Zlatá dovolená s Českými drahami (1)

Ještě jednu výhodu jsem mohl využít při tomto cestování a to jsou výhodně bydlící příbuzní. Spolu s jedním přespáním v R 441 Excelsior - při přesunu z Chebu do Třince - jsem tak mohl bez vracení se do Prahy prožít pět dní cestování s vlaky ČD. Celá moje tak trochu vysněná cesta začala v neděli sedmého března.

Neděle 7.3.2010, den první

Pondělí 8.3.2010, den druhý

Na hlavním na mne čeká R 849 Úpa, to znamená směr Hradec Králové a přerušení cesty ve Zbyňkově sídelním městě a poté pokračování do mého rodného Trutnova. Z mlžného oparu se den opět probudil do mrazivého, ale krásného dne. Po hodině strávené na hradeckém hlavním nádraží, přesto,že to byla velmi dobrá hodina, mám pocit, že zde vydržet do odpoledního pokračování do Trutnova bude poněkud náročné. A uvědomuji si, že při průjezdu Nymburkem jsem spatřil několik vraků v ŽOSce Nymburk, nebylo by špatné je mít nafocené. A protože Pragotron pod kterým jsem zůstal stát, mě přímo vybízel ke zpáteční cestě do Nymburka, rychlík do Prahy odjížděl během deseti minut,učinil jsem tak. V Nymburce mám dvě hodiny pro focení zdejšího provozu. Lokomotivy odstavené v ŽOSce se mě podaří nafotit, včetně podnikového kocoura.

Vydávám se k DPOV a i zde je co fotit. Smutný pohled je na shořelého krokodýla ř.850. Ty dvě hodiny utíkají velmi rychle a tak se vydávám zpět na nymburské hl.nádraží. A mám štěstí, nádražím projíždí cisternový vlak,vedený brejlovcem OKD a na postrku jsou dva inovovaní kocouři, taktéž OKD Dopravy. Přesněji ex Viamontu. Přijíždí rychlík do Hradce a mě čeká cesta zpět. V Hradci Králové mě zůstává hodina do odjezdu R 855 CIDLINA, kterou vyplňuji samozřejmě focením. Po příjezdu do Trutnova mé kroky směřují do míst, kde si mohu nafotit, co stojí v depu. Jsou zde odstavené mimo jiné dvě karkulky z teplárny Praha-Malešice. Mají se zde snad podrobit opravě. Při pohledu na depo,si vzpomenu na dědu, který zde jako fíra jezdil na parních mašinách a strýce, který zde také pracoval. A pak mě již čeká jenom přesun k rodině, kde strávím večer a přespím.

Úterý 9.3.2010, den třetí

Začíná velmi brzkým vstáváním. Ve čtyři čtrnáct odjíždím se Sp 1860 do Staré Paky. Zde mě čeká přestup na Os 5402 do Liberce, kam přijíždím po půl osmé. Slunečné počasí pokračuje i zde, bohužel nenápadně, ale vytrvale se mě začíná dělat puchýř na chodidle. Dva dny mě bude značně znepříjemňovat život. Ale zatím mě neomezuje a já mám pouze hodinu na focení. Hned po výstupu z osobáku, narážím na rychlík do Pardubic,v čele s 843 014 v najbrtu. Při dalším pohybu po nádraží,objevuji odstavené cargo mašiny-brejlovce a kocoury. Čas se nachyluje a mě čeká další cesta. Odjíždím s R 1158 do Děčína. Je to motorový rychlík vedený vozem 843 017 a jedním přípojným vozem.

Nastupuji do motorového vozu a dopouštím se chyby. Nedělám si kontrolu, jestli si budu moci otevřít okno. A to se mi vymstilo. Trať SŽDC 086 vede po úbočí Ještědského hřebene a v obci Novina překonává údolí po nádherném,třicet metrů vysokém viaduktu,který je postaven do oblouku. Jel jsem po této trati poprvé a viadukt mě překvapil svojí krásou. A tak, když jsem si chtěl otevřít okno a viadukt vyfotit, nepovedlo se to, a mě nezbylo nic jiného,než se dívat skrze okno. Rychlík byl plně obsazen, takže nebyla ani možnost rychlého přesunu k jinému oknu. Na této cestě, mě čeká výluka mezi nádražím Děčín-východ a Děčín hl.nádraží. K přesunu mezi těmito nádražími jsou přistaveny autobusy, které nás převážejí na děčínské hlavní nádraží. Po výstupu, mé kroky směřuji k místnímu depu, které spadá pod DKV Praha. Při pěším zrychleném přesunu, mne již celkem nepříjemně omezuje puchýř. Hned na kraji depa,je odstavená muzejní bobina E 499 112.

Mezi budovami depa spatřím projíždět pracovní vlak, který vede druhý prototyp čtyřkových brejlovců – 750 410. Nemám šanci jej zdokumentovat. Ale na paprscích točny místního depa mě čeká nejen první prototyp čtyřkových brejlovců 750 409, ale také první prototyp brejlovců T 478 3001. A to vše i nadále pod příjemně hřejícím sluncem. V kolejišti bývalého nádraží Děčín-západ čeká na svůj výkon čmelák patřící BF LOGISTIC s.r.o. Čas je neúprosný běžec a tak i zde končím a přesouvám se mírně kulhající, na děčínské hl.nádraží. Odtud před polednem odjíždím osobním vlakem do Ústí nad Labem. Konkrétně Ústí nad Labem –západ. Čas, který jsem si zde vymezil, mě příjemně utíká. Netuším, že ústeckou dvojku-122 045, kterou si fotím pomocí teleobjektivu v depu, za hodinu uvidím mimořádně na R 615 Salubia,kde střídá neschopnou poštovku 363 127.

Tento den jsou navíc vlaky na tomto rameni ovlivněni nehodou uhelného vlaku u Lovosic. Takže zejména rychlíky mezi Ústím a Chebem, mají „slušná „ zpoždění. A opět další přesun, čeká mě Bílina. Vždy, když jsem tímto nádražím projížděl, byly zde odstaveny lokomotivy OKD Doprava. Jenomže to byla sobota nebo neděle a já jsem zde ve všední den. Tak příště. Odjíždím do Mostu, kde dnešní cestování končí. A protože žaludek se hlásí o své, ve stánku na nástupišti si kupuji rychlé občerstvení. Přestávám sledovat provoz, v posledním okamžiku zachycuji nákladní vlak vedený dvojčetem brejlovců UNIPETROLU. Krkolomné focení, v levé ruce sendvič a pravou rukou ovládám fotoaparát. No, celkem se to povedlo. A už jenom opět přesun k rodině. Zde si také provádím provozní ošetření mého spolucestovatele - puchýře.

Středa 10.3.2010, den čtvrtý

Má železniční dovolená pokračuje cestou dál na západ, původně s několikerým přerušením cesty, do Chebu. První zastávka je Kadaň-Prunéřov. Mám zde opět dvě hodinky na zadokumentování provozu na trati do elektrárny Prunéřov. Již od zastávky je vidět, že uvnitř areálu elektrárny posunuje žehlička 114 501. První prototyp nejmodernější a nejvýkonnější posunovací lokomotivy. Opodál čeká na svůj výkon čmelák a dvojče hrbatých s uhelným vlakem. Odcházím ke vjezdu do elektrárny. Je slyšet zvuk dalšího vlaku do elektrárny. Zatracený puchýř ! Můj běh je něco mezi rychlou chůzí a poskakováním. Ale stíhám, i díky tomu,že vjezd do elektrárny je zavřený. Při čekání na věci příští, se otevírá brána a z elektrárny přijíždí čmelák 770 505, aby přejel na jinou část elektrárenského kolejiště.

Až doma, při prohlížení fotek, si uvědomuji, že čmelák má neobvykle umístěnou tabulku s číslem, ne na kabině, ale na rámu. Dochází k odjezdu prázdných uhelných vlaků a k vjezdu plného vlaku. Tak to stačí a já se vracím zpět na zastávku. Pokračuji dál do Sokolova. Původně jsem chtěl v Sokolově vystoupit a vrátit do Nového Sedla u Lokte. Nemám nafoceného žádného zástupce Sokolovské uhelné a v Novém Sedle je šance. Při průjezdu tímto nádražím vidím, že se zde ještě nacházejí pozůstatky železniční nehody,která se stala 12.12.09. Zvažuji šance, a nakonec se rozhoduji, že budu pokračovat přímo do Chebu. Což nakonec mělo také svojí výhodu. Po cestě fotím pro mne obvyklá i méně obvyklá vozidla. Třeba v Sokolově RegioSprinter nebo nějakou tu laminátku.

*****

Vzhledem k tomu, že jsem za těch sedm dnů dovolené měl zážitků mnoho a také byl moc pilný při fotografování, raději v tomto místě reportáž přeruším a její dokončení najdete na tomto místě za týden.

Titulní snímek: 242.205-3 na plzeňském hlavním nádraží © Jiří Řechka