ČD prezentovaly rekonstrukci přežilého nádraží a letitého vozu

19.12.2011 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

ČD prezentovaly rekonstrukci přežilého nádraží a letitého vozu

Snad osud obou projektů neblaze neovlivní okolnost, že se tak stalo právě v pátek, který byl navíc poznamenán útokem bouře Joachim na železniční dopravu. Naštěstí do sídla Regionální správy majetku ČD Ústí nad Labem, kde se novináři seznámili s nastávající proměnou nedaleké výpravní budovy, živly nepronikly a poté neohrozily ani ukázkovou jízdu vratné soupravy s novým řídicím vozem.

 
 
 
 
 
Zmíněné živly měly v Ústí nad Labem hodinu před polednem podobu sice jen větru a deště (jimž jsme chtěli už kdysi dávno poroučet, ale zatím to stále neumíme), nicméně i jejich podoba hutnější mezi účastníky prezentace zprostředkovaně zavítala. To když se tisková mluvčí Českých drah Mgr. Radka Pistoriusová musela krom své aktuální role organizátorské a moderátorské věnovat hlavní náplni své pracovní pozice a telefonicky zprostředkovávala médiím informace o situaci na železniční trati číslo 170, kde bouře přerušila provoz.. „Provoz“ ostatně vázl i v samotné zasedačce, až konečně dorazila i paní hejtmanka a mohlo zaznít úvodní slovo.
 
 
Představitelé Českých drah, Správy železniční dopravní cesty, Ústeckého kraje, statutárního města Ústí nad Labem i projektových a dodavatelských firem se sešli se zástupci médií, aby jejich prostřednictvím informovali veřejnost o zahájení rekonstrukce výpravní budovy železniční stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží. Hlavním důvodem pro její realizaci je zajištění optimálního vstupu do nového podchodu vedoucího až na nábřeží Labe a dále úpravy výpravní budovy tak, aby splňovala nároky na jedno z nejvytíženějších nádraží, píše se v úvodu tiskové zprávy. ČD přitom navazují na předchozí investici SŽDC, slavnostně dokončenou před třemi lety
 
 
Na tuto skutečnost ve svém vystoupení poukázal Ing. Milan Čermák, pověřený řízením úseku náměstka GŘ ČD pro správu majetku, který také zdůraznil význam zahajované stavby pro České dráhy i jejich cestující, jichž ústeckým hlavním nádražím projde ročně kolem 1,5 miliónu, což znamená desátou příčku v žebříčku našich železničních stanic. Jeho kolega Ing. Antonín Blažek navázal z pohledu svého úseku osobní dopravy a nezůstal přitom jen u výhod, které zákazníkům Českých drah přinese nová podoba nádraží včetně už dříve rekonstruovaných peronů, ale zaměřil se i na to, co u nich bude zastavovat, tedy nová popř. modernizovaná vozidla.
 
 
Ač hovořil i o záměrech Českých drah v širším pohledu, akcentoval zejména inovaci vozidlového parku pro regionální dopravu v Ústeckém kraji, založenou na nových elektrických jednotkách a řídicích vozech (jejichž podobu přibližuje podklad pro média). Po kratších proslovech hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vańhové a náměstkyně primátora statutárního města Ústí nad Labem Mgr. Heleny Kubcové se vlastní prezentace stavby ujal ředitel Regionální správy majetku ČD Ústí nad Labem Ing. Patrik Konopásek coby představitel jejího investora. A zahájil ji historickým pohledem do roku 1850, v němž byla původní výpravní budova postavena.
 
 
Její tvář se po dlouhá léta neměnila až do roku 1945, kdy byla vážně poškozena náletem spojeneckých bombardérů a poté byla opravena jen do provizorní, jak se tehdy zamýšlelo, ale fungující podoby. Provizorium tak vydrželo více než šest desetiletí, během nichž se požadavky na cestování po železnici podstatně změnily. Představený projekt, jehož autorem je SUDOP Praha, a.s. a zhotovitelem BM Construction, spol. s r.o. (ve spolupráci s a.s. Chládek & Tintěra), proto vychází z nových podmínek a začleňuje stavbu do širšího rámce revitalizace ústeckého městského centra, jak se můžeme dovědět z popisu návrhu architektonického řešení.
 
 
Rekonstrukce se uskuteční ve dvou etapách a cestující veřejnost bude mít k dispozici vždy jen polovinu prostor nádražní budovy. První etapa začne v lednu příštího roku a potrvá do července, druhá etapa začne v srpnu a skončí v prosinci 2012, píše se v už zmíněné tiskové zprávě. Ing. Konopásek vyjádřil naději, že do roka do dne se sejdeme při slavnostním otevření už dokončené výpravní budovy, která se stane novou vstupní branou do města, jak zaznělo z úst dalšího z řečníků. V současné době se rekonstrukce nachází v etapě nulté, v níž probíhá příprava provizorních odbavovacích prostorů, nezbytných k zahájení vlastních stavebních prací.
 
 
Ty budou v levé části budovy spočívat ve zřízení prodejny se vstupem z přednádraží i z haly, výměně oken, zateplení fasády a střechy, instalaci nových vnitřních elektrických rozvodů, osvětlení a topení a položení nové dlažby i obkladů. V části pravé pak dojde ke zbourání části objektu pro zřízení vstupu do podchodu při zachování zděných konstrukcí pokladen a ČD centra, výstavbě portálu vstupu do podchodu a nové prosklené haly s vnitřní terasou nad pokladnami, přístupnou z 1. nástupiště a výtahem z odbavovací haly, a zateplení objektu, který dostane plochou střechu a instalace obdobné, jako část levá. To vše za úhrnnou cenu 45 milionů Kč.
 
 
Základní informace o stavbě pak doplnil Ing. Miroslav Váňa z a.s. SUDOP Praha zdůrazněním jejího už zmíněného začlenění do celkové koncepce revitalizace přednádraží a nábřeží a Ing. Michal Pánek z BM Construction, spol. s r.o. informacemi o konstrukčním řešení jednotlivých celků a průběhu stavebních prací. Cestující a občané krajského města se budou muset obrnit trpělivostí a snášet po dobu onoho „roku a dne“ nejen různá omezení svého pohybu i stanicí poskytovaných služeb, ale též nezbytný stavební ruch a všechny jeho průvodní jevy. A právě v tomto bodě je nezbytná dobrá komunikace zhotovitele s médii jako informátory veřejnosti.
 
 
Jako poslední vystoupil Ing. arch. Zdeněk Havlík z Atelieru AP v roli tvůrce už jednou zmíněného architektonického řešení a urbanistické koncepce celé městské části, v níž má nově rekonstruovaná výpravní budova hrát významnou roli. A to nejen v tradiční oblasti komplexní obsluhy cestujících, ale také coby nový komunikační koridor mezi centrem města a labským nábřežím, nemluvě o „nedrážních“ službách pro širokou veřejnost. Architektura nově postavených objektů se přitom nesmí příčit historické části staniční budovy a okolní staré zástavbě, které budou zachovány. Věřme, že záměry tvůrců se naplní a veřejnost bude spokojena.
 
 
S tímto přáním se účastníci prezentace přestavby ústeckého hlavního nádraží rozešli, aby se po nějaké chvíli opět sešli na jeho prvním nástupišti, kde už na ně čekala vratná souprava s novým řídicím vozem 80-30 003-5 Bfhpvee295 v čele a nedávno inovovanou lokomotivou 163.088-8 na postrku. Šlo jim samozřejmě hlavně o onoho sysla, který si měl prezentační jízdu odbýt už 22. listopadu při tiskové konferenci k novému jízdnímu řádu v Ústeckém kraji, ale svému úkolu se tehdy vzepřel, jak jsme na tomto místě neradi informovali. Původně se měli novináři svézt mezi západním a hlavním nádražím, tentokrát byla souprava směrována ke stanici Povrly.
 
 
Dodejme, že soupravu dále tvořily vložené vozy 22-44 120-2 a 096-4 Bdmtee281 sice též v novém korporátním nátěru, ale jinak v původní nehostinné podobě interiéru, který jim na základě dobových obranných požadavků státu a Varšavské smlouvy vtiskl jejich východoněmecký výrobce. Přítomný náměstek GŘ ČD pro osobní dopravu Ing. Antonín Blažek při té příležitosti ovšem oznámil, že tomu tak napříště nebude a přinejmenším pro vratné soupravy tyto vozy dostanou alespoň pohodlnější výbavu. Letos jsme zahájili rekonstrukci ověřovací série čtyř vozů a pokud se osvědčí, máme připravenou zakázku na 75 dalších vozů, sdělil médiím.
 
 
Svým komfortem však na řídicí vozy nedosáhnou, vagony budou mít kromě nových sedaček také například elektrické zásuvky, vakuové WC a vyměněné dveřní systémy, nikoliv ovšem (i vzhledem k nezbytnému zásahu do konstrukce vozu) příliš nákladnou klimatizaci. Ale vraťme se do útrob sysla, který se pozvolna zaplnil o poznání větší skupinou člověčenstva, než byla k vidění na prezentaci předchozí. Je ovšem pravda, že ve voze byli také zástupci jeho dodavatele, a.s. Pars nova, kteří ochotně poskytovali požadované informace, ale necítili se povoláni k proslovu, který jim nabídl ředitel místního KCOD Ing. Daniel Jareš v roli moderátora.
 
 
Cestování ve voze, jehož interiér působil dojmem nikoliv rekonstrukce, ale novostavby (kterou nakonec v podstatě je), bylo pohodlné a všem se velice zamlouvalo. Všechny pouhými smysly laika pozorovatelné systémy fungovaly, což bylo chvályhodné hlavně u klimatizace, uvážíme-li, že salón vozu byl plný vesměs deštěm smočených cestujících. Jediné, co se předvést nepodařilo, byl ostrý obrat soupravy v Povrlech, ale zato nemohlo selhání techniky ani lidského faktoru – bylo třeba vyčkat průjezdu pravidelných vlaků. Avšak ta chvíle čekání na návrat aspoň umožnila pořídit snímek soupravy, třeba jako tečku za oficiální částí té zmoklé akce.
 
 
A v tomto případě i za záměrně neosobně podanou informací o ní, po níž si dovolím přejít k závěru reportáže v poněkud jiném duchu. V úvodu připojené galerie jsou zařazeny snímky, které titulním prezentacím časově zjevně předcházely. Se svým prvním syslem (pominu-li hrubou stavbu prototypu v hale šumperského výrobce před více než rokem) jsem se totiž setkal už po příjezdu do Ústí nad Labem, konkrétně na jeho západní nádraží, kde mne uvítal hned na vedlejší koleji. Není divu, že jsem nijak nezaváhal a střelhbitě začal celou vratnou soupravu bez ohledu na více než nepříznivé meteorologické podmínky fotograficky dokumentovat.
 
 
Mé počínání neuniklo jejímu vlakvedoucímu, který je kupodivu docela chápal a hned mne informoval, že podobnou soupravou jsem mohl už přijet z Lysé nad Labem, nebýt jistého alkoholem posilněného mladíka, jenž nedávno řídicí vůz inventárního čísla 004 zneprovoznil násilným útokem na ovládací panel sanitární buňky. Malou útěchou je to, že byl policií zadržen a za škodu ve výši 40 000,- (slovy čtyřicettisíc) korun českých ho jistě postih nemine. Pan vlakvedoucí byl navíc natolik ochotný, že mne pozval na prohlídku interiéru přítomného vozu 80-30 002-7 (čili 961.002-3) – a to vzdor blížícímu se odjezdu. Prý stejně čekají na zpožděný přípoj.
 
 
Když jsem absolvoval prezentační jízdu syslem 003 (jehož interiér jsem si ještě před ní dokázal zachytit v zatím téměř liduprostém stavu), a vrátil se na západní nádraží, uviděl jsem v dáli kolejiště soupravu s vozem 001, kterou jsem ráno jen koutkem oka zahlédl při cestě do Ústí na vlaku ve směru opačném. Sice jsem měl dost času k tomu, abych se k němu přiblížil, ale byl jsem už do té míry zevně hydratovaný, že mne ta delší procházka deštěm nelákala. I když tentokrát v mé výbavě nechyběla výstražná vesta, kterou jsem tak postrádal při svém minulém výletu na nádraží pod Větruší. Spokojil jsem se tedy jen s nevalným snímkem zoomovitým.
 
 
O to více jsme si užil už z rána známé dvojky, protože jsem jí cestoval vlakem Os 6413 do Lysé nad Labem. Takže jsem získal i něco postřehů z běžného provozu, mj. i na základě před odjezdem odposlechnuté výměny názorů strojvedoucích při předávání služby. Nebudu je zde reprodukovat, ale problémy s řídícím systémem (ať už objektivní nebo subjektivní) zjevně přetrvávají. Že nefungoval ten vizuální a akustický, to jsem si mohl ostatně všimnout jako prostý cestující. Stejně jako toho, že nástupní dveře se (ve srovnání s dvojkou) otvíraly neúměrně dlouho – zatímco interiérové dveře pro změnu nešly naopak zavřít, jen volně klouzaly sem a tam.
 
 
Z takových drobností, které se jistě během zkušebního provozu vyskytnout mohou, zde nehodlám činit nějaké závěry. Ostatně všechny mé ostatní a mnohem podstatnější dojmy z toho bezmála stokilometrového cestování jsou pozitivní. A asi je nemám sám, protože během cesty jsem si nemohl nepovšimnout, že cestující, zejména z řad mládeže, dávali řídicímu vozu jednoznačně přednost před těmi vloženými. Příslušníky starší generace může odrazovat třeba to, co jim vadilo už na Regionovách. – příliš sofistikovaný systém ovládání dveří a možná i ostatní výbavy sanitární buňky. Lidé si jistě zvyknou, ale jde o to, aby ta technika vydržela.
 
Prameny a odkazy:
  1. České dráhy, a.s.
  2. Správa železniční dopravní cesty, s.o.
  3. Ústecký kraj
  4. Statutární město Ústí nad Labem
  5. SUDOP PRAHA a.s. - projektová, konzultační a inženýrská firma
  6. Atelier AP - Architektonická kancelář v Ústí nad Labem
  7. BM Construction, spol. s r.o.
  8. Chládek & Tintěra a.s. - Stavební firma
  9. Ústí nad Labem hlavní nádraží – stanice info
  10. Železniční trať Kralupy nad Vltavou - Děčín - Wikipedie
  11. Železniční trať Ústí nad Labem - Chomutov - Wikipedie
  12. Pars nova, a.s.
  13. Řídicí vůz 961 - Wikipedie
  14. Depo kolejových vozidel Praha - Wikipedie
  15. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Titulní snímek: Vratná souprava v roli zvláštního vlaku směr Povrly © PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria

Súvisiace odkazy