Malý dodatek k velké reportáži z Tuniska

22.9.2010 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský a Karel Furiš

Tentokrát jsem se jen ujal úkolu napsat pár odstavců k obrázkům a videu, které pořídil Karel Furiš při své nedávné cestě k tuniskému moři a trati SNCFT (Tunis -) Bir Bou Regba - Nabeul. Podařilo se mu tam mimo jiné zachytit moderní motorovou jednotku typu AMT 800 a pak u monastirského letiště (byť jen letmo) vozidlo ještě novější, jezdící zatím ve zkušebním provozu na trati sahelského métra.

Karel se víceméně jen náhodou ocitl v místech, na která jsem se v červnu roku 2004 vypravil naopak zcela záměrně já a získal tak podklady pro několik navazujících reportáží, z nichž ta první popisuje právě dotčenou trať. Neprojel se sice na rozdíl ode mne po celé trati, ani nezajel vlakem do Tunisu, aby tam třeba zkoumal městskou hromadnou dopravu, ale zato pořídil řadu zajímavých snímků, které nabízejí možnost srovnání vývoje na oné přímořské železničce, jež svým provozem kombinuje poslání lokálky s rolí vedlejšího ramene velice významné hlavní železniční spojnice, a to jak v osobní, tak také v nákladní dopravě.

Ona vazba na hlavní trať č. 5 Tunis - Kalâa Sghira – Sousse (- Mahdia) - El Jem – Sfax – Graïba - Gabès přináší městu Nabeul i známému letovisku Hammamet pohodlné přestupné i přímé spojení s hlavním městem Tuniska, které najdeme v jízdních řádech SNCFT pod číslem trati 10. A jedním párem z těch přímých spojů je vlak kategorie Autorail Express, která je spojena s nasazením nových motorových jednotek typu AMT 800, označených řadou 10-31 800, o nichž jsem psal v článku o železničním provozu v okolí Sousse, ale mohl se v jeho příslušné pasáži spokojit jen s veřejně dostupnými údaji a snímky, protože jsem se s žádnou nesetkal.

Na nádraží v Nabeul se dne 16.8.2010 setkala budoucnost a minulost zdejší dopravy © Karel Furiš

Vzhledem k tomu, že jsem v úvodu slíbil jen pár odstavců doprovodného textu ke Karlovým snímkům, nebudu zde opakovat údaje o těchto motorových jednotkách, ani o jednotkách elektrických, které mají jezdit na nově elektrizovaných tratích Banlieue de Tunis i na Métru du Sahel, kde se zatím zkoušejí, jak také Karel před monastirským letištěm zaznamenal. A z toho, co zaznamenal ještě, bych upozornil snad už jen na stále žijící, byť v době mé návštěvy jevící známky skomírání, nákladové nádraží Nabeul PV. To a mnoho dalšího můžete vidět v Karlově veřejné galerii, na několika připojených fotografiích z ní a též ve formě pohyblivé: