Regionovy na Tejnce

V letech 1986 – 1989 byla na této trati vybudována přeložka při výstavbě Jaderné elektrárny Temelín. Tato zpráva mne zaujala, protože projet trať bez osobní dopravy lze, jak víme, jen při nějaké dopravní nostalgické akci. A zde byl přidán bonbónek v podobě návštěvy vlečky jaderné elektrárny, přesněji řečeno předávacího kolejiště s možností návštěvy Informačního centra JE Temelín. Neměl jsem moc času na rozmyšlení, zda jet nebo ne. Nakonec jsem se rozhodl, že takovou příležitost využiji. Prostudoval jsem jízdní řád, projetí vlečky bylo naplánováno pouze při dvou jízdách. Nejprve jsem si myslel, že si trať a vlečku jen projedu a vrátím se zpět do Prahy.

Vltavotýnská lokálka na mapě; zdroj: www.mapy.cz

Když jsem si vyhledal vlakové spojení z Prahy do Číčenic, zjistil jsem, že mám možnost přijet již na první jízdu do Týna nad Vltavou a následně využít prvního projetí vlečky elektrárny. Tím bych měl mít dostatečný časový prostor pro návštěvu Informačního centra elektrárny a nestrávil celý den jen ve vlaku. Z Prahy jsem odjel českobudějovickým rychlíkem s výstupem v Číčenicích. Zdálo se, že všechno bude bez problémů přesto, že do Berouna jsou výluky. První zastavení bylo před Berounem, čekalo se na protijedoucí rychlík. Tři minuty zpoždění, při odjezdu z Berouna to již bylo deset minut. Bylo to na hraně, ale stále byla šance, že vše vyjde.

854.033-8 na R 1250 v Číčenicích © Jiří Řechka

Po cestě ze Zdic se zpoždění pomalu začalo navyšovat a já jsem začínal být pesimistou, zpoždění se ustálilo na dvaceti minutách, a tak jsem byl přesvědčen, že můj plán zůstane v původní podobě. Po příjezdu do Číčenic se ukázalo, že nejen tento zážitkový vlak čekal, ale že Švejkem přijelo několik dalších zájemců o tyto jízdy. Čekal, protože vlaková četa byla rozhodnuta na tento rychlík počkat, díky jim. Přesto, že bylo celý den téměř neustále zataženo, v tento okamžik vysvitlo sluníčko. Po okamžitém nástupu posledních cestujících se dvě spojené Regionovy vydaly na první jízdu do Týna nad Vltavou. Jízdné jsem zaplatil ve vlaku.

Příjezd do stanice Týn nad Vltavou © Jiří Řechka

Činilo na všechny jízdy ve všech úsecích pro dospělou osobu osmdesát korun. Později jsem si ještě zakoupil magnetku s logem organizátora této akce, Vltavotýnské lokálky. Ta ji pořádala spolu s ČD. Letošní rok to byla třetí podobná akce na hezké trati. Za to, že tato trať stále existuje, může jednak Jaderná elektrárna, ale také, jak jsem dozvěděl ČD Cargo, které v týdnu na trať zajíždí. Tato akce se uskutečnila při příležitosti konání pouti v Týně nad Vltavou. A rozhodně zájem cestujících byl. Proč byl zastaven osobní provoz, to se cestující může jen domýšlet. Zajíždění na vlečku JE Temelín bylo prováděno úvratí ze stanice Temelín.

814.178-0 + 814.305-9 v Temelíně © Jiří Řechka

Moje cestování probíhalo k mé úplné spokojenosti, při příjezdu na předávací kolejiště jaderné elektrárny a vystoupení na provizorním nádraží jsem se věnoval fotografické dokumentaci vlaku na kolejišti, včetně jeho odjezdu na další kolečko. Po odjezdu Regionov jsem se vydal vyhledat ono informační centrum, byl jsem zde poprvé a tak jsem byl odkázán na informační ukazatele. Po cestě jsem si zhotovil řadu snímků elektrárny, rozhodně na mne její areál udělal dojem. Nakonec jsem informační centrum našel, je umístěno v objektu zámečku Vysoký Hrádek v bezprostřední blízkosti elektrárny. Vstup je bezplatný a expozice je zajímavá.

Zámeček Vysoký Hrádek - informační centrum JE Temelín © Jiří Řechka

Mne upoutal zejména model reaktoru, na němž se dá simulovat přetížení s patřičným zvukovým doprovodem. Času ale zase tak moc nebylo, vlak se měl vrátit za hodinu, tak jsem se dlouho nezdržel. Při návratu jsem opět zhotovil nějaké ty dokumentační fotografie. Vlak se vrátil se zpožděním asi pěti minut. Zpáteční cesta vedla opět do Týna nad Vltavou, kde bylo asi pětiminutové čekání, a pokračovalo se do Číčenic. Zde pro mne tato zážitková jízda skončila a čekal mne již návrat do Prahy. Vlaková souprava se vydala ještě na jednu jízdu do Týna nad Vltavou, zpáteční jízda pak nekončila v Číčenicích, ale v Protivíně.

Žst. Číčenice © Jiří Řechka

Přesto, že bylo po celý den víceméně zataženo, nezapršelo, což bylo výborné. K dobré náladě cestujících přispěla pohodová nálada vlakové čety. Jak strojvedoucího, tak členů Vltavotýnské lokálky. Rozhodně jsem strávil velmi příjemný den a mohl jsem si také odškrtnout další trať, která se v současné době nedá běžně projet. V Číčenicích jsem si počkal na rychlík do Prahy Prahy. Rychlík byl poloprázdný, ale to se v průběhu jízdy změnilo. Do Prahy přijel velmi slušně zaplněn. Při výstupu na smíchovském nádraží mé pozornosti neušel motorový vlak společnosti KŽC s vozem M 262.0180, který má nový lak, nevím jak dlouho.

Trať do Týna nad Vltavou © Jiří Řechka

Prameny a odkazy:

1. Vlakem ČD na vltavotýnskou pouť a do Temelína
2. Vlakem na týnskou pouť – pozvánka ve formátu PDF
3. Železniční trať Číčenice – Týn nad Vltavou – Wikipedie
4. Skončí provoz na trati do Týna nad Vltavou - ŽelPage
5. Vltavotýnská lokálka
6. Jaderná elektrárna Temelín – Wikipedie
7. Temelín - Jaderná energetika - Skupina ČEZ
8. Virtuální prohlídka ČEZ - jaderná elektrárna Temelín

Úvodní snímek: „Regionovy“ na předávacím kolejišti JE Temelín © Jiří Řechka

Upravil PhDr. Zbyněk Zlinský