Pozvánka na »Velké setkání lokomotiv řady IV K«

 

 

 

 

Od 31.5.1892 po více než 90 roků vozily parní vlaky po 23 km dlouhé úzkorozchodné krušnohorské trati údolní říčky Přísečnice (Pressnitz) mezi Wolkensteinem a Jöhstadtem cestující i nákladní zboží poblíž státní hranice mezi dnešní ČR a SRN (viz mapa). V 1. polovině 80 let 20. století byla postupně omezována osobní i nákladní doprava a už od srpna roku 1985 byla postupně trať likvidována s tím, že jako definitivní „oficiální“ zrušení trati byl stanoven termín 31.12.1986.

 

Poté bylo urychleně demontováno zbývající kolejiště včetně mostů, mimo jiné i proto, aby co nejméně pozůstatků připomínalo bývalou oblíbenou „Bimmelbahn“. S tím se však nesmířili nejen místní obyvatelé, ale ani mnoho příznivců železnice, a už dne 17.10.1988 byla v lokalitě Grossrückerswalde (bývalé nádraží mezi Wolkensteinem a Steinbachem) založena „Interessengemeinschaft Pressnitztalbahn“ jako spolek pro záchranu památek na úzkorozchodnou železnici a údržbu jejích vozidel.

 

O dva roky později, ve dnech 27. a 28.10.1990, došlo při výročním zasedání k formálnímu „obnovenému založení“ spolku "Interessengemeinschaft Pressnitztalbahn e.V.", jehož cílem byla obnova úseku Jöhstadt – Schmalzgrube (– Steinbach) jako muzejní železnice. K tomu účelu spolek hned v roce 1990 převzal od obce Jöhstadt pozůstatky lokomotivní výtopny a zahájil obnovovací práce na trati i na objektu topírny; v následujícím období získal zpět první parní lokomotivu z předmětné železnice, a tak mohl o svatodušních svátcích v roce 1992 uspořádat oslavu 100. výročí zahájení provozu na obnovované železnici, při níž už lokomotiva mohla jezdit na prvních asi 100 metrech nově položených kolejí.

 

Na začátku října roku 1993 byl uveden do provozu první obnovený úsek mezi Jöhstadtem a Schlösselem a obnova trati pokračovala postupně v dalších letech tak, že od roku 1996 bylo možno dojet z Jöhstadtu až do Schmalzgrube a v roce 2000 byl už v provozu celý úsek muzejní železnice Jöhstadt – Steinbach. Aktivity spolku se v posledních letech těší velkému zájmu nejen u veřejnosti, ale i u saské zemské vlády, která je významně podporuje: i díky tomu byl v nejnovější době vybudován nový areál „Fahrzeughalle“, napojený na širou trať mezi Jöhstadtem a Schlösselem, který lze považovat za jakési „provozně depozitní a výstavní centrum“ muzejní železnice.

 

U příležitosti oslavy 20 roků trvání spolku „IG Pressnitztalbahn“ se ve dnech 3. až 5. 10. 2008 na „Pressnitztalbahn“ uskuteční „Velké setkání lokomotiv řady IV K“, při němž by z celkem 14 na místě přítomných různých úzkorozchodných lokomotiv mělo být do provozu nasazeno celkem 6 „meyerek“. Základní informace o akci jsou k dispozici v připojeném souboru, který do češtiny kvalifikovaně převedl Ing. Lutrýn. Podrobné jízdní řády jsou nabízeny na stránce Nachrichten und Kalenderblätter zur Preßnitztalbahn (tamtéž i ke stažení ve dvou souborech - zvlášť pro pátek a sobotu a zvlášť pro neděli); v tabulkách jsou již zapracovány i jízdní řády autobusových spojů „historického“ autobusu mezi Wolkensteinem a Steinbachem (vedených v souběhu se zrušenou tratí a deklarovaných jako „SEV“ = „náhradní autobusová doprava“), v nichž jízdné činí 1 EUR.

 

Železniční stanice Wolkenstein leží na (normálněrozchodné) trati Vejprty – Bärenstein – Cranzahl – Flöha – Chemnitz a je dostupná i z ČR (přes Vejprty či přes Dolní Žleb), a to i s využitím jízdenky „SONE+DB“ (za 230 Kč, resp. 490 Kč pro 2 osoby starší 15 roků) či „RegioNet+DB“ pro Ústecký kraj (za 200 Kč pro jednotlivce, resp. za 400 Kč pro až 5 osob) - poslední vlaky umožňující návrat do ČR s využitím DB odjíždějí z Wolkensteinu necelou půlhodinu po 16. hodině. S ohledem na předpokládaný značný zájem „hobbystické“ veřejnosti však nelze zaručit, že „historický“ autobus zvládne odvoz všech potenciálních zájemců o dopravu mezi Wolkensteinem a Steinbachem.

 

V úvahu proto přichází i možnost pěšího či cyklistického přesunu mezi Vejprty a Jöhstadtem přes turistický přechod Černý Potok (k němuž jízdenka na tratě DB není nutná), jde ovšem o vzdálenost cca 8 km, kterou nelze zkrátit žádnou veřejnou dopravou, protože v potřebnou dobu není dopravní obslužnost Černého Potoku zajištěna, a předpověď počasí pro takový přesun je zejména pro sobotu velice nepříznivá. Potenciálním motorizovaným návštěvníkům z ČR může k přesunu vhodně posloužit i silnice č. I/7 na hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána, z níž je kousek za přechodem v Reitzenhainu nutno odbočit vlevo po „lokální“ silnici č. S218 do Steinbachu.