„Krokodýlem“ z léta do podzimu, po svých od historie k současnosti

V neděli podle toho, co mne ve škole učili, měl začít podzim. On tedy začal astronomicky už o den dříve, ale to nám nějak nevadilo. Příjemné počasí, které snad přineslo na svém startu babí léto, nás provázelo celý den. V jeho dopolední části to byla právě návštěva deponie historických vozidel a svezení se „historickým motorákem“ 851.028, který moc historický není, neboť je jako záloha stále nasazován do provozu. Do deponie, teda spíše muzea, jsme dorazili krátce po jejím otevření, neboť jsme chtěli stihnout onu první projížďku po olomoucké uzlu, jejíž čas odjezdu byl naplánován na 10:30.

851.028 při otáčení na točně © Radek Hořínek

Po zakoupení vstupenky do muzea a vyzvednutí místenek i krátké dokumentaci 851.028, který se dokonce otočil na točně, jsem do krokodýla s Radkou a dalšími cestujícími nastoupil a mohlo se vyrazit. Naše trasa vedla z bývalé motorové remízy přes osobní nádraží, kolem depa, přes filiálku až k pražskému zhlaví a opět zpět. Plakátem avizovaný vjezd na „Blateckou trať“ se nekonal. Asi půl hodiny trval náš výlet. Na pražském zhlaví nás strojvedoucí informoval, co všechno jsme viděli a ještě při zpáteční cestě můžeme vidět. Po návratu do muzea se osazenstvo vlaku rozprchlo. Ani ne tak do bývalé motorové remízy, ale spíš k domovům na nedělní oběd.

140.085 v rotundě kdysi motorové remízy, dnes muzea © Radek Hořínek

Já s Radkou si prohlédl exponáty, které se snad časem dočkají i nějakého toho přírůstku, a čekali jsme na odjezd 851.028 v 11:30, kdy se konala druhá jízda po olomouckém uzlu. Jestliže při té první bylo v útrobách tak 15 až 20 cestujících, tak u této byli pouze tři. Důvodem byla hodně malá propagace, což je velká škoda. Možná to bylo taky dáno dobou oběda, ale moc nevěřím, že o dvojici odpoledních jízd ve 13:00 a 14:00 byl ze strany veřejnosti zájem větší. Po nezbytném vyfocení 851.028 při druhé jízdě jsem se s Radkou přesunul domů, abychom se naobědvali a nabrali sílu na odpolední program.

Radka coby šotouška v zácviku © Radek Hořínek

Náladu jsem se rozhodl spravit si focením 141.004, která v pátek do Třince vezla R 1583 a v neděli se vracela na R 1582 zpět do Prahy. Pěkně poklidně jsme po svých vlastních šli k trati na Ostravu, abychom si u bývalého pivovaru počkali na předmět našeho zájmu. Do jeho příjezdu zbývalo dosti času, tak jsem se věnoval dokumentaci provozu na trati a ten byl docela zajímavý. Hlavně ze směru od Přerova. Kolem nás projela jedna jednotka řady 471. Po průjezdu osobního vlaku do Přerova, taženého polskou EU07-511, jsme se přesunuli na místo, kde jsem chtěl fotit bobinku stařenku.

EU07-511 v čele Os 3748/9 uhání ke Grygovu © Radek Hořínek

Problém nastal v okamžiku, kdy u nástupiště stál opožděný Ex 149 Hukvaldy, který mi mohl zakrýt objekt mého zájmu. Naštěstí se tak nestalo. 151.001 si kolem nás prosvištěla a nějaký ten okamžik po ní se v dálce objevila 141.004 s R 1582. Já si ještě počkal na 362.082 v poslední verzi najbrtu na R 811. Po jeho průjezdu jsem navrhoval Radce, že se vydáme pomalu domů, ale nechtěla o něčem takovém ani slyšet. Krásné počasí bylo pro pobyt venku jako stvořené, tak jsme ještě skoro hodinu zůstali na místě, kde jsme to odpoledne začali fotit.

362.082 veze do Olomouce R 811 © Radek Hořínek

Udělali jsme dobře, neboť od Přerova si to valila hned trojice lokomotiv řady 163. Až kolem šesté jsme se vydali zpět domů. Hlad byl silnější než chuť tam ještě nějakou chvíli zůstat a k tomu se ozvala Veronika, že jede domů z práce a zda jí nechceme počkat u autobusu. Tak jsme se pomalu vydali menší oklikou k domovu, spokojeni s úlovky na paměťových kartách našich foťáků a pásce kamery.