Listy končícího kalendáře 2010
30.12.2010 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský
Do třetice všeho dobrého? Snad, aspoň se to tak říká. Ve stejný den jako loni a předloni si na tomto místě můžete, stojíte-li o to pochybné potěšení, také letos prohlédnout dvanáct symbolických listů kalendáře, připomínajících měsíc po měsíci už téměř uplynulého roku mé usilovné fotografické lopocení na železnicích tu i cizozemských, které našlo svůj výraz v reportážích pro VLAKY.NET.
Jak jsem psal v úvodu svých kalendářů předchozích, výběr snímků podřizuji poněkud jiným pravidlům, než používají v podobných ohlédnutích za vlastním „šotorokem“ mnozí kolegové. Nenajdete v něm snímky snad nejpovedenější, ale takové, které dokumentují některou z výprav za železniční tématikou toho kterého měsíce, a navíc zobrazující druh kolejového vozidla, jenž není motivem listů ostatních. A to vybírání letošní bylo poněkud svízelné vzhledem k příbuzné náplni některých mých výprav. Zvlášť když u něj nepomíjím ani to, kterak obrázky působí ve svém kalendářním sledu.
Ten první zobrazuje lokomotivu 714.213-6, přivážející dne 16. ledna Os 5507 Turnov - Hradec Králové hl.n. do zastávky Železnice, kam mne právě kvůli jejímu názvu vytáhl přítel Karel a já jsem se mu za to odvděčil okružním výletem přes tři kraje. Ten se odehrál v podmínkách sice krásně zimní, ale meteorologicky poněkud zachmuřené nálady. Slunce naopak o týden později ozářilo dějiště druhého lednového fotografického výletu, jehož původcem byl pro změnu kmotr. V tomto případě nešlo ovšem o „zájezd poznávací“, nýbrž „pobytový“, v podobě už pátého zimního setkání několika členů klubu VLAKY.NET, tentokrát v Jaroměři.
27. února zavála souhra náhod, mající podobu darovaného voucheru Českých drah, v jízdenku SONE+ posléze transformovaného, mne a mou životní družku až na česko-bavorskou hranici, stále ještě sněhem zasypanou, což nanejvýš případně dokumentuje sněhový pluh typu Klima č. 80 80 9460053-9 DB za plotem Localbahnmuseum Bayerisch Eisenstein. O cestě na český jihozápad a pobytu ve stanici s předlouhým názvem Železná Ruda-Alžebětín/Bayerisch Eisenstein pak informovala první část dvoudílné reportáže, zatímco naší zastávce ve stanici Špičák, cestě zpět a stavbám III. koridoru bylo věnováno její pokračování.
Hned první březnový den mne ve společnosti několika dalších členů našeho klubu zastihl v areálu šumperského podniku Pars nova, a.s., který je sice známý především svou produkcí modernizovaných motorových jednotek Regionova, ale opravuje také vozidla jiná, jak dokumentuje fotografie elektrického vozu 471.011-7 na tamní kolejové váze. Se svými zážitky z nahlédnutí pod pokličku šumperských rekonstruktérů jsme se s vámi pochopitelně podělili. A že jsme této cesty využili také ke zdokumentování nové podoby provozu v nedávno pavučinou drátů ozdobené a modernizované železniční stanici Šumperk, jsme rovněž netajili.
Bílá sobota, kdy se už tradičně setkáváme s kmotrem v Olomouci, abychom popřípadě pokračovali do Přerova, letos připadla na 3. dubna. A naše kmenová dvojice účastníků se tentokrát rozrostla na málem masovou akci VLAKY.NET, což jste se, včetně historického ohlédnutí, mohli dovědět z povšechného zachycení toho velikonočního kvasu. Ten byl tentokrát tak bujný, že vydal na dva další články – první o naší procházce s přítelem Fajkusem po pracovištích PJ Olomouc, druhý pak o návštěvě, letos rovněž oficiální, v dílnách DPOV, a.s. Přerov. Při níž jsme nepominuli ani nádraží, což dokládá snímek stroje 363.111-6 v přerovském šturcu.
První máj jsme s Helenou oslavili železničně, na otevření malého železničního muzea v Rokytnici v Orlických horách, kam jsme se pochopitelně vypravili vlakem. A vlakem jsem se hned o tři dny později vydal pro změnu do Jihlavy, kam mne přitáhlo pozvání, jež se neodmítá. České dráhy tam zahájily prezentace motorového vozu Regio-Shuttle RS1 pro regionální dopravu některých krajů, jak uvedla naše aktualita. Cesty jsem využil i k návštěvě jihlavské provozovny CZ LOKO, a.s. a k dokumentaci ruchu na obou jihlavských nádražích i mezi nimi. K němuž se víže obrázek 230.057-2 s nákladním vlakem mezi žst. Jihlava a Jihlava město.
Jako každoročně, i letos jsem se počátkem června vydal regenerovat svůj obstarožní organismus do krajů oplývajících slanou vodou a hřejivým sluníčkem. Po čase opět do Tuniska. A k jisté nelibosti Helenině, jež mi byla opět společnicí, do hotelu vzdáleného jen coby kamenem dohodil a zbytek doběhl od nejbližších kolejí. Samozřejmě čirou náhodou a já jsem se zařekl, že si trati nebudu vůbec všímat. Což jsem pochopitelně nedodržel a nakonec nasbíral tolik poznatků a fotografií, že to vydalo na reportážní seriál, uvozený povídáním o nejbližší stanici. Snímek je však odjinud, ukazuje elektrickou jednotku YZ-E-006 na nádraží Mahdia dne 4. června.
Fotografie lokomotivy EP07-1027 čekající 2. července ve stanici Szklarska Poręba Górna na další výkon se vztahuje k cestě na slavnostní (ne)obnovení provozu na polském úseku trati z Tanvaldu přes Harrachov, jíž samotné (a nejen jí) jsem věnoval reportáž následnou. První prázdninový měsíc byl vůbec reportérsky bohatý, z cesty s Karlem, kterou jsme podnikli v poslední červencový den primárně za klatovskými motoráky, vznikl posléze také popis naší další cesty z Klatov přes Domažlice, tehdy s končící ukázkou provozu vlaků RegioJet, i povídání o plzeňském hlavním nádraží a postupu prací na koridoru, zachyceném při návratu ze západu.
Ani druhý prázdninový měsíc nepředstavoval pro mou reportážní činnost okurkovou sezónu, naopak. Památný den 21 srpna jsem strávil ve společnosti Shalomkově na lokálce do Lednice, v břeclavském depu a výletem do blízkého zahraničí. Do zahraničí vzdálenějšího jsem se pak vydal, pro změnu opět s Karlem, o necelý týden později, abych se konečně osobně setkal s polským přítelem Jankem a pobyl s ním i dalšími našimi členy ve dnech 27. až 29. srpna v Chabówce na tradiční Parowozjadě, z čehož vznikl opět reportážní seriál, začínající statí o jejích rozmarech. Ty dokumentuje také obrázek stroje Pt47-65 při upršené lokoparádě dne 28 srpna.
Národ vlakofilní se vždy těší na Den železnice, tradičně v České republice organizovaný v druhé polovině září. Letos jsem prožil oslavy dvojí. Už 11. září se slavil železniční svátek Královéhradeckého kraje, hlavně formou zvláštních vlaků za lidovou cenu mezi krajským městem a Dvorem Králové nad Labem, jimiž jsem se také svezl a své zážitky posléze popsal. Akce na většině ostatních míst republiky proběhly pak 25. dne toho měsíce a já jsem se zase po nějakém čase vydal slavit do České Třebové. S Karlem jsem tam obdivovali stroje živé i mrtvé, jako třeba 111.019-6 v roli vozítka pro návštěvníky a 831.082-3 v roli potravy pro autogen.
Zatímco první můj říjnový (6. dne toho měsíce) reportážní výlet byl malý jak ujetou vzdáleností, tak jeho cílem, jímž byla nedávno otevřená královéhradecká parková železnice, druhý mne a mého věrného druha zavedl na území hned tří států. Byť na území jednoho z nich jsme nohou nevkročili, protože šlo o projetí peážní trati mezi Hrádkem nad Nisou a Varnsdorfem, naposledy spoji ČD. Nicméně neprojeli jsme ji v kuse, ale našli jme si čas k tomu, abychom zkoumali taje stanice Zittau. Použitá fotografie však pochází z počátku naší cesty a jsou na ní 843.005-0 a 843.017-5 ve Dvoře Králové n.L. na křižujících pardubicko – libereckých rychlících.
Snímek poslední vyrobené Regionovy Trio v areálu Pars nova, a.s. Šumperk ze dne 10. listopadu připomíná nejen její předání Olomouckému kraji, ale také podpis smlouvy o dodání dalších Regionov dvoudílných Českým drahám, o němž jsem mohl také referovat. Stejně jako o všem zajímavém, co jsem toho dne viděl cestou i v podniku. Opticky méně zajímavá byla účast na tiskových konferencích k novému jízdnímu řádu, které proběhly 24. listopadu v Pardubicích a Hradci Králové. Kteroužto nezáživnost jsme si, opět s Karlem, vynahradili v poslední listopadový výletem do Tábora a Bechyně, zaměřeným na naši první elektrizovanou trať.
Celoroční úsilí nebýt ani jeden měsíc bez reportážního kontaktu s železnicí (kterýžto záměr se mi loni naplnit nepodařilo) jsem završil těsně před Vánoci. 22. prosince jsem měl možnost po roce znovu navštívit českotřebovskou provozovnu a.s. CZ LOKO a spatřit, co je v ní nového. Pozvání se mi na tento, z hlediska mých domácích předsvátečních povinností nepříliš výhodný, den dostalo záměrně, abych měl možnost vidět a fotografovat lokomotivu 750.701-5 při příležitosti jejího předávání Českým drahám. Byť ji, stejně jako její druhou sestru, čeká ještě předání slavnostní, jak jsem naznačil na konci oné předvánoční reportáže.
Titulní snímek: Dvojice 754.058-6 + 754.027-1 vyjíždí dne 27.2.2010 v čele Os 7544 Klatovy - Železná Ruda-Alžbětín
z tunelu Špičák © PhDr. Zbyněk Zlinský
z tunelu Špičák © PhDr. Zbyněk Zlinský
Súvisiace odkazy
- Listy končícího kalendáře 2016, 29.12.2016 8:00
- Listy končícího kalendáře 2015, 30.12.2015 8:00
- Listy končícího kalendáře 2014, 29.12.2014 8:00
- Listy končícího kalendáře 2013, 30.12.2013 8:00
- Listy končícího kalendáře 2012, 26.12.2012 8:00
- Listy končícího kalendáře 2011, 30.12.2011 8:00
- Listy končícího kalendáře 2009, 30.12.2009 8:00
- Listy končícího kalendáře, 30.12.2008 8:00
Diskusia
