Zahradní železnice 1:1
Otvírám toto téma pro podobně postihnuté jedince v SR i ČR. Zatímco na státních úzkokolejkách (TREŽ) provoz umírá, soukromé tratě se mají čile k světu.Sezona byla zahájena na ZŽB a první letošní jablečné vlaky byly odvezeny dne 24.9.2006.
Zahradní železnice v Drásově je provozní muzejní expozice, která kromě prohlídek lokomotiv a vagonků pořádá jízdy replikami osobních vlaků z počátku minulého století. V neděli druhého prosince zvou pořadatelé z Klubu 600 na jízdu s Mikulášem a čertem dětské i dospělé zájemce, kteří se mohou vláčkem svézt od jedenácti do čtyř hodin odpoledne. Kromě Mikuláše, anděla a čertů čeká děti za přednesenou básničku či zazpívanou písničku drobné sladké překvapení. Svezení vláčkem a prohlídka arálu stojí pro všechny bez rozdílu věku třicet korun.
(Brněnský deník)
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/219304/
http://www.zzb.wbs.cz/ Nova stranka zahradnej zeleznice ZZB
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215007/
Otec a syn Hanušovi se sbírání vláčků věnují už několik let. Nespokojili se však jen s těmi malými. Chtěli se povozit, a tak mají dnes zahradu plnou „šestistovek“. V Charvátské Nové Vsi se tak mohou pochlubit unikátní sbírkou malých lokomotiv, vagónů, historického vybavení i železničních kuriozit.
„Není to jen koníček. Je to spíš velký kůň. Máme díky tomu na Moravu dost netypickou zahradu. Vinohrad a rajčata musela ustoupit železnici. Manželka nás v tom naštěstí podporuje,“ usmívá se Jiří Hanuš starší.
Ve sbírce mají pozůstatky železnice, kterou používali Němci. Některé kousky získali na zrušených pilách. „Po privatizaci šla většina z toho do šrotu. Některé věci se nám podařilo zachránit. Dnes už se toho moc sehnat nedá, proto hodnota exponátů stále vzrůstá,“ vysvětluje sběratel.
Vagóny a lokomotivy mají oba fanoušci železnice v deseti měřítcích. „Zatím máme koleje složené na hromadě. Chybí nám prostor, kde bychom celou železnici rozvinuli. Možná to dopadne tak, že se budeme muset kvůli ní přestěhovat,“ prozrazuje Jiří Hanuš mladší.
Podle jeho slov by byl ideální prostor o rozloze dvou tisíc metrů čtverečních. „Chtěli jsme vybudovat muzeum pro turisty. Radnice ale neměla zájem. Jednali jsme o stejném projektu i ve Valticích v objektu bývalého mlýna, ale tam zas byla v blízkosti čistička,“ vypráví Hanuš starší. Zatím tedy muzeum funguje v provizorních podmínkách. Po telefonické domluvě sem mohou zdarma zavítat návštěvníci. „Jezdí sem hlavně turisté z Čech, kteří do Břeclavi přijíždí na dovolenou,“ popisuje sběratel.
Nejstarším exponátem ve sbírce jsou koleje z roku 1895. Lokomotivy jsou mladšího data. Celkem mají Hanušovi na zahradě dvacet lokomotiv a třicet podvozků.
„Naším snem je sehnat parní lokomotivu. Ta je ale pro normálního člověka téměř nedostupná. Její cena se pohybuje kolem milionu,“ prozrazuje Jiří Hanuš mladší, který je v civilu truhlářem.
(Nový život)
„Není to jen koníček. Je to spíš velký kůň. Máme díky tomu na Moravu dost netypickou zahradu. Vinohrad a rajčata musela ustoupit železnici. Manželka nás v tom naštěstí podporuje,“ usmívá se Jiří Hanuš starší.
Ve sbírce mají pozůstatky železnice, kterou používali Němci. Některé kousky získali na zrušených pilách. „Po privatizaci šla většina z toho do šrotu. Některé věci se nám podařilo zachránit. Dnes už se toho moc sehnat nedá, proto hodnota exponátů stále vzrůstá,“ vysvětluje sběratel.
Vagóny a lokomotivy mají oba fanoušci železnice v deseti měřítcích. „Zatím máme koleje složené na hromadě. Chybí nám prostor, kde bychom celou železnici rozvinuli. Možná to dopadne tak, že se budeme muset kvůli ní přestěhovat,“ prozrazuje Jiří Hanuš mladší.
Podle jeho slov by byl ideální prostor o rozloze dvou tisíc metrů čtverečních. „Chtěli jsme vybudovat muzeum pro turisty. Radnice ale neměla zájem. Jednali jsme o stejném projektu i ve Valticích v objektu bývalého mlýna, ale tam zas byla v blízkosti čistička,“ vypráví Hanuš starší. Zatím tedy muzeum funguje v provizorních podmínkách. Po telefonické domluvě sem mohou zdarma zavítat návštěvníci. „Jezdí sem hlavně turisté z Čech, kteří do Břeclavi přijíždí na dovolenou,“ popisuje sběratel.
Nejstarším exponátem ve sbírce jsou koleje z roku 1895. Lokomotivy jsou mladšího data. Celkem mají Hanušovi na zahradě dvacet lokomotiv a třicet podvozků.
„Naším snem je sehnat parní lokomotivu. Ta je ale pro normálního člověka téměř nedostupná. Její cena se pohybuje kolem milionu,“ prozrazuje Jiří Hanuš mladší, který je v civilu truhlářem.
(Nový život)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198610/
V okolí Plzně lidé často procházejí kolem pozůstatků památek, jejichž slávu dávno odvál čas. Jednou z nich je bývalá pionýrská železnice. V letech 1959 až 1976 spojovala zastávku trolejbusu - dnes tramvaje - Pod Záhorskem se zoologickou zahradou a areálem plzeňského výstaviště. Pro malé plzeňany patřila jízda "pionýrkou" do zoo k oblíbené součásti rodinného výletu. Stejně tak na své dopravácké počátky s pionýrkou vzpomíná dodnes s láskou nejeden železničář.
Někteří dnes namítají, že pionýrka byla ideologickou propagandou komunistického režimu. Ve světle tehdejší doby tomu tak nějaký čas skutečně bylo, ovšem tento prvek rychle vyprchal a "pionýrka" byla především originálním dopravním prostředkem. Z dnešního pohledu vlastně také dobrým preventivním programem předcházení kriminality mládeže.
Zajímavý článek najdete na
http://www.spvd.cz/?p=cz/plzen/vyvoj/pionyrka.html&m=cz/plzen/vyvoj/menu_vyvoj.html
Někteří dnes namítají, že pionýrka byla ideologickou propagandou komunistického režimu. Ve světle tehdejší doby tomu tak nějaký čas skutečně bylo, ovšem tento prvek rychle vyprchal a "pionýrka" byla především originálním dopravním prostředkem. Z dnešního pohledu vlastně také dobrým preventivním programem předcházení kriminality mládeže.
Zajímavý článek najdete na
http://www.spvd.cz/?p=cz/plzen/vyvoj/pionyrka.html&m=cz/plzen/vyvoj/menu_vyvoj.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/150420/
Řepařskou drážku, kterou opravuje kolínský klub pro její obnovu, zprovozní zřejmě v červenci
Kolín - Rekonstrukce řepařské drážky, která původně sloužila k dopravě cukrové řepy, stále pokračuje. První zájemci by se po drážce mohli projet parní lokomotivou v červenci příštího roku.
„Na začátku listopadu se nám povedlo získat dva miliony korun od Středočeského kraje na dobudování příjezdové komunikace k řepařské drážce. Aby byla drážka v příštím roce otevřena, musí se ještě postavit tisíc osm set metrů dlouhá železniční dráha a budova depa pro lokomotivy a dokončit stavba příjezdové komunikace,“ uvedl Tomáš Vanča z Klubu pro obnovu kolínské řepařské dráhy.
Klub opravuje parní lokomotivu
Během posledního roku od zahájení rekonstrukce drážky se podařilo vybudovat inženýrské sítě, základy příjezdové komunikace a před dokončením je budova infocentra. Už se také začalo s opravou parní lokomotivy. „Zatím předpokládáme, že bychom řepařskou drážku mohli slavnostně otevřít příští rok v prvním červencovém týdnu,“ uvedl Vanča.
Do budoucna by klub chtěl řepařskou drážku ještě prodloužit. „Podařilo se nám získat stavební povolení na vybudování čtyři a půl kilometru dlouhé drážky. Během několika dalších let bychom ji tedy prodloužili o téměř tři kilometry,“ poznamenal Vanča.
Na konci řepařské drážky by se měla v budoucnu nacházet také hospůdka, kde budou mít turisté možnost posedět poté, co se po drážce projedou. „Plánujeme, že otevřeme i restauraci na nádraží, odkud bude lokomotiva vyjíždět,“ doplnil Vanča. Na drážku budou navazovat i výletní trasy, jak pro turisty, tak i pro cyklisty. „Lidé se také dozví, jaké památky mohou v okolí navštívit,“ dodal Vanča.
Klub pro obnovu kolínské řepařské drážky stále nabízí i prodej pražců. „Ti, co si koupí pražec, se tak zapojí do našeho projektu a podpoří nás. Už se nám podařilo prodat sto padesát pražců,“ řekl Vanča. Na každém zakoupeném pražci bude uvedeno jméno toho, kdo si ho koupil. „Na vybudované trati dlouhé 1800 metrů nabízíme přes dva tisíce pražců,“ doplnil Vanča.
Celkové náklady na opravu drážky se vyšplhají na více než dvacet jedna milionů korun. „Podařilo se nám získat peníze ze strukturálních fondů Evropské unie, od Středočeského kraje, města Kolína a také od nadace Partnerství pro Kolínsko a od několika sponzorů,“ řekl Vanča.
Kolínská řepařská dráha z roku 1894 byla nejstarší úzkorozchodnou polabskou železnicí pro dopravování řepy. Vedla z kolínského cukrovaru, který se nacházel v místě nynější elektrárny, do Ovčár, Býchor a Jestřábí Lhoty. Ke svému účelu sloužila téměř 70 let. Od jejího zániku v 60. letech po ní ale zůstaly jen části původního náspu. Kromě obnovy řepařské drážky má klub také v plánu otevřít muzeum nejstarší řepařské drážky v Čechách. „Pro budoucí muzejní expozici vlastníme mimo jiné původní historické řepařské vagony z polabských drážek,“ dodal Vanča.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Kolín - Rekonstrukce řepařské drážky, která původně sloužila k dopravě cukrové řepy, stále pokračuje. První zájemci by se po drážce mohli projet parní lokomotivou v červenci příštího roku.
„Na začátku listopadu se nám povedlo získat dva miliony korun od Středočeského kraje na dobudování příjezdové komunikace k řepařské drážce. Aby byla drážka v příštím roce otevřena, musí se ještě postavit tisíc osm set metrů dlouhá železniční dráha a budova depa pro lokomotivy a dokončit stavba příjezdové komunikace,“ uvedl Tomáš Vanča z Klubu pro obnovu kolínské řepařské dráhy.
Klub opravuje parní lokomotivu
Během posledního roku od zahájení rekonstrukce drážky se podařilo vybudovat inženýrské sítě, základy příjezdové komunikace a před dokončením je budova infocentra. Už se také začalo s opravou parní lokomotivy. „Zatím předpokládáme, že bychom řepařskou drážku mohli slavnostně otevřít příští rok v prvním červencovém týdnu,“ uvedl Vanča.
Do budoucna by klub chtěl řepařskou drážku ještě prodloužit. „Podařilo se nám získat stavební povolení na vybudování čtyři a půl kilometru dlouhé drážky. Během několika dalších let bychom ji tedy prodloužili o téměř tři kilometry,“ poznamenal Vanča.
Na konci řepařské drážky by se měla v budoucnu nacházet také hospůdka, kde budou mít turisté možnost posedět poté, co se po drážce projedou. „Plánujeme, že otevřeme i restauraci na nádraží, odkud bude lokomotiva vyjíždět,“ doplnil Vanča. Na drážku budou navazovat i výletní trasy, jak pro turisty, tak i pro cyklisty. „Lidé se také dozví, jaké památky mohou v okolí navštívit,“ dodal Vanča.
Klub pro obnovu kolínské řepařské drážky stále nabízí i prodej pražců. „Ti, co si koupí pražec, se tak zapojí do našeho projektu a podpoří nás. Už se nám podařilo prodat sto padesát pražců,“ řekl Vanča. Na každém zakoupeném pražci bude uvedeno jméno toho, kdo si ho koupil. „Na vybudované trati dlouhé 1800 metrů nabízíme přes dva tisíce pražců,“ doplnil Vanča.
Celkové náklady na opravu drážky se vyšplhají na více než dvacet jedna milionů korun. „Podařilo se nám získat peníze ze strukturálních fondů Evropské unie, od Středočeského kraje, města Kolína a také od nadace Partnerství pro Kolínsko a od několika sponzorů,“ řekl Vanča.
Kolínská řepařská dráha z roku 1894 byla nejstarší úzkorozchodnou polabskou železnicí pro dopravování řepy. Vedla z kolínského cukrovaru, který se nacházel v místě nynější elektrárny, do Ovčár, Býchor a Jestřábí Lhoty. Ke svému účelu sloužila téměř 70 let. Od jejího zániku v 60. letech po ní ale zůstaly jen části původního náspu. Kromě obnovy řepařské drážky má klub také v plánu otevřít muzeum nejstarší řepařské drážky v Čechách. „Pro budoucí muzejní expozici vlastníme mimo jiné původní historické řepařské vagony z polabských drážek,“ dodal Vanča.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/116703/
Děkuji pane Bobino za upřesňující informaci,stolovou vodu pIVA popijím.
Ad Lubochlast:Prohlídku nechme až na jaro,Krausska ještě není hotová a mužeš to spojit i s návštěvou u nás.O dalším vývoji repliky budu pravidelně informovat.
Připojuji návrh saloního vozu který je skoro také hotov...
Ad Lubochlast:Prohlídku nechme až na jaro,Krausska ještě není hotová a mužeš to spojit i s návštěvou u nás.O dalším vývoji repliky budu pravidelně informovat.
Připojuji návrh saloního vozu který je skoro také hotov...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/115709/
Ad:Lubochlast: Trstí je v okrese P.B. a a je to kousek od obce Pružina.
Odbočuje se tam za obcí Visolaje . Trať je budovaná na soukromém pozemku,
má rozchod 600mm a vozidla jsou vlastní stavby:Služebák,osobní a nakladni.
Dale pak výklopná lora a plošiňák.Zajimave vozidlo je úzkorozchodný fúrik na
rozvážení štěrku.Trať má zatím asi tak 300 m , 3 veksle , točnu a male depo.
Zajimavostí je úrovňové křížení trati vlastní konstrukce.Majitel by rád koupil
nějakou provozní BNku či BNDčko což je dnes již problém.Jediná věc která se
mi nepozdává je použití nárazníkú,středové spřáhlo by v ostrých obloucích
chodilo lépe....
Odbočuje se tam za obcí Visolaje . Trať je budovaná na soukromém pozemku,
má rozchod 600mm a vozidla jsou vlastní stavby:Služebák,osobní a nakladni.
Dale pak výklopná lora a plošiňák.Zajimave vozidlo je úzkorozchodný fúrik na
rozvážení štěrku.Trať má zatím asi tak 300 m , 3 veksle , točnu a male depo.
Zajimavostí je úrovňové křížení trati vlastní konstrukce.Majitel by rád koupil
nějakou provozní BNku či BNDčko což je dnes již problém.Jediná věc která se
mi nepozdává je použití nárazníkú,středové spřáhlo by v ostrých obloucích
chodilo lépe....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/115622/
Protože parcelu nikdo nevyužívá, nečekali radní, že by plán někomu vadil. Přesto se lidé ozvali. „Postavili se proti tomu hlavně ti, co v sousedství bydlí,„ poznamenal starosta.
Argumentů mají odpůrci budování železnice více - jednak by se podle nich parcela znehodnotila, a také poukazují na fakt, že jedinou přístupovou cestu do parčíku by přetnuly koleje. Dnes budou proto o celé záležitosti jednat zastupitelé. Pokud by návrh neprošel, může podle starosty zkusit obec ještě hledat další řešení a nabídnout i jiný pozemek. Podobnou atrakci, jaká by mohla stát v Příkazech, má i Karel Váňa. Jeho dvůr v Drahanovicích-Střížově brázdí modely elektrických vláčků. Podle něj nadšenců, kteří na zahradách nebo v parcích staví modely železnic, u nás přibývá. A jejich exponáty jsou lákavé i pro turisty. „Pod pojem zahradní železnice se ovšem dají zahrnout jak menší modely vlaků, tak třeba stavitelé úzkokolejných železnic, kteří si shánějí vyřazené díly z vápenek a lomů,„ popisuje netradiční koníček Váňa s tím, že vybudovat atrakci pro veřejnost podobnou těm, jak je známe ze zahraničí, u nás není vůbec jednoduché. U větších akcí nesmí chybět stavební povolení, provoz železnice pak může spadat i pod drážní úřad.
(Mladá fronta DNES)