Náhradní doprava Hradec – Jaroměř: Tragédie, nebo promyšlenost?

3.5.2016 8:00 Dominik Havel

Náhradní doprava Hradec – Jaroměř: Tragédie, nebo promyšlenost?

Každá výluka na železnici si vyžádá zřízení nějakého způsobu náhradní dopravy, typicky jde o autobusy. Někdy jsou rychlejší než vlak, obvykle však pomalejší kvůli neexistenci kvalitní paralelní silnice. Severně od Hradce Králové se ale stalo, že se přímá asfaltová spojnice opravuje, a vlaky tak nemohou čekat na pomalé autobusy.

Zatímco většina médií nás zahlcuje nekončící kritikou, my se v následujících řádcích podíváme na skutečné dopady na cestující po různých trasách.

 

 


V pondělí 18. dubna začala kompletní rekonstrukce tratě 031 mezi Předměřicemi nad Labem a Smiřicemi. Původní stav železnice i chystanou modernizaci jsem již popsal, zopakuji jen, že největším přínosem bude nepatrné zvýšení rychlosti, které v návaznosti na další stavby umožní zavést systémové jízdní doby mezi Hradcem Králové a krkonošskou Svobodou nad Úpou. Výluka skončí až v polovině letních prázdnin, 2. srpna 2016.

Vlaky nejezdí v úseku Hradec Králové hl. n. – Jaroměř, autobusy se však podívají i do Pardubic či Starkoče. Jistou zvláštností je zvolený dopravce ICOM transport a. s., jenž pro potřeby NAD vyčlenil pohodlné a klimatizované vozy Mercedes-Benz Intouro II, poptávku po bezbariérové dopravě plní Irisbus Crossway LE 12M. Přijde mi zvláštní, že si dopravce může dovolit takto významnou ztrátu počtu autobusů pro pravidelné linky. Sice je pravda, že jsem zahlédl vozy „zapůjčené“ z Ústeckého a Jihočeského kraje nebo Vysočiny, ale i tak bylo před nádražím v Jaroměři podezřele mnoho autobusů ČSAD Ústí nad Orlicí (člen koncernu ICOM transport).


Nízkopoodlažní Irisbus Crossway LE 12M a Mercedes-Benz Intouro II vedle něj.
Řidiči se během pauzy nenudí, ochotně radí zmateným cestujícím. © Dominik Havel

Pro cestujícího je ale důležitá stálost kvality, která je zde skutečně dodržena. Vždyť při jiných výlukách nejsou výjimkou autobusy různých dopravců, často nevhodné pro daný účel (dálkové a zájezdové autobusy). Nastalou situaci beru jako příjemné vytržení ze spojitosti Českých drah a Arrivy, která má více než dostatečnou zásobu volných vozidel, jen člověk neví, co zrovna přijede.

Vraťme se ale k samotné organizaci výluky. Jak jsem již nastínil v úvodu, dochvilnost autobusů byla vážně ohrožena opravou vytížené silnice první třídy do Polska v Holohlavech. Protože bylo organizátorům jasné, že se budou před úsekem s kyvadlovým provozem tvořit kolony, připravili objízdnou trasu, kterou využívají všechny druhy autobusových spojů. Od hlavní silnice se odklání za vesnicí Trotina, prochází Smiřicemi, Černožicemi, Semonicemi a Jezbinami a končí až u nádraží v Jaroměři.


Vedení objízdné trasy (černě) a úsek s kyvadlovým provozem (červeně)
© Dominik Havel, Mapy.cz

Vzhledem k tomu, že i přímému autobusu trvá cesta 27 minut, zatímco vlaku pouhých čtrnáct, nezbylo nic jiného než rozbít přípojné vazby v Hradci Králové. Dochází tak ke kritizovanému jevu, kdy autobus přijíždí před odbavovací halu, zatímco na opačné straně se rozjíždí vlak do Prahy. A přitom jde o rychlík Trutnov – Praha, u kterého by měla být návaznost samozřejmostí…

Zainteresovaní si ale dovedou představit, jakou paseku by jinak tato výluka nadělala v nejméně třech krajích kvůli čekání dalších navazujících spojů. České dráhy ve snaze zmírnit dopady na cestující přistoupily k neobyčejnému řešení – zavést speciální autobusovou linku do Pardubic (bez zastávky v Hradci Králové), kde lidé mají větší možnost přestupu ve směru Praha. Je sice pravdou, že cesta oklikou bez doplatku rozdílu jízdného pomůže cestujícím na nejžádanější trase, ale jaký dopad má výluka na cesty typu Česká Skalice – Poděbrady?


Výlukový jízdní řád (po kliknutí se zobrazí ve formátu pdf) na zastávce NAD v Předměřicích
© Dominik Havel

Výsledkem jsou tedy čtyři druhy spojů náhradní dopravy:

  • linka Z: Zastávková, zastavuje ve všech stanicích a zastávkách na trase. Přesto se naleznou výjimky, kdy jeden ranní spoj projíždí Lochenicemi, tři spoje staví pouze ve Smiřicích a Černožicích a další tři pouze ve Smiřicích, stejně jako linka S. Tento zmatek si dokážu vysvětlit jen leností vyměnit papírové transparenty za oknem…
  • linka S: Zastavuje pouze ve Smiřicích, funguje zpravidla jako o několik minut rychlejší alternativa k zastávkovým spojům.
  • linka R: Bez zastavování spojuje Hradec Králové a Jaroměř, nahrazuje tedy rychlíky.
  • linka P: Bez zastavování spojuje Pardubice a Jaroměř, představuje rychlejší náhradu cesty s přestupem v Hradci Králové.

Pro urychlení dopravy autobusy často nestaví před zastávkou vlaku, ale na jiném místě, obvykle na hlavní silnici v obci:

  • Pardubice hl. n.: před staniční budovou
  • Hradec Králové hl. n.: před staniční budovou (stanoviště F)
  • Předměřice nad Labem: zastávka MHD Předměřice Na Staré (750 m od stanice)
  • Lochenice: zastávka MHD Lochenice kostel (350 m od zast. vlaku)
  • Smiřice: před staniční budovou
  • Černožice: autobusová zastávka Černožice, ROTEXIM (600 m od zast. vlaku)
  • Semonice: autobusová zastávka Jaroměř, Semonice (300 m od zast. vlaku)
  • Jaroměř: před staniční budovou, na západní straně linky R a P, na východní straně linky Z a S


Stanoviště náhradní dopravy v Jaroměři jsou přehledně značena. © Dominik Havel

Výlukový jízdní řád vychází z nutnosti co nejméně narušit ostatní provoz na železnici, autobusy tím pádem mohou na vlaky navazovat pouze v jedné stanici, Jaroměři. Odjezdy a příjezdy NAD z/do Hradce Králové jsou řízeny příjezdovým/odjezdovým časem do/z Jaroměře. Přestože na jiných tratích nebyly časové polohy spojů upravovány (kromě Os 5102 Jaroměř – Starkoč, který je nahrazen autobusem s odjezdem o 10 min dříve), při podrobném zkoumání výlukového jízdního řádu přeci jen nalezneme několik vazeb mezi autobusy a vlaky v Hradci Králové:

  • zastávkové vlaky jsou nahrazeny NAD s dřívějším odjezdem z Jaroměře (nenavazují tam na žádný vlak i podle pravidelného JŘ) a přibližně stejným příjezdem do Hradce Králové, u spojů pokračujících do Pardubic je zajištěna návaznost
  • R 922 Metuje vyčká v sobotu, neděli a svátek příjezdu NAD nejvýše 20 minut (předposlední přímé spojení Trutnov – Praha)
  • R 920 Krakonoš vyčká denně příjezdu NAD (poslední přímé spojení Trutnov – Praha). Zajímavé je, že NAD z Jaroměře má o tři minuty kratší jízdní dobu, ačkoli není možné trasu za 24 min projet. Asi je to kvůli internetovým vyhledávačům, aby spojení vyhledaly…
  • Os 6257 (odj. Hr. Králové 22.04) vyčká příjezdu NAD za vlak z Broumova (autobus má jízdní dobu nesmyslných 17 min)
  • R 1277 (odj. Hr. Králové 22.42) vyčká příjezdu NAD (poslední rychlík Liberec – Pardubice, přímý autobus do Pardubic není zaveden kvůli více zastávkám mezi Jaroměří a Pardubicemi)


Urychlený přestup v Jaroměři © Dominik Havel

Z postiženého úseku na sever

Cestování z obcí podél rekonstruované tratě do měst na sever od Jaroměře je dokonce oproti stálému stavu zvýhodněno – vlivem pozdějšího příjezdu NAD do Jaroměře se zkrátí čekací doba. V opačném směru je situace obdobná, jen po sedmé ranní ujede vesničanům z opravovaného úseku osobní vlak do Trutnova. Naopak večer jsou lidé jedoucí ze Smiřic nebo Černožic ve směru Meziměstí odkázáni na o hodinu dřívější zastávkový autobus, v opačném směru přijedou cestující do Smiřic o 39 minut později, do Černožic večerní spojení dokonce zcela zaniklo – kromě dvouhodinového prostoje v Jaroměři se nabízí jen jízda o tři hodiny dříve nebo pěší přesun ze Smiřic. Přitom by jistě nebyl problém, kdyby večerní autobus v Černožicích zastavil, když jimi projíždí…


Černožicemi projíždí všechny autobusy, zastavování ale není samozřejmostí ani večer
© Dominik Havel

Z postiženého úseku na jih

V tomto směru překvapivě nedochází k žádným změnám, jelikož zastávkové autobusy NAD (a jejich zrychlená verze „S“) přijíždí a odjíždějí z Hradce Králové přibližně ve stejné časové poloze jako vlak. Cesta se prodlouží pouze o několik minut, protože autobusy mají delší jízdní dobu než zastávkové vlaky. Výluka tedy nepůsobí žádné problémy v regionální dopravě kolem Hradce Králové.


Autobus náhradní dopravy projíždí Smiřicemi a brzy najede na hlavní silnici do Hradce Králové.
© Dominik Havel

Průjezd modernizovaným úsekem

Zatímco v regionální dopravě dochází k minimu problémů, nejhorší je situace na poli rychlíků. Rameno Pardubice – Liberec je rozděleno na dvě části. Od Jaroměře dále jsou v provozu běžné motorové vozy řady 843 s přípojnými vozy Btn753, mezi východočeskými metropolemi však pendluje vratná souprava 163 + Bdmtee + Bdmtee + Bfhpvee (sysel), v obou případech se vlaky řídí běžným jízdním řádem. Náhradní doprava funguje bez zastávek mezi Jaroměří a Hradcem Králové a Jaroměří a Pardubicemi, přičemž v Hradci Králové není možný přestup do vratné soupravy rychlíku. Pro cestující projíždějící salónem republiky je tedy určen přímý autobus do města perníku.


Motorové soupravy jsou mezi krajskými městy nahrazeny vratnou soupravou
s řídicím vozem Bfhpvee (ilustrační foto). © Dominik Havel

Vzhledem k tomu, že linka P nezastavuje v Pardubicích-Rosicích nad Labem, je umožněna jízda přes hlavní nádraží bez doplatku jízdného. Předpokládám však, že tato možnost bude spíše zneužívána než využívána, protože pro přesun do Rosic se nabízí spíše pardubická MHD místo téměř půlhodinového čekání na vlak. Na cesty do Chrudimi a Havlíčkova Brodu výluka nemá vliv, v opačném směru je však situace o poznání horší – došlo k úplnému rozvázání přípojů ve směru Jaroměř a dále (do Hradce jezdí vlak podle bezvýlukového JŘ). Na tomto místě je ovšem nutné si položit otázku, kolik lidí projíždí oběma východočeskými metropolemi ve směru Chrudim – Jaroměř. Odhaduji, že se budou obtíže týkat téměř výhradně výletníků. V závislosti na zvolené trase je nutno počítat s prodloužením jízdní doby o hodinu, zřídkakdy o dvě hodiny. Při odjezdu z Havlíčkova Brodu do Liberce je výhodné jet přes Kolín, cesta trvá mezi čtyřmi a pěti hodinami.


„Apollo“ čeká na odjezd do Liberce. © Dominik Havel

Největší obtíže lze čekat při přestupu na vlaky vyšší kvality. Zatímco rychlík přijíždí do Pardubic hl. n. v SS.56, NAD dorazí o jedenáct minut později, v LL.07 (S – sudá hodina, L – lichá hodina). Cestující se tak mohou rozloučit s rychlíkovým přípojem do Brna a LEO Expressem na Ostravsko, na přestup do vlaku EC do Prahy zbývá pouze pět minut. V opačném směru nelze přestoupit z EC od Prahy (Hamburku), brněnského rychlíku a Regiojetu z Ostravska. V případě cesty do Brna lze využít následující railjet (příjezd o 20 min později), když ale někdo pojede do menších měst na trase, bude si muset dvě hodiny počkat (do Chocně a Ústí nad Orlicí jednu hodinu). Do Ostravy se dá dostat vlakem ČD s příjezdem o 9 min později a pro cestu do Prahy je v mnoha případech lepší cesta mimo Pardubice (např. přes Chlumec nad Cidlinou). V opačném směru je situace obdobná.


I bezzastávková linka do Pardubic je výrazně pomalejší než vlak. © Dominik Havel

Mediálně nejpropíranějším tématem jsou rychlíky Praha – Trutnov, které jsou v Hradci Králové roztrženy bez možnosti přestupu na náhradní autobusovou dopravu. Často však bývá opomínáno, že je povolena jízda přes Pardubice bez doplatku, a dokonce jezdí přímé autobusy do Pardubic.

Zkoumání začneme v Hradci Králové, kam rychlík z podkrkonoší přijíždí v LL.55, zatímco nynější NAD v SS.09, tedy po odjezdu všech vlaků z uzlové stanice. Cestující tak ztrácí přípoj do Týniště nad Orlicí a Chocně, do obou destinací se však obvykle dá dojet bez ztráty času přes Václavice. V případě Třebechovic musíme počítat nejméně s půlhodinou navíc a při cestě do vesnic mezi Hradcem a Týništěm s jednou hodinou opoždění.

Podobné problémy se vyskytují u přípojů na trať 041, nevyhneme se hodině cestování navíc (o víkendu dvěma). Pokud ale vyrazíte z Trutnova, doporučuji odjet dřívějším vlakem do Ostroměře a zde přestoupit na vlak směr Hradec Králové.

Nečekají ani žádané navazující osobní vlaky do Pardubic, díky autobusové lince P ale problémy padají pouze na cestující do zastávek mezi krajskými městy. Ačkoli by bylo výhodnější jet linkou P do Pardubic a např. do Opatovic nad Labem se vracet vlakem, obyčejní cestující jsou nuceni přečkat hodinu v Hradci Králové, protože není možná jízda přes Pardubice bez doplatku. Příčinou tohoto jevu je nejspíše vychytralost cestujících – stačilo by si koupit jízdenku Jaroměř – Opatovice, a přesto se na ni svézt do centra Pardubického kraje. Ve všech případech je situace v opačném směru podobná.


Výluka přinesla i snížení nově zavedeného komfortu v rychlících Praha – Trutnov. Zatímco
do Hradce Králové jezdí nové vozy ABpee a občas vagony Bpee, v Jaroměři na cestující
čeká klasika – vozy typu Y. © Dominik Havel

Avšak nejpalčivějším problémem je ztráta přípoje do hlavního města. Při jízdě do Chlumce musíme počítat se zpožděním 40 min (přestup na osobní vlak) a do dalších měst s hodinou, resp. dvěma hodinami kolem poledne (čekání na další rychlík), pokud ovšem vyrážíte z Trutnova, můžete výluku objet přes Starou Paku a v Chlumci nad Cidlinou přestoupit do kmenového rychlíku ve směru Praha. Pro cestující do Prahy je připraven autobus z Jaroměře do Pardubic, odkud je snadnější se dostat do matky měst. Jako návazné vyhledavač nalezne vlaky EC Žilina/Warszawa – Praha (8 min přestup, příj. do Prahy LL.39). Díky výluce se tedy spojení s Prahou zrychlilo o čtyři minuty. V opačném směru se sice nabízí obdobné spojení, rychlejší dokonce o 13 minut, kvůli nestabilitě provozu na koridoru však doporučuji odjet z Prahy vlakem EC v LL.49 nebo brněnským rychlíkem v LL.55, tedy o 16 minut dříve oproti bezvýlukovému stavu.


Vysoká zpoždění nejsou na koridoru ničím neobvyklým (Pardubice, 9. 5. 2013).
© Dominik Havel

Co dodat závěrem?

Výsledky mého bádání jsou překvapující. Zjistili jsme, že mediálně skloňované spojení Trutnov – Praha se spíše zrychlilo a největší problémy vznikají tam, kde si jich novináři nevšímají. Já ale věřím, že k tomu mají důvod – myslím si, že se nenajde moc lidí, kteří by jeli mezi městečky nebo vesnicemi, rozhodně jich je mnohem méně než dojíždějících do velkých měst. Z více postižených destinací v regionu stojí za zmínku asi jen Chlumec nad Cidlinou, více cestujících by se mohly týkat i zrušené přestupní vazby v Pardubicích.

Nikdy ale nelze vyhovět každému, lze pouze zmírnit dopady na většinu pasažérů, což se v případě této výluky, myslím, povedlo. Právě proto bych chtěl vyjádřit radost, že se příslušní lidé odvážili rozvázat přestupní vazby, a zachránili tak mnoho dalších tratí před zpožděními, a přitom si nemá většina kaštanů na co stěžovat. Jedinou kaňkou v perfektně připraveném výlukovém jízdním řádu je čekání R 922 Metuje o víkendech a státních svátcích na autobus náhradní dopravy z Jaroměře, které podle mě nemá opodstatnění, když se jedná o teprve předposlední rychlík. Na druhou stranu ale máme k dispozici příklad, na němž můžeme nespokojeným názorně ukázat, kolik dalších lidí by trpělo výlukou před Hradcem, kdyby na sebe autobusy a vlaky v Hradci čekaly.


Mohou za všechno silničáři v Holohlavech? © Dominik Havel

V celém článku tu popisuji situaci, která je ovlivněna dopravním omezením v Holohlavech, nabízí se tedy otázka, jak by výluka vypadala nebýt rekonstrukce silniční komunikace. Plánovač cest na mapovém portálu Mapy.cz odhaduje jízdní dobu Hradec Králové – Jaroměř pro osobní automobil na 20 minut, což znamená, že by v Hradci zbylo sedm minut na přestup z/do pražského rychlíku. Neznalý by řekl, že za veškeré komplikace mohou neústupní silničáři, opak je ale pravdou – měli bychom jim za omezení poděkovat.

Zdůvodnění není složité. Většina vlaků odjíždí z královéhradeckého hlavního nádraží o 3. – 5. minutě, kdyby čekaly na přestup z autobusu přijíždějícího v XX.02, získaly by několik minut zpoždění. V opačném směru by se opožďovala NAD a navazující vlaky z Jaroměře. Sice to vypadá, že pražských rychlíků (odj. XX.09, příj. XX.51) by se komplikace netýkaly, ale já si myslím, že na včasnost NAD by se v odpoledních hodinách, kdy se na vjezdu i výjezdu z Hradce Králové tvoří kolony, spoléhat rozhodně nedalo. Výsledkem by byla několikaminutová zpoždění přinejmenším v celém Královéhradeckém kraji a částech Středočeského, Pardubického a Libereckého kraje, na obou stranách modernizovaného úseku.


Tříproudá Koutníkova ulice a nadjezd nad severním zhlavím hlavního nádraží jsou
obvyklými místy, kde se tvoří dopravní zácpy. © Dominik Havel

Buďme tedy rádi za stabilní jízdní řád, jímž se doprava mezi městem mechu a Jaroměří řídí. Doufejme, že cestující si na dočasné (byť dlouhé) změny zvyknou a pochopí, že to lépe vymyslet nejde.

 

Prameny a odkazy:

Úvodní snímek: Autobusy náhradní dopravy na stanovišti linek R a P před budovou jaroměřského nádraží
© Dominik Havel

Galéria

Súvisiace odkazy