Ohlédnutí za rokem krize, jak by řekli naši politici

Na začátku roku pořádá kmotr zimní setkání a fotografování v zasněžené krajině. Takže první akce se odehrála v Ostružné v Jeseníkách. Během dalších měsíců jsem se projel Pendolínem do Prahy. Dlouho jsem nejel vlakem z Brna do Jihlavy, pěkně koncem února na některých místech sněžilo. Jaro už se ozvalo a sjel jsem kouknout jak to vypadá na stavbě 3 koridoru a hlavně na stavbu tunelu v Mostech u Jablunkova. Škoda že se nám propadl, ale štěstí že nikdo nepřišel k úrazu. Do Prahy jsem se pak podíval ještě jednou.

Každé jaro přináší první železniční akce na které se vždy moc těším. První je košická Katka a hned o pár dnů později se pořádá narozeninová jízda. Před narozeninovou jízdou byla ještě brigáda členů VLAKY.NET v Čiernom Balogu, které jsem se také zúčastnil. Tento rok už v polovině dubna jsem byl na zajímavé svatbě v Kolíně na Řepařské dráze.

Velice rád pořádám i jednodenní výlety do méně vzdálených míst. Přesto, že mám režijní průkaz, je mi úplně jedno jestli cestuji super expresem a nebo třeba jen nějakou místní lokálkou. Spoustu možností mám i cestovat po zahraničí, ale nakonec tento rok jsem se většinou zdržoval v Čechách a na Slovensku. Ze zahraničí jsem byl jen zhlédnout nové hlavní nádraží v Berlíně, dále jsem si neodpustil navštívit některé místa v Itálii a zároveň cestou udělat poslední snímky na vídeňském jižním nádraží.

Přijal jsem také pozvání od našeho severního souseda z Krakova na setkání parních mašin do Chabovky. Byla to skvělá akce. Trochu se vymkla letošní návštěva Vrútek ale občas se stávají i horší věci. Ještě, než začalo léto, jsem se byl podívat na nešťastnou událost ve Studénce. Sešlo se tam spoustu lidí a zavzpomínali na tu hrůzu co se stala před rokem.

Přišlo léto a jízdy zvláštních vlaků. Na jeden jsme se s kmotrem chystali, ale díky zpoždění vlaků jsme svého cíle nedosáhli. I tohle k železnici patří, i když je to nepříjemné. Za týden jsem si tuhle cestu zopakoval s rodinkou a vnučkou, která viděla parní mašinku na živo poprvé. I když jen na úzkorozchodné trati v Třemešné ve Slezsku. 

Pak přišla dlouho očekávána dovolená. Tento rok bez reportáže. Na dovolenku se jelo Pendolínem do Prahy a pak už jen služby ČSA a cestovky. Prázdniny v plném proudu, výlukové činnosti nabízeli zajímavé fotografování. V okolí Beskyd se toho dělo dost. Během prázdnin jsem také navštívil východočeského Moraváka v Hradci Králové. Taky to byl zajímavý den. Na konci prázdnin byla třešničkou na dortu akce v Popradu, kde jsem měl premiéru s popradskou Kometou. Nádherná akce za nádherného počasí.

Některým začala škola, a to je znamení že se bude něco dít ve Zvolenu. Už asi tři roky po sobě si neodpustím GP Zvolen. Nebudu rozepisovat, všichni vědí, o co jde a jak tam je. V říjnu jsem se věnoval rodině a kutil elektřinu, malování bytu atd. Tak že podzim jsem nějak na fotografie nezachytil. Přišly tmavé dny, venku se ochladilo a do cestování se mi moc nechce. Ale přesto jsem ještě podniknul cestu z Ostravy do České Lípy a o pár dnů později jsem se vydal popřát veselé vánoce košickým kamarádům a ochutnat místní punč a medovinu. 

Koncem roku uvažuji ještě o zimní jízdě popradskou Kometou, snad to vyjde a na akci pojedu. Tento rok jsem ujel vlakem spoustu kilometrů. Potkal jsem spoustu spolucestujících, prožil spoustu zážitků a dokonce v Žilině jsem přistihl jednoho našeho člena při plnění pracovních povinností. Ono to naše Česko-Slovensko není až tak veliké a známé tváře potkáme skoro na každé stanici. O "bratrských" mašinách nemluvě.

Původně jsem nechtěl nic psát, ale nakonec těch lidí co si tento kousek reportáže přečtou a kouknou na pár fotografii je většina. Chtěl bych poděkovat všem přátelům za krásně prožité chvíle v tomto roce. Ať to bylo v Čechách, na Slovensku a nebo u sousedů v Polsku. Mohl bych i jmenovitě, ale to by pak bylo delší čtení, než sama reportáž.

Titulní snímek: 23.9.2009 - Foggia FS © Karel Furiš