Naše téma: Film a železnice

30.4.2018 8:00 Mgr. Jiří Mazal

Naše téma: Film a železnice

Film, jakožto žhavá novinka konce 19. století, svou pozornost již od počátku upoutal k jinému symbolu pokroku své doby – k železnici. Železnice se stala nedílnou součástí filmového plátna, ať již v ní hrála hlavní roli, nebo pouze tvořila kulisu příběhu. Podívejme se nyní na nejznámější filmy s železniční tematikou, přičemž pozornost budeme věnovat filmovému umění, nikoliv dokumentům.

 

 

 

Již jeden z prvních veřejně promítaných filmů bratří Lumièrů r. 1896 byl z prostřední železnice – zachycoval příjezd vlaku do stanice La Ciotat. Byl však chápán pouze jako pouťová atrakce. Někteří diváci dokonce utíkali ze židlí, neboť měli pocit, že se vlak vyřítí z plátna. Éra němého filmu přinesla dílo Bustera Keatona Frigo na mašině, které líčí epizodu z americké občanské války známé jako Velká lokomotivní honička. Při ní vojáci Unie unesli vlak a snažili se ho odvézt, přičemž poškozovali za sebou trať a zničili i telegrafní vedení. Nakonec však byli zajati a někteří z nich popraveni.

Z naší předválečné (či spíše protektorátní) kinematografie nelze nevzpomenout na Přednostu stanice, i když při bližším prozkoumání je patrné, že film vznikl z většiny ve studiu a skutečná železnice si v něm zahrála jen malou roli.


Jaroslav Marvan ve filmu Přednosta stanice při jednom z mála exteriérových záběrů © Česká televize

Téma druhé světové války přineslo řadu filmů, v nichž se vlaky a hlavně tratě dočkají nevděčné role předmětů ničených, vyhazovaných do vzduchu či jinak poškozovaných. Tak je tomu v mnoha Oskary ověnčeném Mostu přes řeku Kwai, odehrávajícím se u mostu v thajském městě Kančanaburi (točeno však bylo na Srí Lance), kde angličtí váleční zajatci musí pro Japonce postavit železniční most. Ten nakonec skončí vyhozen do povětří i s vlakem.

Válečné období je také tématem jednoho z nejlepších českých filmů Ostře sledované vlaky s postavou mladého výpravčího Miloše Hrmy (Václav Neckář). Ten se i přes mnohá klopýtnutí ve svém životě zachová jako hrdina a zničí muniční vlak. Film byl natočen v železniční stanici Loděnice nedaleko Berouna. Množství železničních záběrů jak ze Středočeského kraje, tak ze samotné Prahy, obsahuje film Železný dědek s Jaroslavem Marvanem, strojvedoucím láskyplně se starajícím o svou „Lízu“ (lokomotivu řady 387).


Šlapací drezína si zahrála ve snímku Páni kluci © Playtvak.cz

Atmosféra časů Rakouského mocnářství na nás doslova dýchne z dětského filmu Páni kluci z roku 1975, natočeného podle knihy Marka Twaina Dobrodružství Toma Sawyera. Exteriéry pochází z okolí Levína (okres Litoměřice). Z českých filmů ještě zmiňme Proč? z roku 1987 o řádění fotbalových fanoušků, kteří během cesty z Prahy do Banské Bystrice zdemolují několik vagonů a průvodčí málem vyhodí z okna.

Do prostředí amerických železnic nás zavede snímek Splašený vlak, líčící uprchlé trestance, kteří v nekontrolovatelném vlaku bojují o přežití s pracovníky železnic. Kulisu jim přitom představuje mrazivá aljašská zima. Již poněkud za hranicí uvěřitelnosti se pohybuje italský film Přejezd Kassandra, kdy jsou cestující v mezinárodním expresu ze Ženevy do Stockholmu nakaženi nebezpečným virem. Vlak je hermeticky uzavřen, aby z něj nikdo nemohl uprchnout, a nakonec naveden na most Cassandra v Polsku. Tento most si ve skutečnosti zahrál viadukt Garabit v jižní Francii.


Film Splašený vlak se odehrává v prostředí drsné zimní přírody (snímek pořízen během natáčení) © Jonathan C. Fischer

Málo známým snímkem je artová záležitost Evropa od kontroverzního dánského režiséra Larse von Triera. Hlavní hrdina, Američan Leo, přijíždí do poválečného Německa roku 1945 a s pomocí svého strýce se stává průvodčím lůžkového vozu společnosti Zentropa (zjevná narážka na Mitropu). Úžasná je zejména práce s kamerou, černobílý film je doplněn barevnými záběry na předměty či osoby, které hrají důležitou roli.

Ze žhavé současnosti je nutno vyzdvihnout srbskou černou komedii Deník strojvůdce o strojvedoucím odcházejícím do důchodu, který během své kariéry přejel 28 osob. Jeho adoptivní syn se stane také strojvůdcem a psychicky ho deprimuje, že ani po několika měsících nikoho nepřejel. Zachyceny jsou nejen srbské lokomotivy, ale také salonní vozy Titova vládního vlaku „Plavi voz“.


Ve filmu Deník strojvůdce lze kromě srbských lokomotiv zahlédnout i českého „Kocoura“ © csfd.cz

Filmů s železniční tematikou je samozřejmě mnohem více, při cestách po Itálii jsem dokonce narazil na brožuru, která obsahovala filmy odehrávající se na železnici. Byly to však pouze starší italské filmy, které se jednak dají obtížně sehnat a téměř vůbec nemají alespoň anglické titulky.

Na závěr máme pro naše čtenáře opět pár otázek:

Jaký je váš nejoblíbenější film z prostředí železnice?

Proč myslíte, že se dnes oproti minulosti již filmy z prostředí železnice příliš netočí?

Úvodní snímek: záběr z filmu Frigo na mašině s Busterem Keatonem v hlavní roli © silentfilm.org