Je strojvedoucí jediným viníkem nehody?

Teď strojvedoucí jezdí podle návěstidel. V neděli vlaky odjížděly z páté a šesté koleje hlavního brněnského nádraží a zatímco u prvních čtyř kolejí uzlu má každá vlastní návěstidlo, pátá a šestá je má společné, doplněné ovšem u obou kolejí ještě cestovým. (Ovšem v mnoha případech vzhledem k délce souprav je stejně “cesťák” pro strojvedoucí k ničemu, protože stojí až za ním) O tom, z které koleje smí odjet vlak, dále rozhoduje číslice indikátoru návěstidla. “Podle mě se to stalo tak, že na páté koleji byl osobní vlak do Tišnova a na šesté pantografická souprava do Letovic. Osobní do Tišnova jel pozdě a pět minut po pravidelném odjezdu, tedy přesně na pravidelný odjezd pantografu, se rozsvítilo zelené světlo pro odjezd do Tišnova. Strojvedoucí vlaku do Letovic na šesté koleji viděl volno na odjezdu a udělal osudovou chybu. Nezkontroloval indikátor, stačila mu zelená na návěstidla a fakt, že je čas jeho pravidelného odjezdu. Dal se do pohybu a narazil do vlaku do Tišnova,” uvedl jeden ze strojvedoucích. Chybu kolegy nepopírá, pokud skutečně přesně tak vypadala nehodová situace, je strojvedoucí pantografu viníkem. “Kdyby byla zachovali výpravu vlaku výpravčím, nehoda by se jistě nestala. Výpravčí by najednou dva vlaky v jednom směru nepustil,” dodal.

Dopravní náměstek uzlové stanice Brno Adolf Chalupník nesouhlasí. Je spousta nádraží, kde vlaky jezdí bez asistence výpravčích, fungují tak ve francouzském Lyonu a na spoustě míst v Evropě. “Indikátor s číslem koleje je tak velký, že pokud nemá strojvedoucí osm dioptrií, nemohl jej nevidět. A pokud jej neviděl nemá co dělat na lokomotivě. Svádět to na absenci výpravčích, řídících jízdy vlaků, je špatné,” řekl Chalupník. “Brno je ukázkový příklad nádraží, kde je úspora výpravčích jednoznačným krokem proti bezpečnosti provozu. Stanice je v dvojnásobném oblouku, ve tvaru S se špatnou viditelností a některá návěstidla lze vidět až z vzdálenosti třicet metrů. Autor myšlenky na zrušení výpravčích, která nepřímo umožnila vznik této situace, je z obliga, on nic neprojel, to strojvedoucí. Ale jaké jsou podmínky pro bezpečnost jízdy vlaků, nikdo neřeší,” zlobí se strojvedoucí. Dodal, že podobná situace jako v neděli, se v Brně již jednou stala, ale bez následků.

“Máme zjištěno, jak se nehoda stala, ale na konkrétní závěr šetření je ještě brzy,” řekl náměstek generálního inspektora Drážní inspekce Jan Kučera. Odmítl komentovat, zda by se nehoda v případě rozhodování o odjezdu přímo výpravčím stala, nebo ne. “Až bude šetření nehody uzavřeno, budeme teprve rozhodovat, jestli k němu dáme nějaké doporučení na nápravu situace.

I když se o tom tedy oficiálně nemluví, neoficiálně se většina lidí shoduje, že usilovné rušení výpravčích není zrovna tím nejlepším řešením, zvláště v případě natolik nepřehledných nádraží, jako je Brno. Paradoxem je, že zrovna v Brně výpravčí slouží dál. Někdo musí strojvedoucím předat potřebné rozkazy. Jen už ale výpravčí nechodí vypravovat vlaky. Takže o úspoře pracovních sil se ve spojení s ukončením výpravy vlaků v Brně nedá moc mluvit.

Použité foto: © PRÁVO – Jan Chmelíček