Ostře zaměřeno na Ostroměř: Pohled převážně historický

2.5.2016 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Zajímavá železniční stanice Ostroměř leží na křižovatce dvou (historicky dokonce tří) živých tratí a je do ní zaústěna trojice vleček v různém stavu použitelnosti. Do povědomí široké veřejnosti se zapsala před devíti lety, kdy zvítězila v prvním ročníku soutěže o titul nejkrásnějšího nádraží České republiky. Vzdor její vlakofilní přitažlivosti jsem jí doposud vždy jen projížděl – až do 21. dubna tohoto roku.

To datum, které jsem si zvolil k dokumentaci ostroměřského nádraží, nebylo samo o sobě nikterak významné. Snad až na to, že se blížil konec měsíce a já jsem potřeboval splnit svůj plán aspoň jednou měsíčně vyrazit za reportáží. Bývaly doby, kdy jsem tak činil mnohem častěji, ale (vzdor snaze nepřipustit si pravý stav věcí) stárnu, slábnu a ztrácím elán. Doma mne ovšem také drží snaha udržet náš internetový magazín v takové podobě, na jakou si jeho čtenáři zvykli, tedy práce na editaci aktualit a reportáží i krátkých zpráv. Je však pravda, že před cestou do Ostroměře jsem konzultoval meteorologické podmínky pro zvolený den s rosničkami:

Předpověď počasí na 21.4.2016 z rána předchozího dne; zdroj: pocasi.idnes.cz

A vzhledem k tomu, že jejich věštba byla příznivá, ocitl jsem se v onen čtvrtek na 3. nástupišti žst. Hradec králové hl.n. dostatečně včas, abych bez problémů využil vybraného spojení. To naštěstí nebylo ovlivněno zmatky, které do provozu vnesla dlouhodobá výluka na trati 031, i když jejich projevů akustických a vizuálních jsem pochopitelně ušetřen nebyl. Opakovaná hlášení staničního rozhlasu o NAD jsem sice přeslechnout nemohl, ale nevšední jevy v provozu jsem (aspoň fotograficky) ignoroval. Tedy vesměs. Když kolem cosi zajímavého projelo přímo kolem mne, tak jsem spíš podvědomě zareagoval a spoušť svého přístroje stiskl.

150.222-8 odváží Sv 1307 Praha odstavné n. - Bohumín os.n. © PhDr. Zbyněk Zlinský

Původně jsem se domníval, že ta souprava tří vozů se strojem 150.222-8 v čele a 162.037-6 na konci bezprostředně souvisí se zmíněnou výlukou, ale po návratu domů jsem zjistil, že šlo o „zbloudilou“ Raketu neboli šotouši obvykle ostře sledovaný jediný pravidelný nákladní vlak v osobní dopravě, o němž na tomto místě padla zmínka před pěti lety a víc o něm o dva roky později napsal Železničář. V druhém případě jsem se už nemýlil – dvanáctý RegioPanter se měl po výjezdu z depa vydat na cestu v roli chlumecké větve Os 5202 , když ve vyloučeném úseku mezi Hradcem Králové a Jaroměří pro něj momentálně žádné provozní využití není.

440.012-3/441.012-2 pro Os 5202 v úseku Hradec Králové hl.n. - Chlumec nad Cidlinou
místo klasické soupravy © PhDr. Zbyněk Zlinský

Pak už jsem se dočkal příjezdu Regionovy inventárního čísla 151 na Os 5501 z Turnova, který mne měl odvézt jako Os 5504 ve směru opačném. Usadil jsem se v řídicím voze vpravo ve směru jízdy, protože jsem měl v úmyslu dokumentovat zastávky a stanice především na této straně. Bohužel hned první snímky jsem díky drhnoucímu oknu zoral, ale nijak mne to nemrzelo, protože plotišťskou zastávku jsem už reportážně pojednal. Cosi se mi občas podařilo zachytit i na druhé straně vlaku, podle toho, jak se měnila jeho obsazenost. Nicméně políčeno jsem měl především na Třebovětice, kde kdysi sloužila jako výpravčí moje drahá polovička.

Bývalá železniční stanice je dnes zastávkou na znamení (foto z Os 5504)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Než jsme tam dojeli, měl jsem jisté fotografické štěstí v Hněvčevsi, kde se mi krom předpokládaného křižování s Os 5503 podařilo nečekaně zachytit první stroj řady 709.5 na tamní vlečce a.s. Čepro. A stanici Hořice v Podkrkonoší jsem mohl poprvé vidět a podle možností také vyfotografovat v její modernizované podobě – podobně jako dnešní zastávku Dobrá Voda u Hořic. A poté jsme už dorazili do cíle mého nedlouhého (alespoň co se kilometrů týče), kde jsem se dal neprodleně do dokumentační práce. Jejím prvním bodem bylo pochopitelně zachycení aktuální podoby místního provozu osobní dopravy, jak jej stanoví platný GVD.

814.151-7/914.151-6 jako Os 5504 Hradec Králové hl.n. - Turnov © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po odjezdu spoje původně mého z koleje čtvrté i protijedoucího z koleje třetí přišla na řadu doprava nákladní. Na koleji 6b totiž stála nepřehlédnutelná souprava čtyř vozů řady Uagps společnosti CTC s lokomotivou 749.181-4 dopravce IDS Cargo, a.s. v čele. Vzhledem k tomu, že tento stroj v mém archivu chyběl, chvátal jsem jej zachytit, než mi odjede. Ve skutečnosti byl můj spěch zbytečný – lokomotiva zde poměrně dlouho, jak vyšlo najevo, odpočívala mezi výkony na vlaku 6653 Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř a 56656 ve směru opačném. Ono nasazení jsem pochopitelně zjistil až doma, na místě jsem ji pouze fotografoval.

749.181-4 čeká na posun a následný odjezd se soupravou vlaku 56656 do Chlumce n.C.
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Poté jsem se mohl věnovat vlastnímu nádraží. To vzniklo na okraji jinak celkem nevýznamné obce, kam její poloha dne 21.12.1870 přivedla první vlak po trati Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) z Velkého Oseku a Chlumce nad Cidlinou, pokračující pak dále do Staré Paky a Trutnova. Později České obchodní dráhy (BCB) postavily ze stanice Ostroměř trať do Jičína, na nákladového nádraží, po níž vyjel první vlak 17.12.1871. (Trať z jičínského místního nádraží do Turnova byla zprovozněna dne 19.10.1903 a obě jičínská nádraží propojena až 2.7.1927.) Dne 19.3.1882 do Ostroměře provozně dospěla trať BCB z Hradce Králové a Hněvčevsi.

Historická výpravní budova z kolejiště © PhDr. Zbyněk Zlinský

Výše uvedené skutečnosti objasňují podivnou kilometráž dnešních tratí číslo 040 a číslo 041. Ale to nejsou jediné zajímavosti žst. Ostroměř. Přestože stanice byla velmi důkladně přestavována v osmdesátých a devadesátých letech 20. století, zůstal pro trať Chlumec - Trutnov při průjezdu stanicí odklon osy. Při průjezdu ve směru Jičín - Hradec Králové je dokonce odklon osy trojnásobný. U obou zhlaví stanice jsou zajímavé budovy skladišť, dílen, vodárny a strážních obytných domů Rakouské severozápadní dráhy. Dílenská hala u trutnovského zhlaví je nová a slouží traťovému hospodářství. Tento (už zastaralý) popis najdeme na webu Zababov.

Železniční stanice Ostroměř na fotomapě; zdroj: www.mapy.cz

Předchozí obrázek lokalizuje místo děje a usnadní orientaci v textu i připojených snímcích. Další pomůckou v tomto směru může být starší amatérský plánek stanice nebo jeho platná profesionální verze. A nyní můžeme obrátit pozornost opět k mému konání na ostroměřském nádraží a v jeho nejbližším okolí. Po jen zběžném zachycení podoby výpravní budovy (její dokumentaci jsem odložil na dobu pozdější), jsem se od ní vydal na východ, tedy ke zhlaví ve směru stanic Lázně Bělohrad a Hořice v Podkrkonoší. Minul jsem zjevně momentálně nevyužívané nákladiště (jedno ze dvou) a věnoval se zkoumání vlečky V4242 Mádle Ostroměř.

Výhybkou 11 s návěstidlem Se2 začíná nefunkční vlečka V4242 Mádle
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Číslo i název této vlečky sice najdeme v číselníku vleček SŽDC, v jejich seznamu Drážního úřadu i (v tomto případě jen číslo) na plánu stanice, ale to je tak všechno. Další údaje chybí, stejně jako vlečka samotná v aktuálním Prohlášení o dráze. Důvodem je skutečnost, že tato vlečka sice nemá platné úřední povolení, ale na druhou stranu ještě nebyla formálně zrušena. Firma, jejíž název zřejmě nese, sice v Ostroměři existuje, ale na jiné adrese. V objektu, kam vlečka vede, dnes sídlí kdosi docela jiný (jak jsem zjistil až ke konci svého pobytu v Ostroměři). Historie je na rozdíl od dneška sdílnější, původně šlo o vlečku do místní fabriky na cikorku.

Nedatovaný snímek vlečky Lefnarovy cikorkárny; zdroj: www.turistika.cz

Tento příspěvek samozřejmě není turistickým cílem v pravém slova smyslu. Spíše příspěvkem vzdávám hold mému pradědečkovi Oldřichu Lefnarovi, který v Ostroměři navázal na rodinné podnikání založené v roce 1867 ve Smiřicích a vybudoval zde prosperující firmu, která svoji činnost ukončila díky hospodářské situaci během 2 sv. války. Lefnarova cikorka se lvem ve znaku bývala známa po celých Čechách…. Lev ve znaku byl foneticky odvozen od příjmení Lefnar. Dnes je areál v užívání jiného subjektu, nápisy Lefnarova cikorka jsou však dodnes čitelné. Tolik se můžeme dočíst na jednom turistickém webu a pokračovat třeba na web smiřický.

Areál bývalé Lefnarovy cikorkárny z nádražního kolejiště © PhDr. Zbyněk Zlinský

Já jsem si prošel a zdokumentoval nedlouhou vlečku od jejího počátku ve výhybce 11 na koleji 6a až po vjezdová vrata do bývalé cikorkárny a díky jejich konstrukci jsem mohl zachytit také její pokračování. Konec vlečkové koleje jsem však přesto dobře neviděl, neboť ta je zavalena sutí a jiným nepořádkem. Mohl jsem jen konstatovat, že zprovoznění vlečky zřejmě nehrozí, a pokračovat v pochodu směrem k východnímu zhlaví, přejezdu P5413 v ulici Domoslavické a dále po trati 040 k vjezdovému návěstidlu L od železniční stanice Lázně Bělohrad. Od něj jsem pak po poli přešel k jeho protějšku HL na nedaleké trati 041 od Hořic v Podkrkonoší.

Tratě směr Lázně Bělohrad a Hořice v Podkrkonoší s přejezdem P5413 v popředí
a vjezdovými návěstidly v pozadí © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po návratu k přejezdu P5413 jsem věnoval pozornost opravovanému strážnímu domku č.p. 117, v němž se podle cedule o evropských dotacích rodí zázemí MO ČRS Ostroměř. Hned vedle něj je pečlivě zamčený silniční vjezd do někdejšího traťováckého areálu, jehož průzkum z neoplocené strany jsem odložil na dobu pozdější, vrátil se k přejezdu a chvíli tam spočinul na pohozených pražcích. Sledoval jsem při tom probíhající opravu PZZ a čekal na průjezd dvou vlaků – nejprve to byl do stanice přijíždějící Sp 1804 Trutnov hl.n. – Kolín a pak odjíždějící Sp 1805 Kolín - Trutnov hl.n., oba v podání vratné soupravy katru s vozem bývalé řady 954.2.

854.213-6/80-29 204-2 (954.204-4) odjíždí jako Sp 1805 Kolín - Trutnov hl.n.
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Poté jsem věnoval svou pozornost bývalému traťováckému areálu (jednomu ze dvou, které se ve stanici nacházely), který je dnes využíván k jiným účelům. Koleje do něho vedoucí už nepatří do sítě SŽDC, ale Českým drahám, konkrétně RSM Hradec Králové. Tvoří východní část nespojité vlečky (jakou jsme už dokumentovali třeba ve Velkém Oseku) s číslem V4267 a názvem RSM Hradec Králové, ŽST Ostroměř, jež má podle seznamu Drážního úřadu celkovou stavební délku 1,093 km, začíná koncovým stykem výhybky 16 v km 48,793 (západ) a 8 v km 49,314 (východ) a končí zarážedlem v km 48,616 (západ) a 49,690 (východ).

Východní část vlečky V4267 RSM k bývalému traťováckému areálu © PhDr. Zbyněk Zlinský

Součástí toho východního traťováckého areálu je kromě historických objektů také nápadně moderní průjezdná dílenská hala, která podle malé tabulky na západních kolejových vratech slouží jako deponie historických kolejových vozidel hradeckému sdružení AJAX. Vrata ovšem zdobí nápadný symbol jeho projektu s názvem R 148, jehož cílem je vytvoření ucelené sbírky historických kolejových vozidel, která ve své konečné podobě bude představovat typický dálkový mezinárodní rychlík z období třicátých a čtyřicátých let dvacátého století, tak jak projížděl přes naše území. Toto a mnohem více se můžete dočíst na příslušné stránce sdružení.

Po zdokumentování východní části vlečky V4267 RSM jsem zahájil přesun k její části západní, přičemž jsem se pohyboval po jižní straně kolejiště. Měl jsem tak nerušený a světelně správný výhled na výpravní budovu prvního Nejkrásnějšího nádraží ČR, o němž kdysi v superlativech psal nejen časopis ČD, ale i obecná média. Ač jsem doposud onu stavbu ani služby v ní poskytované nezkoumal, mohl jsem si povšimnout, že nádraží je všeobecně vzorně udržováno, tráva posekána a vše, co je jinde zpravidla rezavé, natřeno. Ostatně likvidátory nežádoucí vegetace s prostředky mechanickými i chemickými jsem pak sám potkal u západního zhlaví.

Traťovácký areál se západní části vlečky V4267 RSM je sice zjevně využíván, ale určitě ne v rozsahu, na jaký byl původně určen. Svědčí o tom nejen rezavé hlavy kolejnic, ale také dezolátní stav „garáže“ pro vozíky a remízy pro jejich hnací vozidlo. K použitelným a snad i používaným artefaktům, jež jsem postřehl, patří několik mamatějů a přívěsný vozík s obrysnicí, novým „skladovým přírůstkem“ pak byla nepochybně hromádka námezníků. Na pečlivě uzamčené plechové boudě je jediná stopa po zřejmém provozovateli objektu, tabulka s nápisem Sklad SDC HK TO Ostroměř, která nepřímo odkazuje na oblastní ředitelství SŽDC Hradec Králové.

Další kroky mne vedly ke zhlaví směr Smidary na trati 040 a Butoves na trati 041, ovládanému ze stavědla 2. Jeho budova je včetně svého okolí perfektně udržována a já jsem ji zastihl právě v době travního liftingu. Má dokumentační činnost neunikla pozornosti příslušného frizéra, který považoval za nutné zdůraznit, že květinářská výzdoba má doposud zimní charakter. Jen jsem se tak utvrdil v podezření, že to ocenění z roku 2007 nebylo výsledkem snahy nějakého jednotlivce, ale všech zaměstnanců stanice. Ale k tomu všemu se ještě vrátíme v pokračování této reportáže, jehož zaměření bude více soudobé a snad aspoň stejně objevné.