Přípojné vozy na našich kolejích: řada 043

Vozy řady 043 nejsou pouze nejnovější, nýbrž také svým způsobem nejzajímavější z celé flotily „přívěšáků“ Českých drah. Nemám teď na mysli zrovna jejich pokrokové a zajisté vysoce sofistikované řešení, nýbrž jejich atypickou délku. Doposud se přípojné vozy určené ke konkrétním vozům motorovým vyráběly nejen v podobném designu, ale také ve stejné nebo obdobné délce vozové skříně – od zcela identických staveb „Hurvínků“ a k nim určených vozů Clm až třeba po vozy řad 852/853 a 053 s délkou lišící se o necelých 30 centimetrů. Tady je všechno jinak a rozdíl v délce vozu motorového a přípojného (a pochopitelně i na stejné platformě postaveného vozu řídicího) činí rovných pět a půl metru.

Vývoj a výroba

Popis

Vůz řady 043 je určen k využití nejen jako vložený ve vratných soupravách s motorovým vozem řady 843 a řídicím vozem řady 943, ale také jako přípojný vůz k motorovým vozům řad 842 a 854. Toto využití je však - vzhledem k počtu vyrobených a dodaných přípojných vozů - spíše jen teoretické.

Jeho skříň je v půdorysu rozčleněna na tři stejně velké oddíly pro cestující, které mají po 24 sedadlech v uspořádání 2 + 2 proti sobě, a dva nestejně velké nástupní prostory mezi nimi. Ve větším z nich je umístěna buňka WC a je zde místo pro přepravu rozměrných zavazadel a jízdních kol. Čela vozu jsou průchozí, sklopné přechodové můstky jsou kryty pryžovými návalky. K nástupu a výstupu cestujících slouží jednodílné předsuvné dveře se sklopným schůdkem, které jsou dálkově zavírané a blokované z hnacího vozidla a při pobytu vozu ve stanici je ovládají cestující tlačítky - stejně jako vnitřní posuvné dveře. Vytápění zajišťuje teplovzdušný naftový agregát, osvětlení interiéru je zářivkové.

Dalším popisem uspořádání, vybavení a vnějšího vzhledu vozu vás nebudu unavovat, jsou snad dobře patrné z typového výkresu a z příslušných fotografií v textu či v navazující galerii obrázků. Mnohé další podrobnosti o jeho konstrukci může informací chtivý čtenář zjistit v pramenech, které jsou uvedeny v odkazech na konci tohoto článku. Základní technické a výrobní údaje ukazuje tabulka:

Provoz

První z prototypových vozů byl po vyrobení podrobován příslušným zkouškám, mj. také na ŽZO, v soupravě dále tvořené motorovým vozem 843.001-9 a řídicím vozem 943.001-8. Na podzim roku 1996 se účastnil provozních zkoušek vratné soupravy s motorovým vozem 843.002-7 a řídicím vozem 943.001-8 na ramenech Studénka - Praha-Libeň - Studénka - Praha-Libeň a Praha-Libeň - Studénka - Kolín - Studénka.

Oba prototypové vozy byly po převzetí českými drahami předány v rámci celé vratné soupravy do PJ Krnov DKV Olomouc, kam bylo posléze dodáno i 14 vozů sériových. O ty další se podělily PJ Děčín (9 vozů), Chomutov (5 vozů) a Liberec (2 vozy). Později vozy přípojné vozy cestovaly spolu s vozy motorovými, krnovské se přestěhovaly se zrušením této provozní jednotky do Olomouce a některé původně severočeské se na čas podívaly do Brna.

V současné době je ve stavu Českých drah všech 32 původně dodaných vozů řady 043 a jsou dislokovány (alespoň podle údajů z LOKOstatistiky upravených vlastním pozorováním) takto:

• DKV Česká Třebová, PJ Liberec: 003 - 010, 013, 014, 016, 020, 021, 026 - 028, 029 – 032
• DKV Olomouc, PJ Olomouc: 001, 002, 011, 012, 015, 017 - 019, 022 - 025

Pokud jde o jejich provoz samotný, je třeba zmínit zejména jejich počáteční potíže s dvojkolími, které se ovšem týkaly i vozů motorových a řídicích. Pravidelný provoz vozů 043 byl zahájen v lednu 1997, avšak už po roce se začal i u těchto vozů projevovat problém, který postihl nejdříve vozy motorové – vydrolování materiálu z jízdní plochy dvojkolí. Nakonec Drážní úřad svým rozhodnutím ze dne 20.4.1998 nařídil vozy všech tří řad odstavit z provozu. K jeho opětovnému obnovení došlo postupně, s pokračujícími výměnami dvojkolí za vyhovující, od července 1999.

Přípojné vozy řady 043 se v provozu osvědčily a svými chodovými vlastnostmi i pohodlím přispěly ke zvýšení kultury cestování na neelektrifikovaných tratích ČD. Z tohoto pohledu je možno konstatovat, že jejich hlavní nevýhodou je jejich naprosto nedostatečný počet (který převyšuje jen o jeden motorové vozy řady 843 - a přitom by měly být provozovány také s motorovými vozy dalšími, především řady 842.)

Několik slov závěrem

Také v tomto případě velice uvítám jakýkoliv podnět na doplnění či upozornění na nepřesnost textu, ať už v diskusi nebo elektronickou poštou. Je pochopitelné, že jsem z důvodů omezenosti prostorové a (z pohledu čtenáře běžného, netoužícího studovat dlouhé litanie) také časové nemohl v této stati předmětnou problematiku rozebrat do všech podrobností. Některé další lze nalézt v odkazech uvedených na konci; jako vesměs u přípojných vozů však ani v u této řady v nich není informací nadbytek.

Připojená galerie vám možná bude připadat tentokrát trochu nudná, ale to už tak v případě nemotorových vozů bývá. A zde je to umocněno také tím, že by do ní sice bylo možno přidat i něco snímků traťových, ale ty se už pochopitelně objevily v mých článcích o příslušných vozech motorových i řídicích a bylo by zbytečné je zveřejňovat znovu. A pokud se vám zdá obdobných snímků vozů řady 043 v galerii příliš, chtěl jsem dokladovat i změny, jimiž prošly, především pokud jde o jejich dislokaci, oběhy, ale také třeba opravy laků. V každém případě mají mé snímky účel ryze dokumentační, nikoliv okrasný.

Prameny a odkazy:

1. Katalog osobních vozů, přípojné
2. „Atlas vozidel - Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
3. Motorový vůz řady 843, souprava 843+043+943
4. „LOKOstatistika“, produkt autorů webu LOKOstránky.net

Poděkování:

Tentokrát děkuji za nezištné poskytnutí údajů o tvorbě koncepce těchto přípojných vozů a jejich provozních problémech nejmenovanému pracovníkovi Českých drah.

Titulní snímek: Vůz 043.016-5 na konci R 982 Pardubice - Liberec v Turnově dne 29.4.2007 © PhDr. Zbyněk Zlinský