Ako sa pred pádom berlínskeho múru modelárčilo

Dlho som rozmýšľal, či ho posuniem aj na náš portál, ale nakoniec vo mne zvíťazila tá časť nedávno historická a chuť podeliť sa aj s vami o tento článoček, ktorý vyšiel v rubrike „Pohlednice z NDR“ opisujúci jednu z mnohých modelárskych akcií v tejto krajine, ktorá je v súčasnosti opäť jednoliate spojená. Takže sa môžete zahĺbiť do čítania nedávno minulého...

V železniční zemi

Přesvědčovat mnohé ze čtenářů starších čtyř let, že se v Německé demokratické republice královský daří všem ctitelům vskutku dokonalých, do nejmenších podrobností zhotovených modelů železnic, byste mohli právem považovat za troufalost. Obzvlášť ukrýva-li dětský pokojíček několik kolejí, lokomotiv či vagónů se značkou vyrobeno v NDR, neřku-li dokonce miniaturní nádraží se vším, co k němu patří. Přijměte tedy pozvání do jednoho kouta k našim severním sousedům. Do místa, kde na semaforu svítí zelená „mašinkářům“ i o školních prázdninách a dovolených.

Namířime si to do Göhrenu, malebných přímorských lázní na Rujane. Několik kroků od bělostné lázeňské kolonády, hostící promenádni dechové orchestry, soubory v černých fracích s klasickými nástroji, ale i rockové kapely, stojí budova s nenápadním označením: Ferienlager. Dokonce i v letošním létě, na větrnou zimomřivou Rujanu neobvykle vydařeném, se vzduchem a vodou výrazně nad dlouhodobým normálem, věděl snad každý kluk, že tady rozbalili svůj stan železniční modeláři z celé NDR. Každý uterní podvečer jim směli nahlédnout pod pokličku malí i velcí rekreanti z kempů, kde se rozhodně nestrácí medzi jazyky čeština.

Máme štěstí. Třináctiletý Zbyněk Hradec přijel spolu s rodinou nikoli poprvé do stanového tábora Severočeských dřevářských závodů v nedalekém Baabe. Protože by se rád po škole stal strojvedoucím, znají ho doma v České Lípě v modelářském kroužku. U hlavní atrakce, panelu dva metry širokého a čtyři metry dlouhého, s plastickou krajinou a desítkami nádraží, přejezdů, viaduktů, tunelů a seřadišť, se tísní hlava na hlavě.

Zbyněk je tu jako doma a údaje i jednotlivé zajímavosti sype z rukávu, upozorňuje na kuriozity. „Některé kousky se nevyrábějí podle katalógu dobrých dvacet let, jiné doplňky si museli vyrobit sami,“ podotýká uznale. A tak se tu před zraky i těch nejmenších capartů, které drží tátové na ramenou, aby vůbec něco zahlédli, potkává zmenšenina Molli – lokomotivy z úzkokolejné trati medzi Kühlugsbornem na baltském pobřeží – s legendárním Orient-Expressem, jakoby vystřiženým z dedektivky Agathy Christie. Prohání se tu i tzv. Pruská lokomotíva P-8 řady 38 z roku 1914, stejně jako model rýchlikové lokomotivy Saxonia, první na uzemí Německa, pendlující mezi Lipskem a Drážďany od roku 1839. Pokud nezamýšlite odejít s prázdnou (mimochodem, to si příliš tátů a dědečků nedovolí), můžete si kromě plakátů a brožur zakoupit přímo některý z modelů.

Pro sedumnáctiletého učně z Karl-Marx-Stadtu Wernera Glebeho znamená účast na prázdninovém táboře něco jako složení tovaryšské zkoušky. Předtím se o tábor třikrát marně ucházel, až letos byl vybrán. Do moře se dostane před svítaním nebo až po červáncích. Jinak je pořád co dělat: vylepšovat, skrášlovat panely, poklábosit z kamarády, odkoukat něco nového s pájkou při opravách.

Loučím se z otázkou, jak se druhý den ráno dostanu z Göhrenu do nedalekého Binzu. „Úzkokolejkou, jednou z dvanácti doposud používaných v NDR,“ odpovídají téměř současně Zbyněk i Werner. Ráno se skutečně ozve zahoukání, sykne pára, topič přiloží z vrchovatého tendru. Devět vagónů parního vlaku se dá pozvolna do pohybu. Vyráží za hranice železniční země.

Göhren, VLADIMÍR PLESNÍK, Rudé Právo, 6. 10. 1988

Čo dodať na záver? Tento článok vo mne pripomenul moje detstvo... Pamätám si zo svojej mladosti, že ako malý chlapec som mal model parného vláčiku od firmy PIKO. Nebolo dňa, alebo pár dní aby som sa s ním nezahral. Chcel som byť niekedy rušňovodičom, kreslil som si stanice, vlaky, a keďže sme bývali niekedy blízko trate, tak som aj pozeral stále, či nejde nejaký vlak... nakoniec som však ostal aspoň pri železnici ako vášnivý fanúšik, ako cestovateľ, keďže vďaka basketbalu sa nacestujem až-až nielen po Slovensku a z časti aj ako fotograf, ktorý rád fotí dianie okolo železnice...

Ilustračné katalógové listy z "ostalgickej" stránky Berliner TT Bahnen