Den na pohraniční stanici

V roce 1873 podepsána dohoda mezi Bavorským královstvím a c. a k. Rakousko-Uherskem o propojení tratí Královské bavorské východní dráhy a Plzeňsko-březenské. Trať z Čech byla do tohoto nádraží dokončena 20. 10. 1877 a z Bavorské strany 15. 11. 1877. Zároveň byla na státní hranici německou stranou vystavěna osově souměrná mohutná budova železniční stanice, jejíž polovinu, odkoupila Plzeňsko-březenská dráha.

V roce 1938 narychlo opouští oblast české obyvatelstvo, přičemž železnice v tom sehrává důležitou roli. Až do roku 1945 spravuje celou stanici říšská dráha (DRB). Po příchodu americké armády je státní hranice ve stanici obnovena a obnovuje se také pohraniční provoz pod dozorem armád. Situace se normalizuje. Jsou tudy vedeny transporty odsunutých sudetských Němců. Po roce 1948 je postupně utlumována doprava. Dne 3. 9. 1953 dochází k úplnému zastavení dopravního styku s Německými drahami.

Všech 11 kolejí je přerušeno podél hranice plaňkovým plotem a na nástupišti 1 m od státní hranice dochází k výstavbě zdi z tvárnic. Ve štítu zvýšené české části budovy směrem do Německa pár metrů od hranice je vztyčena rudá pěticípá hvězda, pod níž jsou veliké portréty Lenina a Gottwalda. Po únosu rychlíku z Aše do západoněmeckého Selbu je na trati zřízena „speciální“ dopravna Debrník, což vlastně byla jen lichoběžníková tabulka s výkolejkou na širé trati, od níž ovšem měli klíč pouze příslušníci Pohraniční stráže. 

Provoz ve stanici měl zcela zvláštní charakter. Na německé straně běžně jezdily vlaky i s cestujícími na svoji „polovinu“ nádraží „k plotu“ a na opačné, tedy české, jezdily vlaky také až „k plotu“, a to kvůli úvrati Mn vlaků obsluhujících pilu a manipulační sklad dřeva. Vše za přísného dohledu Pohraniční stráže. DB omezují další spoje a vyhlašují ukončení provozu do Zwieselu. Na straně ČSSR je plánováno ukončení tratě v Železné Rudě městě.

Po roce 1989 jsou vypracovány projekty zcela nového kolejiště a provizorní oprava české strany budovy. To vše k novému jízdnímu řádu 1991/1992, tedy 2. 6. 1991. Stavební práce se rozbíhají naplno. DB zavádějí náhradní autobusovou dopravu a ve stanici se buduje ostrovní nástupiště i ostatní koleje. Provoz na německé straně časem přebírá Regentalbahn s nově dodanými motorovými vozy, ale v tarifu DB. Česká strana budovy je opravena.

Při nedávné rodinné dovolené na Šumavě poblíž Železné Rudy jsem vynechal stopu běžeckou a nahradil jí stopou železniční - průzkumem pohraniční stanice Železná Ruda - Alžbětín / Bayerisch Eisenstein. Na státní hranici panoval jakse patří celkem klid, poněvadž už jak Bavorsko tak Česká republika jsou členy schengenského systému, tak zde člověk nespatřil dříve všudypřítomné pohraničníky.

Při vstupu na nádraží z Bavorské strany vás na první pohled upoutá mohutné depo - nyní jako Localbahn Museum Bayerisch Eisenstein. Bohužel měli zavřeno, tak jsem se dovnitř nedostal. Ale venku stál železniční pluh - Klime-Schneepflug DB 80 80 9460053-9. Při příchodu na nástupiště jsem měl štěstí na německé motorové vozy řady 650 společnosti WaldBahn o výkonu 228kW, které přijely z Plattlingu a pokračovaly dále směr Špičák. Na 5té a 6té koleji stály soupravy s Klatovskými Brejlovci připraveny odjet směrem do vnitrozemí. Ale mezitím odjela souprava s "Kocourem" s vozy řady 020 směr Železná Ruda.

Po příjezdu druhé soupravy bavorské 650tky, ve 14:12, a vyvalení se většiny cestujících a jejich odchodu směr Bayerisch Eisenstein, do vlaku nastoupila česká průvodčí a souprava se vydala směrem do vnitrozemí. Před odjezdem "Klatovských brejlí"(754 006-5) v 15:18 na Os 7501 do Plzně se přiřítil Brejlovec 754 015-6 jako R852 z Prahy. Zbylé jedny "Klatovské Brejle" (754 029-7) zde čekaly na podvečerní odjezd do českého vnitrozemí.

Titulní snímek: Hraniční kámen na nástupišti © Tomáš Pokorný