Reportáž ze šuplíku: Aktuálně o jedné dávné výluce

 

 

 

 

 

 

Vlastně jsem tak krátce učinil již v úvodu nedávné reportáže o putování po hradeckém trianglu, při jejímž zpracování mne napadlo toto její jakési doplnění (které ovšem mělo chronologicky spíš předcházet) a v jejím textu jsem je dokonce přislíbil. Teď tedy podrobněji a hlavně od začátku. 18.4.2006 jsem se jakýmsi dnes už nezjistitelným způsobem dověděl, že v kolejišti královéhradeckého hlavního nádraží proběhne v době od 20:15 hod dne 21.4. do 04:00 hod. dne 24.4. nepřetržitá výluka, která ovlivní dopravu na trati 020 mezi železničními stanicemi Hradec Králové hl.n. a Praskačka. Osobní vlaky v daném úseku měly být nahrazeny autobusy, ale rychlíky měly být vedeny odklonem po Plačické spojce a trati 031 (a naopak) s úvratí v železniční stanici Opatovice nad Labem, jak uváděla informace na webu ČD:

 

 

Z toho všeho mne zaujala informace poslední, a tak jsem se právě uprostřed toho výlukové dění do Opatovic vydal. Popravdě řečeno, ten cyklistický výlet jsem absolvoval navíc ve snaze napravit debakl z jeho o pár dní staršího předchůdce. V sobotu 15. dubna jsem vytáhl na projížďku tamtéž svou partnerku, nalákav ji jak na rosničkami věštěné krásné počasí, tak na možnost návratu do místa jejího někdejšího působiště (jeden čas sloužila na vlečce Elektrárny Opatovice), s tajným přáním svým zastihnout v kolejišti stanice některou z uhelek, jejichž fotografickému sběru jsem se tehdy intenzivně věnoval. Rosničkám předpověď sice víceméně vyšla, má tužba však naplněna nebyla a musel jsem se spokojit s nějakou tou hrbatou na osobních vlacích. Helena se zatím snažila lapit aspoň nádech jarního bronzu.

 

 

Na pondělí 23. dubna byla sice předpověď počasí nevalná, zato oběhy uhelek, s nimiž jsem se tentokrát prozíravě předem poradil, byly mým záměrům nepochybně nakloněny. A v tom druhém případě se ukázalo, že něco může být dokonce lepší, než se dalo předpokládat. Když jsem se 15 minut před osmou hodinou ranní ocitl na opatovickém nádraží, jeho kolejiště zdobila do dáli zářící zamračená 749.008-9, jejíž přítomnost mne nadmíru potěšila, neboť jsem se s ní doposud setkal jen jednou, kdy mi při naší nedávné výpravě ostražitý výpravčí v Týništi nad Orlicí zabránil dostat se k ní natolik blízko, abych mohl zachytit její detaily. Tentokrát jsem to mohl napravit, ale jen v kvapu, neboť krátce před osmou hodinou se před staniční budovu přihrnul první z odkloněných vlaků, R 961 Úpa Praha hl.n. - Trutnov hl.n.

 

 

V jeho čele byl banán 150.024-8, jenž mne však nezajímal tolik, jako brejlovec, který okamžitě najel na opačný konec soupravy, aby ji odvezl do Hradce Králové a dál k jejímu cíli. Bohužel jsem asi volil nepříliš šťastně, když jsem se k němu rozběhl, protože se z něj vyklubal důvěrně mi už známý stroj 750.162-0. Celá operace „obrácení“ soupravy trvala osm minut, já jsem rychlík vyprovodil optikou biologickou i elektronickou na jeho pouti a vydal se zdokumentovat na pardubické zhlaví postávající tam uhelku. Cestou mne ovšem zdržel v blízkosti nástupiště příjezd zrychleného Os 5610 Pardubice – Jaroměř, který zde zastavil mimořádně, a s ním křižujícího, v důsledku odklonu rychlíku mírně opožděného Os 5639 Hradec Králové – Pardubice. První byl veden 163.063-1, druhý v čele s hrbatou 130.021-9.

 

 

Po fotografické pojednání ve šturcu odpočívající 122.014-4 jsem se mohl věnovat dalším vlakům osobní dopravy. Stanicí prosvištěl R 781 Liberec – Pardubice v podání 854.212-8 a dvou přípojných vozů řady 053, pak v ní zastavil Os 5636 Pardubice - Hradec Králové, vedený strojem 130.040-9, a krátce po jeho odjezdu přijel další z odkloněných rychlíků, R 757 Klidná síla Plzeň – Jeseník, který přivezl banán 150.021-4 a odvezla v úvodu zmíněná zamračená 749.008-9. Poté se situace v kolejišti poněkud zdramatizovala – v rozpětí pěti minut se v něm objevila 130.037-5 v čele Os 5611 Jaroměř – Pardubice, 122.032-6 s uhelným vlakem pro opatovickou elektrárnu a 854.218-5 projíždějící s R 780 Pardubice – Liberec, který se stihl ještě ve stanici právě minout s přijíždějícím R 854 Hradec Králové – Plzeň.

 

 

Ten do stanice přivezla 130.025-0, která byla odvěšena a soupravu po Plačické spojce odvezla 163.073-0, z Hradce Králové přivezená na postrku. Nad tím vším ruchem se rozplakalo nebe, což bohužel nezůstalo bez následků na kvalitě fotografií, protože v tom kvaltu jsem opominul utírat objektiv. Naštěstí srážky neměly delšího trvání a další fotografování se bez těch obtíží obešlo. Tentokrát se týkalo dopravy nákladní – nejprve odjezdu už zmíněného uhelného vlaku na vlečku elektrárny a poté příjezdu nákladního spoje obdobného, který měl ovšem cíl jiný. Lokomotiva 123.012-7 přivezla soupravu uhláků, jen aby ji ve stanici objela a nastoupila na její druhý konec. Šlo totiž o odkloněný vlak s palivem pro elektrárnu v Poříčí u Trutnova, kterou měla uhelka dovézt do Jaroměře, podle oběhu TS 109.

 

 

Jejího odjezdu jsem ovšem vzhledem k jeho pravděpodobně na mé možnosti (či spíše vzhledem k přece jen už unavenému a nevlídným počasím sužovaného organismu) pozdního času nevyčkal. Nakonec mne dostatečně uspokojilo sledování „obratu“ odkloněného R 749 Cheb – Meziměstí, který od Prahy po spojce přivedla 163.061-5 a pro jízdu směrem k Hradci Králové se do jejího čela postavila 163.061-5, A pak jsem si ještě dopřál pohledu skrze hledáček fotoaparátu na opět mimořádně ve stanici zastavivší zrychlený Os 5612 v čele se strojem 130.011-0 a s ním křižující opožděný Os 5643 Hradec Králové – Pardubice, vedený lokomotivou téže řady. Hrbatá 130.035-9 stejně jako před tím fotografovaná 130.021-9, působila už v té době svým žlutým výstražným pruhem na čele poněkud archaicky.

 

 

Tehdy jsem železniční stanici Opatovice nad Labem opustil po téměř než dvou hodinách a čtyřiceti pěti minutách, abych se vrátil domů k obědu, a my tak dnes učiníme po více než pěti letech a třech měsících, abychom se podívali na změny, kterými mezi tím prošla reportáží zaznamenaná vozidla a některé spoje, na něž byla nasazena. S uhelkami 122.014-4, 122.032-6 a 123.012-7 se můžeme v provozu setkávat doposud, i když označenými logy ČD Cargo, jehož korporátního kabátku se však zatím žádná z nich nedočkala. Také jejich dislokace v Ústí nad Labem se nezměnila, pokud ovšem nebereme v úvahu proměnu původního DKV ČD v SOKV ČD Cargo k datu 1.12.2007. Stále je můžeme vidět i na vlacích s energetickým uhlím pro elektrárnu v Opatovicích (TS 109) či Trutnově-Poříčí (TS 113 – do Jaroměře).

 

 

Původně univerzální hrbaté 130.021-9, 130.040-9, 130.037-5, 130.025-0, 130.011-0 a 130.035-9, stejně jako všechny jejich sestry, ztratily s vytvořením ČD Cargo dnem 1.12.2007, jemuž připadly a jsou dislokovány v jeho SOKV Ostrava, svou univerzálnost a nadále je můžeme vídat už jen v čele vlaků nákladní dopravy. Podle dostupných informací ani jedna z nich nezměnila svůj nátěr, 130.021-9 však krátce po našem opatovickém setkání zažila v Nymburku dne 18.6.2006 střet se sloupem trakčního vedení. Na vlacích osobní dopravy je tedy už nepotkáme, na rozdíl od peršingů 163.063-1, 163.073-0 a 163.061-5, které za uplynulá léta nezměnily ani dislokaci v PJ Česká Třebová stejnojmenného DKV, ani svou vnější tvářnost. Jiná situace mezi tím nastala u banánů, zastižených v Opatovicích jen díky výluce.

 

 

Ty, stejně jako všichni ostatní zbývající zástupci řady 150 (s výjimkou stroje 150.023-0, který potkal osud jiný), podlehli procesu zrychlení, o němž jsme vás obšírněji informovali dokonce v souvislosti právě s jedním ze dvou banánů v této reportáži zmíněných. Ze 150.024-8 se po rekonstrukci dnem 29.2.2008 stala 150.224-4 a 150.021-4 prošla stejným procesem, přičemž její přečíslování na 150.221-0 proběhlo formálně k datu 27.5.2008. Podobný osud čeká také brejlovce 750.162-0, z něhož se má v dohledné době stát další z lokomotiv řady 750.7, které České dráhy do svého parku zařazují od ledna 2011. Tato lokomotiva až do nedávné doby, kdy se odebrala na rekonstrukci v CZ LOKO, a.s., žádnými změnami v dislokaci ani vzhledu neprošla – pomineme-li náhradu „espézetek“ běžnými tabulkami označení.

 

 

A když jsme se takto návazností myšlenek (byť by možná byla lepší posloupnost číselná) dostali k motorové trakci, nesmíme zapomenout na v záhlaví zobrazenou 749.008-9. Ta svůj vzhled nezměnila, jen se přestěhovala. Nejprve v rámci DKV Česká Třebová z PS Letohrad do PJ Liberec a posléze k 1.11.2008 do PJ Praha-Vršovice. V libereckém depu (od 1.12.2007 spadajícími pod DKV Česká Třebová) sídlily a doposud sídlí i katry 854.212-8 a 854.218-5, ale ty (ani jiné představitele této řady) na rychlících mezi Pardubicemi a Libercem už neuvidíme. Na počátku platnosti GVD 2006/2007 jejich úlohu převzaly motorové vozy řady 843 (jako důsledek vítězství ČD ve výběrovém řízení na tyto spoje, jež vyžadovalo jinak vybavená vozidla). Motorové vozy řady 854 sice na Hradecku jezdí stále, leč už ne liberecké.

 

 

V závěru se tak nenásilně dostáváme k vlakům, které za těch více než pět let nezměnily jen svou podobu či četnost, ale přímo zmizely v propadlišti dějin. R 757/756 Klidná síla Plzeň hl.n. - Jeseník a zpět, jehož jméno si koupila KDU-ČSL za lidovou cenu 80 tisíc korun v rámci předvolebního boje a slavnostně, byť symbolicky, vypravila z pražského hlavního nádraží dne 14.12.2005, byl veden jen po dobu platnosti GVD 2005/2006. Byl to zároveň vůbec poslední rychlík, který do Jeseníku od Prahy přes Hradec Králové a Letohrad jezdil. Se zavedením jízdního řádu na období 2007/2008 pak zaniklo i přímé rychlíkové spojení Hradce Králové se západními Čechami. Odkloněný R 749 Cheb – Meziměstí byl zástupcem tří párů rychlíků, spojujících Náchodsko s hlavním městem, jež naposled vyjely dne 9.12.2006.

 

 

Na téma proměn rychlíkové dopravy mezi východními Čechami a jejich na západ ležící části, jejíž vzorek projel toho dopoledne zcela mimořádně železniční stanicí Opatovice nad Labem, by se dalo napsat jistě ještě mnohé. Zde se spokojme s konstatováním, že v následujících letech sice Hradec Králové ztratil některá přímá spojení se vzdálenějšími částmi republiky, ale na druhou stranu se s počátkem platnosti GVD 2006/2007 mohl těšit z každou hodinu jezdících rychlíků do hlavního města a zpět (což dnes už tak zcela neplatí). Ale vraťme se ještě k oněm odklonům. Ve skutečnosti šlo o záležitost poněkud netypickou, protože Plačická spojka v roli odklonové trasy daleko častěji slouží při neplánovaných výlukách na hlavním tahu, jak naznačuje mapka, poskytující i orientaci v trasách zmíněných výše: