2016 – Svět 1435 milimetrů – Kuriozity a mimořádnosti
Nezvyklé situace, nezvyklé pohledy, kuriozity, mimořádnosti a zajímavosti. Prostě malý pelmel toho, co se třeba nepodaří každý den. To je pokus o stručné shrnutí toho, čím vám dnes chci zpestřit den. Snímky, které ukazují, že vše může být jinak, než jsem původně zamýšlel. A v případě události, spojené s titulním snímkem události, kterou si její aktéři taky představovali jinak. Byť sama nehoda ve stanici Kúty z úvodního snímku rozhodně není z těch, které bychom chtěli vídat, dovolím si jeden zlehčující komentář – Kdo moc vyčnívá, bude sestřelen.
O nehodě ve stanici Kúty, kdy souprava při návratu z vlečky zdemolovala zaražedlo a Čmelák se po něm vyšplhal až do korun stromů, se popsalo již nemálo papíru a webového prostoru, já jsem tento snímek zvolil do úvodu, protože tak nějak vystihuje krédo tohoto příspěvku. Ukázat kuriózní a mimořádné situace.
Kromě toho jsem vybral několik snímků, s neobvyklými vozidly, neobvyklými vlaky, nebo třeba jen … s náhodou, která pomohla nechat vzniknout trochu jiný záběr. Tak, snad si z toho něco vyberete….
10. ledna jsem zásluhou včasného avíza mohl vyrazit ke kolejím zdokumentovat čmeláka v soupravě nákladního vlaku. Tyto stroje, které před léty byly v Břeclavi denně k vidění, mají dnes už punc velké mimořádnosti a kuriozity.
19. ledna dorazilo další avízo, upozorňující na zkušební jízdu opraveného plecháče. No, nevyfoť to.
22. ledna jsem zatoužil po chvilce klidu u kolejí. A protože odpoledne, respepktive až pozdní odpoledne nenabízí příliš možnosti k focení, začal jsem si hrát. Na stroji s reklamou na nostalgii jsem zkoušel, zda zvládnu paning v rozumném provedení i když není moc možností zaujmout dostatečný odstup od kolejí. Další snímky pak vznikly v úseku mezi Břeclaví a Ladnou. Zaregistroval jsem, že za obzor klesající sluníčko umí házet odrazy na skříních vlaků, a tak jsem je začal lovit. No, něco málo jsem ulovil.
Z 28. ledna je jediný snímek, který vyplivnul můj mobilní telefon. Jinak to nešlo, dorazil jsem na nádraží kvůli něčemu jinému, než focení, když jsem viděl, jak brejlovec tlačí do šturcu prafén. Tomu se udělalo nevolno a tak byl odtažený do Břeclavi, aby pak pokračoval v cestě na léčení do domovského depa.
11. února jsem čekal na mimořádné nasazení Cargo stroje na osobním vlaku, dorazil ale moc pozdě. Výsledkem výletu ke kolejím tak byla fotka zapadajícího sluníčka na skříni lokomotivy
15. dubna mi na nákladním vlaku zapózovala nezvyklá sestava lokomotiv
20. dubna jsem si počíhal na transport Flirtů do Maďarska
A hned následující den, 21. dubna, jsem lovil konvoj prodaných vozů z Německa
Teprve 26. dubna jsem se dostal na misi do Kútů, abych tam zachytil následky nehody. Kromě čmeláka, šplhajícího k nebi se naskytla i přívětivější podívaná na maďarský stroj.
1. května. jsem vyrazil na nádraží, kde se zastavil konvoj trojice původně bulharských "Ragulinů". Myslel jsem, že mi pláchne před nosem pod rouškou tmy, ale čekal na mě na nádraží.
8. května jsem zahlédl, že je na nádraží odstavený čmelák. Věnoval jsem mu chvíli pozornosti a zůstal zaznamenaný na snímku.
V květnu jsem začal registrovat případy problémů ve vozbě railjetů. Ať se lokomotivy kazily, nekomunikovaly s řídícím vozem nebo Rakušáci pro nedostatek volných strojů 1216 (nákladní doprava dostává přednost před osobní) občas hodili na railjet i stroj řady 1116, takže v Břeclavi byl nutný přepřah. 24. května mi volal kamarád, že stojí na nádraží a railjet dostává dopředu novou lokomotivu. Tak jsem vyrazil a stihnul to.
27. května mi náhoda přála, abych vyfotil netradiční řazení s lokomotivou vpředu.
30. května jsem zaregistroval luxusní duhu a zatoužil jsem ji mít na fotce s vlakem. Bohužel, na to bych potřeboval rybí oko...
31. května, tedy o den později. Temná mračna a přitom výrazný sluneční svit dotvořily atmosféru tohoto snímku.
2. června jsem se vrátil do mládí, když jsem v Brně odchytil retropantograf. Jen o málo později začal, byť dočasně, z důvodu výluky znovu zajíždět do Břeclavi.
16. srpna mě vyhnalo avízo počíhat si na konvoj s přepravovanou barčou. Chytil jsem jej na vjezdu do Břeclavi a po zformování nové sestavy vlaku, i při odjezdu směr Hodonín.
21. září se zatáhla obloha ale současně vydatně svítilo slunko. Zbývalo jen málo času do příjezdu railjetu z prahy a já chtěl znovu zachytit dramatickou barvu oblohy. Než ale railjet dorazil, slunko zmizelo, mraky uhnuly stranou a začalo pršet. No, když už jsem venku, přeci to nevzdám. A tak, zatímco jsem se neplánovaně sprchoval, dorazil mi před objektiv nejprve Herkules a pak i očekávaný railjet
9. října jsem dostal avízo o cestě polského Vectrona s přáním, že kdyby byla fotka, nebylo by to špatné. A protože si vážím těch, co jsou ochotni podělit se o informace, vyrazil jsem. Vyšlo to přesně. Přijet o minutu později, vracím se domů s prázdnou.