Off Topic II [ARCHIV]

Blooddog:Vieš čo to by si mal aspoň vedieť ako to chodí ani ja nemám rád ked sa do yardu jebú deti čo neviedia nič poriadne namaľovať a potom tam dajú nejakú sračku a taký magori ako vy si myslia že to bol nejkaý writer ale pri tom to bol iba nejaký toy čo nevie čo zo sebou pre informáciu normálny writeri v tom majú aj nejaký poriadok a vedia ako sa tam správať a čo robiť a ked tam idú tak tam už dajú nejaký dobrý panel a to chce nejaké tie roky prace a nie ako si vy myslíte ale nechám vás v tom..Skúste si to namaľovať vy ked ste takú machri..

konecne sem prisiel aj niekto normalny a povedal cistu pravdu blackjack : kasli na nich nikdy to nepochopia alebo to nechcu pochopit ..pre nich to je len "vandalizmus"...

Heh, Krvavý hafane, že ťa ešte nejaký looser animovaný dokáže vytočiť!

blackjack:A co na tom akoze mame vidiet???Vacsinu veci co robia je vandalizmus a za to ich nikto chvalit nebude.Ty budes zjavne dalsi z tych pomatencov co im vypary z farieb zozrali vsetku sedu hmotu a nevedia triezvo uvazovat

Prečo všetkých hádžete do jedného vreca ved o nich nič neviete a do graffiti nevidíte ani na 0,00001% tak neviem koho vy chcete súdiť....

Vyučený malíř pokojů nastříkal desítky nápisů hlavně v Ostravě-Porubě

Desítky posprejovaných ploch na budovách nebo v tramvajích zřejmě nepřinesly devatenáctiletému mladíkovi z Ostravy ani uznání specifické sprejerské komunity. Jeho značku GSB, kterou zanechal na všech možných místech, hlavně v OstravěPorubě, konkurence příliš nebrala. GSB mnohdy překryly jiné nápisy nebo komentáře, což se uznávaným sprejerům neděje. A teď má kvůli zakázanému koníčku vážný problém. Policisté ho odhalili a obvinili. Hrozí mu až rok vězení.
Zástupce ředitele ostravské policie Radovan Vojta uvedl, že v Ostravě je nyní aktivních několik skupin sprejerů. „Jde celkem asi o třicet lidí,„ sdělil. Pod značkou GSB se skrývá vyučený malíř pokojů. „Podezříváme ho z jednatřiceti případů sprejerství. Škodu odhadujeme na sto dvacet tisíc korun,„ uvedl policista Jiří Bulušek. „Setkali jsme se s ním už v roce 2005. Tehdy ještě dělal zeď jinému sprejerovi,„ líčil policista. Letos si učeň vytvořil vlastní skupinu a začal sám nebo s pomocníky, kteří zase kryli záda jemu, nastříkávat různé plochy.
Kromě značek někde vytvořil i figurální motivy. Policista podotkl, že mladík je ochoten napravit škody.
Po boomu graffiti v devadesátých letech nastal přechodný pokles a zhruba poslední čtyři roky se aktivity sprejerů v Ostravě ustálily. „Řešíme asi dvě stě padesát až tři sta případů ročně. Úspěšní jsme v padesáti až šedesáti procentech,„ informoval Vojta. Sprejerství obzvlášť vadí majitelům domů, dopravnímu podniku, Českým drahám, neboť nové drahé fasády i nové tramvaje jsou donekonečna zastříkávány nevzhlednými značkami. Obvod Moravská Ostrava a Přívoz loni například vyhlásil odměnu za dopadení sprejerů, ale akce nebyla moc úspěšná. Sprejeři jsou těžko polapitelní i proto, že se zásadně neudávají, byť třeba mezi sebou i soupeří. Vojta upozornil na jejich hrátky s policií. „Někdy nám nechávají na zdech vzkazy. U jednoho nástřiku bylo například napsáno -Only for Milan Klézl, což je náš policejní mluvčí,„ řekl Vojta.
Graffiti se věnují hlavně mladíci, někdy i děti, ale i dospělí muži. „Tento problém se většinou vyskytuje v určité vývojové fázi. Mladí lidé se potřebují zviditelnit a zároveň být neviditelnými, vyjádřit protest proti konvencím,„ uvedla ostravská psycholožka Ludmila Mrkvicová. Podotkla, že pokud to někomu zůstane i ve starším věku, může jít o vážnější problém. Odhalovat sprejerství v poslední době pomáhají bezpečnostní kamery a také to, že u policie jsou již specialisté, kteří znají prostředí sprejerů.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)

Na nedostatek kreativity si nemůžou stěžovat neznámí vandalové, kteří posprejovali hned několik železničních vozů v břeclavském depu. Policistům se jejich nápisy nastříkané v různých barvách nepodařilo identifikovat. Jejich adrenalinový zážitek přišel České dráhy na dvacet tisíc korun.

(Břeclavský deník)

Je graffiti vandalismem, či uměním? „Platí obojí,„ říká šéf Semaforu Jiří Suchý a dodává: „Když vidím klikyháky na historické budově, tak mi to vadí. Ale hezký obraz na šedivém panelu od někoho, kdo umí a má co říct, si prohlédnu rád a s chutí.„
Historie nápisů a maleb na zdech sahá až do starověkého Říma. Ve své moderní podobě se graffiti začalo objevovat v 70. letech minulého století v New Yorku. Důvod? Vyjádřit se přímo na ulici.
S pádem tzv. železné opony se tagy a kresby začaly objevovat také v Česku. Bohužel, od prvopočátku chyběly legální plochy, a tak se writeři prezentovali všude - na šedivých zdech, soupravách metra i na domech s novými fasádami.
V té chvíli se graffiti začalo stávat rovněž synonymem pro vandalismus.
Legálů je málo
Nyní hlavní město nabízí jen šest legálních ploch, kde se mohou writeři projevit bez strachu z postihu. Na další legály si ale mohou sprejeři nechat zajít chuť - město jim totiž nemá zájem vyjít vstříc a odmítá s nimi i byť jen jednat.
Přitom by si mohlo vzít dobrý příklad z Plzně. I ta měla s graffiti zásadní problém, třeba když sprejer Tomáš Jelínek v roce 2004 během jediné noci přestříkal 21 nápisů Plzeň na značkách a přejmenoval tuto metropoli na Prahu.
Dnes pracuje Jelínek pro město, když „zdobí„ šedivé budovy veselými obrázky. Nedávno takto zkrášlil stanici monitoringu ovzduší, když nenápadnou budku v centru přetvořil v akvárium s rybičkami a radnice mu ještě zaplatila barvy. Suchý má řešení
„Určitě souhlasím s tím, že by tvůrci graffiti měli mít na své obrázky legální prostor,„ tvrdí Jiří Suchý a má i tip, jak potrestat toho, kdo bude čmárat na nové fasády.
„Na začátku příštího roku bych vyhlásil, že kdo bude při této činnosti chycen, bude okamžitě zaregistrován do databáze a na konci roku spolu s dalšími odhalenými sprejery zaplatí i škody za ty, kteří chyceni nebyli,„ říká a k reakci, že by ale v tom případě šlo o kolektivní vinu, dodává: „To ne. Já bych to spíše nazval hrou s předem danými pravidly.„

***

CO HROZÍ SPREJERŮM - § 257B (PLATÍ OD 1. 7. 2001) (1) Kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo spáchá-li takový čin opětovně, nebo spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

ZAJÍMAVOSTI

* za graffiti zatím žádný sprejer do vězení nešel - trestem zůstávají hlavně veřejně prospěšné práce a peněžité tresty
* vyčistit metr čtvereční zdi poničené sprejerem stojí od 800 do 1200 Kč
* České dráhy a Dopravní podnik hl. m. Prahy vydávají za nátěry, ostrahu depa a mytí vozů ročně milionové částky

(24 hodin)

Všichni víme, že prováděním graffiti vznikají společnosti značné škody, které například u Českých drah a městské hromadné dopravy jdou do desítek milionů. Obrana proti těmto přestupkům a škodám na majetku je málo účinná. V centrech větších měst pomáhají orgánům policie kamerové systémy. Ani ty však problém zásadně neřeší, neboť sprejeři se v daných městech přestěhují do jiných lokalit, kde kamerové systémy nejsou. pokud se podíváme na trestní postihy podle zákona, lze říci, že ani ty problematiku graffiti účinně neodstraní.
Sprejeři se trestají podle zákona o přestupcích 200/1990 Sb. podle § 258, který byl v nedávné době novelizován; sprejerům lze za poškození cizí věci uložit trest od 3 do 8 let odnětí svobody. Platné právní předpisy umožňují ohodnotit práci sprejera pokutou až 50 000 Kč, pokud „poškodí veřejné prostranství, veřejný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení„ (§ 47 odst. 1 trestního a přestupkového zákona). Podle výše způsobené škody může jít i o trestný čin se soudním projednáním a uložením trestu, ať již podmíněného nebo dokonce nepodmíněného (v závažnějších případech). Poněkud hůře než veřejné zařízení, objekt či prostranství je na tom soukromý majetek. Ten, „kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku nebo se o takové jednání pokusí„ (§ 50 odst. 1 přestupkového zákona), může být potrestán (nebo spíše odměněn) pokutou až 3000 Kč. Problémem, který s trestáním souvisí, je přistižení sprejerů při činu. Pracují totiž ve skupinkách, a navzájem si tak pomáhají před odhalením policií. Když náhodou k jejich dopadení dojde, lze jejich konání většinou hodnotit jako přestupek, který se trestá finanční pokutou. Větší škody se sprejerům jen velmi těžce prokazují, neboť obvykle chybí usvědčující důkazy. Pokud se přece jen podaří větší škody dokázat, často tyto případy končí mimosoudním vyrovnáním, protože do případů jsou kromě samotných sprejerů zapojeny desítky občanů (majitelů poškozených nemovitostí), a soudní procesy se potom řeší velmi zdlouhavě. V případě graffiti není možné a žádoucí uzavření případu odkládat. Z těchto důvodů většinou obě strany přistupují na mimosoudní vyrovnání, a výrazně tak ulehčují práci policie. Součástí trestů pro sprejery bývá také odstranění provedených graffiti, a tím výrazné snížení škody. Na tomto způsobu trestu se většinou souhlasně dohodnou obě strany, protože je oboustranně výhodný. Uzavřít tuto kapitolu mohu konstatováním, že i když se zákon pro trestání sprejerů velmi zpřísnil, nebylo a nebude vůbec snadné s ním účinně proti sprejerům bojovat. Jedná se o velmi komplikovaný problém, jehož nápravu nevyřeší zpřísnění represí. Poslední slova asi mnoho lidí odmítne, ale já se domnívám, že čas ukáže, kdo z nás měl pravdu. Víceleté vězení zůstane něčím tvrdým a rázným, ale zcela jistě se nestane řešením. Nyní bych se rád zamyslel nad otázkou, zda graffiti považovat za umění, nebo vandalismus. Zhodnotit problematiku graffiti v několika větách není jednoduché. Na jedné straně stojí poměrně početná skupina sprejerů, pro které je graffiti vyjádřením pocitů, fantazie, jejich formou protestu, výrazu svobody, vzrušení, adrenalinu, je to jejich kultura, životní styl, jejich život, jejich všechno. Na druhé straně pak stojí neodstranitelný problém - společnosti páchají obrovské škody. Lidé většinou jejich počínání jednoznačně odsuzují, neboť počmárané ulice měst, budovy institucí, nádraží a někdy i historické památky vyvolávají záporné reakce. Negativní názor občanů na graffiti lze do jisté míry chápat, protože chování sprejerů považují za zcela odsouzeníhodné a těžko budou naslouchat argumentům, které by toto počínání nějakým způsobem hájily. Proto nebudou chtít slyšet, že pouliční vandalismus mají na svědomí sprejeři, kteří nejsou ochotni dodržovat jisté zásady graffiti, a tím výrazně škodí nejen sobě, ale především utvářejícím se vztahům mezi společností a kulturou graffiti. Zajímavý názor na graffiti vyjádřil Milan Knížák, ředitel Národní gal