Na Berlín!, zavelely České dráhy

 

Naše dráhy oslovily na devadesát (tolik bylo míst) českých byznysmenů, aby s nimi vyrazili do Berlína na koncert Eltona Johna. Za 20 tisíc korun českých. tedy pokud se oni mohovitější občané nerozhodli připlatit si za místo v lůžkovém voze, třeba v kupé s vlastním sociálním zařízením. Pak museli sáhnout do peněženky pro částku tučnější. Ve skutečnosti prý bylo prodáno jízdenek na tento vlak o deset míň. „Je to zážitková jízda ve stylu Orientexpresu. Toho proslavily detektivky Agathy Christie. My nabídneme jiný zážitek“, vysvětlil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský pro zpravodajský server Aktuálně,cz, na němž najdete také mnohé další podrobnosti o tomto vlaku.

 

Stevardky před vlakem

 

Jízdy si pochopitelně povšimla i mnohá další média, z nichž některá přinesla také informace o značné nevůli železničních odborářů, především Federace strojvůdců. Ti pokládají tento počin Českých drah za výsměch cestující veřejnosti, která musí cestovat zastaralými vlaky. "Působí jako červený hadr na býka v době, kdy dráhy nejsou schopny zabezpečit odpovídající úroveň vlaků pro obyčejné cestující," uvedl mluvčí federace Libor Poláček pro iHNed.cz. V té souvislosti také připomněl, že ČD doposud nevypsaly ani výběrové řízení na 100 slibovaných nových (tedy spíš zánovních) osobních vozů. Další kritici upozorňují na fakt, že špičkové vozy pro tento vlak musely být staženy z pravidelných spojů vyšších kategorií, protože prakticky žádné zálohy nejsou.

 

A teď už další slibované snímky z tiskového servisu Českých drah i s původními titulky (kdo po tom touží, může si obrázky otevřít v plném rozlišení):

 

 
O cestující se během jízdy stará několik stevardek. Společná fotografie ve voze 1. třídy typu EuroCity (řada Ampz) před nástupem cestujících vlaku Elton John Train. Stejné vozy jsou zařazeny např. ve vlaku EuroCity Vindobona z Hamburku přes Prahu do Vídně.

 

 

 

 

 

Stevardky před vlakem

 

Jak už jsem se zmínil, různá média hodnotí tento nový produkt Českých drah různě. Některá se omezují na jeho popis doplněný vyjádřením tiskového mluvčího, jiná neskrývají ony zmíněné názory kritické. Mně osobně je těžko uvěřit skutečnosti, že jde o krok, který měl náš (pořád ještě státní) osobní železniční dopravce v této době nutně učinit. Můj postoj je ovšem možná ovlivněn tím, že jsem většinu života prožil v úplně jiné zemi. (Tedy zajisté nikoliv geograficky.) I když od toho odhlédnu, ač ne vždy souhlasím s vyhraněnými názory představitelů našich strojvedoucích, v tomto případě jim musím dát za pravdu. Běžné cestující to akorát naštve...