TSS Hulín – historie a současnost

3.2.2009 8:00 Stanislav Plachý

Jak jsme vám slibovali v nedávno zde zveřejněné reportáži o návštěvě členů klubu VLAKY.NET u hulínských traťováků, přinášíme jako její pokračování souhrnný informační článek o dceřiné společnosti Českých drah, která pod názvem Traťová strojní společnost, a.s. rozvíjí svou činnost nejen v Hulíně. (-zz-)

Historie TSS

Historie TSS se začíná psát datem 1. října 1952. Vznikly traťové strojní stanice v Plzni, Prackovicích nad Labem, Hradci Králové, Olomouci, Bratislavě a Košicích. Hlavním důvodem zřizování traťových strojních stanic bylo soustředění kapacit pro stavebně udržovací práce většího rozsahu a jejich odborné vedení, od kterého se mimo jiné očekávalo a požadovalo i zdokonalování technologie prací, snižování podílu ruční práce využíváním mechanizace s cílem zvládnout odpovídající objem prací v souvislosti se zvyšujícím se opotřebením tratí v důsledku postupného nárůstu provozního zatížení. Vybavení mechanizací bylo však v začátcích existence traťových strojních stanic velmi omezené.

Vm 32-003, motorový vozík ČSD používaný traťováky do 60. let (16.08.2003 - Tanvald)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Pro stavební vlaky byla k dispozici jako základní vybavení jen tak zvaná drobná mechanizace, kterou představovaly ruční motorové a elektrické zatáčečky, pily na kolejnice, hřebenové zvedáky a bez nadsázky lze říci, že k základnímu vybavení patřily vidle na štěrk, podbiják, dřevěný sochor a klíč na vrtule a svěrkové šrouby. Velmi významnou změnu v technologii výměny kolejových polí při obnovách přineslo používání lehkých kozlíkových jeřábů typu Vošahlík. Čištění štěrkového lože, jeho úprava a úprava geometrické polohy koleje zůstávaly až do začátku šedesátých let na stejné technologické úrovni. Počátkem šedesátých let bylo rozhodnuto o vybavení stavební udržovací služby sovětskou mechanizací.

Sovětský stroj na úpravu směru koleje PRM 1-022 i.č. 819 (16.02.2008 - TSS Hradec Králové)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Nejvýraznějšími představiteli se staly čistička kolejového lože typu Dragavcev a kladecí kolejový jeřáb UK 25. K historii traťových strojních stanic patří i spolupráce s výrobci mechanizace, která se uskutečňovala stanovováním parametrů ve fázi vývoje a u převážné většiny mechanizmů ověřováním prototypů. K nejvýznamnějším strojům a mechanizmům patřily strojní podbíječky, celá vývojová řada čističek štěrkového lože až po SČ 600 a univerzální SČU 800/RU spolu se soupravou mechanizovaných vozů pro přísun štěrkopísku a odsun vytěženého materiálu, souprava pro vyvážení dlouhých kolejových pásů, motorový univerzální vozík se všemi modifikacemi, odvozené stroje od motorového vozu Delta a podobně.

Motorový vůz DELTA 174-027 z produkce MTH při rekonstrukci kolejiště
(01.08.2003 - Hradec Králové hl.n.) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Koncem šedesátých let byl zahájen dovoz prvních automatických strojních podbíječek. Jejich využití znamenalo doslova revoluční změnu v úpravě geometrické polohy koleje. V následujících dvou desetiletích se obchodně prosadila u ČSD firma Plasser & Theurer a kromě podbíječek byly dovezeny i štěrkové pluhy a zhutňovače. Pro obnovu kolejí a pro střední opravy bylo tak možno sestavit plně mechanizované linky. Od firmy Plasser & Theurer byl dovezen i obnovovací stroj SUM 1000 CS, pokládaný za vrchol traťové techniky. Představuje novou technologii výměny kolejového roštu a je důkazem, že technický rozvoj a vývoj stále pokračuje.

Automatická strojní podbíječka ASP-70 07-16 z produkce firmy Plasser & Theurer
(31.10.2005 - Hradec Králové hl.n.) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Něco málo o založení a postupném budování TSS Hulín

V 60. letech se ukázalo, že pro zvládnutí narůstajícího plánovaného objemu obnov kolejí, které tehdy museli ČSD zajistit v plném rozsahu vlastními kapacitami, bude nutné vybudovat stálou montážní základnu kolejových polí (dále jen MZ). Pro zamýšlenou MZ se zvažovalo několik lokalit. V úvahu připadalo Brno, Přerov a Brodek u Přerova. Sledovalo se několik důležitých aspektů jako např. akční rádius přepravovaných kolejových polí na místa obnov, jednoduché navázání na kolejiště železniční stanice, atd. Nakonec bylo rozhodnuto pro vybudování MZ v Hulíně. Z počátku se uvažovalo o vybudování pouze montážní základny na dobu 15 – 20 let. Později byl do investičních záměrů zahrnut i předpokládaný nárůst mechanizace pro obnovu a údržbu tratí.

Pokladací jeřáb UK 25/18.1-624 (10.04.2007 - Hradec Králové hl.n.) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Již v roce 1964 pak vedení tehdejší Střední dráhy rozhodlo o vytvoření další traťové strojní stanice na Moravě se sídlem v Hulíně. Ještě ve stejném roce byly započaty projektové práce. V lednu 1965 bylo vydáno stavební rozhodnutí k zahájení stavby MZ, která byla ihned zahájena. Pro velmi rozsáhlou stavební činnost, která se v Hulíně měla realizovat, nebylo možné uvolnit potřebné množství stavebních dělníků od TSS Olomouc. Proto byla na úrovni vedení Střední dráhy smluvně sjednána výpomoc odsouzených z nápravného zařízení v Olomouci. Denně mezi Olomoucí a Hulínem bylo přepravováno až 80 vězňů. ČSD museli pracoviště zabezpečit požadovanými technickými zařízeními (oplocení, hlídkové věže atd.) a podílet se jednotkou Ozbrojené ochrany železnic na střežení vězňů.

Areál TSS Hulín na fotomapě © Mapy.cz

Na rozsáhlých terénních úpravách a zřizování podloží pod kolejištěm pracovaly denně dva buldozery, silniční válec a skrejpry. V některých místech tvoří podloží až třímetrová vrstva škváry. Ta byla v zásilkách mnoha vagónů denně z řady lokomotivních dep. Na výstavbě se podíleli i pracovníci dalších jednotek např. TD Staré Město a MO Brodek. Budované kolejiště bylo postupně uváděno do provozu a v závěru roku 1965 byla vybudována jeřábová dráha a byly vztyčeny portálové jeřáby typu KJ 11,3.

Pohled na část areálu TSS Hulín (09.01.2009) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Oficiálním datem vzniku další traťové strojní stanice v síti tehdejších ČSD, TSS Hulín, byl 1. leden 1966. TSS Hulín vznikla jako poslední TSS, celkově sedmá. Od TSS Olomouc byly převedeny některé stavební vlaky, část mechanizačního střediska a někteří řídící pracovníci. Postupem času se základna v Hulíně rozrůstala o další pracoviště, haly a prostory, kterými jsou např.: zámečnická dílna s kovárnou, autodílna, montážní a demontážní linka kolejových polí, administrativní budova, kuchyně a jídelna atd. až do dnešní podoby.

Pohled do opravárenské haly TSS Hulín (09.01.2009) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Sloučení TSS Hulín a TSS Olomouc

V průběhu devadesátých let byla snižována kapacita obou traťových stanic vlivem poklesu výkonů při opravných pracích na železničním svršku a následným odchodem pracovníků do jiných oborů nebo do nově vznikajících soukromých firem (Viamont, TOMI – REMONT, atd.). Pokles kapacity byl tak velký, že se začalo ukazovat jako neefektivní, aby v poměrně malé vzdálenosti od sebe (asi 40 km) působily dvě malé výkonné jednotky. S cílem zefektivnění, snížení nákladů a lepším uplatnění na trhu došlo k 1. 1.1999 ke sloučení obou TSS a byla zrušena výkonná jednotka TSS Olomouc.

V Olomouci jsou k vidění už jen "přespolní" mechanismy - třeba ASP 08-275 Unimat č.160
(22.03.2008 - Olomouc hl.n.) © PhDr. Zbyněk Zlinský

TSS Pardubice

Vzniku TSS Pardubice předcházela přípravná fáze, jejímž výsledkem byl projekt restrukturalizace traťových strojních stanic. S účinností od 1.1.2001 vzniká organizační jednotka TSS Pardubice. Ta sloučila do jednoho řízení TSS Hulín, Hradec Králové, Starý Plzenec a Ústí nad Labem, které byly organizačně upraveny do postavení výrobní jednotky s provozními středisky.

TSS Pardubice existuje už jen na starém označení (10.05.2007 - Hradec Králové hl.n.)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Traťová strojní společnost, a.s.

Dne 1. ledna 2005 vznikla z rozhodnutí Českých drah, a.s. dceřiná společnost Traťová strojní společnost, a.s., vkladem specializované organizační jednotky Traťové strojní stanice Pardubice. V roce 2006 vstoupil do společnosti, při zachování majoritního podílu ČD, strategický partner, společnost OHL ŽS, a.s. Akciová polečnost TSS má ředitelství v Hradci Králové, kde je také jedno z obchodních zastoupení. Další jsou ve Starém Plzenci, Lovosicích a Hulíně. V uvedených lokalitách působí také jednotlivá výrobní střediska.

Sídlo společnosti v Hradci Králové © TSS, a.s.