Poslední roky poslední „hydry“

2.10.2014 8:00 Martin Skopal

K málokterým železničním vozidlům jsem si vytvořil takový vztah jako k motorovým vozům řady 851, konkrétně ke stroji 851.028-1. O tyto motorové vozy jsem se začal zajímat až někdy v roce 2011, to již byly pod olomouckým depem poslední dva a již nebyly v turnusu. Ale i přes tuto skutečnost jsem se s nimi, resp. s poslední dvacetosmičkou v pravidelném provozu ještě mnohokrát setkal.

Pojďme se nyní podívat na to, jak poslední období provozu hyder z mého pohledu vypadalo.

Na začátek něco k přezdívkám těchto motorových vozů. Jejich asi známější přezdívka, která se používá nejen mezi železničními fandy, ale třeba i na stránkách Českých drah, je krokodýl. Ale v Olomouci to nikdy krokodýli nebyli. Zde to byly (vlastně díky zde deponovanému stroji 850.001 ještě jsou) hydry, ale také jsem slyšel velké motor nebo olomócké štádler, pokud tedy vynechám ty neslušné.

Nebudu zde tyto motorové vozy popisovat, proč také, když to udělali již dříve jiní. Nicméně, co se hyder a Olomouce týče, začaly zde jezdit někdy na přelomu 60. a 70. let, během následujících čtyřiceti let se v pravidelném provozu ukázaly na všech tratích (kromě hlavního tahu) z Olomouce vycházejících. Před elektrizací vozily osobáky do Nezamyslic, dále jezdily na Krnov, od roku 1976, po modernizaci tratě, také do Prostějova přes Senici.

V neposlední řadě jsme je mohli vidět na vlacích přes Uničov do Šumperka a dále do hor nebo na trati Prostějov – Dzbel – Chornice. Jejich ústup ze slávy začal v minulém desetiletí. V roce 2007 přestaly vozit většinu vlaků po “mé“ lokálce do Prostějova a s příchodem GVD 2010/11 jejich turnusové nasazení pod DKV Olomouc skončilo. Kde jezdily tento poslední turnusový rok a jaké vlaky vozily je krásně popsáno na jistém blogu.

851.005 ve Šternberku dne 14.9.2010 © Martin Skopal

K prvnímu mému kontaktu s těmito vozy došlo někdy před deseti a více lety, kdy denně (ještě spolu s řadou 830) jezdily po mé domovské lokálce z Olomouce do Prostějova přes Senici na Hané. To ještě jezdily s malými balmy. Tehdy jsem to bral jako pravidelný provoz, byl jsem ještě příliš mlád na to abych se o ně zajímal nějak více, či je dokonce fotil. Moje první fotka hydry vznikla tak až v roce 2010 díky jisté akci, která když by se nekonala, tak bych tuto fotku neměl.

V následujícím roce jsem se shodou náhod svezl po lokálce Červenka – Prostějov na stanovišti strojvedoucího, bylo to právě na hydře 851.028, která zde jezdila v roli náhrad za turnusový stroj řady 810. To jsem se dozvěděl, že již nejsou v turnuse (brzo, že?) a pod olomouckým depem jsou již jen poslední dva – kromě dvacetosmičky ještě dvacetšestka. Začal jsem se o hydry zajímat. Pokaždé, když jsem se dostal do kontaktu s tímto motorovým vozem, bral jsem to, že to může být naposled.

Po prázdninách jsem začal chodit na střední školu do Olomouce a díky dojíždění do školy a v podstatě denním návštěvám olomouckého hlavního nádraží, jízdám domů do Náměště (a pěšky do Loučan) jsem se s hydrami, ale i s bertami, dostával do kontaktu častěji. Po celý rok 2011 a v ještě lednu 2012 jsem mohl potkat i dvacetšestku. Dvakrát se mi podařilo je zdokumentovat dohromady. Nakonec byl stroj 851.026-5 zrušen ke dni 3.2.2012 a dnes je z něj měřící vůz AŽD. Zůstal tak poslední mohykán, 851.028-1. Fotografie po tomto datu se tedy týkají jen v podstatě tohoto vozu, pokud není uvedeno jinak. Ten se tak stal posledním své řady v olomouckém depu, po ukončení provozu brněnského vozu 850.030 tím úplně posledním. Stal se tak mezi fanoušky železnice populárním a velice oblíbeným.

Kolikrát jsem tady asi „hydru“ fotil ... © Martin Skopal

Na jakých vlacích vesvém důchodovém věku hydra nejčastěji jezdila? Její “pravidelně nepravidelný“ oběh byl na vlacích 3623/3626/3629/3632, to jest dva obraty Olomouc – Uničov – Šumperk místo vozu řady 843 spolu s jedním či dvěma vozy řady Bmx (velkými balmy), také výše zmíněné nasazení na lokálkách místo ř. 810 a 814, ať už mezi Červenkou, Senicí a Prostějovem, z Olomouce do Senice a Drahanovic nebo z Prostějova do Dzbelu (do konce GVD 2010/11 i do Chornic). Po těchto tratích jezdila výhradně sólo.

Objevila se i na spěšňáku do Zlína nebo na výkonu původně pro tyto vozy určeném – rychlíku, konkrétně do Ostravy přes Krnov. Odvozila také několik nostalgických jízd a to třeba v červnu 2012 se podívala do Budišova nad Budišovkou, v září téhož roku pomáhala na postrku Matějovi se soupravou parního vlaku do Tovačova a v květnu 2013 vozila zvláštní vlaky po trati Kroměříž – Zborovice u příležitosti pohádkového lesa ve Zdounkách. V září téhož roku se ukázala také v bývalé motorové remíze, dnes železniční muzeum, u příležitosti akce Svět lokálek.

Ve Zborovicích při pusunu dne 18.5.2013 © Martin Skopal

Já jsem měl nejraději, když mi jezdila “za barákem“, po lokálce z Červenky do Prostějova nebo z Olomouce do Drahanovic. Buď jsem se ní svezl ze školy nebo jsem ji viděl při křižování v Příkazech či při přestupu v Senici. Mnohokrát jsem si šel následující obrat vyfotit nebo se jen tak svézt. Několikrát se mi podařilo hydru potkat i na vlacích na Šumperk, od října 2013 hlavně díky mé praxi v DKV Olomouc, kdy stačilo jen vyběhnout s foťákem ven k trati z areálu depa.

Mezi Olomoucí a Hlušovicemi projíždí stroj 851.028 na vlaku 3632 dne 19.11.2013
© Martin Skopal

To že hydra vydrží jezdit tak dlouho, jsem si nejen já rozhodně nemyslel. Nakonec na svém posledním výkonu byla nasazena dne 5.3.2014, po 46 letech služby u ČSD, resp. ČD. Byly to její “oblíbené“ dva obraty do Šumperka a zpět. Po odstavení byla dne 23. dubna odtažena, s nejistým osudem, do České Třebové.

Tyto motorové vozy byly stejně typické jak pro Moravu, tak pro Slovensko. Na Slovensku ale dnes žádný muzejní stroj nemají. Je tam pouze Túlavá 850.018, která vozí měřící vůz. Několikrát mě napadlo, že by dvaceosmička mohla po svém definitivním odstavení najít svůj domov právě tam, jako další ex-olomoucký stroj, berta 749.248, o kterou se starají ve Vrútkách. Nakonec se tam dostala ještě další olomoucká 749.246. Co se dá dělat, berta je prostě berta.

Jaké vlastně bylo svezeni v hydře? Nejprve bouchly dveře, neboť tento vůz jako snad poslední vozidlo nasazované do pravidelného provozu nemělo automaticky zavírané dveře (napadají mě ještě staré vozy B, resp. Bt). Poté se začaly zvyšovat otáčky motoru a po chvíli se motorák začal klidně, pomalu rozjíždět. Jízda v něm byla velice pohodlná, zvláště v kontrastu s “moderními“ Regionovami, z které jsem třeba přestoupil v Senici.Z pohledu cestujících je jistě nahrazení hyder „oblíbenými“ Regionovami krok zpět.

Bohatou historii těchto motorových vozů pod olomouckým depem dnes kromě mnoha fotek připomíná první hydra 850.001 spadající pod DHV Lužná a deponovaná ve zdejším železničním muzeu. Ta se sem dostala někdy na podzim 2013. Do té doby byla v muzeu také pětka, která dojezdila pod DKV Olomouc na podzim 2010, poté byla předána DHV Lužná, dnes v depozitu v České Třebové.

Možná, že jste některé mé fotky již na jednom nejmenovaném diskusním fóru nebo na jisté sociální síti viděli, nicméně všechny (nejen) mé, z mého pohledu povedené, nebo aspoň zajímavé fotky jsem dal dohromady až nyní.