ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (3)
20.3.2008 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský Zdroj: ČKD VAGONKA, a.s. Ostrava
Na konci předchozího dílu našeho seriálu jsme opustili n.p. Vagonka Tatra Studénka-Butovice v roce 1955 s příslibem popisu poměrně zásadních změn v jeho výrobním programu v období následujícím. V letech 1956 – 1965, na něž se zaměřím v tomto pokračování, bylo ve Studénce postaveno větší množství nových typů drážních vozidel, s nimiž se lze ještě dnes setkat v každodenním provozu na kolejích nejen v ČR či SR.
Než se budeme věnovat samotné výrobě, proberme si některé (pro mnohé asi nudnější) změny organizační a rozvojové, kterými podnik v uvedeném období prošel. K 1.4.1958 byl původně samostatný národní podnik začleněn v rámci reorganizace národního hospodářství do výrobně-hospodářské jednotky (VHJ) s úplným názvem VHJ Československé vagonky Tatra, sdružení národních podniků, Studénka. Název samotného podniku byl pak dnem 1.3.1959 změněn na Vagonka Tatra Studénka, n.p., což bylo důsledkem sloučení obou sousedících obcí na počátku onoho roku. V roce 1965 zanikla studénecká VHJ a Československé vagonky Tatra, n.p., Studénka byly dnem 1.7.1965 nově podřízeny VHJ Závody ťažkého strojárstva, Martin. Možná by se vám zdálo, že takovéto informace jsou v našem seriálu nadbytečné, ale vzhledem k tomu, že název vagónky je uveden na výrobních štítcích vozidel, může někdy pomoci při alespoň hrubém odhadu roku jejich výroby v případě, že ten je už na štítku nečitelný (což je běžné zejména u vagónů). Někdy ovšem narazíte i na štítek nepůvodní a tudíž zavádějící:
Následující informace o změnách ve vagónce sice podobný praktický dopad nemají, nicméně je jistě zajímavé dovědět se, jak se podnik v oněch letech rozvíjel a staral se o své zaměstnance. A vlastně nejen o zaměstnance jako takové, ale také o jejich dorost. Už v roce 1950 bylo ve Studénce založeno středisko pracujícího dorostu (v letech 1952 - 1958 zařazené do státních pracovních záloh), tedy pozdější podnikové odborné učiliště, které navázalo na závodní školu práce, působící zde od roku 1946, a zejména na výchovu učňů zajišťovanou původně v nedalekém podniku kopřivnickém. Učiliště ve Studénce se úspěšně rozvíjelo a jen do roku 1964 vychovalo na 1 500 odborníků většiny profesí, které vagonářská výroba potřebovala.
Podnik také řešil ubytování svých pracovníků vlastní výstavbou bytů a svobodáren, poskytoval jim závodní stravování (od počátku 60. let ve třech jídelnách a třech kantýnách), zdravotní péči (v podnikovém zdravotním středisku zbudovaném v roce 1954), rekreační možnosti ve vlastních zařízeních a ženskému osazenstvu i služby závodních jeslí a mateřské školky. V průběhu popisovaného desetiletí se ovšem stavěly, rozšiřovaly a modernizovaly především samotné výrobní provozy, zaváděly se nové technologie a zlepšovala se organizace práce. Do tohoto rozmachu však bohužel zasáhl také destrukční živel v podobě požáru, který na počátku března 1959 z větší části vyřadil výrobní plochu konečné montáže osobních vagónů. Výpadek výroby však netrval příliš dlouho a nové, proti předchozímu stavu rozšířené objekty byly dokončeny už v následujícím roce,
A když máme tato poněkud suchá a možná nezáživná fakta za sebou, pojďme se podívat, co v těch letech z bran vagónky ve Studénce (ať už se jmenovala momentálně jakkoliv) vyjíždělo na koleje domácí i zahraniční. Ano, také zahraniční. Vzdor změněným společenským podmínkám představovaly exportní zakázky stále poměrně významnou součást tamní produkce – byť se ono zahraničí ve srovnání s minulostí poněkud omezilo především na státy od roku 1949 kooperující pod hlavičkou Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a země spřátelené (hlavně „rozvojové“ čili „třetího světa“). Např. v roce 1956 bylo dodáno 1 050 nákladních vozů do Indie a byla dokončena dodávka 15 poštovních vozů do Turecka, v letech 1956 a 1957 směřovalo 250 úzkorozchodných plošinových, otevřených a krytých vozů do Koreje a v roce 1957 se expedovalo ze Studénky 100 výsypných vozů do Egypta.
Výroba vozidel ve Studénce se podrobovala postupné specializaci v souladu s tehdejšími měnícími se podmínkami národního hospodářství a potřebami odběratelů tuzemských i zahraničních. Po roce 1950 už tady například nebyla vyráběna žádná tramvajová vozidla, zato zde byla ve sledovaném období poněkud paradoxně vyvinuta a postavena jediná zdejší poválečná lokomotiva. No, těžko říci, zda onen prototyp byla vlastně lokomotiva – jeho označení jej původně řadilo mezi motorové vozy. Ve skutečnosti šlo o speciální hnací vozidlo zkonstruované s patřičným utajením pro potřeby železničního vojska a dodané v roce 1957 pod označením T 450.001 (původně M 450.001). Od roku 1947 se už ve Studénce také nevyráběly žádné služební vozy a výroba vozů poštovních se v onom desetiletí, na které je tento článek zaměřen, omezila na dokončení již zmíněné patnáctikusové dodávky pro Turecko na samém jeho počátku.
druh vozidla
|
počet kusů
|
vozy nákladní a speciální
|
7 063
|
vozy kotlové
|
4 022
|
vozy přípojné
|
864
|
vozy poštovní
|
12
|
vozy motorové
|
307
|
lokomotivy motorové
|
1
|
jednotky elektrické
|
21
|
celkem
|
12 290
|
Poděkování:
Tento článek mohl vzniknout jen s pomocí informační podpory ze strany pracovníků ČKD VAGONKA, a.s Ostrava, jimž za ni děkuji, stejně jako Karlu Furišovi za fotografickou výpomoc.
Prameny a odkazy:
- ČKD VAGONKA, a.s.
- MSV Metal Studénka, a.s.
- Město Studénka - Historie města
- Město Studénka - Vagonářské muzeum
- "100 let vagonky ve Studénce; 1900 - 2000", M.Šmída, Thrall Vagonka Studénka, a.s., Studénka 2000
- „Atlas vozidel - Elektrické vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
- „Atlas vozidel - Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
- Stránky o prototypech a lokomotivních unikátech v ČR a SR
- Stránky věnované příměstské dopravě v okolí Prahy
- Osobní vozy
- Nákladní vozy
- Historie výroby motorových vozů
20.09.2003 - Rychnov n.Kn.: tabulka na voze M 240.0089 coby nostalgická vzpomínka na někdejšího výrobce
© PhDr. Zbyněk Zlinský
Galéria
Súvisiace odkazy
- Úctyhodné výročí, 27.12.2020 8:00
- Nostalgickými vlaky za technickým dědictvím do Studénky, Mošnova a Kopřivnice, 17.8.2019 8:00
- Rozloučení s legendou našich příměstských tratí, 14.8.2018 8:00
- ŠKODA VAGONKA se otevřela reportérům VLAKY.NET, 16.10.2013 8:00
- Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 451, 30.4.2009 8:00
- ŠKODA VAGONKA: Jednotky pro ZSSK, 20.2.2009 10:00
- ŠKODA VAGONKA: Motoráky pro Zemi tisíce jezer, 27.10.2008 8:00
- ŠKODA VAGONKA: Litevky z aluminia, 4.9.2008 8:00
- ŠKODA VAGONKA: Nové začátky, 18.7.2008 8:00
- ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (5), 20.5.2008 8:00
- ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (4), 16.4.2008 8:00
- ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (2), 8.2.2008 8:00
- ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (1), 14.1.2008 8:00
- VLAKY.NET v továrně na „ešusy“ , 30.11.2007 8:00