Polské úzkorozchodné tratě - 1. díl

Článek si rozhodně neklade za cíl úplnost a je třeba vzít na vědomost, že např. nasazovaná vozidla podléhají častým změnám (snaha je zachytit zejména taková vozidla, která zajišťují provoz), údaje o délce či rocích se navíc v různých zdrojích liší. Příspěvek se věnuje pouze těm tratím, kde probíhá pravidelná veřejná osobní doprava, resp. naposledy proběhla roku 2019 (vzhledem k pandemické situaci na některých tratích v roce 2020 vůbec nezahájili sezonu).

Polským specifikem je také bohatý doprovodný program, na některých tratích mají vlaky v příhodných místech poměrně dlouhý pobyt s možností občerstvení, ohniště, atrakcí pro děti, ale také např. jízdu drezínou či možností řídit lokomotivu.

Délka polských úzkokolejných tratí, zahrnujících rozchody 600, 750, 785 a 1000 mm, dosahovala v roce 2018 délky 373,6 km. Nejdelší je Przeworska Kolej Dojazdowa (46,2 km), nejkratší je naopak Wojskowa Kolej Wąskotorowa na Helu (2,5 km). V prvním dílu se seznámíme s tratěmi číslo 1 – 12.

Seznam polských úzkokolejek:

1          Bieszczadzka Kolejka Leśna

2          Ełcka Kolej Wąskotorowa

3          Górnośląskie Koleje Wąskotorowe

4          Kaliska Kolej Dojazdowa

5          Kolej Wąskotorowa w Rudach

6          Kolejka Parkowa Maltanka

7          Koszalińska Kolej Wąskotorowa

8          Krośnicka Kolej Wąskotorowa

9          Nadmorska Kolej Wąskotorowa

10        Nadwiślańska Kolej Wąskotorowa

11        Piaseczyńska Kolej Wąskotorowa

12        Przeworska Kolej Wąskotorowa

13        Rogowska Kolej Wąskotorowa

14        Sochaczewska Kolej Muzealna

15        Starachowicka Kolej Wąskotorowa

16        Śmigielska Kolej Wąskotorowa

17        Średzka Kolej Powiatowa

18        Wąskotorowe Kolejki Leśne

19        Wigierska Kolej Wąskotorowa

20        Wojskowa Kolej Wąskotorowa

21        Wyrzyska Kolej Powiatowa

22        Żnińska Kolej Powiatowa

23        Żuławska Kolej Dojazdowa

Mapa polských úzkorozchodných železnic – převzato z dokumentu Koleje wąskotorowe w Polsce w 2018 r.; dostupné z: https://utk.gov.pl/pl/aktualnosci/15300,Koleje-waskotorowe-w-Polsce-w-2018-r.html

Bieszczadzka Kolejka Leśna

Nejnavštěvovanější polskou úzkokolejkou (157 tis. cestujících ročně) je Bieszczadská lesní dráha v Podkarpatském vojvodství, v oblasti Polonin na hranicích se Slovenskem a Ukrajinou.

Provozované úseky: Majdan – Przysłup (12 km) a Majdan – Balnica (9 km)

Provozovatel: Fundacja Bieszczadzkiej Kolejki Leśnej

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: třínápravová spojnicová lokomotiva výrobce FAUR Lyd2 (4 ks), parní lokomotivy Las47, Kp4 (2 ks, nečinné)

Lokomotiva Lyd2 ještě v době, kdy se jezdilo do Smolniku, 1.8.2010 © Jiří Mazal

Budování dráhy začalo v roce 1890 a provoz byl zahájen v roce 1898. Hlavním účelem dráhy bylo svážení dřeva do Łupkova k normálněrozchodné dráze. Největší délky dosahovala 73 km. V roce 1994 byl ukončen provoz. V roce 1997 byl pak provoz obnoven v režimu sezónní turistické železnice.

Pravidelné vlaky jezdí od května do října, v létě denně, květen – červen a září – říjen ve vybrané dny v týdnu. Původně jezdily turistické vlaky do Smolniku, později zkráceny do Balnice.

Veřejnou dopravou je úzkokolejka velice špatně dostupná. Od nejbližší železniční stanice Nowy Łupków je Balnice vzdálena 17 km. Snadnější je doprava autobusem do slovenské vesnice Osadné, odkud je do Balnice 8 km, nebo autobusem z polské strany, např. Sanoku, do Cisny (na trati Majdan – Przysłup).

Ełcka Kolej Wąskotorowa

Na severovýchodě Polska, u hranic s Kaliningradskou oblastí Ruska, ve Varmijsko-mazurském vojvodství, se nachází Ełcká úzkorozchodná železnice, kdysi významná součást dopravního systému v regionu mající i vojenský význam vzhledem k nedalekým ruským hranicím.

Provozovatel: Muzeum Historyczne w Ełku

Provozované úseky: Ełk – Sypitki (15,1 km)

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: motorová Lyd1 (3 ks), parní Px48, neprovozní Lxd2, MBxd2

 Stanice Ełk Wąsk, 17.8.2015; Lichen 99 CC BY-SA 3.0 pl

Dráha byla vybudována v letech 1910 -1918 na rozchodu 1000 mm kvůli snadnému převážení normálněrozchodných vagonů. Nejdelší délky dosáhla 47,66 km, z toho hlavní trať z Ełku do Turowa měřila 37,98 km. 9,68 km dlouhá odbočka vedla z Laski Małe do Zawad-Tworków. Pravidelný provoz byl PKP ukončen v roce 2001a dráhu převzalo město Ełk.

Jeden pár vlaků jezdí od června do září, v létě denně kromě pondělí, červen a září o víkendech.

Ełk představuje železniční křižovatku, do které se nejsnáze dostanete po trati z Białystoku (jezdí i přímé spoje z Varšavy).

Górnośląskie Koleje Wąskotorowe

Hornoslezské úzkorozchodné železnice vznikly především pro potřeby průmyslu v tehdejším pruském Slezsku a pouze malá část sloužila osobní dopravě.

Provozovatel: Stowarzyszenie Górnośląskich Kolei Wąskotorowych

Provozované úseky: Bytom – Tarnowskie Góry – Miasteczko Śląskie (21 km)

Rozchod: 785 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2

Miasteczko Ślaskie, Lxd2-352, 30.8.2009 © Jiří Mazal

Hornoslezské úzkorozchodné železnice jsou nejstaršími v Polsku, na prvním úseku vlaky vyjely již roku 1853. Nezvyklý rozchod 785 mm vycházel z tehdejších 30 pruských palců, které používaly starší koňské dráhy. Síť dosahovala maximální délky 233 km. Nepředstavovala jednotný celek, ale zejména množství průmyslových drah. Koleje též vedly přes Gliwice až do Racibórze, kde na malém úseku dnes funguje Skanzen Rudy.

Jízdní řád je v roce 2020 prodloužen až do prosince, na podzim se jezdí o víkendech do stanice Tarnowskie Góry. V létě byly v provozu tři páry vlaků o víkendech v celé trati. Železnice je velmi oblíbena k cestám k nádrži Chechło-Nakło (zastávka Miasteczko Śląskie Zalew.).

Do Bytomi se lze snadno dostat osobními vlaky z Katowic, zajíždí sem i katowické tramvaje. V Miasteczku Ślaskiem je taktéž možný přestup na normálněrozchodnou železnici.

Kaliska Kolej Dojazdowa

Kaliskou místní dráhu nalezneme ve Velkopolském vojvodství, nedaleko města Kalisz, kam však původně vedla jen jedna z jejich odboček.

Provozovatel: SKPL Cargo (Stowarzyszenie Kolejowych Przewozów Lokalnych)

Provozované úseky: Zbiersk – Petryki – Złotniki Wielkie (7 km)

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2 (3 ks), MBxd2

Lokomotiva Lxd2 na zvláštním vlaku vlaku Zbiersk-Turek, 6.12.2003 © Jiří Mazal

Se stavbou započala ruská armáda roku 1914, a to z Turku do Zbierska. O rok později již německá armáda dráhu prodloužila do Opatówku k normálněrozchodné železnici. Roku 1917 byla dokončena odbočka do Kalisze. Dráha dosáhla maximální délky 72 km. Silná tu byla vždy nákladní doprava, v 90. letech 20. století se jednalo o nejvytíženější polskou úzkokolejku z hlediska přepravy nákladů. Dokonce vlastní kolejová vozidla měl cukrovar ve Zbiersku, silná přeprava byla také do Turku, kde se nachází uhelné doly s vlastní vlečkovou sítí normálního rozchodu.

Pravidelná osobní doprava zanikla roku 1991, nákladní 2001, od PKP však přešla na společnost SKPL. Dnes už není provozována. Roku 2020 jezdilo o letních nedělích pět párů vlaků na 3,5 km dlouhém úseku Zbiersk – Petryki (směr Opatówek). Ve vybrané dny se má posledním vlakem jezdit až do Złotniki Wielkie.

Do Zbiersku se dá nejlépe dostat autobusy z Kalisze, ležícím na trati Ostrów Wielkopolski – Zduńska Wola -  Łódź.

Kolej Wąskotorowa w Rudach

Ve Slezském vojvodství, nedaleko města Racibórz (česky Ratiboř), se nachází úzkorozchodná železnice v Rudach, zbytek rozsáhlé sítě Hornoslezských úzkorozchodných železnic (spolu s tratí Bytom - Miasteczko Śląskie).

Provozovatel: Zabytkowa Stacja Kolejki Wąskotorowej w Rudach

Provozované úseky: Stanica – Ruda – Rybnik Stodoły (7 km)

Rozchod: 785 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2, Lyd2, MBxd2, velká sbírka úzkorozchodných vozidel

Rudy, depo s nádražní budovou, 22.7.2018 © Jiří Mazal

První úsek mezi stanicemi Gliwice a Rudy byl zprovozněn roku 1899. K prodloužení do Racibórze došlo roku 1903, trať dosáhla maximální délky 50 km a kvůli návaznosti na Hornoslezské úzkorozchodné železnice byl zvolen rozchod 785 mm. Stanice Gliwice Trynek byla dokonce elektrifikována. Doprava byla zastavena roku 1991, v roce 2000 vznikl dnešní skanzen v Rudach, kde se nachází depo. Nabízí velké množství úzkorozchodných vozidel a jízdy zvláštních vlaků.

Jízdní řád zahrnuje vlaky jak z Rudy severním směrem do konečné Stanica, tak na jih do stanice Rybnik Stodoły (nedávno spoje končily ve stanici Paproć). V létě se jezdilo denně vyjma pondělí, v pracovní dny však pouze jedním párem vlaků; ve vybrané dny i mimo sezonu.

Veřejnou dopravou je dráha dostupná autobusy z Racibórze, kam se lze dostat přímými vlaky i z Bohumína. Druhou možností je vlakem do Rybniku a odtud linkou MHD č. 43 (provozovatel ZTZ Rybnik) na konečnou Rudy Kościół.

Kolejka Parkowa Maltanka

Parková železnice Maltanka se nachází v Poznani, metropoli Velkopolského vojvodství, a vede kolem Maltańského jezera.

Provozovatel: Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne w Poznaniu

Provozovaný úsek: Maltanka – Zwierzyniec (3 km)

Rozchod: 600 mm

Nasazovaná vozidla: WLs40, WLs50, parní lokomotiva Borsig č. 11458

Typická souprava Maltanské úzkokolejky, 4.7.2004 © Jiří Mazal

Dráha postavená roku 1972 vznikla již od počátku jako turistická železnice spojující terminál Rondo Śródka s poznaňskou ZOO.

Jízdní řád  zahrnuje spoje jedoucí celý týden (v pracovní dny každou hodinu, o víkendech co půlhodinu), a to od dubna do října.

Koszalińska Kolej Wąskotorowa

Koszalin se nachází v Západopomořanském vojvodství, nedaleko Baltského moře, na trati Wejherowo – Słupsk – Kołobrzeg. Zdejší úzkorozchodná síť dosahovala dalších sídel v oblasti, jako Białogard a Bobolice.

Provozovatel: Towarzystwo Koszalińskiej Kolei Wąskotorowej

Provozovaný úsek: Koszalin Wąskotorowy – Rosnowo Wąskotorowe (21 km)

Rozchod: 1000 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2, MBxd2

Koszalin wąsk, motorový vůz MBxd2-307, 10.8.2014 © Jiří Mazal

První úsek z Koszalinu do Nacławia vznikl roku 1898, postupně přibyly další úseky do Białogardu, kde byl přípoj k normálněrozchodné železnici, a do Bobolic. Zvolen byl rozchod 750 mm. Po druhé světové válce, v letech 1947-1952, proběhla přestavba na rozchod 1000 mm. Došlo tak k propojení s Gryfickou železnicí a tratě dosáhly délky 180 km. 80. léta se nesla ve znamení úpadku, osobní doprava v úseku Koszalin – Świelino vydržela až do roku 2001. Po letech devastace se vlaky opět rozjely roku 2008 a roku 2016 byla zakončena obnova trati mezi Manovem a Rosnowem.

Jízdní řád zahrnuje tři páry vlaků o víkendech od června do září (červenec – srpen taktéž v pátek), ve vybrané dny i během roku.

Koszalin je obsluhován řadou dálkových vlaků, zejména v letní sezoně, včetně nočních mířících do Kołobrzegu.

Krośnicka Kolej Wąskotorowa

Krośnická úzkorozchodná železnice v Dolnoslezském vojvodství (severně od Wrocławi) je parkovou železnicí zprovozněnou roku 2013 na místě původního parku, který byl součástí rezidence rodiny Volmersteinů.

Provozovatel: Biuro Utrzymania i Eksploatacji Gnieźnieńskiej Kolei Wąskotorowej

Provozovaný úsek: Krośnice Wąskotorowe – Pałac Wierzchowice (3 km), dráha utváří kruh

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: Px48-1907, Wls180.7220

Lokomotiva Px48-1907, 4.7.2013; Krystian Okoń CC BY-SA 3.0

V roce 2020 dráha fungovala od 11. června do 4. října od pátku do pondělí, přičemž v sobotu a v neděli jezdila parní lokomotiva, jinak WLS 180.

Do Krośnic lze dojet regionálními vlaky Wrocław – Krotoszyn (linka D7).

Nadmorska Kolej Wąskotorowa

Přímořská úzkorozchodná železnice (též Gryfická úzkorozchodná železnice) v Západopomořanském vojvodství patří k nejdelším a nejvytíženějším v Polsku. Centrem jsou Gryfice, zhruba na půli cesty mezi Koszalinem a Szczecinem, 22 km od moře.

Provozovatel: Nadmorska Kolej Wąskotorowa sp. z o. o.

Provozovaný úsek: Gryfice – Trzęsacz – Pogorzelica Gryficka (39,4 km)

Rozchod: 1000 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2, MBxd2, parní Px48-3916

Pogorzelica, lokomotiva Lxd2-472 v modernizované stanici, 11.8.2014 © Jiří Mazal

První úsek z Gryfic do Niechorza byl zprovozněn roku 1896. Další úseky rychle přibývaly a došlo k propojení s dalšími Západopomořanskými železnicemi (Koszalinskou a Stargardzkou), celá síť tak dosáhla 300 km. Konce provozu v režii PKP se dočkal pouze úsek Gryfice – Pogorzelica Gryficka, poté dráhu převzala obec Rewal. V letech 2011-2013 proběhla kompletní obnova úseku Gryfice – Niechorze financovaná z fondů EU. Dráha je hojně využívána turisty v letní sezoně. V Gryficích se též nachází velké muzeum úzkorozchodných vozidel.

Železnice byla v roce 2020 provozována od 11. června do 27. října. Zatímco celou trasu z Gryfic projíždí jen jeden pár vlaků (návoz soupravy z/do Gryfic), v úseku vedoucím podél moře (Trzęsacz – Pogorzelica) jezdí pět párů vlaků.

Gryfice leží na regionální trati Kołobrzeg – Goleniów – (Szczecin), lze dojet vlakem z obou měst.

Nadwiślańska Kolej Wąskotorowa

Poviselská úzkorozchodná železnice (lze se setkat též s názvem Nałęczówska kolej dojazdowa) v Lublinském vojvodství má centrum ve stanici Karczmiska Pierwsze, západně od Lublinu. Úsek z Karczmisky k normálněrozchodné stanici Nałęczów je neprovozní (zejm. poškozen viadukt v Rogalowě), plánuje se obnova.

Provozovatel: Zarząd Dróg Powiatowych w Opolu Lubelskim z/s w Poniatowej

Provozovaný úsek: Karczmiska – Opole Lubelskie (10 km), Karczmiska – Polanówka (5 km), Rozalin – Poniatowa (5 km)

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2

Lokomotiva Lxd2 Poviselské úzkorozchodné železnice © https://www.przedszkola.edu.pl/

První úsek, ještě v podobě dřevěných kolejnic a vozíků tažených koňmi, vznikl roku 1892 s cílem obsloužit cukrovar Zagłoba. S již železnými kolejemi se poprvé začalo stavět roku 1900 a parní lokomotivy se objevily roku 1912. Za první světové války ustupující Ruská armáda úzkokolejku zničila (koleje rozebrány, vozový park hozen do Visly), ale Rakouská armáda ji roku 1916 obnovila. Největší délky dráha dosáhla 52 km. Poslední pravidelné osobní vlaky vyjely roku 1995, o rok dříve však již začaly být provozovány turistické spoje. Nákladní doprava skončila až roku 2001 po ukončení provozu PKP. Dráhu převzala obec Opole Lubelskie, zprvu bylo provozovatelem SKPL, od roku 2008 Zarząd Dróg Powiatowych w Opolu Lubelskim.

V roce 2020 byla doprava z důvodu pandemie COVID-19 zastavena, v roce 2019 vlaky jezdily v neděli od května do září, vždy v jiné dny do Poniatowy a Opole Lubelskie (nelze si tak tratě projet v jeden den).

Veřejnou dopravou lze do oblasti přicestovat pouze autobusem, asi nejlépe z Lublinu do Opole Lubelskiego, odtud dalším autobusem do Karzmisky.

Piaseczyńska Kolej Wąskotorowa

Piaseczná úzkorozchodná železnice v Mazovském vojvodství se nachází pouze 16 kilometrů jižně od Warszawy, město Piaseczno lze de facto považovat za předměstí metropole.

Provozovatel: Piaseczyńsko-Grójeckie Towarzystwo Kolei Wąskotorowej

Provozovaný úsek: Piaseczno Miasto – Tarczyn (15 km)

Rozchod: 1000 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2, Lyd2, MBxd2

Piaseczno Miasto, lokomotiva Lxd2-465 na posunu, 7.6.2015 © Jiří Mazal

Piaseczyńska Kolej Wąskotorowa je posledním dochovaným zbytkem kdysi rozsáhlé Grójeckiej Koleji Dojazdowej, která dosáhla maximální délky 118 km. První úsek spojoval varšavské náměstí Plac Keksholmskiego s Piasecznem roku 1900. Až do konečné stanice Nowe Miasto nad Pilicą se dospělo roku 1924. Roku 1935 byla dráha vytlačena z Warszawy, ale zároveň došlo k propojení s Wilanowskou železnicí. Pravidelná osobní doprava zanikla roku 1991, nákladní 1996, zůstal pouze turistický provoz. Po uzavření roku 2001 ze strany PKP proběhlo obnovení čistě turistického provozu roku 2002.

Vlaky jezdí od jara do podzimu každou neděli ze stanice Piasezcno Miasto do Tarczynu, na zpáteční cestě s pobytem v Runowu (2-3 hodiny), kde je zajištěn doprovodný program a občerstvení. Možné je také svezení drezínou a řízení lokomotivy.

Do Piaseczna je snadné se dostat vlakem z Warszawy, z Runowa též jezdí do Warszawy autobusy MHD.

Przeworska Kolej Wąskotorowa

Město Przeworsk se nachází a jihovýchodě Polska v Podkarpatském vojvodství. Převorská úzkorozchodná železnice je druhou nejdelší polskou úzkokolejkou a jednou z mála, která se nám dodnes dochovala v původní délce. Obsahuje i jediný polský tunel na úzkém rozchodu (délka 602 m) nedaleko stanice Szklary, unikátní dřevěnými vraty.

Provozovatel: Powiatowy Zarząd Dróg w Przeworsku

Provozovaný úsek: Przeworsk – Dynów (46,2 km)

Rozchod: 750 mm

Nasazovaná vozidla: Lxd2

Dynów, Lxd2-268, 22.8.2009 © Jiří Mazal

Výstavba tratě proběhla v letech 1902-1904, zejména za účelem obsluhy cukrovaru v Przeworsku, původně na bosenském rozchodu 760 mm (změna proběhla v 50. letech). Pravidelná osobní doprava zanikla již v 80. letech, ale záhy začaly fungovat turistické vlaky v letní sezoně. Po ukončení provozu ze strany PKP roku 2001 dráhu převzaly místní samosprávy.

V roce 2020 vlaky z důvodu pandemie COVID-19 nejezdily. Roku 2019 provoz probíhal vždy v soboty a neděle od června do srpna jedním párem vlaků, další pár jezdil v úseku Dynów – Jawornik Polski.

Stanice Przeworsk se nachází na hlavní trati z Krakowa do Przemyślu s provozem řady dálkových vlaků.

Úvodní snímek: Manowo, motorový vůz MBxd2-308