Jarní Maďarsko 2016

Záhony je okresní město stejnojmenného okresu, ležící v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg v Maďarsku. V lednu 2014 zde žilo 4 108 obyvatel. Do podpisu Trianonského míru příslušelo město do Užské župy. Leží v severovýchodním cípu Maďarska, na severním okraji „Kraje bříz“ (maďarsky Nyírség, v nížině řeky Tisy, na jejím levém břehu, v nadmořské výšce zhruba 103 m. Řeka tu tvoří hranici mezi Ukrajinou a Slovenskem. Rozloha města je 6,87 km². Prochází jím železniční trať Szolnok - Čop a odbočuje zde lokální trať do Máteszálky. V železniční stanici jsou kolejiště s normálním i se širokým rozchodem. Město je na trati poslední stanicí v Maďarsku na trase Debrecen – Čop. První zmínka o místě pochází ze 14. století. V 19. století zde byla postavena pila a cukrovar. Důležitým krokem pro město bylo v roce 1873 postavení železniční trati. Současně byl také postaven most přes řeku. Za druhé světové války byl most zničen, ale po válce byl brzy postaven nový.

Hraniční most přes Tiszu v úseku Záhony - Čop © Václav Vyskočil

Moje cesta začala 5. května klasicky v Hronově s přestupy ve Starkoči, Hradci Králové, Pardubicích a Břeclavi. Po příjezdu do Budapešti si jdu užít noční centrum s procházkou okolo Dunaje. V 0:45 hod. se přesouvám nočním osobním vlakem do Szolnoku, kde již stojí přistaven první ranní vlak do Debrecenu. Zabírám polohu ležícího cestujícího v odstaveném vlaku. A probouzí mne až trhnutí vlaku po rozjezdu. Po příjezdu do Debrecenu fotím provoz na zdejším nádraží a mám štěstí i na nerekonstruovaného sergeje. Zajdu si i před nádraží vyfotit místní tramvaje a nezapomenu zachytit ani pomník parní lokomotivy ve zdejší stanici. V 7:21 hod. nastupuji do osobního vlaku směr Záhony, kde vystupuji přesně načas v 9:17 hod.. Jedním z důvodů mé návštěvy v Záhony je provoz širokorozchodných sergejů. V provozu by mělo být stále devět těchto lokomotiv. Bohužel širokorozchodný areál je obrovský, takže je velký problém lokomotivy nahánět, navíc širokorozchodná nádraží jsou střežená.

Čerstvě opravený širokorozchodný „sergej“ 628.517 © Václav Vyskočil

Proto se přesunuji k místnímu depu a fotím zde odstavené stroje. Poté se rozhoduji podívat k řece Tisze. Ve stanici zahlédnu normálně rozchodného sergeje s vlakem směrem na Ukrajinu. Fotím osobní vlak z Máteszálky a bohužel mi ujíždí osobní vlak z Čopu. Cestu k hranici po kolejích neriskuji, okolo tratě jsou všude kamery a čidla, proto jdu po silnici a poté po cyklostezce. U tratě je cesta vedoucí směrem k řece a poté objevuji cestičku až na její břeh. Na mostě je splítka, ale doprava probíhá pouze na normálně rozchodné trati. Širokorozchodné vlaky jezdí po jiném mostě, vzdáleném cca 2 km u zastávky Epejkseke. Širokorozchodná trať vede na Ukrajinu do stanice Batěvo. Mám štěstí, po cca 30 minutách slyším houkání a na mostě se objevuje sergej. Fotím jízdu vlaku po hraničním mostě a po průjezdu se vracím zpět do stanice.

628.053 na hraniční mostě přes Tiszu © Václav Vyskočil

Ještě dělám pár fotek k depu, pak chci ještě vyfotit odstavené vraky, ale jsem bohužel vyhozen bdělou ochrankou. Přesouvám se do stanice a fotím posun osobních vlaků v jejím kolejišti a dalšího sergeje. Po 13. hodině jede osobní vlak do Mátészalky, složený z vozů Bzmot, přeznačených na řadu 117. Jsou to vlastně naše motorové vozy 810 (ex M 152.0). ty maďarské jsou však mnohem pohodlnější, mají sedačky uspořádané pouze do čtyrek a docela účinné nárazové větráky. známé u nás hlavně ze starších autobusů, např. Ikarus. Po příjezdu do Mátészalky dokumentuji provoz na tamním nádraží. Potěšují mne lokomotivy řady 418 (M 41) přezdívané csörgő (což lze přeložit jako rachtal, hrkačka, chrapoun či zvoneček). A také motorové vozy 117 a jejich rekonstruovaná verze řady 127, známé též jako InterPici, podle speciální kategorie spojů, které měly zajišťovat dopravu cestujících k vlakům InterCity. Kdo o tom neví, může se poučit ve Wikipedii.

Souprava 127.414 + 413 + 117.216 jako Os 36816 ve stanici Mátészalka
© Václav Vyskočil

Část jich vznikla z nových skříní, dodaných z MSV Studénky už dlouho po ukončení výroby tohoto typu motorových vozů, jak dokládá i snímek výrobního štítku v galerii. Před nádražím fotím obligátní autobusy Ikarus a pro mne překvapující autobusy Autosan. A opět jeden z mnoha pomníků parních lokomotiv a také drezínky. Z Mátészalky se přesunuji opět Bzmotem do stanice Nyíregyháza. Odtud vycházela úzkorozchodná dráha Nyíregyháza - Balsa/Dombrád. Doprava na ní byla ukončena v roce 2008 při velkém rušení osobní dopravy v Maďarsku. Úzké koleje před nádražím leží dodnes. Dávám si výborného langoše a osobním vlakem se přesouvám do Miskolce a pak vlakem EC Hornád do Košic. Překvapil mne přepřah z lokomotivy V43 na 361 v Hidasnemeti. Po příjezdu do Košic již jen nastupuji do lůžkového vozu a nočním skokem se přesouvám do Bratislavy, kde se zúčastním narozenin VLAKY.NET. Cestování po Maďarsku je skvělé a vřele doporučuji.

V Hidasnemeti nastoupila na IC 168 lokomotiva 361.001 © Václav Vyskočil

Prameny a odkazy:

1. Záhony – Wikipedie
2. Záhony vasútállomás – Wikipédia (o nádraží)
3. Szolnok–Debrecen–Nyíregyháza–Záhony-vasútvonal – Wikipédia (o trati č. 100)
4. Mátészalka–Záhony-vasútvonal – Wikipédia (o trati č. 111)
5. Záhony - railtrains.sk - železničný relax od A do Z (výsledky vyhledávání)

Úvodní snímek: 628.503 a 418.175 ve stanici Záhony © Václav Vyskočil

Upravil a doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský