Jedničkové albatrosy mají svou knihu
Pohled na kalendář nostalgických akcí obsahoval u prvního červnového víkendu nemálo položek. Do „užšího“ výběru u mě postupovala jízda 464.202 na severu Moravy, tradiční akce ve Vrútkách a technicky nejjednodušší akce, jízda 498.104 do Valtic.
Nahánění Rosničky, byť tam byla jistota setkání se svými přáteli, jsem z plánu vyřadil jako první. Vrútky v podstatě opakovaly scénář předchozích let, jen se jeho nabídka postupně snižuje. To prosím není kritika, jen konstatování. Doba je zlá, nostalgii nepřeje a tak jsem Vrútky taky vyselektoval – byť i tam bych mohl potkat přátele. V konečném důsledku tak zůstala jako poslední akce s lokomotivou 498.104. Tam pro mě bylo ještě lákadlo – kniha o této řadě lokomotiv.
Ze scénáře dne pak zmizelo kmotrovo jméno, olomoucký parťák se na jih nevypravil. I proto jsem se nakonec nebránil do programu dne zahrnout nějaké pracovně-záchranářské povinnosti. Ale to sem nepatří. Zpět k akci.
Sobotní jízda byla výletem v rámci oslav dne dětí, které se kromě stroje 498.104 v čele barevně nesladěného konvoje vozů typu „co dům dal“, zúčastnila i berta T 478.1201 v čele požárního vlaku. Cestou do Břeclavi s ohledem na slovenské předpisy následoval požární vlak parní stroj, odlišná legislativa u nás umožnila připojit požární vlak na konec soupravy. Vlak samozřejmě vykonal v Břeclavi úvrať, albatros se na poslední kus cesty objevil v čele vlaku takříkajíc uhlím napřed.
Ve Valticích přišlo na křest publikace o lokomotivě, cestující dostali volno k prohlídce města, součásti Lednicko-valtického areálu coby lokality, zapsané na seznamu památek UNESCO. Do Břeclavi tedy logicky albatros vyjížděl komínem napřed, hodinovou přestávku využil na otočení na točně místního depa. Do Bratislavy tak po úvrati znovu odjížděl ve vhodnějším postavení, umožňujícím jízdu vyšší, než padesátikilometrovou rychlostí.
Ze scénáře dne pak zmizelo kmotrovo jméno, olomoucký parťák se na jih nevypravil. I proto jsem se nakonec nebránil do programu dne zahrnout nějaké pracovně-záchranářské povinnosti. Ale to sem nepatří. Zpět k akci.
Sobotní jízda byla výletem v rámci oslav dne dětí, které se kromě stroje 498.104 v čele barevně nesladěného konvoje vozů typu „co dům dal“, zúčastnila i berta T 478.1201 v čele požárního vlaku. Cestou do Břeclavi s ohledem na slovenské předpisy následoval požární vlak parní stroj, odlišná legislativa u nás umožnila připojit požární vlak na konec soupravy. Vlak samozřejmě vykonal v Břeclavi úvrať, albatros se na poslední kus cesty objevil v čele vlaku takříkajíc uhlím napřed.
Ve Valticích přišlo na křest publikace o lokomotivě, cestující dostali volno k prohlídce města, součásti Lednicko-valtického areálu coby lokality, zapsané na seznamu památek UNESCO. Do Břeclavi tedy logicky albatros vyjížděl komínem napřed, hodinovou přestávku využil na otočení na točně místního depa. Do Bratislavy tak po úvrati znovu odjížděl ve vhodnějším postavení, umožňujícím jízdu vyšší, než padesátikilometrovou rychlostí.
Ranní cesta zvláštního vlaku do Břeclavi
Sobotní odpoledne a albatros 498.104 má za sebou první kilometry při návratu z Valtic.
Už po otočení v břeclavském depu míří zvlástní vlak zpět do Bratislavy
Cestu jsem využil k nákupu avizované knihy Albatrosy, rychlikové parné rušne radu 498.1, kterou stručně představím:
Kniha se na 164 stranách věnuje továrně, která je má „na svědomí“. První kapitola tak řeší rozvoj Škody Plzeň, následně svazek přechází k lokomotivám. Několik kapitol se postupně věnuje trendům konstrukce lokomotiv, přímému předchůdci řady, stroji 498.0 i okolnostem vzniku a vlastnímu vývoji „jedničkových albatrosů.
V dalších kapitolách jsou podrobnosti k řadě, technické údaje, konstrukce a další údaje. Autoři mapují jejich zařazení do provozu, připomínají rychlostní rekord řady a rozebírají jejich opravy i nehody, do kterých se stroje zapletly. Posledními výkony v provozu ale kniha nekončí, byť v knize následuje závěr.
Autoři věnují prostor ohlédnutí za zachráněnými stroji, generální opravě a návratu pořadového čísla 104 a jeho loňské opravě.
Kniha vznikla zásluhou Albatros klubu za spolupráce nemalého počtu autorů a za podpory více institucí. Pokud čekáte vyloženě obrázkovou galerii, asi vás zcela nenadchne, pokud hledáte informace, doplněné záběry (často unikátními pohledy do útrob rozebrané lokomotivy), pak budete jistě spokojeni.
Svůj křest měla publikace v sobotu ve Valticích. Cena svazku je 25 euro a jistě by neměla chybět v knihovně fandy parních strojů.
Kniha se na 164 stranách věnuje továrně, která je má „na svědomí“. První kapitola tak řeší rozvoj Škody Plzeň, následně svazek přechází k lokomotivám. Několik kapitol se postupně věnuje trendům konstrukce lokomotiv, přímému předchůdci řady, stroji 498.0 i okolnostem vzniku a vlastnímu vývoji „jedničkových albatrosů.
V dalších kapitolách jsou podrobnosti k řadě, technické údaje, konstrukce a další údaje. Autoři mapují jejich zařazení do provozu, připomínají rychlostní rekord řady a rozebírají jejich opravy i nehody, do kterých se stroje zapletly. Posledními výkony v provozu ale kniha nekončí, byť v knize následuje závěr.
Autoři věnují prostor ohlédnutí za zachráněnými stroji, generální opravě a návratu pořadového čísla 104 a jeho loňské opravě.
Kniha vznikla zásluhou Albatros klubu za spolupráce nemalého počtu autorů a za podpory více institucí. Pokud čekáte vyloženě obrázkovou galerii, asi vás zcela nenadchne, pokud hledáte informace, doplněné záběry (často unikátními pohledy do útrob rozebrané lokomotivy), pak budete jistě spokojeni.
Svůj křest měla publikace v sobotu ve Valticích. Cena svazku je 25 euro a jistě by neměla chybět v knihovně fandy parních strojů.
Nová publikace o rychlíkové řadě stojí za přečtení.