Z letních toulek po českých a moravských kolejích (4)

Mým dalším postupným cílem byly totiž České Velenice. Tam jsem znal příjemnou cukrárnu, kam jsem po příjezdu zamířil na kávu s koláčem a zmrzlinový pohár. Na nádraží se nic zajímavého nedělo, tak jsem se spokojil se zvěčněním poklidného motivu před místním pracovištěm ČD Cargo.

Beze slov

V cukrárně byly i dvě Rakušanky, matka s dcerou, které jsem potom náhodou zachytil odcházet po chodníku v trase zrušené úzkorozchodné tratě do Gmündu.

Trasa bývalé úzkokolejky

Buď byly šetrné nebo držely dietu, protože si poručily jeden zmrzlinový pohár se dvěma lžícemi. O 18. hodině přišla servírka kasírovat, protože budou zavírat, ale prý můžeme klidně ještě chvilku sedět. Tak to má být - život bez hranic a otravování ...

Hranice je jen formální

Pak jsem se vrátil na nádraží, kde čekaly k odjezdu vlaky do Veselí nad Lužnici, Českých Budějovic a Vídně.

Téměř přeplněné českovelenické nádraží

Já jsem nasedl do toho prvně jmenovaného a z Veselá nad Lužnicí pak cestoval přes Prahu do Hradce Králové. K přenocování jsem hodlal opět využít svého „tábořiště“ u Čeperky, Jenže přišla bouřka s lijákem a nocleh v mokrém lese mne nelákal. Proto jsem jel přes Pardubice na otočku do Břeclavi a přitom použil vlaky rj 571 a EN 476 Metropol  jako ubytovací zařízení. 24. srpna jsem v Pardubicích zase vystoupil a pokračoval jsem do Suchdola nad Odrou. Původně jsem chtěl jet do Budišova nad Budišovkou, když jsem ale v Suchdole viděl, že se sestavuje manipulační vlak do Nového Jičína, rozhodl jsem se tam zůstat a fotit dění na stanici.

Manipulační vlak opouští suchdolské nádraží

Potom jsem jel do Ústí nad Orlici, kde jsem v centru města poobědval a pokračoval jsem vlakem do Týniště nad Orlici, odkud jsem jel do Náchoda.

Prázdninový ruch v Týništi nad Orlicí

Z Náchoda jsem pokračoval s přestupem v Teplicích nad Metují do Trutnova. Odtud jsem jel do Hradci Králové na večeři a prohlídku města. Noc jsem zase strávil ve vlacích a v sobotu 25. srpna jsem mířil z Kolína přes Nymburk do Mladé Boleslavi. Tam mně čekalo fiasko týdne. Chtěl jsem jet zvláštním vlakem do areálu firmy Tereos TTD v Dobrovici. Když nám průvodčí oznámil, že nás zrovna posledního dne jízd nechtějí pustit na její vlečku, všichni kromě mne a jednoho mladého páru nahněvaně opustili hurvínka. Z dobrovického nádraží jela NAD. Aspoň jsem si v areálu společnosti mohl vyfotit historickou soupravu.

Historie dopravy dobrovického cukrovaru

Průvodčí asi tušil, že jsem přijel zdaleka, tak jsem mu prozradil, že jsem z Drážďan. Chtěl mi darovat jízdní řad, ale s díky jsem odmítl, protože jsem si ho už předtím vytiskl z internetu. Z Dobrovice jsme pokračovali hurvínkem do Dolního Bousova, kam dorazily také vlaky KŽC a MBM Rail, jimiž jsem jel do Dětenic, kde v zámeckém parku byly historické stánky a rytířský turnaj. Kromě toho jsem tam zašel do středověké Krčmy na oběd.

Dětenice

Abych stihl spoj domů, musel jsem z Dětenic jet autobusem do Dolního Bousova, kam jsem dorazil jako jediný cestující, což je voda na mlýny kraje, který si myslí, že se osobní doprava na lokálce nevyplatí. Z Dolního Bousova jsem potom jel zase vlakem přes Mladou Boleslav, Všetaty a Ústí nad Labem domů. V Děčíně jsem měl čas na dokumentace vlaků a lokomotiv, třeba firem IDS a AWT.

Úlovek z děčínského hlavního nádraží

V Bad Schandau jsem vystoupil z linky U28, když na vedlejší kolej pravě dorazil souprava linky S1 s lokomotivou v reklamním nátěru propagujícím zámek Wackerbarth, nacházející se ve vinohradech města Radebeul u Drážďan.

Zajímavý stroj v Bad Schandau

Tak skončilo moje letošní putování s Jízdenkou na léto Českých drah, které mne zavedlo také kousek do Rakouska a hodně daleko na Slovensko. Vracel jsem se po týdnu na cestách domů spokojen jak s počasím, tak se zážitky.

Přepracoval PhDr. Zbyněk Zlinský