Ruské plackarty v novém
V dálkové dopravě Ruských železnic (Rossijskije železnyje dorogi – RŽD), resp. její dceřiné společnosti Federal’naja passažirskaja kompanija, dominují ubytovací vozy, mezi nimiž si stále udržuje popularitu tzv. “plackartnyj“, velkoprostorový lehátkový vůz. I tento typ však prochází změnou a jeho nejmodernější verze se čím dál více vzdaluje původnímu provedení.
Za časů SSSR drtivá většina osobních vozů pro dálkovou dopravu tehdejších Sovětských železnic pocházela z NDR (vagonka v Ammendorfu) a pozdější ruská produkce se od nich příliš nelišila. Postupně přibyla řada moderních prvků (např. vakuová WC, zásuvky pro drobnou elektroniku), ale interiér doznal jen málo změn. Z vozových skříní nezmizely ani typické prolisy, i když zůstaly už pouze v podokenním prostoru.
Vozy typu „plackartnyj“ se vyznačují velkoprostorovým uspořádáním s uličkou, podél níž jsou příčně a podélně situována lehátka, která vytvářejí otevřené oddíly. Můžeme si to představit jako klasický lehátkový vůz bez čelních stěn oddílů a na druhé straně chodbičky je před okny další řada lehátek v podélném upořádání. Vzhledem k nízké ceně jízdného je tato vozová třída velmi oblíbena.
Průhled uličkou © Tverskoj vagonostrojitělnyj zavod
V posledních letech se objevila řada progresivních návrhů ve stadiu modernizace stávajících vozů a 2. října 2020 byla dokonce představena novostavba vagonu typu „plackartnyj“, vyrobeného v podniku TVZ (Tverskoj vagonostrojitělnyj zavod). Po technické stránce se zejména liší tím, že je navržen s využitím obrysu vozidel „T“ (v ruštině „gabarit T“) a má větší šířku než dosavadní vozy. Skříň je širší o 280 mm, takže nyní má 3380 mm místo obvyklých 3100 mm. Vzrostla i délka vozu, a to o 730 mm na 26230 mm místo obvyklých 25500 mm. Nejvyšší provozní rychlost vozu činí 160 km/h.
S ohledem na uvedené rozměry vůz nemůže kamkoliv, ale vzhledem k postupné modernizaci železniční sítě lze využít obrys „T“ na stále větším počtu tratí. Historicky byly do tohoto obrysu stavěny pouze příměstské jednotky. Dodejme, že nejrozšířenější obrys se označuje jako 1-VM.
Vůz na první pohled upoutá skříní s hladkými bočnicemi, což je v Rusku neobvyklý jev doposud známý zejména u patrových vozů a několika speciálních sérií pro prestižní vlaky. Dynamičnost vozu ještě podtrhuje nezvyklé barevné řešení. Neobvykle působí také klimaagregát umístěný excentricky pouze na jednom konci vozu, přeci jen v evropském prostoru jsme zvyklí si s tímto zařízením poradit estetičtějším způsobem.
Pohled na denní úpravu k sedění u bočních podélných lehátek © Tverskoj vagonostrojitělnyj zavod
Vůz má sekundární vzduchové vypružení, což je novinkou u produkce z TVZ. Dle výrobce se má kilometrický proběh mezi provozními prohlídkami zvýšit téměř devětkrát proti současným vozům (na až 25000 km).
Nejvýraznější změny nastaly uvnitř, také díky zvětšenému prostoru. Vnitřní délka oddílu byla prodloužena o 2,9 m, takže nově činí 18,9 m namísto obvyklých 16 m u vozů obrysu 1-VM. Zvětšila se i délka lůžek, a to u příčně umístěných o 15 cm (na 188 cm) a u podélně umístěných o 12 cm (na 187 cm). Šířka příčně umístěných lůžek zůstala na 60 cm, zatímco u podélných vzrostla z 56 na 59 cm. Rozšířena byla i středová ulička, z dosavadních 59 cm na 68 cm. Vůz tak získal o 10 % více místa na spaní, o 14 % více místa pro uložení zavazadel a o 11 % větší přepravní kapacitu, která nyní činí 60 míst (u starších vozů 54).
Zcela novým prvkem je botník © ITnan
Interiér vozu na první pohled zaujme větším členěním prostoru uličky pomocí závěsů u lůžek. Vzniká tak intimnější prostor v nově vytvořených kvazi kupé. Závěsy oddělují každé lůžko od středové uličky. U příčně orientovaných lůžek jsou v přepážce dosazena posuvná dvířka se samostatnými zámky, což umožňuje cestujícím po obou stranách přepážky spolu komunikovat, aniž by opustili své lůžko. V interiéru jsou i větší úložné prostory v podobě skříněk na zavazadla, jejichž součástí je ve středové části výsuvný stolek a ve spodní části dva šuplíky sloužící jako botník. Vozy jsou vybaveny novým systémem dezinfekce vzduchu a na toaletách a sprchách speciálními ultrafialovými lampami, jež po každém použití dezinfikují nejen vzduch a vodu, ale také povrchové plochy.
Po vyrobení první malé série, které se předpokládá v prvním čtvrtletí letošního roku, proběhne testování a schvalování, což by mělo být hotovo do konce roku. První nasazení se předpokládá na trasách Moskva – Adler nebo St. Petěrburg – Adler. V budoucnu se počítá s výrobou vozů nové koncepce i v dalších provedeních, včetně oddílových (tzv. „kupejnyj“) či „štábních“ (s výbavou pro cestující na invalidním vozíku).
Zpracováno dle článku:
- PERNIČKA, Jaromír. Novinky z rozchodu 1520 mm. Železniční magazín. Praha: Railway Builder, 2020, 27(11), s. 28-29. ISSN 1212-1851.
Fotografie:
Úvodní snímek: Představení nového vozu na moskevském Paveleckém nádraží © ITnan
Galéria
Diskusia
