Historie a současný provoz na trati Čadca – Makov (2)

18.8.2010 8:00 Marek Kováč

Po týdnu přinášíme druhou část středoškolské odborné práce, která svým zaměřením i sdělným obsahem vzbudila až nečekaný zájem návštěvníků našich stránek. Věřme, že i toto její dokončení, zabývající se popisem trati v její současné podobě, bude pro ně neméně poutavé a rozproudí podobně přínosnou diskusi. (-zz-)

Popis tratě v současnosti

Celkový popis

Trať ŽSR č. 128 je jednokolejná a její délka je 27,1 km. Osobní doprava je v současné době zabezpečována motorovými vozy řady 811 a jejich přípojnými vozy řady 011, dále pak jediným prototypovým řídícím vozem řady 912 a nakonec motorovými jednotkami řady 813 + 913 známé pod přezdívkou „Bagety“. Co se týče přepravy nákladů, tak v pracovní dny jezdí podle potřeby manipulační vlak, na který jsou nasazovány různé motorové lokomotivy (řady 721, 742, 751). Počátek tratě je v Čadci, která leží na VI. koridoru a končí v Makově.

Trať křižuje až neuvěřitelných 86 přejezdů, tj. v průměru tři na jeden kilometr. Z těchto přejezdů jeden křižuje cestu I. třídy, sedm přejezdů II. třídy, šest přejezdů III. třídy, 26 místních komunikací a 46 účelových komunikací. Počet zabezpečených přejezdů se světelnou a zvukovou signalizací je 14, z toho rovná polovina se nachází na území města Turzovka. O přejezdech na území města Turzovka se můžete dočíst i v této reportáži.

Světelným zařízením se závorami je zabezpečen pouze jeden přejezd, který se nachází v obci Vysoká nad Kysucou a zbylých 13 přejezdů je bez závor. Na ostatních přejezdech jsou jen klasické kříže, případně dopravní značky STOP. Nejvyšší dovolená rychlost na této trati je 50 km/h a zábrzdná vzdálenost je 400 metrů. Na mnoha místech byla v roce 2009 rychlost snížená na 20 km/h až 40 km/h kvůli rozhledovým poměrům na přejezdech jako následek nešťastné nehody v Polomce.

Na trati se nachází pět stanic (Čadca, Raková, Staškov, Turzovka a Makov), šest zastávek (Čadca zastávka, Raková-Zemanov, Staškov zastávka, Podvysoká, Turzovka zastávka a Nižný Kelčov) a jedno nákladiště se zastávkou (Vysoká nad Kysucou). Trať vede příjemným přírodním prostředím kopírujícím hlavní cestu Čadca – Makov. Řízení dopravy na této trati je zjednodušeným způsobem podle předpisu D3. V Turzovce se křižují vlaky, kde je také výpravčí, který má kontroly nad šesti přejezdy. Kdysi se část vlaků křižovala i ve stanici Staškov. Zaústění tratě ve stanici Čadca je dost neobyčejné. Je totiž situováno mimo hlavní koleje.

Čadca

Čadca je významná železniční stanice na dvoukolejné trati ŽSR č. 127 na prvním hlavním tahu Žilina – Mosty u Jablunkova (ČD). V železniční stanici odbočuje jednokolejná koridorová trať do Polska směr Zwardoň (PKP). Obě tratě jsou elektrifikované jednosměrným elektrickým proudem 3000 V. V Čadci také začíná místní trať do Makova.

Jedna z nejstarších a dodnes velmi důležitých tratí spojuje Slovensko s průmyslovou oblastí Ostravska, Karvinska a Třinecka. V současnosti je trať Bohumín – Čadca – Žilina součástí jednoho z nejvýznamnějších dopravních spojení, které vede severními částmi Slovenska. Trať má vysokou frekvenci dopravy. Nákladní doprava přepravuje především uhlí, hutnické a chemické výrobky z Ostravska na střední a východní Slovensko. Kromě tohoto železničního tahu je důležité napojení přes Žilinu na Bratislavu.

Raková

Hornokysucká obec Raková leží v údolí řeky Kysuca. Zčásti do ní zasahuje i masív Moravskoslezských Beskyd s dominantním Velkým Polomem (1067 m.n.m.). Část území obce hraničí s Českou republikou. Jejími bezprostředními sousedy jsou okresní město Čadca a obce Staškov a Zákopčie. Raková láká přistěhovalce zejména svou výhodnou polohou a taktéž překrásným přírodním prostředím, které nabízí velmi dobré podmínky na odpočinek a klidné bydlení.

Mezi nejvýznamnější rodáky obce Raková patří publicista a organizátor národního života Ján Palárik (1822 – 1870), malíř Milan Mravec (1938 – 2004) a známý operní zpěvák Alojz Harant. Na počest Jána Palárika se v obci od roku 1968 koná národní divadelní přehlídka Palárikova Raková a další vzpomínkové akce.

Staškov

Obec Staškov se nachází v severozápadním koutu Slovenska v Horných Kysuciach. Protéká jí řeka Kysuca. Lesy tvoří krásný přírodní rámec obce Staškov a přímo volají turisty, cyklisty i lyžaře na běžkách, aby zdolali oblé hřebeny.

Staškov je dnes známé sportovní středisko. Přesněji řečeno společensko-sportovní, protože fotbalový turnaj Kronerov pohár není jen sportovní událostí. Tato akce má tradici a nese jméno staškovského rodáka, významného slovenského herce Jozefa Kronera. Na jeho počest a za účasti jeho dcery a synovce, Zuzany a Jána Kronerových (taktéž herci), se každý rok v červenci výkopem otevře celodenní turnaj, spojený s lidovými atrakcemi. V obecní knihovně je nainstalovaná malá výstava Jozefa Kronera o jeho dětství, životě a díle. Za zmínku stojí i rodný dům Jozefa Kronera. Ten se nachází kousek od železniční stanice Staškov.

Původně byl tento domek postaven v roce 1914 jako strážní dům pro železniční trať Čadca – Makov. Tenhle unikát byl bohužel ponechán napospas osudu a proto zchátral. V roce 2009 se ledy konečně hnuly a obec Staškov se dohodla se ŽSR na odkoupení domku a přilehlých pozemků. Obec pak začala s rekonstrukcí a plánuje z tohoto domu udělat pamětní dům Jozefa Kronera spojený s muzeem. V tomto roce se konečně podařilo odkoupit dům s pozemky do vlastnictví obce za 3 296 €, což je dle mého názoru poměrně vysoká cena za tak zničený dům. Také jeden obyvatel Německa přispěl sumou 10 000 € na opravu a záchranu tohoto domečku významného slovenského herce.

Turzovka

Město Turzovka leží na severozápadním Slovensku mezi vrchy Beskyd a Javorníků na břehu řeky Kysuca. Na severu sousedí s Polskem, na severozápadě s Českou republikou. Od roku 1945 se ve městě organizuje nejstarší fotbalový turnaj na Slovensku, mezinárodní folklórní festival známý též pod názvem Beskydské slavnosti, který je známý bohatými a atraktivními průvodními akcemi, turistický pochod Uhorčíkovým chodníkem (z Turzovky pocházel Tomáš Uhorčík – druh Juraje Jánošíka), Rally historických vozidel, Jašíkové dni a jiné. Turzovka je také rodným městem významného slovenského spisovatele Rudolfa Jašíka.

Tohle město je zvláštní nejen tím, že přímo přes jeho centrum prochází trať Čadca – Makov, ale dá se také říci, že ho dělí na dvě poloviny, přičemž tahle trať je v rámci města mnohokrát protínaná železničními přejezdy. Na území města Turzovka se nachází jedna železniční stanice Turzovka, která se nachází přímo v centru města.

Také se tu nachází Turzovka zastávka, kterou najdete v městské části Vyšný koniec. Tato zastávka je proslulá hlavně jako výchozí bod pro poutě na poutní místo Kaple Panny Marie na hoře Živčák a její přilehlé prameny na této hoře. Od roku 2008 ZSSK vypravuje i mimořádné vlaky ze Žiliny do Turzovky zastávky na slavnostní mše.

Na území města Turzovka se nachází celkem 7 železničních přejezdů vybavených světelným a zvukovým signalizačním zařízením. V červnu 2010 se uskutečnila i rekonstrukce dvou přejezdů na území města Turzovka, o které se můžete dočíst v téhle reportáži.

Makov

Obec Makov leží mezi Javorníky a Turzovskou vrchovinou. Obec s rozlohou přibližně 4 500 ha hraničí na západě s Českou republikou. Celé území obce má vrchovinný až hornatý charakter s nejvyšším vrcholem Velký Javorník (1070 m.n.m.). Díky zachovalým částem přirozených lesních porostů bylo území začleněno do chráněné krajinné oblasti Kysuce. Obec se skládá ze čtyř územních částí: Potok, Čierne, Kopanice, Trojačka a z rozptýlených horských osad. Makov je také velmi vhodným místem na lyžování (nachází se zde 5 lyžařských vleků položených v nadmořské výšce 660 – 948 m.n.m., které jsou pravidelně upravovány). Přímo při vlecích se nacházejí bufety. Turisticko-rekreační běžecká trať přechází po hřebeni okolních kopců a napájí se na hlavní hřeben Javorníků.

Železniční stanice Makov není obsazena výpravčím a je řízená ze vzdálené stanice dispečerem. Stanice je maličká, koleje a výhybky do remízy a výtopny se už dlouho nepoužívají. Bývalá točna z této stanice se v současné době nachází na Historické lesní úvraťové železnici ve Vychylovce, avšak není používána. Ve stanici výhybky obsluhuje vlakový personál pomocí klíčů, které má u sebe strojvedoucí. V roce 2009 byla odstraněna výhybka č. 4, která byla odbočkou do nepoužívané remízy a výtopny. Nakládá se tu hlavně dřevo a vedle stanice se nachází pila.

Myslím si, že remíza i výtopna by byli po rekonstrukci jako objekty vhodné pro založení nějakého nového železničního historického klubu, který by mohl opravit a zprovoznit buď motorový vůz řady M 262.0 nebo motorový vůz řady M 131.1 a v sezoně od května do září každý víkend zajišťovat nostalgické jízdy.

Závěr

Cílem mojí práce bylo přiblížit železniční trať Čadca – Makov a její zajímavosti široké veřejnosti. Zároveň jsem se snažil poukázat na to, že tahle trať má svoje místo v síti tratí ŽSR i v budoucnosti a proto by měla být zachována i pro budoucí generace. Zároveň bych chtěl poděkovat všem, kteří mi podali pomocnou ruku při vypracování této práce, zejména však přednostovi žst. Čadca p. Stanislavovi Králikovi za poskytnutí písemných informací a historických fotografií. Také děkuji i ostatním autorům za poskytnutí fotografií.