Do Polska zkuste jet přes Głuchołazy

9.7.2007 16:40 Jiří Mazal

Po dlouhých letech a téměř nekonečných tahanicích byl konečně zprovozněn pohraniční přechod Głuchołazy, a jelikož polská strana se ohledně spojů vždy vyznačuje značnou nevyzpytatelností, rozhodl jsem se podniknout výlet vlakem do hlavního města tamějšího vojvodství Opole. Nikdy není jisté, zda stávající dva páry spěšných vlaků budou jezdit i nadále a hlavně v přijatelný čas.

 

I tak představuje trochu problém stihnout Sp1801 s odjezdem z Jeseníku v 7.49. Možností je odjet ze Zábřehu na Moravě v 5.42 (přípoj od IC Manažer) nebo z Olomouce přes Uničov v 4.00.

Pro cestu jsem se rozhodl v pracovní den, kdy je přeci jen větší nabídka spojů, a to zejména autobusových, které jsem v Polsku využil. Trochu mě překvapilo, že ranní osobní vlak s odjezdem ze Šumperka do Jeseníku v 5.47 je veden sólo motorovým vozem řady 831, navíc nepříliš zaplněným, ale asi ne všude České dráhy zaznamenávají nárůst cestujících. V Jeseníku už nás čekal Sp1801 do Opole, tvořen dvěma vozy řady B z Brna (nejspíše od některého z brněnských rychlíků) a jednou ze zdejších „zamračených“. Cestujících bylo velmi málo, odhadem asi deset.

 

 

V Głuchołazech proběhla velmi laxní celní prohlídka, kterou v polských poměrech nepamatuji, naše občanské průkazy polského celníka dokonce vůbec nezajímaly. Ani mé „pobíhání“ v kolejišti je nijak nerušilo. Jaký to rozdíl oproti přechodu např. v Miedzylesie, kde nás nenechali vystoupit do té doby, než zkontrolovali celý vlak, a to jsem ještě musel škemrat. Zdejší technologie vozby je vyřešena velice efektivně, Sp1801 se tu křižuje s Sp1800 do Ostružné, který je tvořen polskou soupravou včetně lokomotivy, takže si oba stroje své vagony pouze „prohodí“, aniž by se v Głuchołazech dlouho zdržovaly. „Zamračená“ hned najede na polskou soupravu a odjede s ní do Ostružné, kdežto lokomotiva SU 42 z polské soupravy najede na náš vlak a pokračuje směr Nysa. V Nyse pak probíhá téměř půlhodinový pobyt, lokomotiva objede soupravu (je zde úvrať) a vyplatí se zajít si do nádraží budovy, kde je bufet vybavený teplým čajem, kávou či jinými pochutinami. Trať z Nysy do Opole se v ničem neliší od typických polských lokálek, pomalá rychlost po rozbité trati a všude samá rovina. Cestou se křižujeme jedním ze zdejších „busu szynovych“, tedy motorvozů SA 103, které se v hojném počtu spolu s SA 106 vyskytují zejména na hlavní trati z Nysy do Kedzierzyn Kozle.

 

 

Opolské nádraží stojí rozhodně za vidění, tak jako řada budov v kraji je postavena z červených neomítnutých cihel, obklopená kolejištěm z obou stran, a krytá nástupiště zůstala dřevěná přesně tak, jak je kdysi postavili Němci. Budova je citlivě zrekonstruovaná a pozornému oku neuniknou ani nádherná kování u stolků ve vestibulu. Že je Polsko silně věřící země, není žádným tajemstvím, ale svatá Kateřina s vlastním oltářem a železničním kolem u nohou přímo na nástupišti mě opravdu dostala.

 

Opole má asi 130 tisíc obyvatel a zajímavé je zejména náměstí s překrásnou radnicí ve florentském stylu, obklopenou barokními domy. Zdejší univerzitu by asi leckteří naši studenti záviděli, moderně zrekonstruovaná budova se spoustou volně přístupných odpočinkových prostor. Naopak snad každý průvodce vám bude vnucovat františkánský kostel a klášter, ale ty jsou momentálně v rekonstrukci, jak zvenčí, tak uvnitř.

 

 

Jelikož zpáteční Sp 1802 do Jeseníku jede až v 16.23, rozhodl jsem se pro alternativní cestu autobusem. Autobusové nádraží je hned vedle vlakového, ale je na něm trochu horší orientace, autobusy do Głuchołaz, event. do Nysy, jezdí z nástupiště č. 13 a 14, které jsou naproti odjezdovým tabulím, poněkud skryté odstavenými autobusy. Jízdní řády polských autobusů lze zjistit ze stránky http://www.rozklady.com.pl (nezapomeňte zadávat názvy zastávek v polských znacích, tedy Głuchołazy, a ne Glucholazy!). Přímý autobus do Głuchołaz jede denně např. v 13.55, dostatek spojů jezdí i do Nysy a zejména mezi Nysou a Głuchołazy. V kvalitě polské autobusy poněkud zaostávají za českými, vozový park je velmi pestrý a často se vyskytují dveře „na kliku“, nikoliv pneumaticky ovládané od řidiče.

 

 

V Głuchołazech staví autobus přímo u bývalé zastávky Głuchołazy Miasto, ležící na dnes již pro osobní dopravu zrušené trati Głuchołazy – Głuchołazy zdrój. Zastávka působí dojmem, jako kdyby odsud měl každou chvilku odjet vlak, jen koleje jsou kapánek zrezlé. Uvnitř zastávky sídlí jakýsi obchod, a dokonce se dochovalo pokladní okénko s nápisem „kasa nieczynna“. Došel jsem až ke zrušené konečné Głuchołazy zdrój, po které zbyla jen zarostlá výhybna bez označení stanice a chybí tu jakákoliv nádražní budova. Je trochu s podivem, že by lidé nejezdili vlakem z Nysy do Głuchołaz vlakem, který je zaveze přímo do centra, ale v Polsku je v tomto ohledu všechno možné. Samotné nádraží Głuchołazy je docela daleko a poměrně rozsáhlé, s vlastním nákladním nádražím. Odjížděl jsem v 18.03 R 884 do Jeseníku a celní kontrola tentokrát proběhla ještě dříve, než jsem došel na peron. Stačilo zamávat polskému celníkovi před nosem občankou, českého pohraničníka jsem tentokrát vůbec nezajímal.

 

 

Důležité je také se zmínit o ceně, nabídky typu Nysa special nebo Opole special jsou typicky nevýhodné, jak už to u řady mezinárodních slev bývá. Głuchołazy jsou vedeny jako neobsazená stanice, lze se tam dostat za vnitrostátní jízdné, pokud si v nich nastoupíte, průvodčí vás v českém vlaku odbaví bez přirážky. Totéž platí o polském průvodčím, který vám vypíše ručně psanou jízdenku,  cena činí do Opole 11 Złotych, o víkendu je nižší, ještě levnější je zpáteční (nabídka Bilet wycieczkowy). Autobus Opole – Głuchołazy pak stojí 11,80 Złotych. Možností na výlet se nabízí několik, navštívit lze například Otmuchowská jezera či Brzeg, velmi pěkné město ležící na trati mezi Opole a Wroclaví.

 

 

Galéria

Súvisiace odkazy