Nevšední zážitek z návštěvy Království železnic v Praze na Smíchově

Prodejna vstupenek a suvenýrů © Pavel Šmídek

Hned vedle vchodu se nachází prodejna vstupenek a suvenýrů a malé modelové kolejiště. Prohlídku jsem měl domluvenou na den 17. 1. 2017 s panem Rudolfem Pospíšilem, který mě provedl celou expozicí.

Pan Rudolf Pospíšil u vstupních turniketů © Pavel Šmídek

Vedle vstupních turniketů se nalézá unikátní ručně malovaný model Prahy, který vyráběl pan Rudolf Šíp podle Langweilova modelu 12 let od roku 1965 a práce na něm ukončil jen několik měsíců před svou smrtí. Skoro 30 let byl tento unikát ukryt před zraky veřejnosti a nyní je díky laskavosti dědiců autora součástí samostatné expozice modelu Prahy a jeho návštěva je rovněž v ceně vstupenky.

Ručně malovaný model od Rudolfa Šípa © Pavel Šmídek

Ve stejné místnosti se nachází jedinečný urbanistický model Prahy v měřítku 1:1000, který od roku 2011 prezentují v Království železnic ve spolupráci s Útvarem rozvoje hlavního města Prahy (dnes IPR). Podle tohoto modelu se až do roku 2000 posuzoval rozvoj města a umístění nových staveb v Praze. Model vznikal téměř 20 let a byl dokončen v roce 2000, objekty, které vznikly po této době, model nezahrnuje. Součástí jsou 4 dotykové obrazovky, které jsou napojeny na kamery a prezentují detailní pohled na objekty zájmu s popisem ve 4 jazycích. Současně mohou návštěvníci řídit projekci na model. Uvidíte například, kudy vede metro, všechny přírodní parky, hlavní cyklostezky nebo přívozy, významné stavby, muzea a i třeba kam dosáhla povodeň a mnoho dalšího.

Model Prahy © Pavel Šmídek

Pak následovala prohlídka technologického centra. Dozvěděl jsem se, že ke každý počítač řídí provoz na konkrétní části kolejiště, řízení je digitální, provoz automatický a vlaky jezdí podle jízdních řádů. Čas v expozici i na počítačích je několikrát zrychlený. Pravidelně se střídá den (15 minut) a noc (5 minut). Každá lokomotiva má v sobě digitální dekodér, který jí umožňuje přijímat a interpretovat příkazy, které dostává z počítače (snižovat, zvyšovat rychlost apod.)

Technologické centrum © Pavel Šmídek

Součástí velína je i dobíjecí soustava pro auta i autobusy.

Dobíjecí stanice © Pavel Šmídek

Poté jsme se dostali k jednotlivým modelovým kolejištím, která nesou označení K1, K2, K3. Zabírají 115 m² a jsou umístěna na galerii v 1. podzemním podlaží. Tato kolejiště byla uvedena do provozu při otevření expozice 1. července 2009. Na těchto kolejištích byla ověřena technologie stavby (náklady, sklon silnic apod.) a digitálního řízení. Celý projekt vznikl v hlavě pana Matěje Horna, který je statutárním ředitelem Království, postavit obří kolejiště byl jeho dětský sen.

My jsme začali prohlídkou kolejiště K3, které bylo dokončeno v červnu roku 2009. Toto kolejiště nepředstavuje konkrétní krajinu a upraveno je tak, aby volně představovalo pohled na fiktivní malé české město a jeho okolí v 80. letech dvacátého století, tedy dobu, kdy u nás byla stále u moci KSČ, dobu totality. Jedná se o pokus tuto dobu a její nešvary shrnout s humornou nadsázkou do stálé výstavy „Naše malá minulost", která se zabývá otázkou, zda je naše minulost méně hloupá, když ji zmenšíme v poměru 1:87. Uvidíte zimní cvičení vojsk Varšavské smlouvy, veksláka za rohem u Tuzexu, tradiční čtvrteční frontu u prodejny Knihkupectví, zeď statku "poničenou" nápisem "Nechte zpívat Mišíka" a mnoho dalších překvapení.

Modelové kolejiště K3 © Pavel Šmídek

Následuje kolejiště K2, které zabírá plochu 61 čtverečních metrů a bylo uvedeno do provozu při otevření expozice 1. 7. 2009. Autorem a hlavním modelářem byl Martin Kitzberger. Některé scény vytvořili pánové Martin Malý a Ivan Benetka, který je nám dobře znám z reportáže z Domu vláčků na Petřinách. Digitalizaci zde a na dalších kolejištích expozice realizoval Ing. J. Štefan, Car System navrhl a realizoval Petr Skoumal.

Modelové kolejiště K2 © Pavel Šmídek

No a poslední a první kolejiště je K1, které zabírá plochu 30 čtverečních metrů a bylo uvedeno rovněž do provozu při otevření expozice 1. 7. 2009. Také nepředstavuje konkrétní krajinu, jde o fantazii modelářů.

Modelové kolejiště K1 © Pavel Šmídek

Dále se ve stejném patře nachází model zkušebního okruhu Velim v měřítku N, malý kinosál, funkční kokpit tramvaje T3 s projekcí průjezdu tratě, funkční kokpit lokomotivy E141 a funkční kokpit autobusu MHD s projekcí a je zde i možnost se vyfotit na zeleném pozadí s některými exponáty a fotku si nechat zaslat na e-mail nebo i vytisknout.

Model zkušebního okruhu Velim © Pavel Šmídek

Poté jsme sestoupili do nejnižšího patra, kde je vymodelováno celkem 6 krajů a další se připravují. A spousta doprovodných expozic modelů a dalších zajímavostí.

Mě ještě před prohlídkou jednotlivých krajů zaujal archiv starých jízdních řádů, předpisů a jízdenek (škoda, že jsem si je nemohl přečíst, hlavně mezinárodní jízdní řád z let (1937 a 1938).

Archiv starých jízdních řádů © Pavel Šmídek

A jdeme na jednotlivé kraje. Architektem jednotlivých krajů je pan Ivan Benetka. Po předání plánů se převedou do Autocadu, pak se nechají vytisknout na tiskárně v podobě 1:1, plány se položí na podklad – vrstvu 0 (extrudovaný polystyrén), podle toho se začíná tvořit krajina a pak nastupují modeláři.

Začínáme Libereckým krajem, je jedním z nejmenších, zabírá totiž „pouhých“ 24 m², což je v měřítku expozice relativně málo. Je proveden se stejnou pečlivostí jako předešlých 5 krajů, které jsou již v provozu. Liberecký kraj má však oproti ostatním jedno prvenství, kterým je funkční model lanovky na Ještěd, přirozeně v barvách provozovatele a partnera expozice, tedy Českých drah. Dalším významným prvkem kraje je tramvajová trať Liberec – Jablonec nad Nisou a pivovar Svijany.

Nádraží Liberec © Pavel Šmídek

Pokračujeme v návštěvě Ústeckého kraje. Má 195 metrů kolejí, 8 vlakových souprav, 7 jezdících aut, stovky postaviček, nespočet stromů, ale také návěstidla, lampy a nejrůznější stavby. Najdete tu nádraží mimo jiné v Ústí, Mostě a v Děčíně, povrchový lom u Bíliny, horu Říp v měřítku 1:220, hrad Střekov, autodrom v Mostě nebo třeba velkobřezenský pivovar a další významné výrobní areály.

Nádraží Most © Pavel Šmídek

V Plzeňském kraji je možnost vidět železniční stanice Plzeň hlavní nádraží a Sušice. Model kraje znázorňuje krajinu s městy Plzeň, Domažlice, Klatovy a Sušice. Celé prostředí je navíc doplněno o nové dějové scénky, které mohou návštěvníci zcela samostatně ovládat. Roztočit můžete rotor vrtulníku, pokácet strom, ovládat zobající slepice nebo tanečníky na parketu. Dále je k vidění Rotunda sv. Petra a Pavla, zřícenina hradu Radyně, vodní hrad Švihov, zřícenina hradu Rabí nebo vyhlídková věž s restaurací Svatobor.

Plzeň hlavní nádraží © Pavel Šmídek

Ve Středočeském kraji uvidíte automobilku Škoda a TPCA, hrady Karlštejn, Křivoklát a Kokořín, Vranskou a Štěchovickou přehradu, brdské lesy, ale třeba i horu Blaník s koncertem nebo muzeum vojenské techniky v Lešanech.

Nádraží Kolín © Pavel Šmídek

Nad Prahou se vypíná Žižkovská televizní věž a o pár metrů dál Pražský hrad. Centrem je přirozeně hlavní nádraží, kde právě probíhá oprava zastřešení, proto v modelu dočasně chybí. Jistě zaujme také vozovna Střešovice a funkční tramvajový provoz v oblasti Smíchova. Centrem provozu pohyblivých automobilů jsou přirozeně dálnice D1 a D5, ze kterých sjíždí autobusy na ÚAN Florenc.

Praha hlavní nádraží (nezastřešená nástupiště) © Pavel Šmídek

A na závěr Karlovarský kraj, ve kterém můžete například vidět Ervěnický viadukt do stanic Karlovy Vary horní nádraží, Mariánské Lázně, hotel Thermal, hrad Loket, vyhlídku Tři kříže nebo skalní útvar Kamzík a mnoho dalších zajímavostí Karlovarského kraje.

Karlovarský kraj © Pavel Šmídek

Na závěr bych chtěl poděkovat panu Rudolfu Pospíšilovi za prohlídku expozice a výklad. Návštěvu Království železnic vřele doporučuji a návštěvníkům doporučuji si vyhradit na prohlídku minimálně 3 hodiny.

Odkazy:

• Království železnic
• Video z Království železnic na Youtube

Úvodní foto: Vstup do Království železnic © Pavel Šmídek