Po tratích a vlečkách Českých Budějovic

Nejdříve něco o Českých Budějovicích ( německy Tschechische Budweis, nebo jenom Budweis ). Toto město leží v Jižních Čechách, něco málo přes 50 km od hranic s Rakouskem. Má něco kolem 100 000 obyvatel. Je to město krajské, spravující kraj Jihočeský. Bylo založeno na soutoku řek Vltava a Malše Přemyslem Otakarem II. roku 1265 jako město královské.  Nachází se zde například pivovar Budvar. Českobudějovické náměstí Přemysl. Otakara II. svými cca 100 x 100 metry, mezi jedno z největších čtvercových náměstí v Evropě.
1. železnice zde byla uvedena do provozu roku 1836, na kterých jezdili lokomotivy na seno a oves. Tato trať vedla do Linze, dnes se uvažuje o částečném znovuotevření. Postupně sem přišla tažná síla na uhlí, poté na naftu a nakonec na střídavý proud 25 kV 50 Hz. Střetávají se zde tratě 190, 194, 196, 220. ČB leží na právě budovaném 4. koridoru. Je jediným místem v ČR, kde se deponují 240-ky. Dopravu zajišťují především: 210, 230, 240, 242, 340, 363, 708, 714, 742, 749, 751, 810 a 842. Je zde také oblastní velitelství ČD-Cargo.

 Trasu jsem měl sice jinou, abych si to co nejvíc zkrátil, ale fotografie jsem seřadil tak, aby bylo poznat, co kde je a neudělal jsem z toho guláš. Začal jsem na ( hlavním ) nádraží, centrálním bodu všech tratí a vleček. Před nádražím stojí ještě nedávno celkem udržovaná 310. Budova by si možná zasloužila lepší fasádu, ale vypadá to lépe než na hlavním nádraží v Praze. Divím se, že jsem toto vůbec napsal, protože jsem rodilý Pražák. Vestibul vypadá lépe. Nádraží má 4 nástupiště, pomyslně rozdělené na severní a jižní část. Povrch nástupiště je velmi zajímavý - taková lepenice všeho, přechází do tankodromu . Na koncích nástupišť jsou odstavné koleje ( např. „pošták“ na obr. 5 ).
Pod osobním nádražím je nádraží seřaďovací, k tomu není co psát dál, celé je to přehrazeno lávkou. Na jižním konci prostoru nádraží jsou 2 točny - malá a velká, opravny ( např. opravy šestikoláků ) a další budovy. V jižní části vychází trať do Českých Velenic ( č. 199 ), kde probíhá elektrifikace až k elektrifikovanému Gmündu. Dále trať do Českého Krumlova a Linze. Na této trati leží zastávka ČB-Jižní zastávka. Zde také probíhá rekonstrukce, která je vidět na fotografiích. Ještě v Budějovicích se trať rozpojuje na Linz , nejbližší zastávka je Včelná ( č. 194 ) a na Krumlov, nejbližší je Boršov nad Vltavou ( č. 196 ).

 V těch místech se odpojuje vlečka k papírnám. Tato vlečka vede zástavbou, ulicemi, popravdě nikdy jsem tu vlak neviděl. Další vlečka se odpojuje od seřaďovacího nádraží vede do plynáren, a Palstavu. V Palstavu byly dříve uhelné sklady. Dalé také do býv. Dehtochemy a do prostoru pekárny. Koleje však byly vytrhány, dnes po nich zbyl akorát mostek a násep. Ze severní části nádraží se odpojuje nejdelší a nejsložitější vlečka v Budějovicích. Tato vlečka vede do průmyslové oblasti Budějovic. Nejdříve do sirkáren, dále přechází k záložní teplárně. Za bližším přejezdem - podle fotografie ( u teplárny ), se vlečka rozpojuje do Vráta a do areálu slévárny. Ve Vrátě je například kovošrot. Při vjezdu do sléváren se připojuje vlečka od teplárny a nachází se zde nákladové nádraží. Provoz ve slévárnách je vidět například z fota ještě označené T 435.0. Ze severního zhlaví se dá jet 2 směry - vrchem ( 1 kolej ) a spodem ( 2 koleje ), spojují se  za odbočkou ve spodu do Ferony. Na této vlečce je nejzajímavější přejezd, možná v celé ČR. Projíždí nejrušnější křižovatkou v ČB. Zde vlaky jezdí kvůli provozu v noci.

 Po spojení spodní a vrchní cesty vede 2 - kolejná rovina až k ČB - Severní zastávka. Poté se trať stáčí,  zde vyjíždí vlečka z Budvaru, v zatáčce hlavní trati je odstavné nádražíčko, kde stávají Kilsy a Tppsy apod. Na konci zatáčky se vlečka s tratí spojuje a zároveň rozpojuje na Plzeň  a Prahu.

 V tomto místě  je vytvořena výhybna, tvaru trojúhelníku. Ve směru na Plzeň ( č. 190 ) je za výhybnou seřaďovací nádraží. Dál už je jen stanice Hluboká nad Vltavou. Ve směru na Prahu ( č. 220 ) je v celé délce výhybny trať 2 - kolejná. Nejbližší stanice jsou Hrdějovice. V prostoru trianglu je areál ČD, kde parkují 892-ky. Spojka Praha - Plzeň je občasně využívaná, když už tak zajímavými vlaky ( např. ve složení 730 + 730 + 6x Res s pražci + 740 ).
 Je mi líto, že mi jen tak tak odjela modromodrobéžová Cargo - laminátka.