BLÍZKÝ VÝCHOD 2008. DÍL I.: PŘÍPRAVY

Předem bych rád upozornil, že nejsem ortodoxním mašinkářem, nemám rád romantické bohem i cestujícími zapomenuté lokálky, naopak, ocením jednoduchý (user friendly) a fungující dopravní systém. Proto v následujícím textu nebudou jezdit jen a jedině vlaky, ke kterým mám přeci jen vztah nejsrdečnější, ale proletíme se také letadlem, svezeme lodí, autobusem, servisem, taxíkem, který v dopravní obslužnosti může najít své uplatnění (ovšem né za ceny u nás obvyklé), metrem i tramvají. Cílem tohoto článku není dané systémy odborně popisovat, bohužel nemám čas ani možnost vysedávat ve specializovaných knihovnách nad zahraniční zájmovou literaturou. Záměrem je jen skromně se podělit o nabyté zkušenosti z cestování překvapivě velmi dobře fungující veřejnou dopravou východním směrem od našich, Vašich i společných hranic Evropské unie. A jak se pozná dobře fungující veřejná hromadná doprava? Když se nevidomý negramot kdykoliv, rychle a levně dopraví z bodu A do bodu B. Arábie je jedinečný kraj, kde si přesně tohle můžete vyzkoušet.

Itinerář

S moji ženou jsme poprvé přivoněli k Orientu v Černé Hoře roku 2005, podruhé v Makedonii o rok později, kde jsme se rozhodli navštívit tureckou východní Anatólii – splněno na jaře 2007. A tam, kdesi u města Şanlıurfa, poprvé se v mé hlavě vyrojily choutky na Syrskou arabskou republiku. A na podzim mohla cesta začít, nejprve stádiem prvotních příprav. Světlo světa spatřil první náčrtek itineráře. V té době jsem o použití letecké dopravy neuvažoval, proto byl třítýdenní program omezen nedělním odjezdem slavného Toros expresu z İstanbulu a jeho středečním návratem zpátky do města na dvou kontinentech.

Nádraží Beograd

Ohledně „návozu“ do İstanbulu jsem přemýšlel o trase přes Bělehrad (Citystar Bulharsko do Kapikule Gr + návazná úseková jízdenka do İstanbul Sirkeci [čti sirkedži]). Aktuální cenu lze zjistit na www.jizdenka.cz – nezapomeňte, že Citystar lze koupit nejpozději 3 dny před odjezdem, k tomu přihlédněte při volbě prvního dne platnosti. A jelikož jde o český systém, nabídku Citystar umí „vydat“ pouze z ČR nebo ze státní hranice. Bohužel, aplikace v některých směrech volí poněkud nestandardní trasování, které nejde příliš měnit.

V době prvotních příprav se pro cestu do İstanbulu dalo použít také pohodového Transbalkánu přes Rumunsko. Zvažovaná méně komfortní trasa přes Bělehrad měla následující nevýhody:
- nutnost přestupu v Bělehradu při cestě tam;
- do ubytovacích vozů Beograd expresu nelze uplatnit východní slevu „GS přeprava“, jelikož jsou vedeny náležitostmi ÖBB;
- problematická možnost rezervace lůžkových lístků na přímý vůz Beograd – İstanbul z Unipoku, kterou lze překonat e-mailem do bělehradského Wasteelsu – viz www.seat61.com/Turkey.htm. Nutnost uhradit jízdenku na místě v cashi místní měny a téměř jisté zpoždění Beograd expresu může přivodit stresovou situaci (naštěstí je hned vedle Wasteels směnárna);
- při zpáteční cestě nutnost přestupu v Sofii od lůžka BDŽ z İstanbulu do lůžka BDŽ do Vídně, které do své cílové stanice často ani nedojede, jelikož Beograd expres v Bělehradě na zpožděný rychlík od Sofie a svůj vlastní přímý vůz nečeká. Proto taky nedoporučuji přestup v Bělehradě, lepší je trávit noc v odstaveném bulharském lůžku čekajícím na ranní Avala InterCity (pročež lůžko končí v Budapešti – aby stihlo obrat zpět) než někde na opuštěném nádraží. ŽS sice v těchto případech inzerují hotel zdarma, ale o půlnoci bych to raději nezkoušel;
- problémy při koupi lůžka Sofia – Budapest (– Wien), které snad ani nespočívají v jeho obsazenosti, jako spíš v potřebě bulharských lev, nebo platbě v EUR ve vagóně jistě vydřidušskému Bulharovi. V létě 2006 se mi povedlo v pražském Wasteels zakoupit (za standardní západní cenu) na ono lůžko (kurs 460/340/346) rezervaci v úseku Niš – Győr (na cestu z Makedonie), zopakovat tento úspěch se mi ale již nikdy později nezdařilo.

Kurs 460/340/346 WLAB BDŽ Sofia - Wien na IC 344 Avala na trati Beograd - Novi Sad

A subjektivně jen jednu výhodu:
- je to teoreticky rychlejší než přes Bukurešť (umožňuje pozdější příjezd do Budapešti z ČR/SR);
- Citystar trasovaný přes Srbsko je levnější než přes Rumunsko, úsporu vyváží dražší ubytovací lístky
- a hlavně: nebohým nebožtíkem Transbalkánem přes Videle jsme už jeli.

Dnes se dá použít varianty EN Ister s přestupem v Bukurešti na Bospor expres a v sezóně může být dosti zajímavé spojení přímým lehátkovým vozem ČD Praha – Thessaloniki a nočním Filia/Dostluk expresem Thessaloniki – İstanbul (pouze 4 lůžkové vozy – střídají se obstarožní OSE, ex SNCF, s moderními luxusními vozy TCDD). Apropós: jsem velice zvědav na přesnost jízdy soluňského a barského kursu, od Soluně i Baru to jistě do Bělehradu přijede s několika málo hodinkami zpoždění a prestižní Avala InterCity čekat nebude. Na to ale jistě byly ČD od ŽS upozorněny, a pokud ne, samy by s tím měly počítat.

Nádraží Novi Sad

Výraznou změnu programu přinesl nový GVD 2007/2008 (Transbalkán fuč, stejně jako vedení přímého AcBc MÁV Budapest – İstanbul), nový tarif www.click4sky.com národních aerolinií ČSA a touha mé ženy uzřít snovou Petru, když zjistila, že od Damašku je vzdálená necelý centimetřík ... na mapě světa.

Letenky

Itinerář tedy získává obrysy dané letovými řády – odlet 18. dubna 2008 z Prahy a 13. května z İstanbulu. Jelikož nemám nervy sledovat ztrácející se volné termíny na webu www.click4sky.com, ještě v prosinci kupuji 2 zpáteční letenky Praha – İstanbul – Praha za 3 980 Kč/os. včetně všech poplatků a začínám chápat problém transbalkánských expresů vs. tarif TCV, který osekaný různými slevami je levnější než naše vnitro, ale stále ještě vzhledem ke kilometrické i časové délce přepravy nekonkurenceschopný.

Petra, Pokladnice

Pro levné lety z Blavy si prostudujte nabídku www.skyeurope.com. Letenku přes www.click4sky.com je možno uhradit pouze kreditní kartou, nechávám si zdarma jednu takovou v KB udělat, jenže to trvá skoro 14 dní, a proto výše zmíněné letenky nakonec pořizuji v hotovosti pomocí jihlavské kanceláře Student Agency, která si za tuto službu neúčtovala ani korunu. Konkurence v objemu prodeje s Letuškou holt nese své ovoce, jen na ty vlaky takhle asi nenašetří.

Víza

Jelikož jsem u nich tak výhodně koupil letenky, nabídnou mi ještě zprostředkování víz za snížený poplatek 300 Kč/vízum, čehož koncem února využívám. Vyplatilo se bohatě, jelikož syrská ambasáda (www.syrianembassy.cz) udělala v mém vízu chybu v čísle pasu, což jsem obratem u Student Agency reklamoval. Nemusel jsem tedy nést zvýšené náklady na další cestu do Prahy, kdybych si vízum vyřizoval sám – nutnost vybírat vzhledem k otvírací době ambasády dovolenou nepočítaje. Doba vyřízení víza přes zprostředkovatele trvala 6 dní, v mém případě necelé 2 týdny. Syrské vízum samotné, jednovstupní, stálo 700 Kč. Zakoupit syrské vízum na hranicích nelze (zvláště pokud ve Vašem „mateřském“ státě je syrské zastoupení – na Vysoké 15 v Bratislavě je konzulát). Připomínám ještě: pokud máte v pasu razítko izraelského hraničního přechodu, anebo razítko sousedního státu z hraničního přechodu s Izraelem, nebo v žádosti o vízum zaškrtnete možnost, že jste kdykoli v minulosti navštívili okupované území Palestiny (tj. stát Izrael), podepíšete si tím zamítnutí žádosti. S vízem jordánského království problém není, kupuje se na hranicích a jeho vydání je záležitostí jedné minuty. Turecko vůči občanům ČR uplatňuje bezvízový styk, slovenští čtenáři platí 10 EUR na hranicích. Ale kalkulátor na stránkách tureckého ministerstva zahraničních věcí www.e-konsolosluk.net počítá s 89 USD, což by bylo dost nešťastné. Situaci si proto ověřte na tureckém velvyslanectví – Holubyho 11 v Blavě. Podrobnosti o vízové politice ostatních států vůči Slovensku naleznete také na stránkách slovenského ministerstva zahraničí (www.mzv.sk).

Zpátky k letenkám. Vzhledem k mé netrpělivosti ještě v prosinci kupuji u Turkish Airlines (www.thy.com) jednosměrné letenky Amman – İstanbul za 5 415 Kč/os. Dovolenou si od svých zaměstnavatelů necháváme podepsat až/už (jak se to vezme) v lednu, přičemž oba šéfové o našich plánech dopředu ví. Dovolenou je samozřejmě potřeba mít potvrzenou co nejdříve, už jen proto, že práce je pořád dost, jenže co se bude dělat za čtvrt roku, to se vždy jeví jen v hrubých obrysech. Svou roli hraje také, jak v kterém podniku je kvalitně propracovaná organizační struktura, která pamatuje alespoň na základní zastupitelnost.

Videle: kmenový Transbalkán do Soluně odstoupit od kursu 491/499 AcBc MÁV Budapest - Istanbul, který vyčká příjezdu Bospor expresu z Bukurešti

Turistický průvodce

Dalším dárkem, který si vyměníme pod stromečkem, je bible každého nezávislého cestovatele, v tomto případě spíš korán, kvalitní turistický průvodce. Osobně nejlepší zkušenosti mám s edicí Lonely Planet (LP). Ježíšek nám nadělil LP Syria & Lebanon, anglický originál z roku 2004 za 579 Kč (česky nevyšlo) a český překlad Jordánsko za 399 Kč (originál z roku 2006). Jazyk nerozhoduje, nýbrž aktuálnost originálního vydání. Šetřit se nevyplácí, investice se v terénu mnohonásobně vrátí. Zajímavý je také tenký průvodce Sýrií české provenience (Helena el-Hassanová, 110 Kč), praktických rad je v něm však poskrovnu.

Rozpočet

Na základě podrobného prostudování této literatury lze sestavit přesnou a konečnou verzi itineráře a upřesnit celkový rozpočet akce. Do předběžného rozpočtu akce se vejdeme hravě. Předběžný rozpočet akce se mi osvědčilo počítat jako součet přepravních nákladů do cílové oblasti + víza + pojištění zdravotních výloh v zahraničí + průměrných 40 EUR pro 2 osoby a den včetně odjezdových a příjezdových dní. Z těch se hradí ubytování, místní doprava, vstupenky, strava a další denní výdaje. Nutno podotknout, že západně od Chebu jsem již několik let právě z finančních důvodů nebyl. Upřesnění rozpočtu dělám součtem nákladů podle LP s ohledem na každoroční inflaci turistických položek (ceny hotelů, místní doprava, vstupenky) a přičtením paušálních 10 EUR na den a 2 lidi (strava a další výdaje). Do předběžných 40 EUR jako vždy ještě něco zbyde, to beru jako rezervu.

Žst. Videle

Ubytování

Ohledně ubytování mohu doporučit stránky www.hostelbookers.com anebo ještě lepší www.hostelworld.com. Zde najdete širokou škálu levných hotýlků takřka po celém světě, můžete si je řadit podle ceny, ratingu, pročítat se reviewy předchozích travellerů (pozor, Hostelbookers zveřejňuje jen pozitivní reakce) atd. Rezervace je snadná, stačí mít elektronickou virtuální platební kartu (není to ani tak karta, jako papírek s potřebnými údaji), anebo kreditní kartu s povolenými internetovými platbami. Z karty se platí 10 % z ceny ubytování, zbytek až v hotelu v místní měně, většinou cash. Pokud to umožňuje vytíženost hotelu, operativní změna rezervace je možná bez poplatku. Easy...

Jízdenky

V průběhu března jsem zamejloval do istanbulské cestovní kanceláře TUR-ISTA (více info www.seat61.com/Syria.htm), objednal u nich jízdenky na Toros express s odjezdem do Aleppa 20. dubna 2008 a kreditní kartou zaplatil požadovaných 120 EUR (jízdenky 1. třídy a rezervace v lůžkovém voze double pro 2 osoby). Dost jsem přeplatil, jelikož rezervace stály 57 TL a jízdenky 93,2 TL, v současném kurzu pouhých 75 EUR. Smlouvat nešlo, když jsem je v rámci mejlové komunikace upozornil na jejich „nekřesťanskou“ provizi 45 EUR, málem se urazili – a že musí někdo pro ty jízdenky dojet áááž na nádraží Haydarpaşa [čti hajdarpaša] a jestli vím, jak je to daleko. No jo, tak jsem mlčel a platil a dobře jsem udělal, v čase odjezdu bylo kompletně vyprodáno. Případným následníkům tak mohu jen doporučit najít jinou turistickou kancelář, ovšem tahle má jinak dobré reference, jízdenky jsem si u nich po měsíci, 2 dny před odjezdem, bez problémů vyzvedl.

Nádraží Istanbul Haydarpasa

Jinak TCDD mají na svém webu www.tcdd.gov.tr velmi komfortní internetový prodej, bohužel jen pro vnitrostátní vlaky. Vše je v angličtině a je to velmi snadné. Jízdenku (s rezervací samozřejmě) si můžete jen „zabukovat“ a do určitého termínu ji uhradit (kartou přes net, nebo na pokladně v hotovosti), anebo rovnou koupit a zaplatit. Výsledkem je kód, který předložíte na kterémkoli tureckém nádraží vybaveným elektronickým rezervačním systémem (naleznete v dlouhém seznamu), v İstanbulu je to právě jen Haydarpaşa, kdykoli před odjezdem vlaku. Na jeho základě dostanete jízdenku. V systému krom toho můžete sledovat obsazenost vlaků a různě si v něm hrát, zajímavé! Poznámka na okraj: špatně mi funguje v prohlížeči Mozilla, lepší je Explorer.

Do odjezdu už zbývalo jen očkování proti břišnímu tyfu (vakcíny na žloutenku A jsme si nechali píchnout před Tureckem o rok dřív) a uzavřít pojištění zdravotních výloh v zahraničí (ČSOB přes internet – 3 dny Evropa po 17 Kč za osoboden, 23 dní Svět mimo USA po 29 Kč za osoboden). A pak už jen listovat v různých knihách o Blízkém východě, islámu, průběžně si číst v Koránu (asi za stovku lze koupit v Levných knihách) a učit se arabská slůvka a arabské (resp. indické) číslovky. Rovněž jsme v rámci projekcí Projekt 100 byli na iráckém filmu „Želvy mohou létat“ a jinak si užívali cesty ještě před odjezdem.

Samotná cesta už je pouhým vyvrcholením... ;-)