Nicméně jsem tu záležitost - vzhledem k tomu, že jsem nemohl onu drážku navštívit – odložil na lepší časy. Ty nastaly, když dne 12. února přišel od
Eugena e-mail s informací, že za čtyři dny s několika přáteli pořádá zvláštní parní jízdu s fotozastávkami v Csömödéru a srdečně mne na ni zve. Po malém nedorozumění (v návalu práce mi „utekly” dva dny a domníval jsem se už mám už jen dva dny na organizaci cesty, což bylo nemožné, ale naštěstí se vše v poslední chvíli vyjasnilo) jsem začal rychlé přípravy výletu, v němž mi měl být společníkem Ryśek Kozdraś. Vzhledem k tomu, že od městečka Lenti, v němž událost začínala, nás dělilo asi 600 km a já jsme měl být jediným řidičem, naplánovali jsme průjezd celé trasy během jednoho dne.
S Eugenem jsem se měli setkat až na místě, v Lenti. Přišel den 15.2.2010. Kolem deváté hodiny jsme nastoupili do mé fabie a řízeni pomocí GPS jsme jeli přes Chyżne směrem na Slovensko. Přes Dolný Kubín a Kraľovany jsme dorazili do Žiliny, odkud jsme už po dálnici přijeli do slovenského hlavního města a přes Rajku pokračovali do Maďarska. Směřujíce dále k jihu, krátce po soumraku jsem vjeli do cíle naší cesty, městečka Lenti. Ještě asi 20 minut jsme strávili hledáním penziónu Denis, v němž jsme měli bydlet. Po další asi půl hodině přijel Eugen s přítelem Hansem Huffnagelem, rovněž příznivcem železnice.
Rychle jsem se ubytovali na pokoji a pak sešli do restaurace, kde se uskutečnilo uvítací a seznamovací setkání účastníků zítřejší akce. Ze strany jejích maďarských organizátorů byli přítomni Ing. Mihály Kaliba a Szilárd Markója, který měl následujícího dne vystoupit v roli topiče Reşiţy. Ještě téhož večera sympatický Mihály otevřel speciálně pro Eugena, Ryśka a mou skromnou osobu malé, ale velice zajímavé muzeum, umístěné v budově stanice Lenti. Shromážděné exponáty umožňovaly „jedním pohledem“ poznat jak historii drážky, tak také zvláštnosti okolní přírody a zároveň se něco dovědět o těžbě dřeva v oblasti Csömödéru a Lenti.
Po prohlídce muzea jsme ještě nějaký čas strávili rozmluvou o nově poznaných příznivcích železnice a poté jsme se rozešli k nočnímu odpočinku. Ráno, ještě před úsvitem, jsme byli už na nohách. V souladu s Eugenovými pokyny jsme se s fotoapráty (Ryśek navíc s kamerou) vydali na nedaleký přejezd ulovit pracovní vlak, vyjíždějící z dřevařských závodů. Zajímavostí bylo uzavření úzkorozchodné koleje před jejím křížením s kolejí normálněrozchodnou zvláštní závorou. takové řešení jsme nikdy před tím neviděli. Po vyfotografování asi čtvrt hodiny opožděného pracovního vlaku jsme se vrátili do penzionu na snídani a později jsme se přesunuli na stanici Lenti, kde na nás čekala lokomotiva C50-410 s vytápěným osobním vagónem. .
Lokomotivy
typu C50 vyráběly v letech 1952 – 1968 dílny
MÁV Északi Járóműjavító ÜV. S těmito stroji se lze setkat na mnoha maďarských úzkorozchodkách, bylo jich vyrobeno 260 – 280 kusů. Byly uzpůsobeny k provozu na tratích o rozchodu 600, 760, 950 a 1 000 mm. Poháněl je čtyřválcový čtyřtaktní vznětový motor Csepel D413
či D414, montovaný tou dobou do nákladních automobilů téže značky či autobusů Ikarus. Mají mechanický přenos výkonu pomocí kardanových hřídelů a maximální rychlost kolem 30 km/hod. Historii samotné drážky zde nebudu podrobně popisovat, protože tak učinil už dříve ve své
reportáži kolega
Gulik. Já jen připomenu, že délka její sítě dnes činí 109 km, slouží k dopravě dřeva z okolních lesů do dřevařských závodů v Csömödéru a Lenti a na 32 km dlouhém úseku Csömödér - Kistolmács jezdí v sezóně (od 1.5. do 30.9.) pravidelné turistické vlaky.
Zaujali jsme svá místa ve vagóně a vlak se rozjel směr Szilvágy. První fotozastávka rázu provozního se udála u výjezdu z dřevařskýczh závodů a křižování koleje úzké (760 mm) s ulicí a kolejí normálněrozchodnou. Znovu se odehrál rituál otvírání a zavírání závory, uazvírající úzkorozchodnou kolej. V průběhu další jízdy její organizátoři na rozehřátí podávali uvítací nápoj a ve voze byla také dosatečná zásoba maďarského piva i místní lahodné pochoutky, langošů. Na chvíli jsme se zastavili v nákladišti Zajda a poté jsme jeli k další výhybně. Tady v krásné lesní scenérii jsme pořídili další snímky. Po krátkém čekází přijel ze směru od stanice Szilvágy vlak se kládami, vedený lokomotivou C50-408. Po fotografování byl náš vagón připojen k této soupravě a vrátili jsme se na nákladiště Zajda.
Tam po chvíli přijela parní lokomotiva číslo
490.2002 jménem
Ábel, vyrobená rumunskou lokomotivkou Combinatul Metalurgic Reşiţa roku 1955. Po jejím nastoupení na soupravu jsme, za pořizování dalších snímků, dojeli do Csömödéru. Cestou jsme přeťali (rovněž závorami chráněnou) normálněrozchodnou trať, kde jsme chvíli čekali na křižování s osobním vlakem společnosti H-START, kterým byl, jak se ukázalo, motorový vůz Bzmot 197 z vagonky ve Studénce. Po pořízení dalších snímků jsme vjeli do areálu dřevařských závodů Csömödér. Za námi trpělivě následovala lokomotiva C50-408. Po doplnění zásob dřeva a uhlí do parní lokomotivy jsme vyrazili směrem na
Kistolmács do Bánokszentgyörgy.
Následně, po připojení dalších vagónů s kládami, jsme vyjeli do Csömödéru a cestou opět fotografovali. Od Kányaváru náš vlak následovla lokomotiva C50-401 s vagónem loženým kmeny. Po krátké zastávce v areálu dřevařských závodů byla reşiţa odpojena od naší soupravy a my jsme se v dvojité motorové trakci (C50-401 + C50-408) vydali směrem k Lenti. Po projetí úseku se značným skonem červená lokomotiva C50-401 odstoupila a vrátila se do Csömödéru, zatímco naše souprava, vedená strojem C50-408, pokračovala do Lenti. Průjezd lesem poskytoval možnost sledovat velká stáda srnčí zvěře, ktreá se beze strachu přibližovala ke kolejím drážky.
Po návratu do Lenti jsme se rozloučili s Eugenem, Hansem a dalšími účastníky jízdy, kteří se ještě téhož dne vraceli do svých domovů, zatímco my jsme se rozhodli ještě jednu noc strávit v penziónu Denis, abychom si odpočinuli před zpáteční cestou. Domů jsme vyrazili ráno. cestou jsme se zastavili v železniční stanici Rajka, abychom tam pořídili několik snímků. Další zastávku jsme plánovali v Trenčíně, kde Ryśek nutně potřeboval navštívit hudební obchod, aby si pořídil DVD z kocertu jedné slovenské blues-rockové skupiny, které v Polsku marně sháněl už dva roky. Po úspěšném nákupu jsme vyrazili dál. Nacházejíce se v oné oblasti, nemohli jsme si odpustit návštěvu električky Trenčianská Teplá – Trenčianske Teplice.
Po příjezdu do Trenčianské Teplé jsme se srdečně přivítali se s tamním strojvedoucím, jímž byl toho dne náš klubový kolega
Petr Joachymstál. Po rozhovoru, z něhož jsme se dověděli, co je na TREŽce nového, pohonili jsme fotograficky električku do Trenčianských Teplic a zpět. Protože se už připozdívalo a domů jsme to měli pořád ještě daleko, rozloučili jsme se s Petrem a vydali se na další cestu. Za stanicí Kraľovany jsme ještě pořídili několik snímků
bagety 813.019-7 a bez potíží se pak vrátili do Krakowa. V průběhu dvou dnů jsme navštívili dvě drážky o rozchodu 760 mm, na nichž jsme využili všech možných druhů trakce (motorové, parní i elektrické).
Srdečné díky patří především Eugenu Takácsovi za to, že při pořádání onoho zajímavého podniku na nás pamatoval, a také maďarským organizátorům a ostatním účastníkům jízdy za velice milou atmosféru v jejím průběhu. Velice milou mi byla také možnost setkání s Petrem Joachymstálem, který je chodící studnicí informací o TREŽce. A tak jsme s Ryśkiem navštívili už všechny momentálně fungující evropské úzkorozchodné lesní dráhy. Nicméně chovám naději, že se nám podaří ještě někdy v budoucnu je opět spatřit.
A Eugenu Takácsovi musím poděkovat na sám závěr ještě jednou - za krátký film, který při naší návštěvě v Csömödéru natočil a pro vaši potěchu připravil:
V případě, že ve vašem nastavení prohlížeče výše uvedený odkaz nefunguje, použijte tento.
Prameny a odkazy:
- Csömödéri Erdei Vasút
- Csömödéri erdei kisvasút
- Csömödéri Állami Erdei Vasút - Wikipédia
- C–50 - Wikipédia
- MÁV 490 - Wikipédia
- Železniční zajímavosti Maďarska a Rumunska – kapitola Dřevo, dřevo, dřevo
- Trenčianska elektrická železnica
Titulní snímek: Lokomotiva 490.2002 v čele zvláštního vlaku © Mgr. Jan Guzik
(Přeložil a mapkami a odkazy doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský)
