Ázia stredná

Tak tento článok j obzvlášť nepodarený. Autorka nemá ani predstavu, koľko už v Afganistane železníc je a bolo, akých rozchodov. Mimochodom anglický „užší“ je vlastne indický širší. Proste zase jeden zmätok od novinára. Zase jedna spracovaná agentúrna správa asi rok stará. Žeby uhorková sezóna ?

na stavbu železnice :

http://www.sme.sk/c/5268684/afganistan-dostane-vlaky.html

Na cestě po Západním Bengálsku, 2006 (železniční část / Railway Part, CZ)
9. 11. 2009 v 21:00 ČT1

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem krajem Matky Terezy, kde se pěstuje čaj s pověstí šampaňského mezi čaji a jezdí prababička všech lokomotiv.

Pokud by nebylo samostatného státu Bangladéše, nemusel by mít významný indický region přívlastek západní. Lidi na tomto území však pojí společné dějiny, jazyk, sociální struktura a také poměrně unikátní směs hinduismu a islámu. V Kalkatě, metropoli Západního Bengálska, začala svou pouť za blahoslavením Matka Tereza a v tomto městě je i místo jejího posledního odpočinku. I ona si jistě dopřávala šálek místního dárdžilinského čaje, který je podle mnoha vytříbených úst nazýván šampaňským mezi čaji. Aby se ale sláva čaje mohla šířit světem, postavili zde Britové úzkokolejnou dráhu, po které se vzácná pochutina dopravovala do přístavu v Kalkatě. Lokomotiva z roku raz dva stále supí po klikatých kolejích na úpatí Himaláje a je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí.
http://www.youtube.com/watch?v=a9N2ahS7RRA

Indické vlaky přijdou o své nebojácné pasažéry na střechách vagónů. Železniční přepravci společně s vládními úřady plánují jízdu na střeše zakázat a jeden z typických výjevů života v Indii nadobro přenechat už jen obrazovým kronikám.

Celá zpráva: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/192493-indie-se-chysta-zakazat-cestovani-na-strese-vlaku.html

To asi neprojde...

Společnost InterRail, sídlící ve švýcarském Sankt Gallenu, otevřela v indické Bombaji svoji obchodní delegaturu. Vedení převzal Mahesh Kumar (37), který naposledy zastupoval v Indii evropskou spediční společnost a její relace do zemí bývalého Sovětského svazu. Z Indie vedou mnohé dopravní cesty přes Čínu nebo přes Irán, kde se nacházejí klíčové trhy InterRailu ve střední Asii a v Rusku. InterRail Holding AG byl založen v roce 2004 jako dceřiný podnik švýcarské Transinvest – Gruppe.

(Železničář)

Když předseda vlády Manmohan Singh vypravil na podzim loňského roku vlak z Anantnagu do Quazigundu, slavnostně zahájil provoz na posledním, 18 km dlouhém úseku železnice údolím Kašmíru. V současné době osamocená trať bude napojena na indickou železniční síť v Udhampuru, a zajistí tak dopravní spojení za každého počasí mezi státem Džammú a Kašmír a zbytkem Indie, které bylo označeno jako státní priorita. Zbývá však ještě dokončit 167 km dlouhý úsek mezi UdhampuVýrobní a Quazigundem, u kterého vzniklo zpoždění kvůli stavebním potížím.
Studie pro železnici s rozchodem 1 676 mm byly zahájeny v roce 1997 spolu s výzkumem požadavků na výstavbu a předpovědí hustoty provozu. Podrobná stavební studie obtížné trasy napříč hornatým terénem následovala v roce 2001.
Jako zajímavost můžeme uvést, že Quazigund je s nadmořskou výškou 1 722 m nejvýše položenou stanicí se širokým rozchodem v Indii.

(Železničář)

Přetahování s Čínou

Trať má svůj význam i pro Indii. Představuje její jasný záměr postavit se expanzi Číny (druhý soused Bhútánu), která se v posledních letech snaží posílit své postavení na jihu Asie tím, že pomáhá s infrastrukturními projekty zemím jako Nepál či Bangladéš.
Džigme Vangčuk, jeden z nejmladších světových monarchů, se po loňské abdikaci svého charizmatického a respektovaného otce rozhodl pokračovat v jeho modernizačních plánech a rozvážné proměně poustevnického státu. A mimochodem, z rozhodnutí panovníka (otce nynějšího krále) se země sama dobrovolně a bez nucení transformovala z absolutní monarchie do svérázné podoby nejmladší světové demokracie. Loni její obyvatelé poprvé poznali, co jsou to svobodné parlamentní volby.
A nejde jen o tohle. Země hřmícího draka, kterou Zápaďané stále považují za plnou tajemných bohů a démonů, je totiž výjimečná i v mnoha jiných směrech. Vysokohorský státeček velikosti Švýcarska prakticky nezná kriminalitu, neví, co je metla AIDS. „Na vchodech ve svých domovech nepotřebujeme zámky,„ tvrdil mi před pár lety v bhútánských horách průvodce Dava Tsering. Díky své dlouholeté uzavřenosti zůstává Bhútán výjimečným klenotem zachovalé přírody. Jeho lesy jsou hluboké, řeky bystré a čisté, ostrý vzduch voní po borovicích. Jeho osvícení vládcové ale zároveň uznali nezbytnost, aby se země stala součástí globálního světa. Cílem nového panovníka je rovnováha mezi ekonomickou prosperitou a udržováním přírody a kulturního dědictví. O tom, co zamýšlí, hodně vypovídá proslulá teorie o „hrubém domácím štěstí„, jež na rozdíl od známé ekonomické kategorie zahrnuje nejen finanční příjmy, ale i kulturní kontinuitu, ochranu životního prostředí a dobrou vládu.
„To, že jsme rozvojový proces začali tak pozdě, má i své výhody. Můžeme se vyhnout omylům, kterých se dopouštěli jiní,„ řekl mi Dava Tsering. Něco na tom jistě bude, nicméně někteří Bhútánci jsou přesto zneklidněni tím, jak nešetrně vtrhl cizí svět do jejich životů. A brzy zahouká i „železný oř„.

(Mladá fronta DNES)

Himálajské království Bhútán vbrzku učiní zásadní skok do moderního světa. Vybuduje svou první železnici.
Tamní devětadvacetiletý král Džigme Namgjal Vangčuk včera podepsal v Indii finální dohodu na své první zahraniční cestě od loňského nástupu na trůn.
Bude to sice „minitrať„, pouhých osmnáct kilometrů dlouhá, pro zemi na konci světa však bude mít význam vpravdě převratný. Jen si to vezměte: buddhistické království ztracené v čase nemělo až do roku 1960 ani kilometr silnic, neznalo telefon. Do rozzářené televizní bedýnky mohly tisíce Bhútánců poprvé pohlédnout až v roce 1999, v témže roce se připojili i na internet.
Železnice spojí Bhútán s Indií (město Hasimara v Západním Bengálsku a bhútánské Toribari) a má být jednou z nejúchvatnějších na světě. Však také povede přes úpatí Himálaje. Její význam je však především strategický. Král Džigme Vangčuk, který studoval také v Oxfordu, touží podstatně rozšířit obchod s Indií (98 procent bhútánského dovozu tvoří indické zboží, do Indie naopak směřuje devadesát procent veškerého exportu).

(Mladá fronta DNES)

Hned na dvou místech indického státu Uttarpradéš v husté mlze havarovaly vlaky. Jeden se srazil s jinou soupravou, další s traktorem. Nehody si vyžádaly nejméně deset životů, na pět desítek lidí utrpělo zranění.

Celá zráva: http://zpravy.idnes.cz/indicke-vlaky-havarovaly-v-huste-mlze-zemrelo-deset-lidi-pea-/zahranicni.asp?c=A100102_131800_zahranicni_jan

Přes hospodářský růst se nákladní doprava a logistika na indickém subkontinentu kém nerozvíjejí a jsou úzkým úzmístem v napojení přístavů na vnitrozemí. Konstatovalo to nedávné sympozium o kooperaci mezi přístavem Hamburk a Indií. Protože 80 % exportu země jde přes moře, je spojení přístavů s vnitrozemím velmi důležité. Chybějí hlavní drážní trasy, propojení mezi přístavy a překládková centra. V dopravě zboží dominují nákladní auta a experti doporučují větší přesun zboží na koleje.

(Železničář)

http://www.wbn.sk/svet/v-indii-povstalci-vykolajili-vlak/24449-clanok.html

K předchozímu podrobněji:

Nejméně 14 mrtvých si vyžádala srážka osobního vlaku s nákladním automobilem v severní Indii. Dalších 25 cestujících bylo zraněno. Nehoda, jejíž příčiny se stále vyšetřují, se podle dnešní zprávy BBC odehrála v neděli odpoledne. Přeplněný vlak narazil do kamionu s pískem na nechráněném přejezdu poblíž vesnice Rasúlpúr ve státě Uttarpradéš. Na místě zahynulo 11 osob, většinou těch, které jely na střeše vlaku. Další tři lidé podlehli svým zraněním v nemocnici.

Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/pri-srazce-vlaku-s-nakladnim-vozem-v-indii-zahynulo-14-lidi/405594

s nákl. autom.
...Na mieste zahynulo 11 osôb, väčšinou tých, ktoré išli na streche vlaku. Ďalší traja ľudia podľahli svojim zraneniam v nemocnici .....

Zrejme cestovanie na streche nepatrí len do oblasti vtipov a výmyslov. Ale je to reálna skutočnosť !

http://www.cas.sk/clanok/135902/v-indii-sa-zrutilo-potrubie-na-vlak-zahynuli-dvaja-ludia.html

ako v Studénke , na MOrave. Zahynul aj rušňovodič, príliš dlho čakal na pomoc .


http://www.cas.sk/forum/40879/1#msg_162

Nejméně 21 lidí zahynulo ve středu ráno na severu Indie při srážce dvou vlaků. Expresní vlak jedoucí do Dillí narazil u města Mathura do osobního vlaku, který stál na červenou. Dalších 17 lidí utrpělo zranění. Podle agenturních zpráv desítky lidí zůstaly několik hodin uvězněny ve vagonech.

Celá zpráva: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/182155-nejmene-21-mrtvych-pri-srazce-vlaku-v-indii.html

Banda železničních lupičů dnes v chudém indickém státě Bihár brutálně přepadla expresní vlak. Na konci jejího řádění zůstalo nejméně 30 zraněných pasažérů, uvedla agentura DPA.

Celá zpráva

Cestující si mysleli, že se žena snaží spáchat sebevraždu skokem z vlaku. Ona přitom chtěla najít své dítě.

Celá zpráva: http://tn.nova.cz/red/drsny-svet/porodila-dite-ve-vlaku-propadlo-ji-na-koleje.html

Muže tady nechceme! Bylo skoro nemožné, abyste v patriarchálně založené Indii někde zahlédli takovouhle "rebelantskou" cedulku. Až donedávna. Teď ji můžete spatřit na některých indických vlacích. Pravda v poněkud "korektnější" verzi – "Jen pro ženy". další článek

Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/v-indii-jezdi-vlaky-kam-muzi-nesmeji-indky-si-libuji-fho-/zahranicni.asp?c=A091012_102917_zahranicni_ipl

Cestování po nejlidnatějším kontinentě neznamená jen šlapat na plyn nebo se vozit rikšou. Kromě jízdního kola je ve více než třímiliardové Asii nejoblíbenějším hromadným dopravním prostředkem železniční vagon. Druhé třídy, ovšem. Kromě zaoceánských lodí bývá o náboženských poutích v Asii tlačenice i na peroně. A tak se evropským cestovatelům, kteří do jídelního vagonu se záclonkami na oknech rádi procházejí volnou uličkou, vyplatí sledovat kromě jízdního řádu také kalendáře náboženských svátků. Tedy pokud se takhle našlapané Boží cestě chtějí vyhnout.
Největším vlakovým hitem není ovšem pouť do Mekky, protože Saúdskou Arábii nespojují se sousedními zeměmi žádné koleje a teprve od příštího roku tu mají čínské firmy vybudovat muslimům zcela novou železniční síť. Vlaky narvané k prasknutí věřícími proto nemíří do Muhamedova rodiště ani do Mediny, ale přepravují muslimy třeba do Bangladéše, na slavnost Bishwa Ijtema. Letos se tam v Tongi na Světovém muslimském kongresu nedaleko hlavního města Dháky sjely tři miliony lidí. Uznejte, že i letní hudební festivaly v Evropě jsou proti tomu osamělá místa.
Pokud si ale někdo chce k nejlidnatějšímu kontinentu skutečně přičichnout, stačí do těchhle „orient expresů„ nastoupit. Takový cestovní zážitek prý může člověka navždycky změnit a stále častěji to potvrzují i čeští světoběžníci a světoběžnice. Není ostatně divu.
Když se například sunnitští muslimové vracejí ze shromáždění v pákistánském Multanu, jak ukazuje úvodní dvoustránka tohoto fotoeditorialu, na místenky se myslí asi stejně jako na bezpečnost. O zdraví přitom nejde jen pasažérům, kteří na jedoucích vagonech druhé třídy pouze visí. Trasa z Karáčí do Pešáváru zabere dva a půl dne a čtyřicet stupňů je v subtropickém létě standard i na kolejích. Kdo skuhrá, že musí stát ve vlaku z Prahy do Černošic, nenajde v takové soupravě místo.

(Instinkt)