Do Polska přes Královec
20.7.2008 18:00 PhDr. Zbyněk Zlinský Zdroj: Viamont a.s.
V sobotu 5.7.2008 se po 63 letech poprvé vydal přes železniční hraniční přechod Lubawka – Královec pravidelný osobní vlak. Za velkého zájmu médií polských a o poznání vlažnějšího přístupu představitelů „sedmé velmoci“ z jižní strany hranice. Možná tomu tak bylo proto, že dopravcem na našem území v daném případě nebyly mediálně zdatné České dráhy, ale v tomto směru značně skromnější společnost Viamont, a.s.
Něco málo úvodem
Nejprve si tedy připomeňme, o co vlastně jde. Přeshraniční úsek trati 043 Trutnov-Poříčí - Královec - Královec st.hr. (- Lubawka PKP)/Žacléř byl uveden do provozu s veškerou dopravou dne 29.12.1869 v režii společnosti SNVDB. Později se v roli jeho majitele a provozovatele vystřídaly KkStB a ČSD. Po roce 1945 na něm v souvislosti s poválečným státoprávním uspořádáním zanikla osobní doprava, nákladní pak vytrvala až do 9.6.2001. (Na trati 043 do Žacléře byla osobní doprava postupně utlumována a skončila po 2. změně jízdního řádu 2007/2008 posledním spojem dne 29.6.2008.) Současný vývoj popisuje zpráva ČTK ze dne 7.7.2007 takto:
Z Trutnova lze do Polska po zhruba 60 letech opět jezdit vlakem. Dopravní společnost Viamont o víkendu spustila pravidelnou dopravu z Trutnova do polských měst Lubawka, Jelení Hora a Lwowek Slaski. Zatím budou přes hranice jezdit tři páry vlaků, a to o sobotách a nedělích. Využívat by je měli zejména turisté. ČTK to dnes řekl Jan Ivanko z Viamontu. Osobní vlaky z Trutnova do Polska přes hraniční přechod v Královci jezdily naposledy za války, pak trať využívala jen nákladní doprava. Viamont provoz přes hranice obnovil poté, co nyní převzal po Českých drahách provoz na trati z Trutnova do Královce a Žacléře. "Do Žacléře, který má s Trutnovem rychlejší spojení autobusem, již vlaky nezajíždějí. Trať jsme protáhli do Polska," řekl Ivanko.
Na financování nákladů se podílejí hradecké hejtmanství a polské Dolnoslezské vojvodství. Zatím je provoz s polskou stranou dohodnutý po dobu prázdnin, o jeho dalším pokračování a případném rozšíření i na všední dny se bude podle Ivanka jednat. "Ve všední dny by spoje mohli využívat zejména Poláci cestující na Trutnovsko za prací," řekl ČTK Pavel Matouš z krajské společnosti Oredo, jež v hradeckém kraji organizuje dopravní obslužnost. První vlak z Trutnova vyjíždí v 09:31 a Jelení Hoře je v 11:16. Druhý vlak z Trutnova vyráží po poledni a končí v Lubawce za hranicemi. Třetí spoj vyjíždí v 17:51 a po třech hodinách jízdy končí v městě Lwowek Slaski, který leží asi 30 kilometrů od Jelení Hory. Z Polských měst do Trutnova vlaky vyjíždějí v 06:29, 12:53 a 14:14.
K tomu můžeme ve stručnosti dodat ještě třeba to, že Královéhradecký kraj byl jediným z českých příhraničních krajů, který neměl osobní vlakové spojení se sousední zemí. Jednání o jeho obnově byla dlouhá, složitá a do poslední chvíle nejasná, jak třeba informovaly (na rozdíl do našich) některé polské zdroje. Konečná smlouva byla uzavřena až den před už oznámeným zahájením provozu, na němž se z polské strany kromě Samorządu Województwa Dolnośląskiego podílí PKP Przewozy Regionalne, spółka z o.o.
Zážitky z cestování
I když pro začátek naší cesty se nabízel R 651 Praha Masarykovo n. – Trutnov hl. n. s odjezdem z Hradce Králové v 8:04 hod., rozhodl jsem se (a má drahá polovička to s jistou nevůlí akceptovala) spěšným vlakem 1780, který do shodné konečné stanice vyjížděl už v 7:00. Chtěl jsem totiž zdokumentovat příjezd jednotky SA132 na vlaku 39403 ze žst. Lwówek Śląski a také počet cestujících tohoto spoje. Jak ukázala praxe často odlišná od teorie, to první by se mi podařilo i při použití vlaku pozdějšího a to druhé bylo bez šancí na uskutečnění v každém případě.
Onen vlak totiž, jak jsem se dověděl vlastně nechtěně při bloumání po nejkrásnějším nádraží Českých drah pro tento rok (mne to ocenění moc nepřesvědčilo, ale každý si může udělat úsudek podle připojených fotografií), má pravidelně minimálně čtvrthodinové zpoždění. Včera bylo dokonce o pět minut delší, jak také už hodnou dobu před jeho pravidelným příjezdem hlásal staniční rozhlas. Na „pragotronu“ naskočilo zpoždění odjezdu této soupravy na Os 39402 deset minut, což se ukázalo jako přehnaně optimistické.
Nádraží totiž v tu dobu už bylo plné lidiček všelikého věku, rozměru i vybavení, jimž byly společné hovory o tom, co si v Polsku seženou, koupí či prohlédnou (v tom pořadí). A to byl také důvod, proč se mi nepodařilo zjistit počet cestujících z Polska – konečně se objevivší souprava byla po svém příjezdu okamžitě obklopena zájemci o nástup, zatímco vystupující se v tom hemžení jen těžko prosazovali. Já jsem navíc (jako pár mně podobných) řešil za těchto okolností problém, jak soupravu zvěčnit zvenčí – a současně se ocitnout uvnitř. Nebylo to jednoduché ani pro mne, ač místa k sezení mezi tím už zajistila Helena.
Souprava byla sice plná, nicméně stát museli jen nemnozí. Počet cestujících, navíc vesměs naprosto neznalých nuancí úhrady jízdného, však působil nemalé potíže pracovníkovi Viamontu při plnění jeho vlakvedoucího i průvodčího, zvláště když k té druhé si obětavě připojil i poslání všeobecného informátora a v nouzi některých i směnárníka. Nakonec nedokázal před příjezdem do Lubawky (Libava) ani všechny cestující tarifně odbavit. Domnívám se ovšem, že takovým přístupem svého zaměstnavatele nijak zvlášť nepoškodil. Spíš naopak – suploval tak nedostatek jiných zdrojů a jeho rady se jistě aspoň ústním podáním rozšíří mezi další zájemce o využití nových spojů.
Pokud jde o pracovníky Viamontu, letmo jsem v žst. Královec zahlédl dalšího, který tam plnil (asi mimo jiné) roli obsluhy mechanických závor. A když už jsme u té infrastruktury, na českém úseku tratě bylo vidět mnoho zásahů lidské ruky (či ovšem také mechanizace) z poslední doby, zejména proti bující vegetaci. Trať je kromě jednoho krátkého úseku s omezením rychlosti na 10 km/h v poměrně slušném stavu. Na straně polské se sice také něco udělalo, ale vyfotit náš vlak nesměle vykukující z přerostlé trávy nebyl rozhodně problém.
Já jsem jen letmo zdokumentoval nevalný provoz v železniční stanici, s lítostí oželel nedostupné depo plné lokomotiv, nechal si (jakož i dva další nadšenci) vynadat od posunovače za přechod kolejí a vydali jsme se (nemohu přece svou partnerku hned na začátku obnoveného projektu našich společných železničních výletů odradit) na procházku po městě. Když byly posléze ukojeny její turistické potřeby, odměnou mi měl být dřívější návrat na nádraží. Ten mi sice vynesl možnost dokumentace pár dalších vozidel i pohodlné usazení do poměrně brzy přistavené jednotky na zpáteční cestu, ale zato se mi nepodařilo spatřit a vyfotit ani jeden z „opravdových“ vlaků na hlavní trati, které sice měly přijet před naším odjezdem, ale neučinily tak.
Zpáteční cesta začala poměrně zajímavě. Hned po tom, co se vlak dal do pohybu, přišel na dveře kabiny strojvedoucího zaťukat polský mladík obtížený mj. oblekem na ramínku s tím, že si omylem sedl do vlaku nesprávným směrem – a jestli by mu mohli ještě zastavit. Mohli, kupodivu. Vlakvedoucí PKP (tentokrát to byl na rozdíl od cesty ranní muž) byl vůbec docela tolerantní, ochotně a bez příplatku vypisoval jízdenky i z výchozí stanice, poskytoval informace a byl velice milý. Ostatně stejně jako strojvedoucí, který mne (i další zájemce) ještě před odjezdem nechal vyfotit stanoviště jednotky.
Do cílové stanice jsme dorazili téměř na čas – i přesto, že jsme se při odjezdu výše už uvedeným kuriózním způsobem zdrželi. Popisovat zpáteční cestu je vcelku zbytečné, za zmínku stojí snad jen to, že jsme měli možnost vyzkoušet si na větší části trasy po polském území vodotěsnost oken, protože se rozpršelo. Vodotěsná v dešti jsou – ale bohužel také v podstatě neprůhledná, protože je kapky nějak odmítají opouštět. V soupravě nejeli jen návštěvníci z Čech, ale také ve srovnání s ranním spojem více Poláků. Někteří dokonce až do Trutnova, kde jim do návratu po železnici zbývalo jen něco přes hodinu a půl.
Shrnutí rad na cestu
Prameny a odkazy
- Viamont a.s.
- IDOS - Spojení
- PKP Przewozy Regionalne
- Samorząd Województwa Dolnośląskiego
- Pojazdy Szynowe PESA Bydgoszcz SA
- SA134 - Wikipedia, wolna encyklopedia
- Historie železničních tratí ČR 2007, Pavel Sekera
- denní tisk
Titulní snímek: Motorová jednotka SA134-005 jako Os 39402 dne 19.7.2008 v Lubawce © PhDr. Zbyněk Zlinský
Galéria
Súvisiace odkazy
- Trutnovský „Den železnice“ opět nezklamal, 17.9.2019 8:00
- Loňské novinky u GWTR v severovýchodních Čechách, 19.2.2019 8:00
- Den železnice v Trutnově sice program nedodržel, ale nezklamal, 15.9.2017 8:00
- Zabudnuté lokálky VII: Opustené miestne železnice postavené ÖLEG vo východných Čechách, 9.10.2016 8:00
- Pendolino v Jelení Hoře, 2.7.2016 8:00
- Poněkud nezdařený výlet na velice zdařilý Den železnice, 11.9.2013 8:00
- „Bulík“ se na břehu Úpy otočil a kolotoč oslav Dne železnice roztočil, 12.9.2012 8:00
- Lokálky státem nemilované, 14.3.2012 8:00
- Jak slavili Den železnice pod Černou horou, 22.9.2011 8:00
- Nové motorové jednotky ČD přijedou ze severu, 18.3.2011 8:00
- Do Česka zkuste jet přes Głuchołazy, 18.7.2007 14:13
- Do Polska zkuste jet přes Głuchołazy, 9.7.2007 16:40