ve Vídeňském Novém Městě v počtu 15 strojů. Lokomotivy nesly také jména českých měst, první z nich se jmenovala Tetschen (Děčín), poslední pak Kamenitz (Kamenice). Další FDC ( obr. 027) se známkami o hodnotách 20 haléřů a 2 koruny je s přítiskem kresby parní lokomotivy Severní dráhy císaře Ferdinanda, která nesla jméno Koloss. Tu vyrobila stejná firma jako stroj na předchozí FDC. Třetí z FDC, vydaných k sérii Lokomotivy vydané v roce 1966 se známkami o hodnotách 60 haléřů a 1 koruna je s přítiskem vyobrazení motorové lokomotivy T 478.1 v prototypovém provedení (obr. 028).

V roce 1968 byly vydány dvě poštovní známky v edici pod názvem Výročí zahájení železniční dopravy, které připomněly výročí dvou tratí v okolí Českých Budějovic. První z nich v hodnotě 60 haléřů připomněla výročí 140 let koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince (obr. 030). Na známce je vyobrazen vlak koňky, v pozadí jedna z budov tamních nádraží. Druhá poštovní známka o hodnotě 1 koruna připomněla 100. výročí trati z Českých Budějovic do Plzně (obr. 029). Vzhledem k tomu, že tato trať byla před tímto výročím elektrifikována, na známce je spolu s parní lokomotivou také „laminátka" S 699.0. Tato lokomotiva se pak do sériové výroby nedostala, vyráběly se jen čtyřnápravové verze „laminátek“, dnes řady 230 a 240. Spolu s laminátkou je vyobrazena parní lokomotiva Dráhy císaře Františka Josefa řady AF I. Později dostaly u ČSD řadu 233.0 a do roku 1928 byly vyřazené.

Výročí zahájení železniční dopravy, koněspřežná železnice Č. Budějovice – Linec,
rok vydání 1968; sbírka Pavel Stejskal

V roce 1971 byla vydána poštovní známka v hodnotě 30 haléřů (obr. 031). Byla vydána k 100. výročí založení továrny ČKD. Námětem se stala na poměrně malé známce lokomotiva T 478.3, známá pod přezdívkou Brejlovec, která byla v té době v lokomotivce ČKD na počátku sériové výroby. V mé sbírce je rovněž FDC (obr. 032), kde kromě již zmíněných známek, je přítisk s vyobrazením parní lokomotivy řady 97 s nápisem 1 Nazdar. Jednalo se o první vyrobenou lokomotivu v pozdější lokomotivce ČKD. V roce 1972 se v rámci edice Slovenské lidové drátenické řemeslo a umění byla vydána série 5 poštovních známek. Mezi nimi série se objevila známka v hodnotě 1 Kčs. Na známce je parní lokomotiva, vytvořená z drátu (obr. 033). Ve stejném roce slavila Košicko-bohumínská dráha 100 let. K tomuto výročí byla vydána drobná poštovní známka v hodnotě 30 haléřů (obr. 034). V popředí historická parní lokomotiva, za ní je zpodobněná elektrická lokomotiva řady E 499.0.

Ke stému výročí Světové poštovní unie byla v roce 1974 byla vydána série šesti poštovních známek, mezi nimiž je známka, na které byl zobrazen historický poštovní vagón. Hodnota známky byla 60 haléřů, což v té době byla běžná cena za obyčejný dopis (obr. 035). Další poštovní známka se železniční tématikou v československé známkové tvorbě nechala na sebe dlouho čekat. Pakliže, ale mezi železnici budeme počítat také metro, hned v roce 1975 byla vydána v emisi Úspěchy socialistické výstavby poštovní známka v nominální hodnotě 1 Kčs pod jménem Pražské metro. Pro zajímavost celá série této emise byla v počtu šesti známek. Pro úplnost, v roce 1978 byla vydána emise pod názvem Pražské mosty. Na jedné ze šestice známek je také Vyšehradský železniční most, jen na něm chybí vlak (obr. 036). Známka je v hodnotě 40 haléřů.

Až v roce 1982 byla vydána poštovní známka v hodnotě 4 Kčs. Návrh známky k 100. výročí železniční unie UIC (obr. 037) vytvořil malíř Jiří Bouda, známý milovník a ilustrátor právě železnice, lokomotiv a života okolo nich. Ústředním námětem je jedoucí rychlík v čele s lokomotivou ES 499.2, kterou známe dnes pod označením 363. V té době to byla nejnovější elektrická dvousystémová lokomotiva u ČSD. V pozadí tohoto rychlíku je v hnědém tónu proveden jedoucí vlak s parní lokomotivou 354.1. Také zde byla vydána FDC s velice pěkným a barevným přítiskem (obr. 038). Kromě data vzniku Unie a roku vydání známky jsou zde vyobrazené 2 vlaky. V horní části přítisku je vlak s parní lokomotivou 365.0. Ve spodní části přítisku je opět vlak s lokomotivou ES 499.1. Součástí přítisku je také světelné návěstidlo. V roce 1986 se konala v kanadském Vancouveru světová výstava Expo, věnovaná světové dopravě. K této výstavě vydala poštovní správa známku v hodnotě 4 Kčs (obr. 039). Na známce znázorněna parní lokomotiva Kladno, kterou najdeme již na známce z roku 1956. Tato je vyvedena více umělecky a nad ní je akrobatické letadlo.

Světová výstava EXPO 86 Kanada, sportovní letadlo a lokomotiva, rok vydání 1986;
sbírka Pavel Stejskal

V témže roce vydala československá poštovní správa čtyřkusovou sérii známek pod názvem Československá kolejová vozidla. Návrh na známky vytvořil opět malíř Jiří Bouda, který se představil při tvorbě této série i jako rytec. S Jiřím Boudou, s nedávno zesnulým malířem a grafikem a velkým příznivcem železnice se při výčtu další tvorby poštovních známek se železniční tématikou se ještě potkáme. První známka této emise v hodnotě 50 haléřů představuje tramvaj KT 8, v pravém horním rohu je pak kresba historické tramvaje (obr. 040). Další tři známky jsou pak věnované železničním vozidlům, v době vydání běžně jezdících na tratích ČSD. Na známce o hodnotě 1 Kčs je vyobrazena elektrická posunovací lokomotiva E 458.1 (dnešní řada 111). V pravém horním rohu je kresba parní lokomotivy řady 310.0 (obr. 041). Na tří korunové známce je lokomotiva T 466.2 (dnes 742) a v rohu je náčrt parní lokomotivy řady 422.0 (obr. 042). Poslední ze známek této emise je v hodnotě 5 Kčs. Na ní je vyobrazen motorový vůz M 152.0 (dnešní řada 810). V pravém horním rohu je pak kresba motorového vozu M 120.4 (obr. 043). Obálky prvního dne byly k této sérii vydány dvě. Na první z nich (obr. 44), se známkami v hodnotách 50 haléřů a 5 Kčs je přítisk s poštovním vozem řady Fa a vozem pozemní lanovky na Petřín. Na přiležitostném razítku je kromě názvu emise vyobrazené čelo motorového vozu M 152.0. Na druhé obálce je přítisk se dvěma nákladními vozy řad Zas a Wap, na razítku je čelo lokomotivy T 466.2 (obr. 45).

V roce 1988 se konala filatelistická výstava Praga 88. Už v roce 1987 byla k této veliké světové filatelistické výstavě vydána série historických dopravních prostředků, pod názvem Technické památky ČSSR. V sérii pěti známek jsou dvě s kolejovými vozidly. Z lokomotiv se na známce v hodnotě 4 Kčs objevila muzejní parní lokomotiva 422.025 Arcivévoda Karel (obr. 046). Dalším kolejové vozidlo je historická tramvaj z roku 1900 (obr. 047). Známky byly tištěny také v aršících, dalším sběratelským artiklem ve filatelii. Na obr. 048 je právě aršík s lokomotivou 422.025. Dvě a dvě stejné známky jsou odděleny přítiskem, kde je kromě loga výstavy Praga 88, zobrazen historický poštovní vagón.

Další poštovní známky se železniční tématikou vydala až česká poštovní správa v roce 1995. V tomto roce proběhly rozsáhlé oslavy k výročí 150 let Olomoucko-pražské dráhy. K výročí byly vydány dvě známky v hodnotách 3 a 9,60 Kč Na nižší hodnotě (obr. 049) je zobrazen parní vlak z roku 1845 s lokomotivou Čechy vyjíždějící z choceňského tunelu. Na známce vyšší hodnoty (obr. 050) je zobrazen příjezd prvního vlaku do Prahy v roce 1845. Obě známky navrhl a vyryl pro tisk opět akademický malíř Jiří Bouda. V tomto roce se objevilo množství dalších cenin pro filatelistické účely věnované právě k tomuto výročí. O těch ale bude řeč později. Zmíním jen, že k těmto výročním známkám byly vydány rovněž 2 FDC. Na první z nich (obr. 051) se 2 známkami v hodnotě 3 Kč je na přítisku vyobrazena podobizna ing.Jana Pernera, který právě u tunelu v Chocni utrpěl několik dní po otevření dráhy smrtelný úraz. U jeho podobizny s letopočty narození a úmrtí (1815 – 1845) je teodolit, záměrná taťka, kružítko a mapka Olomoucko-pražské dráhy. Na druhé FDC (obr. 052) je jediná známka v hodnotě 9,60 Kč je předtištěna kresba příjezdu prvního vlaku do Prahy před branami, které byly kvůli železnici vybudované v hradebním systému okolo tehdejší Prahy. Za ní je pak výpravní budovy v Praze.

150 let příjezdu 1. vlaku do Prahy 1995, FDC s přítiskem pražských hradeb;
sbírka Pavel Stejskal

V roce 2000 byl vydán aršík pod názvem Doprava – železnice v roce 1900 – 2000 (obr. 053). Aršík byly vydán ku příležitosti Konference evropských ministrů dopravy v Praze. První známka s kupónem v hodnotě 8 Kč je nádraží z roku 1900 s osobním vlakem s parní lokomotivou kkStB 97 (ČSD 310.0). Druhá známka s kupónem v hodnotě 15 Kč má za motiv železnici roku 2000. Zde u nástupiště stoji vlevo vlak Pendolino (zobrazené na kupónu), vlevo na známce pak stroj řady 263. Protože v té době byla Pendolína, jednotky řady 680 pouze na papíře a reálná podoba nebyla dosud známá, neodpovídá vzhled Pendolína skutečnosti. Na kupónu mezi známkami je mapa České republiky s vyznačenými koridory. Kromě aršíku byly vydány dvě FDC. Na obrázku 054 je v přítisku pohled na železniční most Jezernice mezi Přerovem a Hranicemi na Moravě. Na druhé FDC (obr. 055) je v přítisku dvojkolejná elektrifikovaná trať s tunelem.

V roce 2003 byla vydána českou poštovní správou známka v hodnotě 10 Kč s tématem 100 let Křižíkovy elektrické tratě Tábor – Bechyně. Na známce je původní elektrický vůz, dnes označený EM 400.001 a v pozadí je panorama Tábora. Obr. 056 přibližuje tuto známku s příležitostním razítkem, na kterém je rovněž elektrický vůz EM 400.001, který je stejně starý jako dráha samotná a v současnosti je provozním vozidlem NTM Praha. K výročí trati a vydání této známky byla FDC. Na přítisku obálky je mapka výroční trati z Tábora do Bechyně. Pod námětem je opět podepsán akademický malíř Jiří Bouda, který i známku vytvořil, coby rytec. Příslušné FDC však ve své sbírce nemám, představím alespoň jednu z dopisnic, které běžně, ale nesprávně říkáme korenspondenční lístek. Oproti klasickým dopisnicím, na kterých bývá zběžně předtištěná známka, je tato dopisnice, vydaná k výročí trati s dolepenou známkou, s příležitostním razítkem a s přítiskem kresby od autora známky. Kresba představuje ocelový most v Táboře, po kterém jede elektrický vůz (obr. 057). Také příležitostné razítko otištěné poštovním úřadem v Bechyni má v sobě elektrický vůz M 400.001 a siluetu betonového mostu u Bechyně, který představuje poštovní známka z období Protektorátu na obr. 003.

Pod názvem Tradice české známkové tvorby byla v roce 2008 vydána další poštovní známka se železniční tématikou. V té době si česká pošta i filatelisté připomínali 80 let české známkové tvorby a jednotlivé tvůrce známek. Na známce (obr. 058) v hodnotě 10 Kč se objevila historická lokomotiva Zbraslav, stejný obraz byl použit na známce číslo 011 z roku 1956. Vznikla tak vlastně známka ve známce. Známka tak vzdávala hold tvůrcům Františku Hudečkovi a Bohdanu Roulemu, kteří se podíleli na tvorbě poštovních známek Československa. Zde je třeba učinit odbočku od československých a českých známek, věnovaných železnici.

Lokomotivy 1956, parní lokomotiva Zbraslav z roku 1948 a
Tradice české známkové tvorby – František Hudeček, rok vydání 2008;
sbírka Pavel Stejskal

Na většině zmíněných známek se železniční tématikou je podepsán jako návrhář již zmíněný František Hudeček, jeho tvorba je na většině známek 50 – 70 let. V osmdesátých letech se jako návrhář, ale i rytec začíná na železničních známkách uplatňovat také již zmíněný Jiří Bouda. Před vlastním tiskem poštovních známek je vždy vytvořen v souladu s edičním plánem Poštovní správy tematický návrh známky, vlastně obraz. To je práce návrháře, většinou se jedná o malíře a kreslíře. Na samotné výrobě se podílí výtvarník společně s grafikem, rytcem. Návrh na rytinu musí být nakreslen v čarách, aby rytec mohl poté kresbu přenést na ocelovou destičku ve velikosti budoucí známky a to zrcadlově. Takto vyrytá destička se stává matricí, která se utvrdí, aby snesla tlak a poté se spolu s ocelovým válečkem upne do razícího lisu. Tak se velkým tlakem přenese rytina na tento váleček (moletu), který poté opět pomocí velkého tlaku vtlačuje obrysy známek na připravený tiskový válec nebo desku. Známky se pak tisknou v blocích ve Státní tiskárně cenin. Rytců je pod známkami podepsána celá řada a v řadě případů může být rytcem i návrhář, ve tvorbě známek se železniční tématikou byl takovým tvůrcem nedávno zesnulý akademický malíř Jiří Bouda. Mezi rytci, kteří se podíleli na tvorbě československých a českých známek se železniční tématikou vyčnívá jméno Jindra Schmidt a několik dalších tvořil jeden z velkých rytců poštovních známek Josef Herčík.

V roce 2009 byla vydána další poštovní známka v hodnotě 10 Kč a byla věnována výročí 150 let bývalé Jihoseveroněmecké dráhy Pardubice – Liberec. Na známce je zachycen vyjíždějící parní vlak z tunelu mezi Železným Brodem a Semily. Vlevo od vlaku je reka Jizera, vlevo strážní domek (obr. 059). Na obrázku číslo 059 je vedle zmíněné známky a příležitostného razítka také podpis rytce B. Šneidera, který vytvořil dle kresby Jiřího Boudy tiskovou rytinu. Také k této známce byly vydány dvě FDC. Na obou byla použita stejná poštovní známka. Přítisky a příležitostní razítka však byly na každé z obálek jiná. Na první FDC je kresba železničního mostu u Sychrova (obr. 060). Příležitostné razítko s datem vydání poštovní známky i FDC dne 22. 9. 2009 otištěné poštou Pardubice zachycuje motorovou jednotku, vedenou motorovým vozem řady 854. Druhá z FDC (obr. 061) má barevný přítisk, který zachycuje jubilující trať z Pardubic do Liberce. V horní části mapky je vlak s lokomotivou řady 754, v dolní části je parní vlak Jihoseveroněmecké dráhy. Příležitostní razítko otiskla pošta Turnov a spolu s datem je motivem výjezd parní lokomotivy z portálu tunelu. Obálka je navíc opatřena pamětním razítkem z pera dlouholetého tvůrce těchto razítek ing. Jiřího Vorla. Poslední poštovní známkou, vydanou Českou poštovní správou na téma železnice je na obr. 062. Tato známka vydaná v roce 2015 ku příležitosti 130 výročí Moldavské dráhy z Mostu do Moldavy v edici Technické památky. Je zde vyobrazena lokomotiva Louny ve stanici Dubí. Paradoxem je, že vyobrazená budova za lokomotivou byla v letošním roce zbořena. Známka má jako příležitostná pevnou nominální částku 13 Kč.

Kdy se opět dočkají filatelisté další české známky s motivem železnice není jasné, doufejme, že brzy. Jednotlivé emise pro každý rok jsou omezené, témat je mnoho a přednost mají hlavně běžné známky např. se zobrazením presidenta. Návrh emise se připravuje i mnoho měsíců dopředu a železnice není u nás zase tak středem pozornosti. Proto si sběratelé známek a cenin se železniční tématikou pomáhají jinak. Pro sběratelské účely jsou vyráběné dopisnice s přítisky k výročím (korespondenční lístky), nebo obálky s námětovými přítisky a tyto dopisnice pak slouží hlavně k otisku příležitostních razítek. Kromě FDC a dopisnic jsou vítaným sběratelským cílem příležitostní razítka. Jejich schválení a výroba je poměrně krátká a vlastně tak lze s úspěchem vytvořit filatelistický artikl. V poslední době pak vychází poštovní správa vstříc sběratelům známek tím, že k běžným výplatním známkám běžných emisí se na připojené kupóny dá vytisknout zákazníkův vlastní návrh. Poštovní známka tak neztrácí svůj původní smysl a kupón je komerčně využit. Ale než přestavím další filatelistické ceniny, razítka a dopisnice československé, popř. české tvorby, je spravedlivé podívat se také na tvorbu poštovních známek se železniční tématikou do druhého státu, vzniklého rozpadem Československa v roce 1992.

Technické památky, koňka Bratislava – Trnava, rok vydání 1996; sbírka Pavel Stejskal

První poštovní známkou se železniční tématikou, vydanou samostatnou slovenskou poštovní správou byla vydána ve dvoj známkové emisi Technické památky v roce 1996. Známka v nominální hodnotě 4 slovenských korun je věnována koňské železnici Bratislava – Trnava, otevřené v roce 1840 a provozované do roku 1872. Kromě vlaku koňské dráhy jsou zde vyobrazeny původní výpravní budovy v Bratislavě a v Trnavě. Ta bratislavská dnes slouží částečně jako Slovenské technické muzeum (obr. 063). Ke známce byla vydána také obálka prvního dne. Druhou známkou této emise je letadlo Andrea Kvasza. Další sérii známek s danou tématikou vydala slovenská poštovní správa v roce 1998, kdy k příležitosti 150.let železnic na Slovensku vznikla série tří známek. Známka v hodnotě 4 Sk představuje parní lokomotivu 310.433 (obr. 064). Elektrickou lokomotivu Ganz z lesní železnice v Lubochňi zobrazuje známka v hodnotě 10 Sk (obr. 065). Třetí známka (obr. 066) v hodnotě 15 Sk ukazuje motorový vůz M 120.4, kterému se pro kabinu strojvedoucího umístěnou na střeše vozu, přezdívalo „Věžák".

Další poštovní známky se železniční tématikou byly na Slovensku vydány v roce 2005. Jednalo se o dvě známky v hodnotách 24 a 33 Sk v edici Technické památky a věnované jsou lesním železnicím na Slovensku. Na známce s nižší hodnotou je parní lokomotiva ČKD typ C 760/90d z Čiernohronské lesní železnice, vyrobená v roce 1948. Vyobrazená lokomotiv ČHŽ č.5 patří mezi zachované parní lokomotivy lesních železnic. Na druhé známce vyšší hodnoty je vyobrazena další zachovaná parní lokomotiva lesních železnic. Jedná se o stroj č. 2, která nese navíc označení U 34.901. Tato lokomotiva byla vyrobena v lokomotivce Budapešť v roce 1909. Stroj je dodnes provozním exponátem lesní železnice ve Vychylovce, která je součástí Muzea kysucské dědiny ve Vychylovce. O této emisi známek jsem se dozvěděl až při tvorbě tohoto povídání a proto je nemám ve své sbírce. Naštěstí lze na internetu nalézt vyobrazení obou známek i k té příležitosti vydané FDC. Na obrázku 067 je tedy náhled na uvedené známky, stažené z internetových stránek Pofis.sk. Protože nejsem aktivní filatelista, dostanou se ke mě informace o vydávání známek se železniční tématikou na Slovensku se značným zpožděním, pokud se vůbec dostanou. Proto mi chybějí ve sbírce také FDC k většině slovenských známek i některé série známek.

Zatím poslední známky se železniční tématikou vydala slovenská poštovní správa v roce 2015 opět v edici Technické památky v počtu 2 kusové série. První ze známek v hodnotě 45 centů představuje parní lokomotivu 464.001 (obr.068). O tuto parní lokomotivu se starají nadšenci z depa Prievidza. Druhá známka ve stejné hodnotě ukazuje parní rychlíkovou lokomotivu 498.104, která provozována depem v Bratislavě (obr. 069). O této emisi jsem se tentokrát dozvěděl včas a obohatila moji sbírku nejen samotnými známkami, ale i dvěma FDC. Na obrázku 070 je FDC opatřené pamětním razítkem poštovního úřadu Prievidza a známkou s lokomotivou 464.001. Ta je také zobrazena na přítisku, jak vyjíždí z portálu tunelu. Druhá FDC (obr. 071) je opatřena razítkem poštovního úřadu Bratislava a známkou s lokomotivou 498.104. V přítisku je v bokorysu čelo této lokomotivy. K oběma známkám jsou navíc vydány dvě pohlednice s oběma lokomotivami, s vylepenou příslušnou známkou a opět opatřené příležitostními razítky z Bratislavy a Prievidze (obr. 072 a 073).

Pohlednice s lokomotivou 498.104, rok vydání 2015; sbírka Pavel Stejskal

Jak jsem již nastínil, k téměř všem emisím známek jsou vydávány obálky prvního dne (FDC). Autor, nebo autoři známek vytvoří ještě jeden obrázek s námětem souvisejícím s daným tématem právě vydané emise. Obrázek je pak obdobnou metodou vytištěn na obálky, ty jsou opatřeny známkami ze série a orazítkovány razítkem, které je k této příležitosti vydáno. FDC jsou vyhledávaným artiklem mezi filatelisty, většinou se tyto obálky v distribuci poštovní správy neobjevují, je to hlavně sběratelský artikl, pro vydavatele známek i finanční přínos. Také jsem se zmínil o příležitostních razítkách. Tato razítka jsou většinou nedílnou součástí nových známkových emisí, kromě shodného námětu, nesou datum prvního dne vydání emise. Tyto razítka se otiskují na známky i FDC. Příležitostní razítka jsou výrobně jednodušší, než zadání emise známek k různým příležitostem. Také výroba takového razítka je jednodušší, než přísně kontrolovaná výroba známek.

Sbírání poštovních razítek ať samostatných, nebo ve spojení se známkami na dopisnicích je další z filatelistických sběratelských disciplín. Právě razítek se železniční tématikou je poměrně dost, většinou vydaných k různým výročím tratí. Ale i návrh příležitostných razítek musí projít souhlasem poštovní správy. Protože poštovní správa nevydává známky k jednotlivým výročím, nebo podle přání určité skupiny sběratelů (v tomto případě téma železnice), jsou pro sběratelské účely vyráběné dopisnice s přítisky k výročím (známe je pod původním komerčním názvem: korespondenční lístky) a takto upravené dopisnice pak slouží hlavně k otisku příležitostních razítek. Snad nejstarší příležitostní razítko z našeho území mám ve své sbírce z roku 1941. V době Protektorátu slavila železnice z Vídně do Přerova rovných 100 let. K této příležitosti vydal filatelistický klub v Přerově pamětní list k příležitosti příjezdu prvního vlaku do Přerova (obr. 074). Na pamětním listě jsou obyčejné výplatní protektorátní známky, přeražené příležitostním razítkem s historickou parní lokomotivou (obr. 075). Razítko otisk poštovní úřad Přerov dne 8. 9. 1941.

Další 100 leté výročí, tentokrát Olomoucko-pražské dráhy připadlo na rok 1945. Když uvážíme, že v květnu 1945 skončila 2. světová válka a ke všemu poslední boje této války v Evropě se uskutečnily na území Československa, je až s podivem jak byla poštovní správa rychlá a dokázala již v srpnu zajistit hned několik příležitostních dopisnic a razítek. Jednu z obálek vydaných k tomuto výročí představuje obr. 076. Na přítisku obálky je historický obrázek původního nádraží v Pardubicích z roku 1845. Výplatní známky jsou přeražené příležitostním razítkem pošty Praha 1. Podle data se toto razítko používalo několik dní okolo 20. srpna 1945. Na razítku je bokorys lokomotivy Čechy, která jako první přijela do Prahy. Za zajímavost stojí i samotné výplatní známky.

Obálka s pamětním razítkem ke 100 letům Olomoucko-pražské dráhy, rok vydání 1945;
sbírka Pavel Stejskal

Obraz je prakticky shodný se známkami na obr. 071, jen nápisy Čechy a Morava a jejich německý ekvivalent zmizely a byly nahrazeny názvem Československo. Obr. 077 přibližuje stejné razítko na předchozím snímku, ale s datem odeslání 19. 8. 1945, což ukazuje, že alespoň poštovní úřad Praha 1 používal toto příležitostní razítko minimálně několik dní. Příležitostní razítko a dopisnici s přítiskem k výročí trati měla také Choceň (obr. 078). Razítko připomíná 100. výročí smrti Ing. Jana Pernera. Zde si dovolím malou nefilatelistickou odbočku. V souvislosti s připomenutím 200 let od narození a 170 let od úmrtí ing. Jana Pernera, které připadlo na rok 2015 se vyskytl mezi historiky názor, že osobnost Jana Pernera si připomínáme až v posledních desetiletích, a že v roce 1945 byl prakticky neznámou osobou. Jak ukazuje tato dopisnice, alespoň v Chocni byl Jan Perner v roce 1945 již osobností, která stála za připomenutí alespoň pamětním razítkem.

Příležitostní razítka se železniční tématikou se objevovala v padesátých a šedesátých let většinou pro orazítkování FDC s dopravní tématikou. V roce 1972 bylo vydáno příležitostné razítko ke dni československých železničářů. Tento den vznikl v roce 1955, ale byl stanoven na den 21. srpen. Usnesením vlády v roce 1964 bylo rozhodnuto o novém datu a to 27. září. Takto probíhaly oslavy československé železnice a k tomuto dni byla vydávána také příležitostní razítka, jako bylo razítko (obr. 079), které bylo otisknuto dne 27. 9. 1972 na poště Plzeň 1. Toho dne otiskla pošta Praha 1 podobné příležitostné razítko (obr. 080), ale to bylo oproti tomu z Plzně lépe propracované. Do třetice (obr. 081), stejný datum, stejný námět, jen pošta České Budějovice. Poslední z razítek ke dni československým železničářů 1972 je opět z Prahy, z pošty 2. Na obálce (obr. 082) se známkou s lokomotivou E 699.0 (v roce 1972 již označené S 699.0) se nacházejí hned tři razítka. Datum na klasickém poštovním razítku je dost nečitelný, dá se odhadnout datum 25.9. Druhé razítko je shodné s obr. 076, ale s datem 23.9. a třetí razítko je ku příležitosti dne československých železničářů a symbolem Ústředního domu československých železničářů. Obálka dle razítek vznikla pro sběratelskou potřebu.

Velké firmy s rozsáhlým poštovním stykem používají k ofrankování strojové zpracování. Tento typ razítek se nazývá "frankotyp" a vedle velkých podniků a organizací je používaly některé velké pošty. Jedná se o otisk razítka, které většinou nahrazuje poštovní známku a bývají doplněné nějakým motivem, který bývá sběratelsky zajímavý. Firmy tak zpravidla využívají motiv jako reklamu, či propagaci, pošty používající strojní označování využívají k propagaci různých výročích a událostí. Název frankotyp je podle strojů, které takto frankují poštu a tento způsob vznikl v roce 1923 v Německu. Frankotypů využívaly a využívají i organizace železniční dopravy, nebo výrobci kolejových vozidel. Frankotypy jsou použity i při výročích tratí.

Frankotyp Škoda o.p. Plzeň; sbírka Pavel Stejskal

Firemní frankotyp (obr. 083) oborového podniku Škoda Plzeň s datem 9.12.1977. Součástí podniku Škoda byla také lokomotivka, kde v roce 1977 byly vyráběny elektrické lokomotivy pro ČSD i na export. Zajímavostí je nulová hodnota tištěné známky. Tento frankotyp vznikl na moji žádost, kdy jsem napsal do Škody Plzeň, abych jej získal do své sbírky a pro připravovaný výše popsaný exponát na filatelistickou výstavu. Další velká lokomotivka v Československu byla ČKD Praha. Na obrázku č. 084 je frankotyp této firmy, datovaný dne 7. 12. 1977. Také tento frankotyp jsem získal za základě žádosti pro filatelistické potřeby. Frankotyp tehdejší Vagonky Tatra Studénka (obr. 085) byl získán stejnou cestou jako předchozí. Tiskovou vadou ve vyobrazení je nedotištění loga Tatra. Později jsem získal další obálky se stejným frankotypem, vždy bylo logo nedotištěno.

Další frankotyp se železniční tématikou je použit poštou Brno 2 (obr. 086). Propagovala výstavu Historie železnice v Brně v tamním Technickém muzeu. Svoje frankotypy mají i České dráhy. Na obrázku 087 je na přítisku pantografická jednotka řady 471. Další z frankotypů ČD zase propaguje vlaky Supercity (obr. 088). Další frankotyp Českých drah byl používán v roce 1995, kdy slavila Olomoucko-pražská dráha 150 let provozu (obr. 089). V tomto roce bylo používáno hned několik typů frankotypů věnovaných výročí trati Olomouc – Praha. Pošta Olomouc (obr. 090) používala podle data tento frankotyp již v březnu roku 1995. Na přítisku je vyobrazena parní lokomotiva Čechy, spolu s datem první jízdy. Pošta Česká Třebová 2 zase používala frankotyp s perokresbou parní lokomotivy řady 375.0 (obr. 091) a městský znak. Další frankotyp v České Třebové použilo Provozní ředitelství v České Třebové v roce 1998 (obr. 092). Na obálce je jeden z přítisků používaných na obálkách v roce 1995, věnovaných oslavám Olomoucko-pražské dráhy.

Ve svém povídání o známkách a jiných filatelistických ceninách se železniční tématikou jsem se zmínil i o dopisnicích s přítisky. Také těch mám ve své sbírce několik desítek. A tak představím jen několik z nich. V roce 1978 vyšla dopisnice s přitištěnou mapkou úzkokolejné sítě u Jindřichova Hradce s lokomotivou U 37.0 (obr. 093). Na dopisnici je známka s lokomotivou Karlštejn, vydanou v roce 1964. Jen příležitostné razítko není věnované železnici, ale výročí 50 let mezinárodní filatelistické federace. Na celině z roku 1998 je zase mapka úzkokolejné trati Třemešná – Osoblaha (obr. 094). Přítisk spolu s pamětním razítkem je věnován 100 výročí této trati.

Dopisnice 100 let dráhy Třemešná ve Slezsku – Osoblaha; sbírka Pavel Stejskal

Letošní rok jak jsem již zmínil, byl výroční pro trať Olomouc – Praha a veřejnost si také připomněla 200 let od narození a 170 let od úmrtí ing. Jana Pernera. K této příležitosti byla připravena dopisnice s přítiskem podoby Jana Pernera a kresbou výjezdu prvního parního vlaku z choceňského tunelu (obr. 095). Také příležitostné razítko s letopočty nese podobu Jana Pernera. K výročím Jana Pernera byla také vydána obálka, upravená pro otisk pamětního razítka z Bratřic, které je jeho rodištěm (obr. 096). Na přítisku obálky je nerealizovaný návrh poštovní známky s kupónem. Motiv je však využit na kupónu u výplatní známky, přes kterou je otištěno příležitostní razítko. Právě přítisky na kupóny umožňují již několik let zájemcům vytištění vlastně libovolného motivu. Tuto možnost tak využívají také sběratelé filatelistických cenin se železniční tématikou. Na obrázku č. 097 je na kupónu výplatní známky připomenutí letošního výročí Olomoucko – pražské dráhy a na obrázku č. 098 je na kupónu přítisk k výročí 130 let trati Rudoltice v Čechách – Lanškroun s vyobrazením lokomotivy 310.0. Zda je taková možnost přítisku ta správná filatelistická lahůdka nechám na každém čtenáři.

Další filatelistickou disciplínou spojenou se železnicí je sbírání razítek vlakové pošty. Ještě koncem 20 století bylo běžné, že po železnici jezdily poštovní vozy s obsluhou, která během jízdy vlaku třídila poštu. Vozy vlastně sloužily jako pojízdné poštovní úřady a do schránky ve skříni vozu se daly vložit listové zásilky, které pracovník opatřil právě razítkem příslušné vlakové pošty. Dnes je tato služba zrušena, pošta se většinou rozváží auty a vlakové kurzy, které dosud jezdí po železnici, jsou bez obsluhy. Razítka vlakové pošty se na první pohled nelišily od razítek používaných u poštovních přepážek. Jen název poštovního úřadu je nahrazen trasou příslušného vlakového spoje i s číslem kurzu. Dopisnice (obr. 099) je opatřen razítkem vlakové pošty Česká Třebová  - Brno a kurz 502. Razítko vlakové pošty Rakovník – Praha (obr. 100) bylo původně dvojjazyčné. Horní část razítka po německých ekvivalentech názvů stanic byly po osvobození vybroušeny. Než bylo vyrobeno razítko zcela nové, používalo se toto. Poslední razítko vlakové pošty (obr. 101) představuje kurz 222 Tanvald – Šumburk nad Desnou – Liberec. Datum hlásá 11. 8. 1937. Za nějakých 13 měsíců tento poštovní spoj zmizí (alespoň v režii Československé pošty), stejně jako desítky dalších poštovních kurzů. Území, kudy tento kurz jezdil, připadlo v rámci odtržení Sudet Německu.

Dospěli jsme do konce procházky po československé, ale i české a slovenské známkové tvorbě, jejichž společným atributem je železnice a vlaky. Snažil jsem se představit všechny známky s danou tématikou, ale nekladu si 100% přesnost a úplnost. Článek jsem sestavoval několik měsíců a několikrát jsem objevil další známku, o které jsem nevěděl, nebo jsem ji detailně pod lupou nestudoval. Proto omluvte případné nesrovnalosti a chyby.

Úvodní obrázek: Technické památky ČSSR 1988, aršík; sbírka Pavel Stejskal