Adrenalinový sport nebo nedostatek pudu sebezáchovy?

Odpověď na tuto otázku budou znát asi jenom ti, kteří takto konají. Já bych vás všechny pozval na dvě místa, kde spousta lidí hazarduje nejen se svým životem.

Místo první je na koridorové trati SŽDC č. 270 v úseku Olomouc - Štěpánov. Vlaky si to tady uhání rychlostí až 160 km/h a cyklisté a pěší si tu vesele skáčí přes koleje. Proč tomu tak je? Po povodních v roce 2006 se vybudovala na levém břehu řeky Moravy nová hráz společně s přeložkou Trusovky. Celá hráz začíná vlastně u uvedené železniční trati a končí u mostu přes řeku Moravu. Její součást se stala i zpevněná cesta, kterou nyní využívají obyvatelé čtvrti Černovír k procházkám. Hlavním cílem se stala hlavně pro cyklisty směřující do obcí Hlušovice a Bohuňovice, případně dále.

Ti, ač by měli uvedenou městskou částí na kolech projet a na druhou stranu se dostat přes nadjezd na hlavní železniční tratí, rádi kola přenášejí přes dvoukolejnou trať. Někteří z nich si ani neuvědomují, jakému riziku vystavují sebe i cestující ve vlaku. Stačí malá chybička spojená s velkým rizikem a na pořádný průšvih je zaděláno. Přiznám se, že sem občas zavítám fotit, ale s tím, že kolo mám vždy na jedné straně trati a ve výstražné vestě se pohybuji kolejištěm. Při jedné ze svých posledních návštěv jsem zde napočítal 15 cyklistů, kteří s kolem na rameni přecházeli trať. Tady by policie státní nebo městská měla slušnou žeň. Štěstí pro všechny riskující je, že trať je zde rovná a přehledná, ale i to neznamená, že by si tudy měli cestu krátit.

Druhým místem je pro změnu most přes řeku Moravu v těsné blízkosti železniční zastávky Olomouc–Nové Sady. Tady se o přehledném úseku nedá mluvit. Pokud vstoupíte na most na levém břehu řeky a potřebujete se dostat na druhou stranu, tak jste slepí. Hned za mostem je pravý oblouk a tudíž je zde situace opravdu nepřehledná. I zde lidé riskují. Štěstím je, že většina strojvedoucích zde dává zvukové znamení. Při pohybu po mostě nemá nikdo absolutní šanci uskočit před rychlíky z Olomouce do Brna jedoucími v tom místě rychlostí 90 km/h.

Není tomu tak dávno, co jsem pozoroval sběrače kovů, jak s nějakou károu plnou veteše se šinou po mostě ve chvíli, kdy tudy právě jeden rychlík měl projíždět. Stihli to tak tak. Denně tímto místem proudí pěší, kteří si zkracují cestu. Může se stát, že jednou už ale na druhou stranu nedojdou. Perličkou všeho byly povodně v roce 2006, kdy se skupinka mladíků rozhodla usadit na vrchní části konstrukce mostu. Vůbec jim nevadilo, že po něm jezdí vlaky a pod nimi je rozbouřená Morava. Jenom malá chyba by stačila, aby je proud odnesl na věčnost.

Našla by se i další místa, kde třeba nejen pěší a cyklisté riskují. Stát se to může třeba i v autobusu hromadné dopravy. Před loňskými vánocemi, kdy zapnuté signalizační zařízení říkalo řidiči autobusu zastav a počkej. Ten nezastavil a s autobusem plným cestujících se vydal na daný přejezd. Štěstí bylo, že vlak ještě nejel. Kdyby ale jel, tak by se před vánocemi mohla spousta lidí stát nešťastnými, neboť by vlak byl silnější než kloubová karosa v níž jsem ten den cestoval. Holt město ucpané, autobus měl zpoždění a řidič ho chtěl zkrátit.

Každý z nás občas dojedeme nebo dojdeme k železničnímu přejezdu na širé trati. Přemýšlejme, zda opravdu je nutné přejet přes přejezd se zapnutou signalizací, přecházet trať v místě, kde není žádný přechod, podchod, nadchod nebo je úsek naprosto nepřehledný, běhat po mostech z jedné strany na druhou a vystavovat tak sebe a i cestující ve vlaku velkému riziku. Život je přece krásný a svou blbostí ho nemusíme zkazit jenom sobě.

Odkazy:

1. Preventivní kampaň – Drážní inspekce
2. Film Hazardéry železnice zabíjí - Drážní inspekce
3. České dráhy, a.s. - Preventivní vlak
4. České dráhy, a.s. - První pomoc
5. BESIP - Zásady bezpečné jízdy: Železniční přejezdy
6. ILCAD SŽDC kampaň

Titulní snímek: Ženská krása vlak rychle jedoucí určitě nezastaví © Radek Hořínek